Bře 7, 2021 | Mohlo by zajímat, Voda
Nejnovější výzkumy ukázaly, že oceány v roce 2020 dosáhly svých nejvyšších zaznamenaných teplot, což je nový rekord, který je ale každý rok znovu překonáván. Proč jsou oceány tak důležité? Je to docela jednoduché: téměř všechno teplo, které se uvolní navíc kvůli skleníkovým plynům, nakonec skončí v oceánech. Oceány ve skutečnosti pohlcují více než 90 % přebytečného tepla. Pokud tedy chcete porozumět globálnímu oteplování, musíte měřit oteplování oceánů.
Tým 20 vědců shromáždil měření teplot ze všech světových oceánů, měření, která se v některých případech uskutečňovala od padesátých let a ještě dříve. Tato data vykreslují jednoznačný obraz oteplování planety, které je přímým důsledkem lidské emise skleníkových plynů.
Oceány jsou obrovské, pohlcují neuvěřitelné množství energie. Jednotkou energie je joul. Ale pro oceány přemýšlíme o energii ve smyslu zettajoulů. Zettajoul se rovná 1 000 000 000 000 000 000 000 joulů. Kolik to je? Za poslední rok podle našich údajů Země absorbovala asi 20 zettajoulů tepla, což odpovídá teplu vydávanému 630 miliardami běžných vysoušečů vlasů pro domácnost, foukajících celý den a noc, 360 dní v roce.
Národní úřad pro oceány a atmosféru se sídlem v USA také zařadil rok 2020 jako rok, vůbec nejteplejší pro oceány.
Ale lidé nežijí v oceánech, tak proč by nás to mělo zajímat?
Oceány ve skutečnosti řídí počasí na Zemi. Přibližně 70 % planety je pokryto vodou oceánů; když se tato voda ohřívá, ohřívá pak atmosféru. Voda se také z oceánů odpařuje do atmosféry a odpařování se dramaticky zvyšuje se zvyšováním teplot.
To vše ovlivňuje člověka. Oteplované oceány vytvářejí silnější bouře, jako cyklón Yasa, který nedávno zasáhl jižní Pacifik. Některé oblasti jsou vlhčí a jsou zde silnější srážky a záplavy. Současně jsou další oblasti stále sušší, s intenzivnějšími vlnami veder, suchem a požáry. Viděli jsme tyto účinky projevující se při požárech v Austrálii, na západě USA a na dalších místech.
Teplotní rekordy a počasí bude čím dál podivnější. Ale stále je čas tuto loď otočit. Stále můžeme udělat věci, které zlepší budoucnost naši i našich dětí.
Zdroj (vč. foto): The Guardian, ZDE
Volně přeloženo: eko.itstyle.cz/ (Alice Kolářová)
Úno 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Voda
Nové programové období Operačního programu Životní prostředí se naplno rozjede začátkem příštího roku. Už nyní ale rezort MŽP nabízí obcím, městům a dalším žadatelům 100 milionů na kompletní projektovou přípravu opatření, která jim pomůžou lépe se adaptovat na změny klimatu, efektivně zadržovat vodu v krajině a předcházet rozlévání vodních toků a vzniku povodní. Předem nachystané projekty zajistí rychlejší čerpání evropských dotací a žadatelům usnadní vlastní podání žádosti do OPŽP. Žádosti je možné podávat do konce března.
Finance na projektovou přípravu mohou zájemci čerpat z Národního programu Životní prostředí. Dotace jsou určené na zpracování kompletní dokumentace, díky které pak žadatel získá peníze na samotnou realizaci z evropských fondů. Výzva cílí především na obce, které tak mohou začít pracovat na lepším hospodaření se srážkovou vodou, obnovu ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů a realizaci přírodě blízkých opatření cílených na zpomalení povrchového odtoku vody a protierozní ochranu.
Dotace umožní obcím využít čas a nachystat projekty, díky čemuž pak mohou rychleji čerpat evropské peníze. Do projektové přípravy, na kterou se podpora vztahuje, je možné zahrnout kompletní dokumentaci, tzn. počáteční podkladové studie a analýzy, projektovou i zadávací dokumentaci.
„Dotace žadatelům pokryjeme až 90 % výdajů a přijít si můžou až na 5 milionů korun. Peníze navíc poskytneme zálohově a teprve po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování dotace,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Základním předpokladem získání dotace na projektovou přípravu je následné podání žádosti do výzvy v Operačního programu Životní prostředí 2021-2027. Příjemce má rovněž povinnost nám předkládat dílčí výstupy projektové přípravy, abychom mohli průběžně posuzovat, že je chystaný projekt v souladu s připravovanými podmínkami přijatelnosti v OPŽP 2021+.
Žádosti o peníze na projektovou přípravu je možné elektronicky podávat do 31. března 2021 prostřednictvím systému AIS Státního fondu životního prostředí ČR.
Max. alokace na projekt je 5 milionů Kč, přičemž oprávněnými žadateli jsou: obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, státní podniky, státní organizace, veřejné výzkumné instituce a výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou veřejnoprávními subjekty, městské části hl. města Prahy, státní příspěvkové organizace, veřejné a státní vysoké školy, veřejnoprávní instituce, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem. Více o programu ZDE.
Zdroj: MŽP, SFŽP
Led 31, 2021 | Voda
Zlínská zoologická zahrada loni dosáhla dvacetiprocentní úspory vody ve srovnání s předchozím rokem. Podařilo se také instalovat další retenční nádrž, zoo tak nyní dokáže zachytit více než 200 metrů krychlových dešťové vody, sdělila v tiskové zprávě mluvčí zahrady Romana Bujáčková.
Zlínská zoo ročně spotřebuje přes 40.000 metrů krychlových vody. „I při neustálém rozvoji areálu se spotřebu vody daří udržet prakticky v neměnné výši. Dvě třetiny potřebné vody zoo pokryje z vlastních zdrojů, zbývající část odebírá z veřejného vodovodního řádu,“ uvedla mluvčí.
Díky instalovaným dálkovým odečtům, které hlásí spotřebu vody každých 15 minut, dokáže zahrada rychle odhalit únik ve vodovodním řadu. Zoo také zaizolovala bazén lachtanů. „To vše ve srovnání s rokem 2019 přineslo úsporu 7000 metrů krychlových vody. Jen pro zajímavost, toto množství by třikrát naplnilo zlínský padesátimetrový plavecký bazén,“ uvedl vedoucí technického úseku Jakub Skřivánek. Zahrada chce systém dálkových odečtů dále rozšiřovat.
Zahrada má k dispozici retenční nádrže na dešťovou vodu o objemu přes 200 kubíků. „V letošním roce toto množství zvýšíme o dalších 80 metrů krychlových. V zahradnictví přibude nádrž o objemu 50 metrů krychlových, při výstavbě expozice Jaguar Trek pak cisterna s kapacitou 30 metrů krychlových,“ uvedl ředitel zahrady Roman Horský.
Zoo zachycenou dešťovou vodu využívá k zálivce rostlin, pro chovné bazény sladkovodních ryb nebo k provozování vodních systémů. „Instalace retenčních nádrží je finančně náročná, ekonomická vyhodnocení však plně potvrzují její přínos. Pro zahradu to znamená nejen důležitý ekonomický benefit, ale také zajištění zásob vody pro již pravidelná období sucha,“ dodal Horský.
Zdroj a fotogalerie: ZDE