Dub 28, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Pražský magistrát podpoří na dotacích 158 projektů v životním prostředí 40 miliony korun, což je stejně jako loni. Peníze si rozdělí 95 žadatelů. Město podpoří projekty v sedmi oblastech, mezi kterými jsou například veřejná zeleň, vzdělávání, ochrana přírody nebo adaptace na klimatickou změnu. Rozdělení peněz dnes schválili pražští zastupitelé.
Magistrát podpoří veřejnou zeleň, zelené učebny, ochranu přírody, ekologickou výchovu, výukové a vzdělávací programy pro školy a adaptaci na klimatickou změnu. Sedmou je specifická oblast, kam patří projekty, které nelze zařadit do předchozích kategorií. Patří mezi ně například výcvik zvířat pro handicapované.
Nejvyšší částku město přidělí pro adaptaci na klimatickou změnu, kdy podpoří 43 žadatelů celkovou částkou 12,65 milionu korun. Druhá nejvyšší částka, osm milionů korun, půjde na ekologickou výchovu a 6,5 milionu dostanou žadatelé o dotace na výukové a vzdělávací programy pro školy. Na magistrát dorazilo od 135 různých žadatelů 239 žádostí o dotaci, z nichž následně komise vybrala ty, které město podpoří. Celková požadovaná suma dosáhla téměř 89,88 milionu korun.
Autor: Pražský magistrát
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
V jeskyni Výpustek v Moravském krasu dnes zazněly skladby inspirované vodou i plynutím času. Neobvyklé místo si pro svůj koncert vybral soubor Brno Contemporary Orchestra (BCO). Hudebníci na program zařadili kompozici slovenského skladatele Miroslava Tótha vzniklou na jejich objednávku, stejně jako skladby autorů z Litvy, Itálie a Česka. Hudbu doplnilo literární pásmo z textů básníka Radka Štěpánka.
Návštěvníci koncertu si mohli před jeho začátkem prohlédnout jeskynní systém Výpustek, který má oproti jiným jeskyním Moravského krasu odlišnou historii i atmosféru. Za druhé světové války tam nacisté vybudovali podzemní továrnu, později jeskyni využívala také československá armáda. Dříve utajovaný prostor je nyní zpřístupněný a příležitostně slouží také pro kulturní akce.
Soubor BCO vznikl v roce 2011 s cílem hrát současnou světovou hudbu v Česku a českou hudbu po celém světě. Každý rok nabízí abonentní řadu s tematickou dramaturgií a neotřelým výběrem míst, kde se koncerty konají. Desátá sezona BCO nese podtitul We are the World a poukazuje na zodpovědnost člověka za své okolí a zemi, kde žije. Do konceptu tak zapadá i dnešní koncert věnovaný vodě jako podmínce koloběhu života.
„Koncert je postaven na paralelním proudu textu a hudby. Nejedná se o zhudebňování, ani o jazykovou ilustraci. Obě složky, hudební i textová, jsou zcela svébytné, a přesto se v náhodných, i když promyšlených, atmosférách potkávají. Oslovili jsme básníka a rybáře Radka Štěpánka, aby pro nás napsal text o vodě a vzniklo Lidské pásmo potoků a řek,“ popsal v tiskové zprávě režisér Radim Nejedlý. Štěpánkovy texty přednesl Petr Kubes z Národního divadla Brno.
„Skladby byly vybrány tak, aby o něčem vypovídaly, ale aby se zbytečně ‚nevykecávaly‘,“ doplnil dramaturg Viktor Pantůček. Vztahují se k například k plynutí času či rytmu srdce.
Autor a zdroj: ČTK
Dub 21, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
V Průhonickém parku začíná hlavní návštěvnická sezona. Lidé mohou obdivovat magnólie v plném květu, jarní květy alpina i první výsledky prací na rozsáhlé obnově parku. V souvislosti s 60. výročím založení Botanického ústavu Akademie věd, který Průhonický park spravuje, se letos počítá s rozšířeným programem, informovala Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
Už tuto sobotu čeká návštěvníky jubilejní 10. ročník Jarního běhu Průhonickým parkem. Malí i velcí sportovci budou moci změřit své síly na třech tratích, novinkou bude biatlonová střelnice. Na 5. června se chystají tradiční vědecké dílny. Letos bude ústředním tématem akce věk. Zájemci se dozvědí o krátkověkosti a dlouhověkosti rostlin i o tom, jak se stanovuje věk u bylin, dřevin i lesních porostů.
Květen a červen budou ve znamení komentovaných prohlídek po sbírkách pivoněk a kosatců. Chystá se také Víkend otevřených zahrad a poprvé i Noc kostelů, na níž se veřejnost bude moci podívat do běžně nepřístupných částí zámku, parku a kostela. Nádvoří zámku ožije před letními prázdninami také divadelními představeními.
Průhonický park prochází od prosince 2021 rozsáhlou obnovou, která zahrnuje odstranění či ošetření starých a nemocných dřevin, obnovu cest, drobných historických staveb a výsadbu tisíců nových rostlin. „Během zimního období, kdy byly rostliny ve vegetačním klidu, jsme zvládli odstranit stromy, které byly přestárlé, nemocné či jinak narušené nebo rizikové. Zároveň pokračujeme i v ošetřování korun stromů. Jsme rádi, že tuto sezonu začínáme v ještě bezpečnějším prostředí pro návštěvníky,“ uvedl vedoucí Správy Průhonického parku Jiří Šmída.
V jarním období pracovníci vysazují stovky nových stromů v první části parku, novou kaštanovou alej u botanické zahrady a upravují okolí u objektu Welzovna. Připraveny jsou plochy pro výsadbu tisíců lesnických sazenic, kterými se obnoví části plášťových i vnitřních porostů. Zároveň pokračuje rekonstrukce drobných historických staveb v parku.
Park kromě toho spustil nový informační systém pro návštěvníky, který je pomocí SMS informuje o novinkách. „Letošní sezonu si mohou návštěvníci také více užít s naším novým průvodcem po listnatých stromech parku, který jsme právě vydali,“ dodal Šmída.
Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885. Budoval jej prakticky až do své smrti v roce 1936, přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu. Park zahrnuje významnou sbírku rostlin, a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou. Patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě, od roku 2010 je součástí památkové rezervace s ochranou UNESCO.
Autor: Botanický ústav Akademie věd
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice vysází v místní části Dražkovice víc zeleně a obnoví tůně. Cílem je zvětšit zelené plochy, v plánu je dosadba alejí. Projekt by měl posílit biodiverzitu a zvýšit odolnost proti klimatickým změnám, uvedl v tiskové zprávě náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Městský obvod V, ve kterém Dražkovice jsou, vyčlenil 100.000 korun na projektovou přípravu. V letošním roce by radnice mohla požádat o dotace. Město ani městské obvody by projekt nemusely platit samy. Evropské dotace se zaměřují také na projekty adaptačních opatření, která mají města připravit na klimatické změny.
„Jednotlivá opatření jsou zaměřena na obnovu tůní a přírodě blízkých vodních prvků v krajině, tvorbu nových a obnovu stávajících prvků a struktur, včetně opatření proti vodní a větrné erozi,“ řekl Nadrchal.
Výzvy budou vypsané ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podpora může být až stoprocentní. Po Dražkovicích by mohly přijít na řadu krajina Nemošic nebo Hostovic, což jsou okrajové části Pardubic, kde je víc nezastavěných zelených ploch, uvedl Nadrchal.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice vysází v místní části Dražkovice víc zeleně a obnoví tůně. Cílem je zvětšit zelené plochy, v plánu je dosadba alejí. Projekt by měl posílit biodiverzitu a zvýšit odolnost proti klimatickým změnám, uvedl v tiskové zprávě náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Městský obvod V, ve kterém Dražkovice jsou, vyčlenil 100.000 korun na projektovou přípravu. V letošním roce by radnice mohla požádat o dotace. Město ani městské obvody by projekt nemusely platit samy. Evropské dotace se zaměřují také na projekty adaptačních opatření, která mají města připravit na klimatické změny.
„Jednotlivá opatření jsou zaměřena na obnovu tůní a přírodě blízkých vodních prvků v krajině, tvorbu nových a obnovu stávajících prvků a struktur, včetně opatření proti vodní a větrné erozi,“ řekl Nadrchal.
Výzvy budou vypsané ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podpora může být až stoprocentní. Po Dražkovicích by mohly přijít na řadu krajina Nemošic nebo Hostovic, což jsou okrajové části Pardubic, kde je víc nezastavěných zelených ploch, uvedl Nadrchal.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Liberec letos upraví lesopark na sídlišti Dobiášova v Rochlici, které je největší ve stotisícovém městě. Místními dlouho žádaná úprava prostor u Domu s pečovatelskou službou začne v březnu kácením a odborným ošetřením stromů. Podle náměstka primátora Jiřího Šolce (Starostové pro Liberecký kraj) jde o přípravnou fázi projektu. Firmu, která revitalizaci za zhruba pět milionů korun provede, bude radnice teprve hledat v soutěži.
„To je dlouho slibovaný, dlouho projektovaný, dlouho projednávaný, ale zejména dlouho chtěný lesopark,“ řekl Šolc novinářům. Konkrétně jde o zanedbané území mezi Burianovou a Vratislavickou ulicí a rekreační plochou pod sídlem městské policie. „S osadním výborem jsme se už před osmi lety bavili o tom, že by v prostoru pod domy s pečovatelskou službou bylo dobré vybudovat něco, co jednak zpříjemní cestu pěších dolů, do ulice Rochlická, a zároveň vytvoří nějaké pěkné prostředí pro lidi, kteří se tam budu cítit dobře. Protože toho hezkého prostředí na sídlišti Dobiášova zas není tolik,“ dodal náměstek. Na největším sídlišti v Liberci žije přes 16.000 lidí.
V plánu radnice je dokončit úpravy lesoparku do konce letošního července. „V rámci zakázky zhotovitel provede likvidaci stavebních a komunálních odpadů, terénní modelace, dodá a nainstaluje prvky typu šplhací sestava, vyhlídková sestava se skluzavkou, workoutová sestava, a to včetně úpravy jejich dopadových ploch,“ uvedla mluvčí radnice Jana Kodymová. Součástí projektu je i vybudování cestní sítě, opěrné zdi a zábradlí.
Autor: město Liberec
Zdroj: ČTK
Bře 10, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Společnost Lidl zahajuje od března 2022 spolupráci s programem Skutečně zdravá škola. Cílem této spolupráce je pomáhat vytvářet kulturu zdravého a udržitelného stravování ve školách. Součástí této spolupráce je i grantová výzva na výstavbu jedlých školních zahrad. Projekt počítá se zapojením dětí, pedagogů i zaměstnanců školních jídelen.
Skutečně zdravá škola představuje komplexní celoškolní program zdravého a udržitelného školního stravování a vzdělávání o jídle. Usiluje o to, aby si děti jídla vážily, znaly jeho hodnotu, dokázaly si je vychutnat a naučily se, odkud jídlo pochází a jak se pěstuje nebo vyrábí. Každá mateřská nebo základní škola, která má zájem získat certifikaci Skutečně zdravé školy, musí naplnit řadu kritérií. Jsou to např. Angažovanost a kultura stravování, Kvalita jídla a místo jeho původu, Vzdělávání o jídle a stravování nebo Místní společenství a spolupráce. Školy, které tuto certifikaci získají, mají kvalitnější školní stravování a pomáhají dětem a žákům rozvíjet praktické klíčové dovednosti, jako je vaření, pěstování a výběr vhodných potravin z hlediska zdraví i udržitelného rozvoje.
A jak tato spolupráce vznikla? V současném světě, kde významnou roli hraje rychlé stravování, děti často ztrácí přehled o základních principech zdravého stravování. Cílem projektu je pomoci dětem vytvořit zdravé stravovací návyky a poskytnout jim možnost nutričně kvalitnějšího stravování ve školách. „Společnost Lidl si dlouhodobě uvědomuje význam zdravého stravování ve školách. Činnost programu Skutečně zdravá škola jsme se rozhodli podpořit z několika důvodů; děti se v něm učí základům zdravého stravování, nechybí v něm ani osvěta ohledně plýtvání potravinami, využívání sezónní zeleniny a ovoce nebo zapojení školy do dění v místní komunitě. Děti se dále zaměří na to, jakou péči vyžaduje jedlá zahrada a které druhy zeleniny a ovoce jsou v rámci podmínek České republiky nejvhodnější na pěstování. Školní jídelny získají díky tomuto projektu možnost proškolení ohledně přípravy zdravějších variant pokrmů,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
Do grantové výzvy na vybudování jedlých zahrad se může přihlásit každá škola, která je zapojená v programu Skutečně zdravá škola. Na základě zaslaných přihlášek vybere Skutečně zdravá škola společně se zástupci Lidlu celkem šest škol, z nichž každá získá finanční dar na realizaci jedlé zahrady a zároveň metodickou podporu při jejím budování.
„Díky podpoře společnosti Lidl bude moci v letošním roce šest Skutečně zdravých škol vybudovat jedlé školní zahrady. Vzdělávání a práce na školní zahradě má pro děti zásadní pozitivní význam: otevírá dětem zcela nový svět učení, poznávání rostlin a přírodních procesů, umožňuje ocenit přírodu jako celek, podporuje pozitivní změnu stravovacích návyků, zvyšuje koncentraci a představivost, rozvíjí sociální dovedností, estetiku, zvyšuje sebevědomí a dává dětem pocit hrdosti na svůj úspěch,“ vysvětluje ředitel a odborný garant programu Skutečně zdravá škola, Mgr. Tom Václavík.
Cílem projektu je zapojit do osvěty a budování školních jedlých zahrad nejen děti, ale i pedagogy, kteří budou dětem pomáhat s péčí o jedlé zahrady. Vítaná je rovněž účast rodičů, pro něž mohou být školní zahrady prostorem pro komunitního setkávání.
Již před spuštěním výzvy projevilo několik škol zájem o zapojení do projektu a program Skutečně zdravá škola očekává hojnou účast. „Mateřská škola Dobroměřice se určitě ráda zapojí do výzvy, protože myšlenka propojení školní zahrady a školní kuchyně je nám velmi blízká. Rádi bychom využili potenciálu naší velké zahrady nejen ke hře, ale také ke vzdělávání dětí a k šíření osvěty o skutečně zdravém jídle,“ uvedla Mgr. Ludmila Jirotková, ředitelka Mateřské školy Dobroměřice.
Do nové výzvy se zajisté přihlásí i Mateřská škola Pastelka v Roudnici na Labem. „Vítáme každou pomoc v našem snažení v přetváření školní zahrady v jedlou a všemi dětmi využívanou oázou,“ vzkázala Mgr. Dana Kasparová, ředitelka Mateřské školy Pastelka.
Autor: společnost Lidl
Zdroj: Společnost Lidl, TZ
Bře 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Kresby i fotografie zobrazující, co rostliny skrývají v podzemí, představuje nová výstava Akademie věd ČR (AV). V pražské Galerii Věda a umění si lidé prohlédnou také rozsáhlý model přibližující život pod povrchem louky. Výstava připomíná 60. výročí založení Botanického ústavu AV.
Skryté části rostlinných těl lidem přiblíží fotografie, kresby, akvarely i linoryty vytvořené vědci a vědkyněmi z Botanického ústavu AV.
„Kresba je velmi důležitá pro dokumentaci toho, jak věci v přírodě vypadají, i dnes. Umožňuje totiž ukázat na zobrazeném objektu jen něco a nepodstatné ponechat stranou. Používám ji proto pro morfologické studie,“ vysvětlila garantka výstavy a botanička Jitka Klimešová. Součástí expozice jsou i komiksy s různými zajímavostmi o rostlinách. Srdce expozice pak tvoří šest metrů dlouhý a více než čtyři metry vysoký model podzemní části krkonošské louky zapůjčený ze Západočeského muzea v Plzni.
„Jsou v něm kořeny, oddenky a půdní breberky 30x zvětšené oproti skutečnosti a představené pomocí plstěných modelů,“ popsala Klimešová. „Myslím, že právě na modelu je dobře vidět, jak je pro nás důležité zviditelnit, co zůstává milovníkům rostlin obvykle skryto,“ dodala botanička, s jejíž letos vydanou popularizační knihou Těla rostlin se výstava také pojí. Klimešová v publikaci popisuje, jak poznání tvarů rostlinného těla přispívá k porozumění rostlinných životních strategií.
„V podzemí rostlina schovává své regenerační orgány. Ty určují, jak rostlina bude reagovat na různé výzvy a změny prostředí, a současně ovlivňují prostředí ve společenstvu. Například je v nich uloženo velké množství uhlíku, které pomáhá rostlině obnovit nadzemní části po narušení nebo sezonním odpočinku,“ popsala také botanička. „Nakonec se uhlík dostane do půdy a stane se potravou mikrobů, které jsou důležité pro úživnost půdy. Přesněji, dělá to jen skupina rostlin, vytrvalé byliny, ostatní rostliny zajišťují svoje přežití ve světě plném nástrah jinak,“ dodala Klimešová.
Výstava potrvá do 20. května. Lidé ji mohou navštívit denně od 10:00 do 18:00. Vstup je zdarma.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Led 26, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Jihlava musí v největším městském parku Heulos pokácet 84 stromů. Poškodil je kůrovec a také letní vichřice. Dalších více než 30 stromů bude nutné pokácet i v jiných parcích po městě. Radnice počítá s jejich náhradou. Kolik přesně stromů bude nutné dosázet, bude zřejmé po skončení těžby. Ke kácení byly vybrané stromy suché nebo poškozené a nebezpečné. „Nic jiného nekácíme než to, u čeho je věcný důvod pro kácení, rozhodně nekácíme žádné zdravé a bezpečné stromy,“ řekla Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.
Park Heulos má podle ní s kůrovcem problém dlouhodobě, původně byl založený jako smrkový porost. K zemi musí určitě jít 81 jehličnanů a také tři listnaté stromy poškozené vichřicí. V zimě se kácí kvůli vegetačnímu klidu i kvůli tomu, že na stromech nehnízdí ptáci.
Ve Velkém Heulosu s rozlohou 14 hektarů se podle Ruschkové dobře daří náletovým dřevinám, které by část stromů mohly přirozeně nahradit. „Na Velkém Heulose nám velmi dobře zmlazují javory a jasany, stromy z náletů jsou pro nás nejlepší, protože tím, že tam vyrostou ze semínka, jsou nejstabilnější, jsou schopny nejlépe fungovat, nejlépe odolávají i klimatickým výkyvům. V menší míře tam zmlazuje lípa nebo dub červený,“ řekl Ruschková.
K dosazení se pak plánují duby, buky, třešně ptačí, habry, jeřáby, jírovce a také jehličnaté stromy, aby postupně vznikal smíšený les.
Velký Heulos, na který navazuje na opačném břehu řeky Jihlávky Malý Heulos s rozlohou 3,5 hektaru, je největší zelenou plochu ve městě. Další městské parky jsou přibližně dvouhektarové a menší.
Kromě kůrovce, který v posledních letech ničí i stromy v parcích, se na kvalitě stromů podepsala bouřka, která loni v červnu vyvrátila v pásech i zdravé stromy. Narušení kompaktnosti porostu zvyšuje náchylnost zbylých stromů. „Když se to otevře, tak vzduch proudí jinak a ty stromy na to nejsou zvyklé, musíme je hlídat, aby nespadly,“ řekl Ruschková.
Současné kácení podle ní provoz v parku omezí jen částečně. Lidé by měli pečlivěji sledovat cedule s upozorněním na kácení a dodržovat páskami vymezené prostory kácení. Na podzim loňského roku vysadila Jihlava 147 velkých stromů a 400 keřů, výsadba bude pokračovat na jaře, a především na podzim. Počet vysázených stromů podle Ruschkové ovlivní i dostupnost sazenic ve školkách, strom sázený do města se předpěstovává sedm let.
Autor: Město Jihlava
Zdroj: ČTK
Led 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Třešňový sad v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích čeká obnova. Zanedbávané stromy lidé ze spolku Pestré Polabí ode dneška zbavují náletových dřevin. Nové stromy tam také vysadí. „Červeňák začíná zarůstat. Staré sady ve volné krajině byly neskutečně cenné pro živočichy a rostliny. Přežívají tady staré sedmdesátileté třešně, jsou tu mladé duby, křoviny, nepůvodní dřeviny,“ řekl předseda spolku Milan Trávníček.
V místě byl za první republiky třešňový sad. Zhruba desítka stromů ještě plodí ovoce, ale potřebují ošetřit. Většinou tam jsou už ale jen torza ovocných stromů. „Naše péče bude dlouhodobá. Je to běh na dlouhou trať, ale má to smysl pro člověka i pro přírodu. Do budoucna budeme ještě třešně dosazovat,“ řekl Trávníček.
Červeňák je bývalé armádní území a rozkládá se na 19 hektarech, protéká jím řeka Chrudimka. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Město Červeňák získalo od armády předloni. Ženijní vojsko cvičiště využívalo do roku 1994.
V lokalitě zůstala řada vojenských objektů, jsou většinou dost rozpadlé. Podmínkou převodu bylo to, že město nesmí 20 let oblast využívat komerčně. Připravuje projekt částečných úprav, přírodní ráz krajiny zůstane zachovaný. Na úpravu přírodního parku by město mohlo dostat dotace od ministerstva životního prostředí, dřívější odhady nákladů byly kolem 50 milionů korun.
„Aktuálně to stojí na tom, že nemáme peníze na projektovou dokumentaci přidělenou v rozpočtu. Budu o to usilovat v rozpočtových změnách. Potřebujeme dva miliony korun,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Se spolkem, který Červeňák udržuje, má město smlouvu, ročně mu platí kolem 150.000 až 180.000 korun, letos to bude patrně víc, řekl Nadrchal. „Mají vydefinované, co za rok mají provést, částka je výrazně nižší, než kdyby to dělala specializovaná firma. Oni hodně pracují s pomocí dobrovolníků. Ale náklady s tím mají, potřebují na údržbu vybavení,“ řekl Nadrchal.
Spolek Pestré Polabí pracuje i v jiných lokalitách východních Čech. V týmu má odborníky, předseda spolku je dendrolog a botanik, jeho kolega entomolog a herpetolog. Spolupracují také s odborníky z Východočeského a hradeckého muzea. „Zásahy konzultujeme, jestli naše navrhovaná opatření krajině pomohou,“ řekl Trávníček.
V minulosti tam už ochránci například obnovili tůně, které jsou líhništěm vzácných živočichů nebo místem pro rostliny. Opakovaně tam pořádají úklid a vyklízejí oblast od odpadků.
Autor: spolek Pestré Polabí
Zdroj: ČTK
