Dub 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
V Pardubicích je první sad se starými odrůdami ovocných stromů. Vysázeli ho dobrovolníci. Nachází se v první obvodě u křižovatky Dašická. S výsadbou pomohly soukromé firmy. Dnes to řekl zastupitel městského obvodu I Filip Sedlák (Naše Pardubice).
„Když vidím, kolik stromů ročně z města zmizí, tak se každý rok snažím zasadit nějaký strom. Když jsem si uvědomil, že je tady tak velký pozemek, tak jsem si řekl, že tady by to vážně šlo,“ řekl Sedlák.
Soukromé firmy koupily stromy a půjčily malý bagr, který vykopal jámy pro výsadbu. Pozemek patří státu a je ve správě silničářů. Stromy ve městě nelze sázet kdekoliv. Nutný je souhlas majitele pozemku.
Dobrovolníci vysázeli dva ořešáky, pět jabloní a pět hrušní. Jabloně jsou odrůdy Ontario nebo Matčino a hrušeň Williamsova nebo Clappova. „Opravdu se mi líbila ta zvědavost a snaha sousedů o zapojení se, ze které je člověk skoro naměkko, když vidíte, jak jedna sousedka vybíhá z domu s konví vody, že chce také pomoct, další nese schůdky na lepší zatloukání kůlů ke stromům,“ řekl Sedlák.
Výsadba by podle dobrovolníků mohla pokračovat i v budoucnu.
„Na další sezonu bychom za náš spolek rádi oslovili další firmy a zájemce, kteří by s výsadbou třeba i dalších sadů na území města mohli pomoci. Za to, jak veřejnosti vyšlo pardubické Ředitelství vstříc v této akci, tak mají od nás slíbený štrůdl,“ řekl členka spolku Naše Pardubice Kateřina Kosová.
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
V Pardubicích vznikne první komunitní zahrada. V centru města je nevyužitý pozemek, na kterém má jednou stát kancelářská budova. Ještě, než ji developer začne stavět, minimálně jednu sezonu tam porostou bylinky, květiny nebo zelenina. „S partnerkou jsme se přistěhovali z Bruselu a chybělo nám tady komunitní vyžití. Podíval jsem se do katastru, zjistil majitele pozemku a napsal jsem jednateli společnosti, jestli si pozemek můžeme pronajmout do té doby, než oni začnou stavět,“ řekl Jiří Beran ze spolku Pardubická KOZA.
Travnatý pozemek je na Masarykově náměstí u autobusové zastávky a administrativní budovy Magnum. Nájemní smlouvu má spolek do října letošního roku, která se dá ještě prodloužit, pokud developer nezahájí stavbu. „Máme pozemek zatím na jednu pěstební sezonu, chceme pozemek otevřít, aby byl k něčemu, k užitku. Teď je to zvláštní tranzitní místo Pardubic,“ dodal Beran.
Zahrada by měla začít fungovat od poloviny května. Bude mít živý plot s tújemi. Budou tam lavice, kde si lidé mohou uspořádat piknik a potkávat se. Nemá to být jen místo pro pěstování bylin a zeleniny.
„Cíl je budovat komunitu, poznat se,“ řekla Margarita Kuvaldina ze spolku. Krajní květináče se zeleninou budou volně k dispozici kolemjdoucím, mohou si ji zdarma utrhnout. „Jako spolek budeme na kraji provozovat několik erárních květináčů, kde budeme pěstovat rajčata, saláty nebo okurky,“ řekl Beran.
Zahrada bude volně přístupná, nebude oplocená. Vyvýšené záhonky si zájemci za 1200 korun na sezonu pronajmou. Spolek má teď třicítku zájemců. Zástupci spolku smýšlejí pozitivně a doufají, že vandalové zahradu neponičí nebo nebudou sklízet zeleninu na záhoncích, které má někdo pronajaté.
„Je to pilotní projekt, samozřejmě narazíme na překážky, výzvy, které budeme řešit. Na konci sezony zjistíme, co funguje, co je potřeba změnit, co bude skvělé. Na to se těšíme, to je součást procesu,“ řekla Kuvaldina.
Zahrada má kolem 1600 metrů čtverečních, může tam být osm desítek záhonků. Na projekt spolek dostal grant, jinak by byl pronájem záhonu dražší. „Což pomůže, aby zahrada byla inkluzivní, nebude jen pro lidi, kteří mají dost příjmů navíc. Spustíme crowdfundingovou kampaň přes darujme.cz na komunitní zahradu. Lidé budou mít smlouvu na farmaření na záhonku,“ řekl Beran.
Zdroj: ČTK
Dub 25, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Velká část žáků a studentů má dobré povědomí o tom, jak šetřit pitnou vodou, a má i zažité správné návyky. Téměř 90 procent oslovených dětí také ví, že do odtoků dřezu, umyvadla či toalet se nemají splachovat zbytky jídla, barvy, léky nebo hygienické potřeby. Vyplývá to z průzkumu programu Recyklohraní, jehož se zúčastnilo 8400 žáků základních škol a středoškoláků.
Podle průzkumu má velká část dětí dobře zažité návyky v nakládání s vodou. Při čištění zubů používá 72 procent dětí kelímek, 65 procent zavírá kohoutek mezi namydlením a opláchnutím rukou nad umyvadlem. Stejný podíl respondentů zavírá přívod vody mezi namydlením a opláchnutím při sprchování. Celkem 87 procent dětí ví, že kapající kohoutek nebo protékající WC vede k velkým ztrátám vody a je nutná rychlá oprava. Pětadevadesát procent respondentů také uvedlo, že je dobré zachytávat dešťovou vodu a využít ji k zalévání rostlin nebo splachování záchodu.
Podle zjištění jsou však u dětí zkreslené odhady průměrné denní spotřeby vody. „Podle Českého statistického úřadu běžný Čech v průměru spotřebuje kolem 90 litrů vody a tuto informaci zná 26 procent dětí. Naopak 65 procent si myslí, že je to méně,“ podotkla Jana Čechová.
O tom, že spotřebu vody mohou snížit například šetrnější systémy pro splachování vody, vědělo 69 procent oslovených. „O existenci tzv. perlátorů, jednoduchých nástavců na vodovodní kohoutek, které snižují průtok vody, slyšelo výrazně méně dětí a jen v pětině domácností je aktivně využívají,“ dodala Čechová.
Podle ředitelky programu Recyklohraní Hany Ansorgové pak také průzkum ukázal, že nejméně polovina dětí neví o takzvané vodní stopě – množství vody, které je zapotřebí k produkci zboží či služeb. „V ČR jde v průměru o cca 4500 litrů vody spotřebované na osobu a den,“ poznamenala Ansorgová.
Výsledky také naznačily, že nádoba na sběr použitého oleje se stává běžnou součástí domácností. Podle průzkumu do ní schraňuje olej, který pak odnáší do sběrného dvora či speciálních kontejnerů, 64 procent rodin. V 10 procentech domácností tak činí výjimečně, ve zbytku pak vůbec.
Projekt Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, vznikl v roce 2008. Jeho cílem je vzdělávat žáky a studenty o problémech životního prostřední a nutnosti recyklace.
Zdroj: ČTK
Bře 24, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
V Liberci přibyla další naučná stezka, je nedaleko zoo. Přibližně čtyřkilometrový okruh začíná na Tiché stezce a vede pěšinami v okolí Lesního koupaliště. Ke splnění úkolů je třeba mít s sebou mobilní telefon s aplikací na čtení QR kódů. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová. Trasa podle ní vede i po lesních cestách, kterými se běžně nechodí.
Na trase je 18 stanovišť označených žlutými cedulkami s QR kódy, které obsahují přírodovědné zajímavosti spojené s daným místem, úkol a popis další cesty. Účastníci budou třeba odpovídat na otázky Jak komunikují čolci? Co se lidé naučili od koček? Umí kuny plavat? „Stezku jsme tvořili přednostně pro žáky od deseti let s cílem motivovat je k pobytu venku, nabídnout jim tam smysluplné trávení času a třeba se i něco nového dozvědět. Užijí si však všichni, kdo na ni zavítají,“ uvedl lektor Městského střediska environmetální výchovy Divizna Tomáš Plener. Divizna patří pod zoo.
V Liberci to není jediná stezka. Několik jich je například na Ještědu, asi nejznámější se jmenuje Terasy Ještědu. Je dlouhá deset kilometrů a vede po nejzajímavějších skalních útvarech Ještědského hřebene. Stezka má 12 zastavení, která návštěvníky seznamují především s geologií a geomorfologií hřebene, ale také s historií lanovky, ještědských chat, hotelů a pomníčků. Další stezku s 16 zastaveními vybudovaly Lesy ČR a je určená hlavně pro děti. Seznamuje je s životem lesa. Vede ze sedla Na Výpřeži pod Ještědem asi tři kilometry z kopce dolů do Ostašova. Další tři stezky zaměřené na sklářství a místní výrobu piva a mouky vedou od dolní stanice Skalka.
Další naučná stezka mapuje památná místa jedné z nejvýznamnějších bitev sedmileté války, jež se u Liberce odehrála 21. dubna 1757. Po městě vede i okruh zaměřený na rodinu Liebiegů, která na přelomu 19. a 20. století významně ovlivnila město a jeho tvář. Prohlídková trasa má 17 zastavení. Další dvě trasy ve městě vedou po místech, kde jsou venkovní umělecká díla. Kratší čtyřkilometrová trasa vede na Králův Háj a Aloisinu Výšinu. Druhý okruh dlouhý 8,5 kilometru je zaměřený na centrum, okolí bazénu a čtvrtě Pavlovice, Ruprechtice a Růžodol. Na trasách je 27 děl od 22 umělců.
Městské informační centrum nedávno vytvořilo pět tipů na výlety. Jeden končí u zaniklé rozhledny, další vedou kolem Výšiny nebo krajinou rybníků či k rozhledně Císařský kámen i k Hanychovské jeskyni.
Zdroj: ČTK
Bře 18, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Kroměřížská radnice vybuduje v lokalitě Čápka nedaleko letiště nový útulek pro kočky a také skladovací halu. Nabídne prostory pro mobilní kluziště, mobilní pódium a případně další věci, které město používá například při vánočních trzích. V tiskové zprávě to sdělil mluvčí radnice Jan Vondrášek. Záměr podle něj zahrnuje rekonstrukci objektu na okraji nynějšího útulku pro psy, který do konce loňského roku využíval jako sklad Divadelní spolek Kroměříž. Útulek pro kočky by měl mít místo pro asi 60 zvířat. Počítá se i s venkovním výběhem, zázemím pro zaměstnance, technickou místností a skladem pro krmiva a pomůcky.
„Tímto krokem se postaráme o toulavé kočky a také si zajistíme prostory na skladování věcí, které město používá pro sportovní a kulturní vyžití svých obyvatel,“ uvedla místostarostka Daniela Hebnarová (ODS).
Připravovanou investici již schválila městská rada. Nyní odbor regionálního rozvoje pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení. „Celková odhadovaná cena rekonstrukce objektu … se pohybuje kolem 4,7 milionu korun,“ doplnila vedoucí radničního odboru regionálního rozvoje Simona Prečanová. Se stavebními pracemi město počítá v příštím roce.
Zdroj: ČTK
Bře 18, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Většinu vzrostlých lip, které lemují ulici K Vápence v Pardubicích, chce město přesadit jinam. Komunikaci potřebuje kvůli stavbě dopravního terminálu rozšířit a bez odstranění stromů její úprava možná není, uvedl magistrát v tiskové zprávě. Původně navrhoval kácení, proti němu se postavili ochránci přírody.
„Většina z lip, které jsou součástí aleje, je podle posudku zdravá a perspektivní. Na popud veřejnosti jsme ještě jednou prověřili projekt stavby, ale lípy na místě, kde rostou, skutečně zůstat nemohou. Přesto se rýsuje možnost, jak je zachránit,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Magistrát oslovil společnost, která tvrdí, že je schopná vzrostlé stromy přesadit na jiné, vhodnější místo. Odborníci odhadují, že by bylo možné přesadit lípy, které rostou blíž k železniční trati. Přesazení bude obtížné, protože pod nimi vedou inženýrské sítě.
„Nyní jednáme o konkrétních podmínkách této akce. Může být finančně náročná, ale je to investice do zeleně, do lepšího životního prostředí, tedy do budoucnosti. Pokud bude projekt přesazení lip úspěšný, může být pro město vodítkem pro další roky a investice,“ řekl Nadrchal.
Proti kácení podaly dva ekologické spolky odvolání. Zabývalo se jím ministerstvo životního prostředí, které následně vydalo pokyn, že projekt musí projít schvalovacím procesem vlivu na životní prostředí EIA, řekl zástupce spolku Chráníme stromy Miroslav Seiner. O záměru přesadit stromy nevěděl.
„Víme o firmách, které přesazení nabízejí. Údajně to funguje pro určité druhy stromů. Je to krok, o kterém se dá diskutovat. Ale musíme se na to podívat, zjistit podrobnosti,“ řekl Seiner.
Alej tvoří 30 stromů, převážně lip. Podle posudku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je osm lip vážně poškozených a je nutné je pokácet. I přes záchranu ostatních stromů zajistí město náhradní výsadbu.
„Projekt počítá s výsadbou 26 nových stromů, se vznikem zhruba 1680 metrů čtverečních zelených ploch, včetně dvou trvalkových záhonů. U terminálu je počítáno s výsadbou popínavých rostlin, které mají budovu z jižní a západní strany pokrýt do výše 3. nadzemního podlaží, dalšími popínavými rostlinami bude osázen plot mezi ulicí a železnicí,“ uvedl Nadrchal. Přestupní terminál Jih s parkovacím domem a zastávkami MHD chce město stavět v příštích letech. Správa železnic postaví přes koleje lávku. Terminál umožní cestujícím přejít po lávce na vlakové nádraží.
Zdroj: ČTK
Bře 5, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Čáp z chomutovského zooparku použil na část svého hnízda nevšední materiál – podprsenky, kalhotky, plavky či rukavice. Jeho sbírka oblečení upoutala i zahraniční média. Nad jeho počínáním se baví například lidé na Slovensku nebo v Lotyšsku. Novináře o tom v tiskové zprávě informovala mluvčí zooparku Helena Hubáčková.
Pracovníci zooparku se čapího fetišistu, jak někteří začali ptákovi přezdívat, rozhodli zkontrolovat. Když odstraňovali z hnízda věci, které by mohli být pro čápy nebezpečné, narazili nejen na dráty či vlasce, ale právě i na desítky kusů oděvů.
Fotografie s prádlem, kterou zoopark sdílel na svých facebookových stránkách, se okamžitě rozšířila. „Příspěvek sdíleli a komentovali lidé z celé republiky, objevil se i v odborných médiích, a nakonec překročili hranice České republiky,“ potvrdila ředitelka zooparku Věra Fryčová.
Sbírka překvapila i odborníky, kteří zvyky čápů dobře znají. „Někteří si do hnízda takové věci nosí, i když zdaleka ne všichni. Tahle sbírka byla ale hodně pestrá a zajímavá,“ řekl ornitolog zooparku Petr Hora. Poměrně hojné zastoupení spodního prádla přisuzuje tomu, že nedaleko hnízda jsou dvě přírodní koupaliště. „Když si tam někdo zapomene třeba plavky, pro čápy je to zajímavá věc pro vystlání hnízda,“ dodal.
Lidské oblečení však dokáže být pro ptáky i nebezpečné, především pro mláďata. Proto muselo z hnízda všechno pryč.
Čápi bílí jsou zvlášť chráněný druh, v chomutovském zooparku hnízdí už skoro 40 let. Nyní mají své hnízdo na vysokém torzu dubu u horního rybníka.
Zdroj, vč. zdroje obrázku: Zoopark Chomutov, p. o.
Úno 12, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Na plzeňském náměstí Republiky budou díky mrazivému počasí od dnešního večera opět ledové sochy. Plzeňská firma Ice Factory tam ráno navezla 1,5 metru vysoké bloky, které hned začali opracovávat „ledoví sochaři“. Jejich počet by se měl pohybovat mezi 12 až 15 kusy, podle toho, kolik se jich stačí udělat a na kolik soch se podaří získat sponzory, řekl Libor Toušek z firmy.
Ledové sochy každoročně přitahovaly pozornost, na ploše náměstí si je prohlédly tisícovky lidí. Tradicí podle Touška zůstává také možnost sponzoringu sochy. Zájemce musí kontaktovat organizátory, kteří zajistí umístění jeho jména na podstavci. „Kvůli protiepidemickým opatřením jsme nemohli otevřít naši výstavu ve stanu v areálu Plzeňského Prazdroje, a proto chceme využít tohoto mrazivého počasí a opět přiblížit ledové sochařství veřejnosti na náměstí Republiky,“ uvedl.
„Pomohli jsme organizátorům při rychlém zařizování této výstavy, která alespoň trochu zpříjemní Plzeňanům toto pro nás všechny nepříjemné období,“ uvedl starosta obvodu David Procházka (ANO).
Loni firma výstavu s názvem Cesta kolem světa v areálu Prazdroje prodlužovala kvůli velkému zájmu o měsíc. Návštěvníci mohli vidět exotická zvířata, známé stavby světa i plzeňskou katedrálu sv. Bartoloměje. Na náměstí bylo téměř 20 ledových soch naposledy předloni koncem ledna.
V expozici nazvané Království zvířat tehdy byli tučňáci, krokodýl, hrošice, mořský koník, žralok, sup a papoušek. Vše zaplatili sponzoři, kteří si zvolili konkrétní zvíře. Na akci se podílela firma Ice Factory.
Kvádry z čirého ledu na velké skulptury byly složené z deseti bloků, z nich každý vážil asi 120 kilogramů. Ice Factory vyrábí denně tuny kostkového ledu a tříště. Podle Touška taje tento let osmkrát pomaleji než obyčejný. Technologie na výrobu bloků stojí miliony korun.
Zdroj: ČTK
Úno 8, 2021 | Životní prostředí ve městech a obcích
Další obce a města, která se v rámci Paktu starostů a primátorů pro energii a klima zavázala ke snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030 a zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu, mohou ode dneška žádat o dotace na tzv. akční plány pro udržitelnou energii a klima. Tyto strategické materiály, které již má vyhotovené třeba Ostrava nebo Praha, navrhnou na základě vyhodnocení výchozí emisní bilance skleníkových plynů konkrétní činnosti a opatření vedoucí k jejich snížení, kromě toho zanalyzují zranitelnost dané obce vůči negativním dopadům změny klimatu a doporučí konkrétní činnosti a opatření na zvýšení její odolnosti.
Právě dnes startuje příjem žádostí do výzvy z Národního programu Životní prostředí na podporu obcí zapojených do Paktu starostů a primátorů pro energii a klima [1]. Akční plán pro udržitelnou energii a klima musí mít obce a města zapojená do Paktu zhotovený do 2 let od vstupu do něj. Realizací opatření z akčního plánu obec šetří svůj rozpočet díky energetickým úsporám, předchází škodám z negativních dopadů změny klimatu a podporuje zvyšování kvality života svých občanů.
Celková alokace výzvy činí 10 mil. Kč, na jeden projekt lze čerpat podporu až do výše 2 mil. Kč. Směřuje primárně na zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (80 % celkových způsobilých výdajů), dále pak na doprovodné osvětové aktivity v rámci obce (80 % celkových způsobilých výdajů) a také na posílení personálních kapacit (50 % celkových způsobilých výdajů), čímž výzva vychází vstříc zejména menším obcím.
Příjem žádostí probíhá do 30. 7. 2021, nebo do vyčerpání alokace. Výzva je jednokolová, nesoutěžní. Způsobilými žadateli o podporu jsou obce, dobrovolné svazky obcí a místní akční skupiny, které jsou signatáři Paktu starostů a primátorů.
Vstupem do Paktu se obce a města zavazují k úsporám energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů, zejména v oblasti budov, dopravy a veřejného osvětlení. Připojit se do něj je možné kdykoliv, členství je zcela zdarma a není spojeno s žádnými poplatky. Obcím a městům se naopak dostává metodické či finanční podpory. V ČR se již k Paktu starostů přihlásila města a obce, ve kterých žije přes 21 % populace. Signatářů je zatím sice 17, zato k nim patří velkoměsta jako Praha, Brno a Ostrava, ale i například Písek, Chrudim nebo Hlinsko. Pakt starostů je také jedním z podporovaných nástrojů Státní politiky životního prostředí ČR 2030 a Zelené dohody pro Evropu.
Kompletní text Výzvy č. 7/2020 najdete na webu Státního fondu životního prostředí ČR.
[1] Pakt starostů a primátorů pro klima a energii je dobrovolná iniciativa měst a obcí, které se rozhodly na svém území snížit emise CO2 alespoň o 40 % do roku 2030 (zejména prostřednictvím úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie) a zvýšit odolnost vůči negativním dopadům změny klimatu (např. teplotní extrémy, povodně, sucho). Těchto cílů dosahují prostřednictvím zpracování Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima a následné realizace v něm obsažených aktivit.
Led 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
První místo jubilejního ročníku ankety vybojovala alej v Jihomoravském kraji. Staletým lipám hrozí vykácení kvůli rozšíření silnice, přesto v hlasování získaly 585 hlasů. Arnika na jaře k vítězné aleji umístí pamětní ceduli. “V počtu nominací padl další rekord. O desátý titul soutěžilo neuvěřitelných 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo bezmála 7 tisíc lidí. Pro nás to je důkaz, že si lidé nádherných alejí váží a jsou na ně patřičně hrdí. Celonárodní i regionálním vítězkám gratulujeme a přejeme stovky let zdravého růstu,” říká Karolina Kostićová z Arniky.
Svárovská alej je jednou z posledních velkých alejí na Boskovicku. Je dlouhá 600 metrů a vysázena byla zřejmě v roce 1920 v rámci celonárodní výsadby Stromů svobody. Tvoří ji 80 lip, z nichž 50 má jít k zemi. Doufejme, že úspěch v anketě pomůže místním alej zachránit.
V Praze se na prvním místě umístila alej v Bratislavské ulici v Hostivaři, v Jihočeském kraji Klokotská alej, v Karlovarském kraji Masarykova alej v Novém sedle, na Vysočině Valchovská alej v Počátkách, v Královehradeckém kraji Lipové stromořadí v Krčíně, v Libereckém kraji Valdštejnská alej v Zahrádkách, v Moravskoslezském kraji Zámecká alej v Orlové, v Olomouckém kraji Lipová alej na břehu říčky Hloučely, v Pardubickém kraji Lipová alej v Hrušové, v Plzeňském kraji Alej mládí u Chudenic, ve Středočeském kraji Zámecká alej v Hořovicích, v Ústeckém kraji Javorová alej u Dobkoviček a ve Zlínském kraji Vizovická zámecká alej.
Cílem ankety Alej roku je přitáhnout pozornost lidí k alejím, které patří ke zdravé a fungující krajině. Nezáleží, zda jde o aleje známé, neznámé, vzrostlé, mladinké, ve městech, v krajině, kolem silnic nebo turistických tras. O vítězství může nakonec rozhodnout mimořádná krása, silný příběh, snaha o záchranu nebo úsilí místních patriotů uspět v konkurenci z celé republiky.
