Říj 3, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Areál léčebny v Jevíčku na Svitavsku nechává hejtmanství obnovit. Rozsáhlý park potřebuje vegetační úpravy a rekonstrukci cest a schodů. Náklady budou přes osm milionů korun, uvedl kraj v tiskové zprávě. Sanatorium léčí lidi s pneumologickými onemocněními nebo pohybovými obtížemi.
„Léčebna je důležitou součástí systému zdravotnictví nejen pro náš kraj, lidé sem míří ze všech koutů republiky. Kromě lékařské péče má pro hospitalizované pacienty velký význam park v areálu léčebny. V nedalekém lese najdeme například jehličnany produkující éterické oleje, které napomáhají lepšímu hojení plic. Pacientům rovněž pomáhaly i silice z květin, ty se však z areálu postupně vytratily,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).
Park je navržený tak, aby se v něm pacienti mohli snadno pohybovat. Schody a cesty je ale potřeba obnovit, v současném stavu jsou pro pacienty nepoužitelné, dodal hejtman. Obnovu areálu schválili krajští radní. Měla by zahrnovat výsadbu stromů a keřů, ošetření starých stromů, kácení a odstranění pařezů dožilých stromů, obnovu trávníků a založení květinových záhonů.
„Naším cílem je vytvoření bezpečného prostředí pro pohyb pacientů. Exteriér léčebny byl původně navržen k rehabilitaci pacientů. V dnešní době známe moderní přístupy na principech zahradní terapie, a právě návrh prvků, jako jsou záhony rostlin se silicemi či možnost pacientů se rostlinami obklopovat, urychluje rekonvalescenci. Areál slouží také jako místo setkávání pacientů s rodinnými příslušníky,“ řekla náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková (STAN).
Stromy, které byly ve špatném stavu, už jsou vykácené, nové jsou vysazené. Smrky a borovice navíc ničil kůrovec, který tam v uplynulých letech napáchal velké škody. V areálu budou také opravena sportoviště a vyměněn orientační systém. Náklady budou 8,3 milionu korun, kraj žádá o evropskou dotaci 6,6 milionu korun.
Sanatorium postavené v letech 1913 až 1926 je od roku 2016 kulturní památkou. Kraj do léčebného ústavu v posledních letech investoval téměř 100 milionů korun. Byly určeny na dřevěné lehárny, přeměnu bývalého dětského pavilonu na pavilon plicní rehabilitace, zateplení pavilonu S a opravu střechy stravovacího pavilonu.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice chce získat od státu pozemky v centru, díky čemuž by mohlo propojit zatím neprůchozí místa kolem Machoňovy pasáže. V lokalitě tak může vzniknout i odpočinkové místo, menší park. Novinářům to řekl náměstek primátora Jan Mazuch (ODS). Takzvaný pocket park by měl být ve vnitrobloku v centru města, čímž by propojil třídu Míru, Machoňovu pasáž, Smilovu a Sladkovského ulici. V minulosti už místo částečně průchozí bylo.
„Město potřebuje získat pozemky především od státu. V tuto chvíli je vlastní Národní pedagogický institut České republiky, který to musí převést na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, to bude trvat dva tři roky,“ dodal zastupitel Petr Klimpl (ODS). Městu se již podařilo s pedagogickým ústavem předběžně domluvit na převodu. Požaduje ale za to, že v místě vzniknou zastřešená parkovací místa, které bude organizace užívat. Na své náklady je postaví radnice. Zatím jde o záměr, zastupitelé by měli ve čtvrtek schválit, že o pozemky budou žádat. Zatím tak není známá cena i termín zahájení stavby parku, to vzejde až z budoucí projektové dokumentace, dodal Mazuch.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zář 21, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Město Zlín dokončilo v Centrálním parku na sídlišti Jižní Svahy stavbu biotopu o rozloze 1000 metrů čtverečních. „Chtěli jsme, aby tady nějaký vodní prvek byl, z hlediska klimatu i estetiky má velmi pozitivní efekt,“ řekl při otevření náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN). Do jezírka je svedena samostatnou dešťovou kanalizací voda ze střech okolních bytových domů. Srážková voda bude využívána nejen jako zdroj vody pro vodní biotop, ale v letních měsících bude sloužit i k zalévání zeleně. Biotop je napájen také z podzemního vrtu.
Příprava projektu trvala podle Landsfelda asi šest let, budování biotopu téměř rok a půl, stál 29 milionů korun. V jezírku jsou rostliny, je schopno si samo udržovat čistou vodu. V okolí vznikly pěšiny ze štěrkového trávníku a zpevněné plochy. Nechybí vyhlídková lávka, nový mobiliář, přibyla zeleň. Vzniklo tak místo, kde lidé mohou trávit volný čas, jezírko však není určeno ke koupání. Vodní plocha bude také v létě ochlazovat území a udržovat vlhkost, složit bude i k případnému zadržení vody při dlouhodobých či přívalových deštích.
„Současně s otevřením vodního biotopu bylo zpřístupněno nové pétanque hřiště vybudované z participativního rozpočtu Tvoříme Zlín. Touto závěrečnou etapou se symbolicky završilo dokončení největšího zlínského parku na nejrozsáhlejším sídlišti, jež trvalo bezmála 25 let,“ uvedl primátor Jiří Korec (ANO). Park má rozlohu 12 hektarů.
Podobný projekt vzniká v části Příluky, hotovo by tam mělo být příští rok. Podle Landsfelda bude v místě bývalého pole luční park včetně vodního prvku. Zásobovat jej bude spodní voda, případně přítok potoka.
Autor: Město Zlín
Zdroj: ČTK
Zář 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Logistické centrum Lidl v Buštěhradě se zařadilo mezi nejekologičtější budovy na světě. Environmentální management patří mezi dlouhodobé priority společnosti Lidl. Důraz na efektivitu provozních procesů, které jsou úzce spojeny s ohleduplností k životnímu prostředí, přináší nové pozitivní milníky. Od letošního roku se společnost Lidl může radovat z jedinečného úspěchu. Logistické centrum v Buštěhradě obdrželo elitní certifikaci BREEAM In Use, což je globálně používaná nezávislá komplexní environmentální certifikace budov v jejich provozní fázi.
Certifikace BREEAM posuzuje devět různých kategorií, které zkoumají ekonomickou, sociální a environmentální udržitelnost. Certifikace je udělována na základě různorodých kritérií jako je např. management s vodou a energií, využití půdy nebo znečištění, které budova produkuje. Dále hodnotí adaptabilitu, průběžnou údržbu a řízení rizik.
„Získání certifikace BREEAM je pro nás velké zadostiučinění. Je to výsledek dlouholeté intenzivní práce, jejímž cílem je maximální zefektivnění environmentálního managementu. Není nám lhostejné, jaký dopad má naše podnikání na životní prostředí. Proto nás velice těší, že jsme dokázali naplnit přísná kritéria pro obdržení této unikátní certifikace,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
V první části hodnotícího procesu získala budova známku “Excellent”, díky čemuž spadá do horních 10 % hodnocených budov. V druhé části hodnocení BREEAM dosáhla budova LC Buštěhradu dokonce nejvyššího stupně “Outstanding”, což odpovídá 1 % nejlepších budov a představuje tak zcela výjimečný výsledek i v mezinárodním srovnání.
A čím je logistické centrum v Buštěhradě tak výjimečné? Dešťová voda ze střechy odtéká do nádrží a následně slouží ke splachování toalet a zalévání zeleně. Roční úspora dosáhne téměř 1 800 m³ vody. S takovým množstvím pitné vody by člověk s průměrnou spotřebou vydržel 55 let. Odpadní teplo vznikající při chlazení pak slouží pro ohřev užitkové vody a vody do podlahového topení, čímž se pokryje až 50 % celkové spotřeby tepelné energie. Úspora tepla díky využití odpadního tepla z chlazení dosahuje cca 4750 GJ za rok, což je množství tepla, s kterým by průměrná domácnost vydržela 163 let.
V letošním roce se pak počítá s instalací fotovoltaické elektrárny, která vyrobí až 870 MWh za rok, což odpovídá roční spotřebě elektřiny 260 domácností. Takto vyrobená elektřina tak pokryje 15 % celkové spotřeby elektrické energie a tím přispěje ke snížení uhlíkové stopy až o 685 tun CO₂. Tolik emisí pro představu vyprodukuje průměrný automobil, když 143x objede zeměkouli. Ke svícení je pak využito úsporné LED osvětlení s inteligentním řízením, které funguje dle využití prostoru, potřeb uživatelů a podle intenzity denního světla, tím minimalizuje spotřebu energie.
Certifikace BREEAM dbá nejen na plnění kritérií u hodnocené budovy, ale rovněž na její bezprostřední okolí. V případě LC Buštěhrad byly tudíž hodnoceny i venkovní prostory, kde jsou umístěny různé prvky pro podporu biodiverzity jako např. ptačí budky, broukoviště a včelíny. Společnost Lidl dále zřídila i novou autobusovou linku pro své zaměstnance, aby došlo k minimalizaci individuální dopravy a snížení zátěže životního prostředí.
Autor: Lidl
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Do pražské zoo dorazil v noci na dnešek z Rakouska gorilí samec Kisumu. Na twitteru to dnes uvedl ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek. Kisumu se má podle dřívějších informací zoo postarat o pokračování chovu goril. Pražská zoo v červenci oznámila, že skupinu goril v zoo rozšíří jak Kisumu, tak ještě samice Duni. Ta je dcerou slavné Moji, která se v roce 2004 stala prvním gorilím mládětem narozeným v České republice.
„Kisumu je v Praze! V 01:05 vyběhl z přepravního boxu do zázemí nového pavilonu goril,“ napsal Bobek na twitteru. Cesta z hornorakouské Zoo Schmiding, kde žil Kisumu doposud, trvala podle dnešní tiskové zprávy pražské zahrady pět hodin. Samice Duni dorazí do Prahy ze Španělska v příštím týdnu, uvedl Bobek v úterý na své facebookové stránce. Duni přiletí armádním letounem CASA.
Kisumu se narodil 27. května 1997 v mnichovské Zoo Hellabrunn, kde ho odchovali jeho rodiče Sonja a Roututu. V roce 2004 se pak přesunul do mládenecké skupiny ve Schmidingu. V Praze se má Kisumu podle dřívějšího vyjádření šéfa zoo stát vůdčím samcem v novém pavilonu goril, který zoo postavila.
„Je to dvojnásob dobrá zpráva: příchod Kisuma umožní mít ve skupině další mláďata a s Duni bude v Praze pokračovat příběh naší slavné Moji. Duni je totiž její jediná dcera,“ sdělil Bobek v červenci.
Nový pavilon goril – Rezervace Dja – se slavnostně otevře 28. září. Už na začátku června se skupina goril z pražské zoo rozdělila do dvou expozic.
Samice Shinda, Kijivu a Kamba a nejmladší samec Ajabu se přemístili do nové expozice, kde je doplní právě Duni a Kisumu. V následujících dnech a týdnech ale bude ještě Kisumu od pražských samic a Ajabua podle zoo oddělen. V původním pavilonu v nejnižší části zahrady zůstal samec Richard se svými syny Kiburim a Nuruem.
Autor: Pražská ZOO
Zdroj: ČTK
Zář 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Zastávky městské hromadné dopravy v Pardubicích, které stojí u parků a další zelených ploch, budou míst speciální design. První prototypy zastávkových přístřešků mají grafické prvky, které eliminují nárazy ptáků do skel. Zároveň jde o grafiku, která zlepšuje orientaci slabozrakých.
Lidé dopravní podnik upozornili na to, že do některých přístřešků naráželi ptáci, uvedla mluvčí dopravního podniku Jitka Malinská. Nepomohly ani obvyklé siluety ptáků nalepené na skle. Studie ukazují, že optimální je rovnoměrné pokrytí skleněných oken a tabulí. Vzory mohou mít jakékoliv tvary, vertikálně by měly být od sebe deset centimetrů a horizontálně mít mezi sebou mezery pět centimetrů.
Pokud jsou vzory dostatečně hustě, mohou mít libovolný tvar, siluety ptáků, květiny, geometrické obrazce, pruhy. Ptáky varuje vizuální podnět. Minimální velikost vzoru je půl centimetru. V Pardubicích jsou na sklech kruhy.
„Je tam i po straně grafický obraz, který bude jednotlivé zastávky odlišovat. Mají zobrazovat místo, jak by postupně vypadalo, kdybychom ho nechali přírodě,“ řekl provozně technický náměstek dopravního podniku Petr Drápalík.
Zastávky v novém provedení zároveň pomohou v orientaci slabozrakým lidem. Body na skle s největším průměrem jsou vodítkem pro lidi se zrakovým handicapem, jsou ve výšce 1,5 až 1,7 metru od země.
„Konzultovali jsme úpravy s TyfloCentrem (společnost, která poskytuje služby zrakově postiženým), na návrzích s námi spolupracovalo. První prototypy nám ukážou, jestli je to správně,“ řekla Malinská.
Prototypy jsou na stávkách u krajského úřadu a na Stavařově, úpravy dalších 12 zastávek dopravní podnik provede. „Jsou blízko zeleně, tam má ochrana ptactva smysl. Jinak máme po Pardubicích 80 zastávkových přístřešků, všude speciální design nutný není. Jedna úprava stojí 60.000 korun,“ řekl Drápalík.
Autor: Dopravní podnik v Pardubicích
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Pardubický deník
Zář 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Montované haly se budují napříč Českem. V kontextu přísných ekologických norem a enviromentálních zákonů je zřejmé, že se budeme stále více přibližovat ekologii a energetické soběstačnosti budov. Montované haly jsou primárně určeny pro průmysl. Přesto se však mohou stát součástí změny v trendu myšlení investorů od čistě ekonomických cílů, což znamená rychle a levně, směrem k dosažení výborného zateplení v kombinaci s ekologií.
Tento způsob myšlení umožňují právě zelené střechy, schopné zabránit odtečení vod při dešti i zpříjemnit klima v horkých měsících, a to jak uvnitř, tak venku.
Při realizaci montovaných hal tak investorům ve srovnání s běžnou plochou střechou zdaleka nepřináší pouze estetickou hodnotu, ale značné výhody jim nabízí i z čistě funkčního hlediska. Za předpokladu zajištění odtoku vody a dobrého spádování hydroizolace zelené plochy výrazně prodlužují životnost střešní konstrukce i hydroizolace samotné, neboť hydroizolace nepodléhá degradaci, kterou způsobuje UV záření, a celá konstrukce střechy je chráněna před klimatickými změnami i nepřízní počasí, ať už jde o prudké průtrže mračen či krupobití.
Zelené střechy rozdělujeme v závislosti na typu vegetace, zaplňující jejich plochu, na dva typy – intenzivní a extenzivní. Intenzivní zelené střechy, osazené zpravidla kvetoucími sukulentními či suchomilnými rostlinami, přináší z estetického hlediska v průběhu roku větší efekt, ale zároveň vyžadují více údržby a zahradnické péče. Naproti tomu extenzivní zelené střechy si vystačí pouze s minimální mírou údržby.
Při využití zelených střech, a to nejen v případě montovaných hal, musí být skladba rovné střechy vhodným způsobem posilněna o zátěž samotné zelené střechy. Osvědčené řešení představuje trapézový nosný plech, který je instalován k nosné střešní konstrukci tak, aby nezvyšoval nároky na statiku a údržbu. Při stabilní a ve výsledku stoprocentně funkční realizaci zelených střech hraje klíčovou roli také výběr vhodných materiálů. Vezmeme-li v úvahu praktickou extenzivní zelenou střechu, nemá smysl, aby rostliny, tvořící horní vegetační vrstvu, vyrůstaly ze substrátu tenčího než 150 mm, neboť zemina efektivně podporuje stabilizaci střechy. Výška zeminy se odvíjí od druhu pěstovaných rostlin. Pokud by dle projektu měla střešní zahrada obsahovat okrasné keře nebo stromy, vrstva zeminy tomu musí odpovídat, a tudíž může být silná až 2 metry. Zde přichází na řadu statik, který musí zajisti, že zavlažovaná zemina, zadržující vodu, nebude pro danou střešní konstrukci představovat až příliš velkou zátěž. Extenzivní zelené střechy si zároveň vystačí s lehčí zeminou než intenzivní, kde je zapotřebí zvolit mnohem hutnější substrát. Stabilizaci střechy, respektive posílení její skladby dále podporuje také kamenivo.
Další jednotlivé vrstvy pak jsou uvedeny ve schématu osvědčené skladby zelené střechy s trapézovým plechem, kterou používá například i známá společnost PROMO HALY, která se realizacím zelených střech na montovaných halách dlouhodobě věnuje. Skladba zelené střechy na halu:
- Vegetační vrstva
- Substrát (výška dle použitých rostlin)
- Drenážní a retenční vrstva
- Ochranná vrstva proti prorůstání kořínků
- Hydroizolace
- Separační vrstva (geotextílie 300 g/m2)
- Tepelná izolace EPS 200S stabil (2×100 mm) – lepeny k podkladu mezi sebou PUR lepidlem (např. Vedapuk)
- Tepelná izolace z minerálních desek (2×60 mm)
- Lepená parotěsná vrstva natavena na penetrovaný podklad
- Trapézový nosný plech na betonové či ocelové nosné konstrukci
Kontakt:
www.stavebniserver.com
Autor a zdroj: ČTK
Zář 9, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Pardubická radnice v září zahájí plošnou deratizaci, ve městě jsou přemnožení hlodavci. Jejich plošné hubení dělá ve dvouletých cyklech. Zvířata se kvůli dostupné potravě drží blízko obydlí. Odborná firma pokládá návnady na veřejných místech a v městských budovách, uvedl magistrát v tiskové zprávě.
Celoplošná deratizace začne 19. září a během pěti týdnů pokryje území celého města. Potrvá zhruba do konce října.
„Neexistuje jednotná metodika, jak proti hlodavcům bojovat. Některá města dělají celoplošnou deratizaci jednou za čas, většinou v době, kdy se již potkani přemnožili. Nám se osvědčil způsob, kdy celoplošnou deratizaci střídá deratizace ohnisková, průběžné celoroční pokládání návnady do ohnisek s větším výskytem hlodavců,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
Snižování populace hlodavců se musí pravidelně opakovat. „Boj s hlodavci v podstatě nikdy nekončí, potkani jsou velmi inteligentní a přizpůsobivá zvířata. Ale díky tomuto systému deratizace se nám v Pardubicích daří držet populaci potkanů a dalších hlodavců na přijatelné úrovni,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Odborná firma deratizuje také kanalizační síť, kontroluje dřívější ohniska výskytu hlodavců. Pracuje od okrajových částí a postupuje do středu města. Návnady pokládá i do nor a přihrne zeminou.
Výjimečně, zejména u kontejnerů, firma pro deratizaci používá plastové uzamykatelné deratizační boxy, označené výstražnou informací. Deratizaci provádí moderními, ekologicky a ekonomicky přijatelnými rodenticidy, které jsou v ČR schválené.
„Apelujeme na vlastníky jednotlivých objektů, aby se do deratizace, která právě probíhá, zapojili ve stejném termínu. Účinnost hubení potkanů a krys tak bude mnohem větší. Hlodavci se totiž často přemístí na jedem nedotčená území,“ dodal náměstek.
Potkani žijí nejen v kanálech, obytných domech, ve sklepích, ve chlévech či stájích, ale i v okolí kontejnerů na odpad, kde mají dostatek potravy. V budovách osidlují každou vhodnou škvíru, šplhají i po poměrně hladkých stěnách, jsou schopni se prokousat skrz beton, překousat slabší pletivo či kabely. Jsou přenašeči nebezpečných infekčních chorob, jako je vzteklina, tularemie, salmonela a podobně. Samice může ročně odchovat i 60 mláďat.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Zář 9, 2022 | Životní prostředí ve městech a obcích
Pardubická radnice v září zahájí plošnou deratizaci, ve městě jsou přemnožení hlodavci. Jejich plošné hubení dělá ve dvouletých cyklech. Zvířata se kvůli dostupné potravě drží blízko obydlí. Odborná firma pokládá návnady na veřejných místech a v městských budovách, uvedl magistrát v tiskové zprávě.
Celoplošná deratizace začne 19. září a během pěti týdnů pokryje území celého města. Potrvá zhruba do konce října.
„Neexistuje jednotná metodika, jak proti hlodavcům bojovat. Některá města dělají celoplošnou deratizaci jednou za čas, většinou v době, kdy se již potkani přemnožili. Nám se osvědčil způsob, kdy celoplošnou deratizaci střídá deratizace ohnisková, průběžné celoroční pokládání návnady do ohnisek s větším výskytem hlodavců,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
Snižování populace hlodavců se musí pravidelně opakovat. „Boj s hlodavci v podstatě nikdy nekončí, potkani jsou velmi inteligentní a přizpůsobivá zvířata. Ale díky tomuto systému deratizace se nám v Pardubicích daří držet populaci potkanů a dalších hlodavců na přijatelné úrovni,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Odborná firma deratizuje také kanalizační síť, kontroluje dřívější ohniska výskytu hlodavců. Pracuje od okrajových částí a postupuje do středu města. Návnady pokládá i do nor a přihrne zeminou.
Výjimečně, zejména u kontejnerů, firma pro deratizaci používá plastové uzamykatelné deratizační boxy, označené výstražnou informací. Deratizaci provádí moderními, ekologicky a ekonomicky přijatelnými rodenticidy, které jsou v ČR schválené.
„Apelujeme na vlastníky jednotlivých objektů, aby se do deratizace, která právě probíhá, zapojili ve stejném termínu. Účinnost hubení potkanů a krys tak bude mnohem větší. Hlodavci se totiž často přemístí na jedem nedotčená území,“ dodal náměstek.
Potkani žijí nejen v kanálech, obytných domech, ve sklepích, ve chlévech či stájích, ale i v okolí kontejnerů na odpad, kde mají dostatek potravy. V budovách osidlují každou vhodnou škvíru, šplhají i po poměrně hladkých stěnách, jsou schopni se prokousat skrz beton, překousat slabší pletivo či kabely. Jsou přenašeči nebezpečných infekčních chorob, jako je vzteklina, tularemie, salmonela a podobně. Samice může ročně odchovat i 60 mláďat.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2022 | Odpady, Životní prostředí ve městech a obcích
Jen 55 procent lidí z Česka by vysloužilé úsporné LED zářivky či wolframové žárovky doneslo do míst k tomu určených. Vyplývá to z průzkumu, o kterém dnes informovala v tiskové zprávě společnost Ekolamp. Průzkum podle ní také ukázal, že lidé jsou ochotni dojít do sběrného místa, pokud je do kilometru od jejich bydliště. Šetření se letos zúčastnilo 1204 respondentů.
Lidé, kteří by se zachovali ekologicky, v průzkumu uvedli, že by žárovky a LEDky donesli do sběrného dvora, vyhodili do speciální nádoby nebo odevzdali v obchodě při nákupu nového výrobku.
„K odhození některého z uvedených světelných zdrojů do popelnice se přiznalo v průměru 38 procent respondentů. Je to nebezpečné zejména v případě zářivek, které obsahující malé množství toxické rtuti. Tu je třeba při recyklaci odstranit. Na skládkách směsného odpadu může totiž kontaminovat spodní vody,“ uvedla Zuzana Adamcová z Ekolamp.
Z průzkumu podle ní nicméně vyplývá, že lidé si jsou obsahu rtuti v zářivkách vědomi. „Do popelnice je vyhazují v menší míře, skončí tam v průměru 30 procent kompaktních zářivek. U LEDek a wolframek je to více než 40 procent. Povědomí o správné likvidaci lidé sice mají, ale na ekologické chování často rezignují,“ konstatovala Adamcová.
V ekologickém chování jsou podle průzkumu značné rozdíly mezi kraji. Například v Královéhradeckém by úspornou zářivku do směsného odpadu vyhodilo 60 procent respondentů, v Jihomoravském 50 procent a ve Středočeském 43 procent dotazovaných. Naopak v Libereckém a Pardubickém kraji by to bylo jen 17 procent lidí, ve Zlínském 13 procent a v Karlovarském kraji se k tomuto záměru nepřiznal nikdo.
Do směsného odpadu přitom podle průzkumu putuje elektroodpad především v krajích s většími městy. „Pravděpodobně to souvisí s ochotou dojít do sběrného místa. Obyvatelé menších obcí jsou zvyklí služeb sběrného dvora využívat více. Je to vidět i v části průzkumu zkoumající vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni urazit do sběrného místa,“ uvedla Adamcová.
Lidé v Česku jsou podle průzkumu ochotni do sběrného místa urazit v průměru 1069 metrů. To je podle Ekolamp zhruba o 300 metrů více než před dvěma lety. „I zde se lépe umístily kraje, kde značná část populace žije mimo větší města. Třeba Jihočeši a lidé z Olomouckého kraje jsou ochotni urazit do sběrného místa téměř dva kilometry,“ popsala Adamcová.
Společnost nyní také provádí průzkum návyků spojených s vyhazováním jiných elektrospotřebičů. Lidé se ho mohou zúčastnit prostřednictvím krátké on-line ankety. Společnost Ekolamp je neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, za které plní jejich povinnosti týkající se sběru elektroodpadu.
Autor: Ekolamp
Zdroj: ČTK
