Srp 7, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Ústí nad Orlicí začalo s obnovou Wolkerova údolí. Lesopark si zachová přírodní ráz, přibydou tam například lavičky a hrací prvky pro děti, uvedla radnice. Lesoparkem protéká Knapovecký potok. Údolí je se mezi sídlišti Štěpnice a Dukla, park je vzdálený asi kilometr od Mírového náměstí. V údolí jsou svahové louky, několik mokřadů, rybník. K podobě se lidé vyjadřovali ve veřejné anketě, hlavně si přáli, aby lesopark zůstal co nejvíc přírodní lokalitou, k tomu chtěli obnovení a rozšíření herních a edukačních prvků. Náklady budou dva miliony korun.
Město už nechalo odstranit herní prvky na hřišti, které je už staré a neodpovídalo bezpečnostním normám. Po úpravách tam bude sestava pro malé i starší děti, kolotoč, balanční kůly nebo vahadlová houpačka. U hřiště budou nové lavičky, stůl, odpadkové koše.
Další herní prvky přibudou na vršku kopce, kde bude věž se skluzavkou a houpačka. „Příjemnými změnami projde také spodní část Wolkerova údolí, u rybníčku vznikne odpočinková zóna vybavená lavičkami a lehátkem. Na dvou místech za rybníčkem haťové chodníky doplněné o didaktické prvky, které podpoří u dětí schopnost objevovat a vzdělávat se v oblasti místního ptactva. Stávající edukační prvky ve Wolkerově údolí budou opraveny a doplněny o naučné ukazatele a ptačí budky,“ uvedl místostarosta Jiří Preclík (ČSSD).
Práce jsou rozdělené na dvě fáze, instalace herních prvků a mobiliáře dětského hřiště u rybníka by měla být hotová do konce srpna. Druhá část zahrnuje opravu a nové prvky naučné stezky, haťové chodníky a nové herní prvky na vršku kopce, bude do konce září.
Autor: Ústí nad Orlicí
Zdroj: ČTK
Srp 3, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice hledá projektanta na obnovu přírodního parku Červeňák. Dokumentaci, včetně územního rozhodnutí a stavebního povolení, chce mít město během příštího roku. Práce by pak mohly začít v roce 2024, stát budou odhadem 60 milionů korun, uvedl magistrát v tiskové zprávě.
Území bývalého vojenského cvičiště, které město získalo od armády, má rozlohu zhruba 19 hektarů. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Město již nechalo opravit první ze dvou mostů, které spolu s pozemky získalo. Dobrovolníci území čistí od odpadů, obnovují starý třešňový sad a tůně.
„Budoucnost a využití tohoto území je předmětem zájmu veřejnosti. Ta se podílela velkou měrou i na tvorbě již schválené podrobné územní studie, z níž bude projekt revitalizace Červeňáku vycházet. Veškeré úpravy v tomto území se budou dělat v souladu s touto studií, tedy s většinovým názorem veřejnosti,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Projekt má zlepšit stav přírodních stanovišť, omezovat šíření nepůvodních druhů. Vznikat budou další tůně, které jsou líhništi vzácných živočichů. Přírodní park se propojí s okolními cyklostezkami a pěšinami. Zachované tam zůstanou technické prvky, jako jsou mostní pilíře a objekty.
„Lokalitu chceme doplnit o vhodný mobiliář, územím by měly vést dvě naučné stezky. Jedna návštěvníky provede různými biotopy a přírodními zajímavostmi Červeňáku, druhá bude odkazovat na vojenskou historii, neboť Červeňák býval cvičištěm zdejších ženistů,“ doplnil náměstek Nadrchal.
Obnova této přírodní oblasti bude stát kolem 60 milionů korun. „Samozřejmě se budeme snažit získat alespoň na část těchto nákladů dotace. Chceme, aby byl zachován přírodní charakter území, aby v těsném sousedství města zůstala volná příroda a aby sloužila k relaxaci, odpočinku i poučení návštěvníků,“ řekl primátorův náměstek.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: Český rozhlas Pardubice
Čvc 29, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Ústeckou zoologickou zahradu navštívili členové kontrolní komise Asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Sbírali poznatky k rozhodnutí o případném obnovení plného členství zahrady v EAZA. Rozhodnutí padne na zářijovém zasedání asociace. Ústecká zoologická zahrada přišla o plné členství v EAZA v roce 2019. Asociace tehdy v zoo kontrolovala pravidla a standardy.
Úplné vyloučení z EAZA by znamenalo konec účasti na některých chovných programech a ztrátu atraktivních zvířat, například orangutanů, slonů a dalších. Na nápravu nedostatků měla mít ústecká zahrada několik měsíců, nakonec v důsledku covidu měla zoo mnohem více času se na další kontrolu připravit. „Nemohu komentovat svoje pocity z návštěvy, dozvíme se výsledky v září,“ řekla ředitelka ústecké zoo Ilona Pšenková.
Pšenková se stala ředitelkou ústecké zoo před rokem. Vedení magistrátu jí dalo přednost před dalším kandidátem, bývalým ředitelem pražské zoo Petrem Fejkem, který vyhrál výběrové řízení. „Přebírala jsem zoo s nálepkou nejhorší zoo v Česku, s čímž tedy rozhodně nemohu souhlasit. Ano, zoo byla v krizi bez řádného podnikového fungování, firemní kultury a personálně nestabilní,“ řekla nedávno ředitelka.
Většina budov i zařízení byla v havarijním stavu, řízení práce podle ní bylo nesystematické a chyběla také údržba. „Bylo nutné zavést nová interní pravidla, zlepšit komunikaci, nastavit procesní a strategické řízení,“ řekla Pšenková s tím, že byla potřeba motivovat pracovníky ke kvalitní a smysluplné práci. Se svým novým týmem začala ředitelka pracovat na vylepšení jednotlivých expozic, mnoho z nich nesplňovalo adekvátní podmínky pro chov a životní pohodu zvířat.
EAZA ústecké zoo vytkla například mladý, neodborný a jazykově nevybavený tým zoologů. Zoologický útvar byl proto podle ředitelky posílen o několik odborníků s mnohaletými praktickými zkušenostmi nejen z chovu, ale i z terénu a velmi kvalitní jazykovou výbavou. Ještě v létě by chtěla Pšenková představit generel zoologické zahrady, a to jak zastupitelům, tak zástupcům asociace. „Od mého nástupu do funkce intenzivně pracujeme na odstraňování všech nedostatků shledaných kontrolním týmem EAZA, i proto teď naši zoo opouští některá oblíbená zvířata, pracujeme na přípravách nových ambiciózních projektů. Velmi významná je i jasně deklarovaná podpora města,“ uvedla ředitelka.
Autor: Ústecká zoo
Zdroj: ČTK
Čvc 27, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Vyškovský zoopark chystá modernizaci expozice vodní drůbeže, přibudou vodní plochy i interaktivní herní prvky pro děti. Investice je zhruba za osm milionů korun. Vyškovská radnice o tom informovala na svém webu. Současná podoba expozice pamatuje dobu začátků zoo a je poslední výstavní plochou, která dosud neprošla opravou. Životní prostor pro zdejší husy, kačeny nebo labutě tak už podle zooparku příliš neodpovídá jejich přirozeným potřebám.
„Tito ptáci jsou zvyklí žít celý rok na vodě nebo v blízkosti vody a vodní plocha, kterou jim zde nabízíme, je velmi omezená,“ uvedla ředitelka zooparku Dagmar Nepeřená. Součástí nové expozice proto budou hned čtyři vodní plochy, mezi nimiž vznikne prostor pro vzrostlé vodní rostliny.
„Návštěvníci se budou mezi jezírky procházet po lávce, která v některých místech také mírně vystoupí nad terén. Budou tak mít lepší přehled nad celou expozicí,“ uvedla Nepeřená. Rozšíření vodní plochy umožní vybudovat pro ptáky různá zákoutí, pontony či přístřešky, kam se budou moci uchýlit například v případě výskytu predátora. „Po zoo se nám volně pohybují kočky, měli jsme tu i lišku nebo přiletěl dravec. Ptáci nemají moc možností kam se ukrýt, ale také jim například chybí potřebný klid na hnízdění. Odchov mláďat jsme proto téměř vždy realizovali v zázemí,“ uvedla ředitelka
Na vodní hladině uvidí lidé i menší vodní prvky, jako jsou vodopády nebo víry. Ty budou mít estetickou, ale i praktickou funkci. Postarají se o to, aby voda v zimě nezamrzala. Expozici doplní koutek pro děti s herními mechanickými prvky, které fungují na bázi vody. Vedení zoo má nyní v rukou hotový projekt a hledá firmu, která opravu zajistí. Obnova expozice by mohla začít v září.
Zoopark se specializuje na původní druhy domácích a hospodářských zvířat, návštěvníci v něm však najdou i ta, která patří k ohroženým druhům. Domovem je zhruba pro 750 zvířat. Na malé ploše byl otevřen ještě jako Koutek živé přírody v srpnu 1965. V roce 2006 se propojil s dinoparkem, který prezentuje asi 50 částečně pohyblivých modelů prehistorických ještěrů. Obě zařízení loni navštívilo zhruba 202.000 lidí, meziročně o 42.000 více.
Autor: Zoopark Vyškov
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Zvířata v pražské zoologické zahradě se během vlny veder mohou ochlazovat pomocí mlžítek nebo koupelí. Lední medvědi dostávají pravidelně speciální zmrzlinu a do výběhu jim chovatelé dali ledovač, zmrzlinu dostávají také například gorily. V celém Česku mají až do pátku trvat tropická vedra, v Praze dnes mohou podle Českého hydrometeorologického ústavu teploty vystoupat až na 32 stupňů.
V pražské zoo mají mlžítka ve výbězích mimo jiné sobi a tučňáci, koupelí se mohou ochladit tapíři, sloni nebo velké kočkovité šelmy. „Obecně se dá říci, že je především důležité, aby mohla všechna zvířata dle potřeby přecházet z venkovních výběhů do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku,“ doplnil mluvčí zoo Filip Mašek.
V zoologické zahradě, která patří k nejoblíbenějším turistickým atrakcím v Praze je více než 670 druhů zvířat. Minulý týden se v ní narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Porodila ho sedmnáctiletá matka pojmenovaná Kvída. Otcem je třináctiletým samec Draco, se kterým měla již tři potomky, první se narodil před sedmi lety a dnes žije v Dánsku.
Zmrzlinu dostávají také například medvědi v děčínské zoo, v chomutovském zooparku chovatelé přichystali ochlazení v podobě rozprašovacích zařízení. Pižmoňům a rosomákům také do výběhů navezli ošetřovatelé sníh.
Autor: Pražská ZOO
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Brněnská zoologická zahrada se po sedmi letech může vrátit k chovu pštrosů dvouprstých. Postavila pro ně novou ubikaci. Návštěvníci si jednoho samce a dvě samice pštrosů mohou prohlédnout v expozici Africké safari. Stavba si vyžádala 6,6 milionu korun, z toho 5,5 milionu korun přispělo město. řekl ředitel zoo Martin Hovorka.
V nově vybudovaném objektu jsou pro pštrosy tři ubikace, na které navazují dva oplocené odstavné výběhy. Na jižní straně je pak zděný přístřešek s pultovou střechou. Celé zázemí je napojeno na areálový rozvoz pitné vody. Součástí stavby je oplocení k vyhlídkové věži u žiraf. Pštrosi se vylíhli loni u soukromého majitele a do zoologické zahrady v Brně je přivezli letos na začátku června. „Nyní nás čeká fáze seznamování s venkovní expozicí v safari výběhu,“ řekl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.
Pštros dvouprstý je největším žijícím ptákem. S výškou skoro tři metry nedovede létat, zato dokáže běžet až 50 kilometrů za hodinu. Samec je výraznějšího zbarvení než samice. Krk a hlavu mají pštrosi porostlé jemným prachovým peřím. Typické jsou pro ně široký plochý zobák, velké oči a silné nohy se dvěma prsty zakončenými mohutnými drápy.
Brněnská zoologická zahrada byla otevřená v roce 1953. Chová kolem 2250 zvířat zhruba 440 druhů. V roce 2019 ji navštívilo přes 331.000 lidí. Bylo to nejvíce od roku 1997, odkdy zařízení vede přesnou evidenci prodaných vstupenek.
Autor: Brněnská ZOO
Zdroj: ČTK
Čvc 2, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Gorilí skupinu v nové expozici pražské zoologické zahrady doplní samice Duni, dcera slavné Moji, která se v roce 2004 stala prvním gorilím mládětem narozeným v České republice. Do Prahy má z Rakouska dorazit také nový samec Kisumu, který by se měl postarat o pokračování chovu goril, uvedl ředitel zoo Miroslav Bobek.
„Duni je dcera naší Moji, vnučka Richarda a Kijivu! Ano, budeme mít v Praze dceru naší prvorozené gorily, slavné Moji! Příběh pokračuje,“ napsal Bobek. Kisumu se podle něj má stát vůdčím samcem v novém pavilonu.
Zatím se vyřizují všechny formality a povolení potřebné k tomu, aby Duni mohla přijet ze Španělska a samec Kisumu z Rakouska. Bobek by si přál, aby si noví obyvatele trojské zoo mohli co nejdříve zvykat na novou skupinu i nový pavilon, který se slavnostně otevře 28. září. Na začátku června se skupina goril z pražské zoo rozdělila. Zatímco samice Shinda, Kijivu a Kamba a nejmladší samec Ajabu se přemístili do nové expozice, v původním pavilonu v nejnižší části zahrady zůstal samec Richard se svými syny Kiburi a Nuru. Richardova linie je v evropském chovu zastoupena natolik, že již nesmí mít mláďata. Pokračování chovu goril má proto zajistit nově příchozí samec. Zvířata si podle Bobka na novou situaci zvykla lépe, než chovatelé čekali.
Nový pavilon goril v pražské zoo se návštěvníkům otevře 28. září. Expozice bude největším výstavním prostorem zoo v Troji, stála přes 262 milionů korun. Budova v horní části zoo má rozměry přibližně 56krát 56 metrů. Venkovní výběhy pro zvířata zaujímají 3000 metrů čtverečních. První zvířecí obyvatelé pavilonu jako guerézy pláštíkové, kočkodani Brazzovi a krysy obrovské se do nových prostor začali stěhovat na konci května.
Pražská zoo chová gorily nížinné od roku 1963. Prvním gorilím chovancem zahrady byl samec Titan, po němž do zoo přišla samice Nigra. První mládě se v pražské zoo narodilo 13. prosince 2004 – samička Moja se stala prvním gorilím mládětem narozeným v zoologické zahradě v Česku. Její jméno ve svahilštině znamená První. Gorilka se stala miláčkem zahrady, proudily za ní davy návštěvníků. V listopadu 2011 Moja odcestovala do Španělska, kde žije v parku Cabárceno. V roce 2013 se jí narodila samička Duni, která se nyní vrátí do rodiště své matky.
Autor: ZOO Praha
Zdroj: ČTK
Čvc 2, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Janov na Svitavsku chce v době komunálních voleb uspořádat také referendum. Lidé tam budou rozhodovat, zda chtějí, nebo nechtějí v obci menší zoo. Chce ji postavit místní chovatel papoušků. Volby se konají 23 a. a 24. září. Obec má kolem 770 obyvatel.
„Mám k projektu neutrální postoj. Referendum je závazné, pokud vyjde kladně, tak zoo bude, když záporně, tak nebude. Jsem rád, že referendum bude, jako zastupitelé se pak máme o co opřít, aby to nedopadlo tak, že nám to budou lidé další roky vyčítat,“ řekl starosta Luboš Jiskra (SNK Za rozvoj obce Janov).
Obec musí místní referendum oznámit ministerstvu vnitra. Zatím nemá přesné znění otázky. „Až budeme mít zápis usnesení zastupitelstva, potom to zašleme na ministerstvo vnitra. Otázku pro referendum ještě nemáme, uvažujeme nad ní. Musí být jednoznačná, nezavádějící, jednoduchá,“ řekla úřednice obecního úřadu Pavlína Drábková.
O vybudování zoo na pozemcích o velikosti 4,5 hektaru usiluje Marcel Kohout, který tam žije a má velký chov papoušků. K tomu na Bali vlastní ptačí farmu, která se specializuje na chov loriů, ale i dalších druhů. V roce 2020 požádal janovský úřad o změnu územního plánu, na pozemcích za obcí je zatím povolená jen zemědělská půda. Obec mu podnikatelský záměr schválila, následně koupil pozemky, řekl Kohout.
Poté zástupci obce změnili názor a zastupitelé hlasovali nedávno o konání referenda. „Musíme počkat na rozhodnutí obyvatel. Máme udělané studie vlivu na životní prostředí, hospodaření s vodou a vizualizaci. Lidé se bojí, že tady bude velká doprava, ale zoo bude mít obrovské parkoviště a je až daleko za obcí,“ řekl Kohout.
Do zoo by chovatel přestěhoval papoušky ze svého chovu a pořídil tam i další menší druhy zvířat. Měl by tam být dětský koutek s kuřičkami nebo oslíky, rybník s vodním ptactvem, tropický pavilon s motýly nebo pavilon s papoušky.
„Papoušci budou na volno, máme jich spoustu ochočených, děti si s nimi mohou hrát. Budou tam různé průchozí voliéry, kde budou klokánci, lemuři, surikaty. Chtěl bych, aby mezi návštěvníkem a zvířetem nebyla bariéra,“ řekl Kohout.
Zoologická zahrada by měla být v provozu celoročně a nabízet i ubytování, například s výhledem na antilopy. Odhadované náklady byly kolem 50 milionů korun, což podle Kohouta při dnešních cenách reálné není, bude to mnohem víc. O dotacích neuvažuje, protože programy soukromá zoo nepodporují, uvedl.
„No, a v roce 2026 můžeme jít dovnitř. Jinak mi volají ze všech možných koutů světa, ať to udělám u nich. Ale já to nechci mít daleko“, řekl chovatel. Pokud projekt Janovštví neschválí, bude hledat chovatel místo jinde, ale co nejblíž Janovu. „Čekám na Litomyšl, až mi najde případně nějaký pěkný pozemek,“ dodal.
Autor: Janov na Svitavsku
Zdroj: ČTK
Čvn 7, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Kroměřížská radnice zprovoznila nové polopodzemní kontejnery ve Spáčilově ulici. Místo čtrnácti stanovišť, na kterých byly předchozí plastové kontejnery, jsou nyní kontejnery na odpad pouze na devíti stanovištích. Kapacita se přitom zvýšila zhruba o 14 metrů krychlových. Přibylo také parkovacích míst, uvedl v dnešní radniční tiskové zprávě místostarosta Karel Holík (ČSSD).
Podle vedoucího radničního odboru služeb Lamberta Hanzala jsou nové polopodzemní kontejnery určeny pro domy číslo popisné 3032, 3033, 3034, 3035, 3036, 3372, 3373, 3447, 3448, 3543, 3544, 3574 a 3575. Plastové kontejnery na komunální a tříděný odpad umístěné poblíž těchto domů nechalo město odvézt.
Díky místu uvolněnému po plastových kontejnerech v lokalitě přibude asi desítka parkovacích míst. „Nové polopodzemní kontejnery vypadají lépe než předchozí hnízda různobarevných plastových kontejnerů. Dalším přínosem této investice je také zmíněný vyšší počet parkovacích míst,“ uvedl Holík.
V letošní druhé etapě prací byly či budou polopodzemní kontejnery umístěny také v ulicích Zborovská, U Rejdiště, Francouzská, Rumunská a Nitranská. Polopodzemní a podzemní kontejnery instaluje v Kroměříži společnost ELKOPLAST CZ. Náklady činí zhruba 26,5 milionu korun. Na většině míst budou polopodzemní kontejnery, v centru podzemní, které nenaruší historický ráz města.
Od loňska jsou podzemní a polopodzemní kontejnery o objemu pěti metrů krychlových na směsný komunální odpad, papír a plast a kontejnery o objemu tří metrů krychlových na sklo v ulicích Na Sladovnách, Malý Val, Vejvanovského, 17. listopadu a Československé armády. V součtu bude lidem v ulicích Kroměříže sloužit 31 kontejnerových hnízd, z nichž každé obsahuje tři až čtyři kontejnery. Město naopak postupně odstraní více než 300 klasických plastových kontejnerů.
Autor: Kroměříž
Zdroj: ČTK
Čvn 7, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Liberec částečně revitalizoval park zvaný Zahrada vzpomínek v Budyšínské ulici, kde je i lapidárium náhrobků. Nově vysazená je v parku i centrální lipová alej. Celkové náklady na sadové úpravy, obnovu cestní sítě a restaurování centrálního kříže vyšly na více než 850.000 korun, uvedla mluvčí radnice Jana Kodymová.
Původní stromy z aleje byly podle dendrologického posudku ve špatném stavu. „Alej byla již ve stadiu rozpadu. Bohužel v minulosti byly koruny neodborně ošetřeny takzvaně na hlavu, což zapříčinilo, že u lip bylo zjištěno mnoho zdravotních problémů,“ uvedla Kodymová. V aleji bylo původně 15 lip, nově jich tam je deset. Méně jich je tam podle mluvčí proto, že před tím byly lípy vysazené příliš blízko sebe a vzájemně si tak konkurovaly.
Radnice nechala z parku odstranit 22 dřevin, kromě lip i čtyři pyramidální duby, dvě túje a jeden cypřišek. Dalších 16 dřevin arboristé ošetřili a vysadili čtyři duby a 20 břečťanů. Dosazovat se budou ještě trvalky. V celém areálu zahrady se opravily perkové cesty a po restaurování je kříž s Kristem. „V budoucnu nás ještě čeká oprava obvodových zdí a restaurátorský zásah na hrobkách a deponovaných sochařských artefaktech,“ dodala Kodymová.
Zahrada vzpomínek se nachází na místě déle než půl století nevyužívaného hřbitova. Zchátralý a zanedbaný areál prodělal částečnou obnovu v roce 2011. Revitalizace stála tehdy přes pět milionů korun. Další práce byly spojené s obnovou zanedbaných hrobek dvou známých libereckých rodů Liebiegů a Hübnerů a restaurováním pozdně barokní sochy sv. Petra a Pavla z roku 1761, která patří mezi nejcennější památky v areálu. V Zahradě vzpomínek návštěvníci najdou i zadlážděné upomínky na historii města. V chodníku, který jako meandrující řeka parkem prochází, jsou prvky z četných místních staveb.
Autor: Město Liberec
Zdroj: ČTK
