Pro 24, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
V areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava vznikne Centrum energetických a environmentálních technologií za zhruba 280 milionů korun. Objekt by mohl být dokončen v roce 2024. V příštím roce to bude druhá největší investiční akce školy po stavbě Ekonomické fakulty, která se v areálu kampusu začala budovat před několika dny.
„Centrum vznikne uprostřed porubského kampusu a naváže na budovy těžkých a lehkých laboratoří, které jsou v tomto místě. Kampus máme rozdělený na funkční celky, někde je zázemí pro výuku, jinde laboratoře nebo sportoviště, ubytování a podobně. Toto centrum bude v podstatě zaměřené na transfer technologií, které se týkají udržitelné energetiky. Má to souvislost s transformací regionu,“ uvedla Halíková. Dodala, že v případě tohoto centra není až tak podstatný samotný objekt, ale především technologie, které v něm budou. „Budova bude prakticky jen obal na ty technologie, vedle ještě bude vodíková nabíječka. V objektu bude kombinace různých technologií pro zkoumání různých alternativních paliv,“ řekla mluvčí univerzity Petra Halíková. Centrum se ale bude rovněž zaměřovat i na problematiku akumulace a distribuce energií.
„V rámci centra by se měla řešit fotovoltaika, větrná elektrárna, tepelná čerpadla, vodíkové zdroje a tak dále. Financování výstavby centra bude kombinací vlastních zdrojů, krajských peněz a dotací z evropských fondů. Celé by to mělo stát přes 280 milionů korun, ale velkou část těch nákladů tvoří právě technologie,“ uvedla mluvčí. Dodala, že samotný objekt až tak nákladný nebude, původně se dokonce zvažovalo, že by pro centrum bylo využito kontejnerové řešení. „Nakonec se ale rozhodlo, že se vybuduje čtyřpodlažní nepodsklepená budova a vedle ní ještě budova pro vodíkovou stanici, protože vodík je pro nás velké téma. Je to věc, které se do budoucna chceme hodně věnovat,“ upřesnila Halíková.
Centrum by v případě příznivých podmínek mohlo být dokončeno v roce 2024. „Jedna věc je samotná stavba objektu, ale náročnější bude ho vybavit právě těmi technologiemi. Často jde o zařízení, která jsou unikátní nebo vytvořená na míru,“ podotkla mluvčí.
Autor: VŠB
Zdroj: ČTK
Pro 23, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Plzeň otevřela v suterénu Bolevecké základní školy technologické centrum za devět milionů korun. Má podnítit u dětí vztah k technice a zlepšit jejich zručnost. Žáci mají k dispozici novou dřevodílnu s moderními stroji a nářadím, přírodovědné i jazykové učebny, řekla radní pro školství Lucie Kantorová (ANO). Další technologické centrum město projektuje na 11. základní škole na Borech. Obě budou sloužit i pro dalších 24 základních škol zřizovaných městem.
„Společnost postrádá na trhu práce šikovné řemeslníky. Naše školství se snaží na tuto skutečnost reagovat. Jedním z trendů současného vzdělávání je i výchova se vztahem k technice a k řemeslné činnosti,“ řekla Kantorová. Díky centru rozšíří škola zaměření o technickou oblast. „Dosud jsme se orientovali hlavně na sport a jazykové vzdělávání,“ řekla ředitelka Bolevecké základní školy Helena Brunclíková.
Technologické centrum má zařízenou dřevodílnu, jejíž součástí je přípravna a sklad materiálu. Je vybaveno kvalitním nářadím, ale i soustruhem na dřevoobrábění. Dalším oddělením je počítačová učebna, i třída pro výuku ve virtuální realitě. „Žáky čekají nevšední hodiny chemie, budou si moci vyzkoušet chemické pokusy. Budou pracovat alespoň virtuálně s látkami, jako jsou kyseliny,“ uvedla mluvčí města Eva Barborková.
„Mám velkou radost, že Plzeň je první město v Evropě, které implementovalo virtuální realitu jako standardní pomůcku do výuky na základních školách. Věřím, že učením prožitkem zvýšíme zájem žáků o techniku i přírodní vědy,“ řekla Kantorová. Podle ní to plně to zapadá do koncepce města Plzně, kterou je specializace jednotlivých základních škol. Přála by si, aby v budoucnu měla každá Plzní zřizovaná základní škola preferenční zaměření, například technické, jazykové, umělecké, sportovní, dodala.
Autor: Město Plzeň
Zdroj: ČTK
Pro 12, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Ostravský obvod Poruba nechal odstranit jeden z nejstarších stromů v této městské části. Lípu se ani přes několikaletou snahu nepodařilo zachránit. Kmen stromu ale bude přemístěn do Zámeckého parku, kde bude sloužit jako domov pro hmyz. „Někdy kolem roku 1836, tedy v době, kdy v Litoměřicích umírá Karel Hynek Mácha, vysadili Porubané lipovou alej, která lemovala cestu do Klimkovic. Postupem doby stromy z nejrůznějších důvodů mizely, přesto několik z nich přežilo do dnešních dnů. Konkrétně u kostela svatého Mikuláše stály jako památníky na předminulé století čtyři lípy,“ uvedl mluvčí radnice Martin Otipka. V sobotu ale musel být jeden z těchto stromů pokácen.
„Jsou to nejstarší stromy v Porubě a my jsme dělali maximum, abychom je zachovali i pro další generace. Dokonce jsme využili revoluční metodu injektáže, kdy odborníci dodávali živiny přímo do stromů. Lípy prošly zdravotním ořezem a zbavili jsme je i jmelí. Podle odhadů jsme třem z nich prodloužili život minimálně o 50 let. Bohužel čtvrtý strom i přes veškerou naši péči uschl. Přesto ještě bezmála další dva roky plnil funkci takzvaného biotopu v městském prostředí. Rádi bychom ho tam nechali i nadále, kdyby jeho stav nezačal ohrožovat kolemjdoucí. Bohužel už byl v takovém stavu, že se kdykoli mohl vyvrátit a někomu ublížit,“ uvedl místostarosta Poruby Miroslav Otisk.
Strom pod kostelem proto vedení obvodu nechalo v sobotu pokácet. Přesto bude kmen stromu i nadále využit. „Tyto stromy jsou dědictvím po lidech, kteří tady žili před námi. Proto chceme vdechnout lípě ještě jeden život. Kmen stromu převezeme do blízkého Zámeckého parku, kde bude i nadále plnit funkci biotopu jako broukoviště. Tedy jako domov pro hmyz, což je jedno z mnohých opatření, jak zvyšovat biodiverzitu v přírodě,“ doplnil místostarosta. Strom nahradí dvě nově vysazené lípy s obvodem kmene přibližně dvacet centimetrů.
Autor: město Ostrava
Zdroj: ČTK
Lis 29, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Červeňák, bývalý vojenský prostor, jsme vám představovali již v našem dřívějším článku. Toto území bylo předáno Pardubicím v roce 2019 Ministerstvem obrany v rámci bezúplatného převodu. Město mělo o tyto prostory zájem již od roku 2011 a od roku 2014 začalo s plánováním výstavby silniční spojky.
Díky silnému hlasu veřejnosti podněcující k zachování přírody se nakonec výstavba neuskuteční. Hlavním cílem města bylo vybudovat silnici z Višňovky do Pardubiček. Na jedné straně je tedy poměrně rozumná stavba, která by mohla ulevit silnici S. K. Neumanna a Anenskému podjezdu. Na straně druhé by to znamenalo výrazný zásah do přírodní lokality, která byla desetiletí využívána jako cvičiště. Do současných let byl Červeňák přes dvacet let opuštěn.
„Prostor byl zanedbán, ale právě to pomohlo k jeho současné podobě. Právě proto získáváme velké možnosti realizovat náš záměr přírodního parku. Toto území je pro nás velmi cenné – jedná se o zelený ostrov zasahující ke středu města,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal.
„Už druhým rokem probíhá management údržby, který pro nás zpracovává Český svaz ochránců přírody. Za toto jim děkuji, bez nich bychom horko těžko s tímto územím něco dělali. Tito lidé jsou zapálení a vědí, co dělají. Došlo k prořezům cestní sítě k odstranění souší, které by mohly být nebezpečné pro lidi. Už je patrné, že ustupují invazní druhy, naopak se prosazují původní byliny a zvyšuje se pestrá biodiverzita,“ pokračuje.
V blízké době by se mohl Červeňák proměnit v příjemné a poklidné místo, kde by mohly být k vidění například stolky nebo opičí dráhu pro děti. A to všechno v rámci připomínky vojenského cvičiště. „Zároveň klademe důraz na ochranu přírody, mělo by vzniknout i ještěrkoviště,“ doplnil Nadrchal. Více informací naleznete na těchto webových stránkách.
Autor: Magistrát města Pardubice
Zdroj: Týdeník Pernštejn
Lis 22, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
V pražské zoologické zahradě se narodilo mládě ohroženého gibona stříbrného, na svět přišlo v noci na sobotu. Podle ní jde o teprve čtvrté mládě tohoto primáta narozené v Česku. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije necelých 2000 dospělých jedinců, uvedla zoo. „Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy, v přírodě se vyskytuje pouze na indonéském ostrově Jáva. V lidské péči je chován jenom nepočetně, v Evropě ho má pouze devět zoo chovaného v celkovém počtu přibližně 50 jedinců,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Zahrada uvedla, že mládě přivedla na svět po sedmiměsíční březosti samice Alang Alang, která se o něj vzorně stará, přičemž na rodinu dohlíží samec Flip. Pražská skupina gibonů stříbrných se tak nyní rozrostla na čtyři členy. „Stejně jako jiné druhy gibonů žije i tento monogamním způsobem života. Tvoří malé rodinné skupiny, a proto s rodiči žije i starší sourozenec mláděte Abu-abu, který se narodil v roce 2018,“ sdělila zoo.
Šestnáctiletá samice Alang Alang a stejně starý samec Flip přišli do Zoo Praha v roce 2014. O rok později se jim narodilo vůbec první mládě gibona stříbrného v českých a slovenských zoologických zahradách vůbec. Nyní šestiletý samec Silver Arrow odešel letos do zoologické zahrady v německém Halle jako tamní budoucí chovný samec. V sobotu narozené mládě je tak již třetím společným potomkem pražského chovného páru.
„Mláděti se daří dobře, samice Alang Alang je již zkušená matka a vzorně o něj pečuje. Ihned po porodu jej očistila, chová jej u sebe na břiše a kojí ho. Vzhledem k tomu, že u tohoto druhu není výrazný pohlavní dimorfismus, budeme znát pohlaví až za několik let, poté co dospěje,“ uvedl vrchní chovatel primátů pražské zoo Martin Vojáček.
Autor: ZOO PrahaZdroj: ČTK
Zář 29, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
V brněnské zoo vznikne kolejová pozemní lanovka odhadem za 85 milionů korun, investiční záměr dnes schválili radní. Důvodem stavby je velké převýšení v areálu, řekla dnes novinářům brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní lanovka usnadní prohlídku seniorům, rodinám s kočárky nebo handicapovaným. Lanovka by měla za hodinu přepravit až 1200 lidí, hotová by mohla být v roce 2023, doplnil primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zoo se nachází na Mniší hoře, kde je zhruba stometrové převýšení. „Důvodem pro vybudování lanovky je potřeba zajistit návštěvníkům komfortní výstup do nejvyššího místa zahrady, odkud mohou pohodlně scházet po stávajících cestách kolem expozic směrem k východu,“ uvedla Vaňková.
Dráha je plánovaná při západní hranici zoo, začne v blízkosti oblasti ledních medvědů a skončí poblíž africké vesnice. „Trasa nahoru bude přímá, dolů povede klikatě lesem s možností nahlížet do přilehlých expozic. Kabinky budou sloužit pro čtyři až šest lidí, budou vhodné pro přepravu kol, kočárků nebo osob se zdravotním postižením,“ řekla Vaňková.
Lanová dráha bude mít kolem 800 metrů. Kolejová dráha bude přímo na terénu ukotvená do země v jednotlivých bodech. „Tažné lano bude poháněno jedním elektromotorem. Vozíky budou tažené jen ve směru nahoru, ve směru dolů se budou pohybovat samostatně a brzdit pouze magnetickým brzdným systémem,“ řekl Hladík. Podle něj se stejné systémy lanovek budují na území národních parků a chráněných přírodních rezervací. Podle ředitele zoo Martina Hovorky lanovka zajistí větší komfort a atraktivitu pro návštěvníky. Primátorka míní, že by se díky lanovce mohla zvýšit i návštěvnost. Brněnskou zoo každoročně navštíví zhruba 300.000 lidí, loni to bylo méně kvůli pandemii koronaviru, kdy musela být zoo nějakou dobu zavřená.
Autor: město Brno
Zdroj: ČTK
Zdroj: brnensky.denik.cz
Zář 15, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Zájemci mohou počínaje dneškem hlasovat v anketě o Park roku. O cenu veřejnosti stejně jako o hlasy odborné poroty se uchází 12 přihlášených parků z celé České republiky. V tiskové zprávě to uvedla ředitelka pořádajícího Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková. V posledním ročníku zvítězila revitalizace Tyršových sadů – Podzámeckého parku v Pardubicích.
Letošní 17. ročník ankety podle organizátorů poprvé výrazněji vyzdvihuje téma hospodaření s dešťovou vodou. Projekty v těchto dnech v terénu hodnotí i šestičlenná odborná porota. Souboj o cenu veřejnosti potrvá měsíc. Hlasující může podpořit i více parků a přidělit soutěžnímu dílu jednu, dvě nebo tři hvězdičky. Do ankety se lidé z jedné IP adresy můžou zapojit vždy jednou za týden. „Pořadí parků, v jakém se zobrazují na webové stránce, se neustále mění, aby žádný park nebyl v průběhu hlasování zvýhodněn,“ uvedla Šimečková.
I letos se do přehlídky přihlásily jak parky po rekonstrukci nebo revitalizaci, tak ty nově založené. Projekt musel být dokončený nejpozději v roce 2013. Zhotovitelé, investoři nebo projektanti přihlásili díla od proměny lesních porostů v Máchově kraji v lesopark až po úpravu někdejší skládky stavebního materiálu vedle satelitního městečka v Praze-Slivenci.
Vyhlášení výsledků, o kterých rozhodne porota i laická veřejnost, je v plánu 21. října v Pardubicích. Uskuteční se jako součást odborné konference Parky pro život – trendy, tradice, budoucnost.
V posledním ročníku v 2019 zvítězila revitalizace Tyršových sadů – Podzámeckého parku v Pardubicích. O titul se tehdy ucházelo 14 parků, nejvíce za dobu existence soutěže.
Autor: Svaz zakládání a údržby zeleně
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Obce, školy, spolky a další instituce z celé republiky mohou do konce října žádat o grant na zeleň ve městě. Cílem je navrátit zeleň a vodní prvky do městského prostoru, žadatelé mohou na projekt získat až 140.000 Kč. V programu Zelené oázy je k dispozici 1,4 milionu Kč, uvedl v tiskové zprávě David Kopecký z Nadace Partnerství.
Příspěvky se z grantového programu budou rozdělovat pošesté. Cílem výzvy je podpora připravenosti měst a vesnic na výkyvy počasí, sucho nebo sníženou schopnost krajiny zadržovat vodu. „Skrze tuto grantovou výzvu proto podpoříme projekty, které povedou k obnově a tvorbě přírodě blízkých veřejných míst a stanou se zelenými oázami. Společně tak přispějeme ke zmírnění dopadů změn klimatu na lokální úrovni,“ uvedl grantový manažer Nadace Partnerství František Brückner.
Podpora směřuje například na úpravy zelených veřejných prostranství, tvorbu přírodních a komunitních zahrad či výsadbu stromů. Poslouží také na zakládání květnatých luk nebo na projekty zlepšující hospodaření s vodou, jako jsou čištění vodních děl, sběr a využití dešťovky nebo na přírodní úpravy potoků či studánek.
„Za dobu šesti let trvání si Zelené oázy našly v České republice své místo. Doposud jsme podpořili přes 100 projektů, mezi které jsme rozdělili více než osm milionů korun,“ uvedl generální ředitel MOL ČR Richard Austen. Firma, která v Česku provozuje síť čerpacích stanic, s nadací program vyhlašuje.
Na jeden projekt lze získat od 25.000 do 140.000 korun, žádat o grant je možné do 31. října. Finance mohou lidé využít například na nákup sazenic, nářadí, kůlů nebo pletiva či na odborné poradenství. Vítězné projekty budou známy v únoru 2022.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Čvc 23, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Galerie hlavního města Prahy (GHMP) vybrala vítěze soutěže na podobu uměleckého holubníku, který bude stát na vrchu Vítkov. Komise vyhodnotila jako nejlepší návrh, který vytvořily Karolína Munková a Paulína Závacká. Jak řekla Anna Gümplová z GHMP, autorky nyní ve spolupráci s galerií návrh dopracují a na místě by mohl stát na konci tohoto nebo začátku příštího roku. Holubník má napomoci citlivější regulaci holubů.
Gümplová uvedla, že nyní bude vítězný návrh dopracován i s přírodovědci tak, aby byl prakticky a technicky proveditelný a plnil svůj účel. Následně podle ní bude zřejmě nutné požádat o stavební povolení. „Byli bychom hodně rádi, kdyby byl holubník hotov už na podzim, ale upřímně se bojím, že to nestihneme,“ uvedla a dodala, že reálněji vypadá jaro příštího roku.
Projekt je součástí programu Umění pro město, který má galerie na starosti a který slouží k umisťování uměleckých děl do ulic metropole. Samotný nápad pak vzešel od Prahy 3, která se inspirovala například v Berlíně. Cílem je, aby se ptáci do holubníků stahovali a neobtěžovali tak například na parapetech domů. Zároveň to umožní regulaci jejich počtu odebíráním vajec. Nyní se podle zástupců Prahy 3 ptáci často odchytávají a následně plynují.
Magistrát si nechal v uplynulých letech vypracovat studii úprav Vítkova. Podle ní by v následujících letech měla být obnovena zeleň, porosty na svazích a zlepšit se má celková prostupnost, sítě schodišť a cest. Obnova čeká inženýrské sítě, osvětlení nebo zázemí pro údržbu i obyvatele.
Nyní se připravuje projekt první části úprav, která by se měla týkat páteřní cesty a jejího bezprostředního okolí. Dominantou Vítkova je Národní památník s jezdeckou sochou Jana Žižky. Vznikl ve 30. letech 20. století. Měl připomínat zrození československého státu a hrdinství legionářů, ale sloužit i k zasedání parlamentu a k dalším akcím. Později se z památníku stalo mauzoleum komunistických předáků. Nyní je v něm expozice českých a československých moderních dějin, která byla otevřená v roce 2009 a spadá pod Národní muzeum.
Zdroj: ČTK
Autor: GHMP
Čvc 19, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně stavebního povolení by měl být hotový do dvou let. Pak požádá o dotaci, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Stavbu by rád zahájil do čtyř let. Podle prvního náměstka primátora Romana Zarzyckého (ANO) je dotace podmínkou, aby se město do stavby pustilo.
Dodal, že jde o jeden z největších projektů zoo v ČR. „Minulý týden už se začalo projektovat. Vyhrála to pražská firma Masák Partner,“ uvedl Trávníček s tím, že firma stavěla například výběh pro slony ve zlínské zoo. Stavbu připravuje odbor investic města. Až bude hotový prováděcí projekt se stavebním povolením, požádá o dotaci. „Pokud budou evropské dotační tituly, tak o ně budeme usilovat. Pokud ne, tak budeme zkoušet ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj, kultury a další. Budeme hledat různé zdroje a něco zaplatí město a možná kraj,“ uvedl Trávníček. Zoo si najme firmu, která bude peníze shánět a administrovat.
Městské pozemky jsou podle něj po deseti letech vykupování a scelování připravené, stejně jako změna územního plánu. Penězi na projekt potvrdilo vedení města, že chce areál opravdu budovat. Stavba bude rozložená do tří etap, ideálně by se mohly stihnout za čtyři roky. Podle Zarzyckého by město tak velkou stavbu složitě hradilo jen z vlastních zdrojů. „Náklady začínaly před lety na 250 milionech korun a dneska už jsme téměř na miliardě,“ uvedl.
Právě kvůli vysokým nákladům i pro Plzeň se projekt rozdělí na tři části. „V první etapě by to byli vlastní sloni, oplocení, inženýrské sítě, vstup a restaurace. Ve druhé související tříhektarová botanická expozice a ve třetí zbytek. Lépe seženeme třetinu peněz než najednou miliardu,“ uvedl ředitel. Kromě slonů mají být v pavilonu orangutani, tapíři, ptáci a asijské druhy. Město zoo trvale výrazně podporuje. Je jednou z největších atraktivit v Plzni, uvedl Zarzycký. Předloni měla rekordní návštěvnost přes půl milionu lidí, loni vinou pandemie o čtvrtinu méně. „Jestli se to letos do listopadu zase nezavře, tak by to mohlo být 400.000, protože teď máme obrovskou návštěvnost. Minulý pondělí a úterý tady bylo vždy kolem 9500 lidí,“ uvedl ředitel.
Slony sežene zoo podle Trávníčka bez problémů v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, uvedl. V Plzni budou jen sloni indičtí, jsou menší, klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. „Indický slon, to je pracovní, skoro domácí zvíře,“ řekl. Podle Trávníčka by měl být v Plzni jeden sloní býk a dvě až tři samice. Africké slony zoo nechce, protože jsou nebezpeční pro lidi, divocí a ohromní.
Zdroj: ČTK
