Čvc 17, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Mnohá města v letošním roce omezila kvůli suchu sekání trávníků. Nejčastěji zmiňovaným záměrem bylo podpořit zadržování vody a výskyt hmyzu. Povedlo se to? Má nesečení travnatých ploch ve městech i nějaké nezamýšlené důsledky? Nebo je lepší volit sečení, ale při zachování určité výšky trávy.
Když se seče příliš často nebo příliš nakrátko, může tráva při vysokých teplotách upadnout do takzvané letní dormance. To znamená, že trávník zastaví veškerý růst a vývoj. Trávník není mrtvý, ale je ve stavu, který chrání důležité části rostliny, jako odnožovací uzliny, rhizomy a kořeny. Těm umožňuje přežít tím, že do nich koncentruje veškerou dostupnou vodu na úkor ostatních částí rostlin. Je to zřetelné i vizuálně, protože ztratí svou zelenou barvu.
Ale když neposeču, tak mi květenství trav dozrají – podobně jako obilí. A pak také nejsou zelené. Priorita travnatých ploch je, že mají být zelené. Aby v rostlinách probíhala fotosyntéza, aby byly živé. Jen tak mohou plnit všechny své funkce, například zadržovat prašnost a vodu.
Nechte se inspirovat (nejen) Českými Budějovicemi, kde méně časté sečení trávníků prospívá ohroženým rostlinám a na tamních městských trávnících se objevují ohrožené druhy rostlin. Jde například o zvonečník černý, zvonek klubkatý, jestřábník klubkatý nebo lomikámen trojprstý. Podle ekologů stojí za výskytem rostlin méně časté sečení trávníků.
„Každoročně na městských trávnících provádíme biologické průzkumy, díky kterým jsme objevili hned několik ohrožených druhů rostlin. Mezi ty nápadnější, kterých si všimne i běžný kolemjdoucí, patří zvonek klubkatý nebo zvonečník černý. Letos jsme však během průzkumu našli i několik dalších ohrožených druhů,“ řekla botanička z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Eva Koutecká.
Ekologové poukazují na to, že méně často sečený trávník poskytuje potravu opylovačům a dalším druhům hmyzu. Zároveň také zlepšuje městské mikroklima, snižuje prašnost a lépe zadržuje vodu. Obyvatelé to mohou vidět třeba na sídlištích Máj a Vltava, v okolí Výstaviště, u Velkého jezu a nově i v Havlíčkově kolonii. „Už loni na jednom místě vykvetly zvonky klubkaté. Naše skupina na jejich výskyt upozornila magistrát a bylo dohodnuto, že se nechají vykvést a vysemenit. Letos už máme takové lokality dvě a také počet míst, kde se méně seče a trávníky kvetou, se opět zvýšil,“ řekl Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
Zdroj: ČTK, úvodní text a foto: ekolist.cz
Čvc 17, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Zhruba 60 milionů korun stojí v posledních letech Plzeň každý rok údržba zeleně v ulicích a parcích. Město se stará o 26 parků s 352 hektary trávníků, tisíce metrů čtverečných záhonů a na 18.000 stromů. Město postupně revitalizuje jednotlivé lokality. I díky tomu patří krajská metropole k nejzelenějším velkým městům v České republice, řekl primátor Martin Baxa (ODS). O zeleň pečuje městská příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně, část údržby zabezpečují jednotlivé obvody.
„Parkových ploch máme v Plzni celkem 26. Se 42 hektary je největší Borský park. Přibližně polovinu jeho plochy přitom zabírá lesopark, v jeho historické části jsou zavlažované pobytové trávníky. Zavlažují se také trávníky v sadovém okruhu kolem historického centra, trávníky a na několika dalších místech. Nejstarším plzeňským parkem je Lochotínský park, který svému rekreačnímu účelu sloužil již koncem 19. století, kdy zde byly rašelinné lázně a malá kolonáda,“ popsal Baxa.
Trávníky na sídlištích se sečou třikrát až pětkrát ročně v závislosti na aktuálním počasí. Pobytové trávníky v centru města, například v sadovém okruhu, potřebují výrazně intenzivnější údržbu. „Tyto trávníky se pravidelně zavlažují, jednou týdně sečou, dvakrát ročně hrabou, prořezávají, aby se prokypřila půda a obnovil porost, a také přihnojují,“ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).
Cena za údržbu parku vzrůstá, pokud jsou v něm vodní prvky, jako jsou fontány, pítka, pumpičky a podobně. Například cena roční údržby parkové úpravy Mlýnská strouha v Pallově ulici před rekonstrukcí v dubnu 2010 byla ročně přibližně 200.000 korun. Po úpravě parku, který má nyní jezírko s vodními rostlinami a rybami, stojí jeho údržba ročně 800.000 korun. Díky rekonstrukci do parku míří více lidí, což si vyžaduje větší náklady na každodenní úklid, ale také péči o vodní plochu včetně ryb.
O údržbu zeleně v obytné zástavbě se starají většinou obvody. Ve městě je přes 18.000 stromů. V ulicích ve vilových čtvrtích rostou hlavně ve stromořadích, v sídlištích solitérně či v malých skupinkách. O stromy na veřejných plochách soukromých vlastníků, například na parkovištích u supermarketů, se starají majitelé pozemků.
Výsadbu stromů na parkovištích vlastníkům v Plzni od 90. let minulého století ukládá koncepční materiál Generel dopravy v klidu. „Toto opatření má zamezit vzniku lokálních tepelných ostrovů ve městě a více jej ozelenit i při privátní výstavbě,“ řekl Šindelář. Prostranství v Plzni zkrášluje 617 metrů čtverečních záhonů letniček a 5378 metrů čtverečních trvalek včetně 1167 metrů čtverečních záhonů růží. V městských parcích je téměř 3000 laviček.
Zdroj: ČTK
Čvc 10, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Nový výstavní pavilon v jižní části botanické zahrady v pražské Troji by měl být hotový na jaře roku 2023. Ve dvou nových budovách bude mimo jiné zázemí pro návštěvníky a zaměstnance zahrady, multifunkční sál a obchod se suvenýry. Firma OHL ŽS začne budovy stavět v polovině července, přípravné práce začaly koncem června, sdělila mluvčí zahrady Michaela Bičíková. Zřizovatelem trojské botanické zahrady je hlavní město.
„Výstavní pavilon i provozní objekt jsou navrženy tak, aby se v rámci okolních expozic neuplatňovaly příliš výrazně nebo rušivě. Budou zde využity přírodní materiály a celkově je stavba pojata spíše jako pozadí pro dominantní popínavou zeleň,“ uvedl vedoucí stavebního oddělení botanické zahrady Václav Jůzko.
Pavilon, jehož podobu navrhli architekti ze studia AND, bude stát při ulici Nádvorní. Výstavní a provozní budovu bude spojovat pergola. V objektech, které budou mít některé stěny prosklené, bude návštěvnické centrum a technické zázemí pro zaměstnance zahrady. Počítá se také s obchodem se suvenýry a rostlinnými specialitami z botanické zahrady. Ústředním prostorem ve výstavním pavilonu bude multifunkční sál, který má sloužit pro pořádání výstav, přednášek a vzdělávacích akcí, dodala mluvčí.
Stavba by podle smlouvy mezi firmou OHL ŽS, která vyhrála výběrové řízení, a botanickou zahradou měla stát 99,95 milionu korun. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla podle dokumentů k zakázce zveřejněných ve věstníku veřejných zakázek 95 milionů korun. Kvůli výstavbě pavilonu se přesunula pokladna a vstup do zahrady umístěné v ulici Nádvorní. Ty jsou nově na konci této ulice, blíže vinice svaté Kláry.
V zahradě se nyní připravuje rovněž nový vstup na severu areálu z ulice K Pazderkám. Ten by měl být po svém dokončení hlavním vstupem do zahrady. Podle dřívějšího vyjádření náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN) by měla být budova s velmi nízkou spotřebou energie, a k dispozici by v ní měla být kavárna, restaurace, přednáškový sál či subtropický skleník. Odhadem by měla stát asi 300 milionů korun a mohla by být započatá v roce 2023.
Ještě letos by se podle Bičíkové měl začít stavět most, který spojí část botanické zahrady okolo skleníku Fata Morgana s ostatními částmi areálu zahrady. Návštěvníci zahrady tak nebudou muset kvůli návštěvě skleníku areál zahrady opouštět, jako to bylo nutné dosud. V současnosti se také dokončuje stavba vodovodu, díky němuž bude možné pro zavlažování rostlin v zahradě využívat vodu z Vltavy.
Botanická zahrada hlavního města byla založena v roce 1969. Celoročně přístupná je od srpna 1992, jde o příspěvkovou organizaci hlavního města. V 90. letech do správy získala vinici sv. Kláry. Před více než 15 lety byl otevřen tropický skleník Fata Morgana.
Zdroj: ČTK
Čvc 2, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
V Hranicích na Přerovsku je nové Ekocentrum, v moderním sběrném dvoře se bude třídit odpad většiny kategorií. Ekocentrum je na místě původního sběrového dvora, stavba stála přes 30 milionů korun, řekl ředitel firmy Ekoltes Jakub Horák. Ekocentrum bude postupně dovybaveno kontejnery, otevřít veřejnosti by se mělo v srpnu, doplnil mluvčí radnice Petr Bakovský.
Dosavadní areál fungoval více než deset let, nevyhovoval kapacitou ani vybavením. „Původní sběrný dvůr bylo těžké provizorium, které zde bylo mnoho let. Šlo o panelovo-štěrkovou plochu, na které byly volně kontejnery, bylo zde extrémně málo prostoru. Dnes máme dvojnásobnou kapacitu, dvůr se rozprostírá na sedmkrát větší ploše a komfortem pro lidi je zcela jinde,“ řekl Horák.
„V tomto prostředí budou moci občané separovat odpady většiny kategorií. Velkou výhodou je kruhové uspořádání, větší přehlednost, a zvláště pak vyšší pozice, ze které se budou odpady vhazovat do jednotlivých kontejnerů,“ doplnil ředitel firmy Ekoltes. Dodal, že odevzdávat zde lidé budou moci běžné kategorie odpadu jako plasty, papír, dřevo, elektroniku, ale i nebezpečné odpady.
Moderní sběrný dvůr bude podle zástupců města primárně určen občanům Hranic. „Občané s trvalým pobytem v Hranicích a místních částech Drahotuše, Rybáře, Slavíč, Velká, Lhotka, Valšovice, Uhřínov a Středoles mohou vybrané odpady odevzdávat bezplatně. Ostatním fyzickým a právnickým osobám jsou odevzdané odpady zpoplatněny,“ řekl mluvčí radnice Petr Bakovský.
Zajímavostí dvora je moderní plně automatický skleník, který pomůže údržbě městské zeleně efektivněji udržovat květnatou výzdobu města Hranice. Na dvoře je umístěno 14 kontejnerových stání, čtyři otevřená stání na sypké materiály, čtyři krytá stání pro nebezpečný odpad a dřevo a devět garáží, doplnil mluvčí radnice na stránkách města www.mesto-hranice.cz.
Zdroj: ČTK
Čvn 21, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Hasiči v Pardubickém kraji evidují během června již 19 požárů v přírodním prostředí. Od pátku do neděle museli likvidovat čtyři. Příčinou byla nedbalost, není ale vyloučeno ani žhářství, uvedla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. V Semíně na Pardubicku v pátek hořel mladý borovicový les o rozloze zhruba 200krát 300 metrů.
„Požár se nejvíce jeví jako úmyslné založení,“ uvedla Horáková. Hasiči jeli o víkendu také k požáru v Lohenicích, který měl tři doutnající ohniska. Způsobila jej špatně uhašená ohniště. V neděli vyjížděli k hašení skládky odpadu v Malé Čeperce na Pardubicku, kde se od hořící štěpky požár rozšířil na odpad. Stanoveny jsou dvě vyšetřovací verze, úmysl neznámého člověka nebo nedbalost při kouření.
Při zásazích komplikují hasičům práci vysoké teploty. Při likvidaci požáru musí mít na sobě zásahový oblek, přilbu a mnohdy i dýchací přístroj. Horáková upozornila na to, že při současném teplém a suchém počasí je lepší v lese, v přírodě nebo na volném prostranství oheň vůbec nerozdělávat. Škody od počátku června už přesáhly 360.000 korun.
Zdroj: ČTK
Kvě 28, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Během dvou měsíců vznikne kolem jezera Bajkal v Pardubicích cyklostezka a mlatová cesta. Práce začnou v pondělí. Městský obvod II dělá druhá etapu, severní stranu dokončil před dvěma lety. „Před dvěma lety jsme udělali stezku pro cyklisty a chodce a betonové schody k vodě.
Letos uděláme jižní stranu. Asfaltová cesta povede k domům a směrem k Lidlu. Navazovat bude zámková dlažba a pak mlatová cesta v místech, kam chodí rybáři,“ řekl starosta MO II Radek Hejný (ANO).
V místě asfaltové stezky a dlažby bude také veřejné osvětlení. Na svahu směrem k Hradecké ulici ještě bude nové schodiště. Lidé si tam zkracují cestu k hlavní komunikaci a vyšlapali tam pěšinu. Schody budou pohodlnější a bezpečnější, dodal Hejný.
„Asfaltový povrch volíme, protože je kolem Bajkalu směrem od Lonkovky do Lidlu velká frekvence chodců a cyklistů. Dál, kde bývají rybáři, už bude mlat a světla tam nebudou,“ řekl Hejný.
Firma stavební práce provede během osmi týdnů. Obvod za ně zaplatí 1,85 milionu korun. Jezero Bajkal má rozlohu dva hektary a je pozůstatkem po těžbě podloží v letech 1989 a 1990. V blízkosti je také přes kilometr dlouhé mrtvé rameno Labe, vzniklo při regulaci toku na začátku 20. století.
Zdroj: ČTK
Kvě 6, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice zakázalo na svém území krmit nutrie. Jsou přemnožené. Na místech, kde jsou vodní plochy a nutrie tam žijí, jsou teď informativní cedule, aby lidé zvířata nekrmili. „Bohužel si lidé z krmení nutrií udělali kratochvíli, kdy chodí s dětmi krmit pro někoho zdánlivě roztomilá zvířátka. Co nezvládnou zkonzumovat nutrie, snědí potkani,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Město podle něj zvažovalo vydat městskou vyhlášku, zatím však umístilo do pěti obvodů, kde jsou vodní plochy, cedule. Kromě informace o zákazu krmení jsou tam vypsány důvody, proč to lidé nemají dělat.
„(Nutrie) Okusují mladé stromky, mohou šířit nějaké nemoci, podhrabávat břehy. Rozhodli jsme se to nechat na přírodě, nepřikrmovat je a doufáme, že příroda bude trošku jejich stavy regulovat,“ řekl starosta městského obvodu II Radek Hejný (ANO).
V Chrudimi kvůli přemnoženým nutriím zajistilo město v březnu jejich odchyt. Zvířat se pak ujala Záchranná stanice Pasíčka. Nutrie je nepůvodní druh, chová se pro maso a kožešinu. V české přírodě nemá přirozeného predátora, proto se rychle množí. Samičky mají mláďata několikrát do roka, v jednom vrhu pět až šest potomků.
Nekontrolovaným množením mohou vytlačit domácí druhy. Nutrie si dělají dlouhé nory, čímž narušují stabilitu břehů a kořeny břehových stromů a rostlin. Břehy se rychleji sesouvají a hrozí pády stromů.
Hlodavci také šíří nemoci, které jsou člověku nebezpečné, salmonelu, tularemii a leptospirózu, známou jako krysí horečku. Nutrie mají i cizopasníky. Nutrie se do centra Pardubic rozšířily po vodě z nedalekých Sezemic.
„Opravdu není vhodné nechat nutrie dál množit. Lidé je krmí ve velkém a ony ani nejsou schopny samy vše sežrat. U řek tedy zůstává spousta zbytků potravy a zcela logicky, co nezvládnou zkonzumovat nutrie, moc rádi dožerou potkani. Oba tyto živočišné druhy se velmi dobře množí, což v našem městě určitě nechceme,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Obyvatelé Šumperka začali od začátku května třídit kuchyňský odpad, jde o pilotní testovací projekt města. Podle zástupců radnice je Šumperk prvním městem v republice, které se do třídění gastroodpadu pouští. Nádoby na gastro odpad začalo město rozmisťovat v ulicích již v předchozích měsících. Město se tímto krokem snaží snížit objem směsného odpadu. Podle posledních analýz totiž zabírají zhruba 30 procent popelnic na směsný odpad zbytky z kuchyně, sdělil místostarosta Jakub Jirgl.
„Jde o další krok, díky němuž můžeme z nádob na směsný odpad vytřídit až jednu třetinu obsahu. Na skládku tak nebude vyvážena složka, která má smysluplné využití,“ uvedl místostarosta Jirgl.
Do nádob určených pro gastro odpad budou moci lidé dávat veškeré zbytky nedojedených jídel z domácností, prošlé potraviny, maso, ryby, pečivo či ořezy ovoce a zeleniny. Prošlé i neotevřené potraviny budou moci vhazovat do sběrných nádob v původních obalech, zbytky jídla a další kuchyňský opad mohou vkládat třeba do běžných pytlů na odpad.
Kuchyňský odpad poté odnesou do hnědé nádoby s označením gastroodpad. O místech, kde jsou umístěny, město občany informovalo prostřednictvím letáku. „Nádoby, které jsou opatřeny víkem s těsněním, budou vyváženy vždy v pondělí mezi 8:00 a 11:00,“ uvedla mluvčí radnice Soňa Singerová. O jejich odvoz a zpracování obsahu se postará společnost provozující bioplynovou stanici v sousedním Rapotíně. V bioplynové stanici se bude tento dosud nevyužívaný odpad zpracovávat na zelenou elektřinu, teplo a biometan.
Dosud obyvatelé Šumperku třídili papír, plast, sklo, nápojový karton, bioodpad, kovy, textil, jedlé oleje a tuky, nádoby na kuchyňský odpad jsou další položkou. „Již nyní pracujeme na tom, aby si lidé mohli koupit domácí malou nádobu s víkem na gastroodpad v informačním centru na Hlavní třídě. Doufám, že se v rámci rozvolňování centrum brzy otevře,“ uvedl Jirgl. Dodal, že gastroodpad třídí i zaměstnanci městského úřadu.
Podle vedení radnice by tyto kroky měly vést ke snížení objemu komunálních odpadů minimálně o 30 procent a zároveň i ke zpomalení růstu cen za likvidaci komunálního odpadu. Obyvatelé Šumperka nyní za svoz odpadu platí 744 korun za rok. I když lidé za uplynulý rok vytřídili 37 procent odpadu, množství směsného stále roste. Loni jej bylo o 1121 tun více než v roce 2019.
Zdroj: ČTK
Kvě 3, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Pardubický kraj plánuje příští rok vybudovat novou jízdárnu ve Střední škole chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem. Současná už potřebám školy nevyhovuje. Výstavba by měla skončit v prosinci 2022, řekl vedoucí odboru školství krajského úřadu Martin Kiss.
„Máme hotovou projektovou dokumentaci. Museli jsme projekt revidovat, poprvé vyšel velmi drahý, kolem 80 milionů korun. Změnili jsme konstrukční systém a opláštění, nyní jsme zhruba na 50 milionech korun,“ uvedl Kiss. Na stavbu chce Pardubický kraj získat evropskou dotaci z programu IROP. Konečná cena vzejde z výběrového řízení.
Současná jízdárna je z roku 1978, v provozu je od roku 1980. Zásadnějšími rekonstrukcemi od té doby neprošla. Celý objekt je nevyhovující konstrukčně, prostorově, nesplňuje hygienické normy. Navíc plechová stavba stojí v zámeckém areálu, kam se nehodí. Krajina hřebčína je od roku 2019 na seznamu UNESCO.
Jízdárna bude mít speciální jezdecký povrch, bude v ní šatny, záchody a sprchy. Měla by mít také parametry pro závody, což ta původní nemá. Po dokončení nové jízdárny kraj starou stavbu zbourá.
Škola chovu koní a jezdectví má kolem 120 učňů. Obory jezdec a chovatel koní studují tři roky. Kraj ve škole předloni dokončil opravu odborné učebny za sedm milionů korun, vloni kompletní rekonstrukci jídelny a kuchyně za 13,5 milionu.
Zdroj: ČTK
Kvě 1, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Ode dneška do konce září mohou myslivci lovit srnce. Tuto možnost mají od loňského roku, dříve mohl lov dospělých kusů začít až v polovině května. Podle mysliveckých statistik se počet ulovených kusů srnčí zvěře pohybuje v posledních letech kolem 100.000 ročně. Za poslední myslivecký rok šlo podle mysliveckých statistik o 46.044 srnců, 29.869 srn a 23.245 srnčat. Podle Vlastimila Waice z Českomoravské myslivecké jednoty však jde nyní spíše o historické datum prvního lovu v novém mysliveckém roce, nyní se spárkatá zvěř do dvou let věku může lovit celoročně.
„Myslivci mají několik měsíců na tzv. obeznávání průběrných kusů, tj. už od zimy vybírají jedince, kteří nejsou dostatečně geneticky kvalitní, jsou zranění, napadení parazity či nemocní, tzv. slabé kusy. Ty se nyní budou snažit ulovit,“ vysvětlil Waic.
Zajímavostí mezi těmito průběrnými kusy jsou pak pro myslivce srnci se špatně vyvinutým parožím, tzv. raritní. Srnčí zvěř se pak podle Waice loví kulovnicí na osamělém honu. Ani letos by tak neměl být rozdíl v lovu kvůli koronavirovým omezením. „Psi se používají spíše na tzv. dosled, tj. nalezení zvěře, která výjimečně po zásahu nebyla ihned usmrcena a zvládla odejít,“ doplnil.
Podle něj je výkup odstřelených kusů ve zpracovatelských závodech minimální, stejně jako už delší dobu po trvání pandemie. Není totiž poptávka ze strany restaurací, které mohou prodávat jenom rozvozem nebo z okének. „Stále trvá faktické zastavení trhu se zvěřinou, ceny jsou minimální. Myslivci proto více spoléhají na přímý prodej koncovým spotřebitelům např. přes náš portál www.prozverinu.cz,“ doplnil.
Waic také upozorňuje, že srny v tomto období kladou mláďata. „Lidé by na ně v přírodě neměli sahat, a především by je neměli považovat za opuštěná a snažit se je zachránit. Srna od mláděte odchází proto, aby k němu nepřitahovala pozornost predátorů. Vždy ale dobře ví, kde jej má a vrátí se,“ připomíná. Osamocené srnče tak podle něho není opuštěné a nepotřebuje zachraňovat, lidé by naopak měli místo nálezu co nejrychleji, ideálně stejnou cestou opustit. Jinak hrozí, že lidská přítomnost nebo zanechaný pach odradí srnu od návratu.
Zdroj: ČTK
