Čvc 15, 2024 | Zvířata
Chovatelé musí při vysokých teplotách zajistit zvířatům dostatek vody, ale také úkryty před sluncem a větrání. Farmy, které chovají prasata, musí každému kusu zajistit přístup k 25 litrům vody za den a chovatelé ovcí k 20 litrům vody na jedno zvíře. Skot vyžaduje 40 litrů vody denně, nejvíce vody potřebují dojnice, a to až 180 litrů. Dodržování povinností kontrolují každoročně inspektoři Státní veterinární správy (SVS).
Skot, koně a ovce musí mít podle SVS na pozemku možnost úkrytu před slunečním žárem a také vhodný zdroj vody. Chovatelé mají také povinnost sledovat vývoj počasí a včas reagovat na případné problémy. Pokud nastanou extrémní teploty, radí inspektoři zvířata chladit, například mlžícím systémem. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že se ve středu na většině území ČR dostanou teploty přes 31 stupňů, v západních Čechách by mělo být o něco chladněji.
Do stájí, kde hrozí zvýšené teploty, by měli chovatelé opatřit ventilaci, ale také náhradní energetický zdroj, který zajistí udržení větrání v případě výpadku energie. Pokud systém větrání přestane fungovat, musí chovatel v pohotovostním plánu uvést dobu, po kterou zvládne udržet dobré životní podmínky zvířat.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád upozornil, že dlouhodobým nešvarem jsou v horkých dnech situace, kdy majitelé nechávají svá zvířata na přímém slunci v autě. „Teploty ve vozidle mohou během několika minut přesáhnout i 50 stupňů Celsia, což ohrožuje zdraví, v mnoha případech i život zvířete,“ uvedl Semerád. Předejít se tomu dá podle správy pravidelnými zastávkami během cesty autem, majitelé by měli nechat zvíře pořádně napít, případně i zastínit a ochladit.
V případě přehřátí doporučují inspektoři ochlazovat zvíře vlažnou vodou, umístit ho do stínu a zajistit mu dostatek vody, poté by měli majitelé či chovatelé vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Veterinární správa také radí venčit psy ráno a večer, kdy jsou teploty nižší, lepší je také vyhnout se rozpálenému asfaltu nebo betonu a dát přednost například trávníku, kde nehrozí popálení psích tlapek.
Podobná pravidla platí podle SVS také pro přepravu hospodářských zvířat, kterou doporučují inspektoři především v ranních a večerních hodinách. Dopravce má také povinnost zajistit během přepravy napájení, krmení a odpočinek pro zvířata po celou dobu přepravy. Bez ohledu na to, zda se dopravní prostředek pohybuje nebo stojí, musí přepravce mimo jiné nastavit větrací systém tak, aby udržel v prostoru se zvířaty teplotu mezi pěti až 30 stupni Celsia, vyplývá z evropských pravidel na ochranu zvířat během přepravy.
Evropská komise loni v prosinci navrhla revizi současných pravidel pro přepravu zvířat, protože neodrážejí současnou realitu ani nejnovější vědecké poznatky. Revize má například zkrátit časy přeprav nebo omezit v přepravu v době, kdy teploty překročí 30 stupňů. O balíčku by se mělo dále jednat. Zda se návrh podaří dojednat ještě v nynějším legislativním období, není jasné, nejspíše se jím bude zabývat i příští Evropská komise.
Autor: NP České Švýcarsko
Čvc 15, 2024 | Zvířata
Plzeňský kraj se podílí na záchraně sýčka obecného, podle přírodovědců nejohroženějšího druhu sovy. Jde o přeshraniční česko-bavorský projekt za 16 milionů korun, jehož nositelem je Česká zemědělská univerzita a dalšími partnery záchranná stanice ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku a LBW Cham, bavorský spolek na ochranu ptactva. Cílem je znovunavrácení sýčků na místa původního výskytu, řekl náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN). Projekt získá dotace z programu INTERREG Bavorsko – Česko na tři roky.
„Koordinované úsilí o záchranu sýčků začalo v regionu v roce 2017, když se spojily aktivity kraje, Zoo Plzeň a záchranné stanice živočichů ve Spáleném Poříčí. Tehdy začal jejich řízená repatriace na vhodná místa původního výskytu,“ uvedl náměstek.
První pokusy byly v okrese Klatovy, poté na jižním Plzeňsku v okolí Spáleného Poříčí. Souběžně podporoval kraj také záchranu a stabilizaci poslední původní divoké populace sýčků, která přežívá v okolí Stodu na jižním Plzeňsku a jíž se dlouhodobě věnují ornitologové z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko. Z těchto zkušeností vyšel podle Bernarda program pro sýčka obecného, který zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny a ministerstvo životního prostředí ho vydalo v roce 2020.
Prvotní aktivity podporoval kraj desetitisíci korunami pro záchrannou stanici ve Spáleném Poříčí na odchov rodičovských párů, krmení a přikrmování po vypuštění do volné přírody. Součástí bylo také vyvěšování speciálních budek pro sýčky zabezpečených proti vniknutí predátorů, hlavně kuně skalní a kočkám. Obdobnou částku dostával i ČSOP Plzeňsko na monitoring sov, zlepšování hnízdních příležitostí a zabezpečování antropogenních pastí (vyvolaných člověkem). Finančně, materiálově i personálně pomáhala také zoo.
Náročné aktivity přerostly podle Bernarda v projekt Ochrana sýčka obecného v česko-bavorském pohraničí. Cílem je pokračovat ve snahách o návrat sovy do vhodných lokalit, kde bude vybudováno 12 aklimatizačních vypouštěcích voliér. Podporována bude také vznikající populace sýčků v kraji a péče o původní populaci u Stodu. Součástí je vědecký výzkum na satelitní i krátkovlnné sledování vysílačkami označených sýčků, tzv. telemetrie. „V rámci projektu bychom rádi návrat sýčků do přírody realizovali také v Horní Falci,“ dodal Bernard. Celkové náklady projektu na české straně jsou zhruba deset milionů korun, zbytek dají Němci.
Průzkum se zakládal na reprezentativním vzorku 398 místních obyvatel. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období od 18. dubna až 3. června, v každé obci se ptala přibližně pěti procent jejích obyvatel.
Autor: Česká zemědělská univerzita
Čvc 5, 2024 | Zvířata
V Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO) se po třech letech opět zahnízdil orel mořský. V hnízdě ukrytém vysoko v korunách stromů snesla samice v zimních měsících jedno vejce. Mláděti se daří, proto je už bylo možné okroužkovat, řekl Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy CHKO Brdy.
„Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. V průměru měří asi 1,5 metru. Po letech může být vysoké přes dva metry a vážit až 0,5 tuny. Proto je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ uvedl.
Mladí orli se podle Fišera kroužkují přímo na hnízdě. „Nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, málokdy mají potřebu útočit,“ uvedl. Vylézt na orlí hnízdo podle Fišera dokáže jen zkušený stromolezec, jako byli v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek z darujkridla.cz.
Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky tomu je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později vyskytovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku.
„Název orel mořský není příliš výstižný. Pták neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek, jezer a rybníků,“ uvedl Fišer. V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben. Díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na bývalá hnízdiště. V ČR teď hnízdí kolem stovky párů ročně, dodal.
Samice orlů mořských dosahují podobně jako u řady dalších dravců větších rozměrů než samci. Váží kolem sedmi kilogramů, kdežto samci čtyři až pět kilogramů. „Přes impozantní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru, nejsou dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na zvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky,“ uvedla mluvčí AOPK Karolína Šůlová. Podstatnou část potravy v zimě tvoří podle ní mršiny, orel tak v přírodě plní významnou sanitární funkci.
Autor: Chráněná krajinná oblast Brdy
Čvc 5, 2024 | Zvířata
Ohrožení sokoli stěhovaví letos odchovali v kralupské rafinerii, která patří do skupiny Orlen Unipetrol, tři mláďata. V červnu vylétla z hnízda a postupně si začnou hledat vlastní teritorium. Někdy zamíří i do zahraničí. Nyní budou mladí sokoli získávat zkušenosti a trénovat své schopnosti lovu, než se za dva až tři roky usadí a vyvedou vlastní mláďata. Celkem se v areálech skupiny Orlen Unipetrol podařilo vyvést 58 mláďat tohoto vzácného dravce, informoval o tom Tomáš Rada z koncernu.
„Sokolům se na komínech průmyslových areálů v Česku velmi daří, protože zde mají klid a dostatek potravy. V Orlen Unipetrolu mohou sokoli hnízdit v pěti budkách, přičemž se letos podařilo vyvést mláďata ve třech z nich. Mladí sokoli poté, co opustí své hnízdo, hledají své vlastní teritorium a cestují při tom i nemalé vzdálenosti. Máme tak informace o českých sokolech například z Německa, Francie anebo Polska,“ popsal ornitolog Václav Beran ze sdružení ALKA Wildlife. Většina ale nakonec zahnízdí v České republice.
Podle ředitelky Nadace Orlen Unipetrol Lucie Pražákové se letos po třech mláďatech sokolům podařilo odchovat kromě kralupské rafinerie mladé také v litvínovské rafinerii a ve výrobním závodě Paramo v Pardubicích.
Hnízdní budky zřídila skupina mimo kralupské rafinerie také v areálu rafinerie v Litvínově, v neratovické Spolaně a v pardubickém Paramu. Sokoli stěhovaví poprvé zahnízdili v areálu litvínovského výrobního závodu v roce 2011.
Autor: Orlen Unipetrol
Čvn 16, 2024 | Zvířata
Zoologická zahrada v Táboře dnes otevřela záchranné centrum pro chladnomilné šelmy. Objekt bude fungovat jako zázemí pro zabavená zvířata, o něž se jejich majitelé z různých důvodů nemohou starat. Náklady na výstavbu centra CITES se pohybovaly kolem 13 milionů korun, informovali o tom zástupci zoo, inspekce životního prostředí a ministerstva životního prostředí.
„Jakmile se vyskytla možnost realizovat tento projekt, tak jsme neváhali. Výstavba záchranného centra zapadá přesně do naší koncepce pomoci ohroženým druhům. Snažili jsme se o to, aby stavěné centrum bylo komfortní a zároveň také univerzální pro všechny druhy chladnomilných šelem. Můžeme sem proto umístit tygra usurijského, všechny druhy levhartů, pum, vlků nebo rysů. Univerzálnost je největší výhodou našeho centra,“ uvedl ředitel a majitel táborské zoo Evžen Korec.
Podle statistik ministerstva životního prostředí v Česku zhruba dvě stovky šelem žijí u soukromých chovatelů. V zoologických zahradách jich je pak pouze přibližně stovka. Některé šelmy však žijí v nevhodných podmínkách nebo je majitelé drží nelegálně. „Síť záchranných center, v nichž pak zabavená zvířata končí, není v české republice tak hustá. Proto jsme rádi, že v Táboře jedno vzniklo. Největší problém je se šelmami, konkrétně s velkými kočkami, kdy péče o ně je velmi náročná,“ uvedl ředitel Česká inspekce životního prostředí Petr Bejček. Dodal, že ročně inspektoři v republice zabaví několik šelem.
Táborské záchranné centrum je určené pro čtyři zvířata. Mohou být umístěna do dvou oddělených sekcí, pokud by se nedokázala tolerovat. Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech, táborská, vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací. V táborské zoo žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Zoo se specializuje na chov ohrožených druhů. Dlouhodobě se věnuje projektu návratu zubra evropského do přírody.
Autor: Zoologická zahrada v Táboře
Čvn 16, 2024 | Zvířata
Poslanci z vládních stran navrhují do ústavy zakotvit právní ochranu zvířat. Přidat do článku 7, který dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí, také ochranu zvířat, chtějí Michael Kohajda (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Josef Bernard (STAN) a Klára Kocmanová (Piráti). Návrh poslanci představili. Podle průzkumu agentury Focus z letošního května s výslovným zakotvením ochrany zvířat do ústavy souhlasí 63 procent dospělých Čechů.
Otevření článku 7 a znění pozměňovací novely navrhlo ministerstvo životního prostředí. Poslanci na návrhu spolupracovali také se spolkem Obránci zvířat a nechali vypracovat posudek ústavního právníka Ondřeje Preusse. „Zvolení článku 7 pro změnu je vhodné, protože se již věnuje ochraně přírodního prostředí a přírodních zdrojů. Příslušný návrh (…) zvýší obecné povědomí a právní váhu ochrany zvířat,“ uvedl Preuss.
Z průzkumu agentury Focus, kterého se zúčastnilo 1001 respondentů starších 18 let, vyplývá, že 63 procent Čechů se zakotvením ochrany zvířat do ústavy souhlasí, proti je 17 procent dotazovaných.
Poslanci pozměňovací návrh odůvodňují tím, že poskytne pevný právní základ pro ochranu zvířat a jakékoliv zákony nebo předpisy by ochranu zvířat měly respektovat. Zahrnutí změny do ústavy může mít podle nich i mezinárodní vliv a zlepšit ochranu na celounijní úrovni. Navrhovatelé také tvrdí, že ústavní ochrana posílí občanskou odpovědnost v ochraně zvířat.
Podle Kohajdy je navržená úprava znak toho, že se česká společnost vyvíjí a že ochrana zvířat je pro občany ČR důležitá. Na dotaz, jak se staví k návrhu opozice a další poslanci, uvedl, že o podpoře jednají. „Ne všichni poslanci v koalici jsou k dnešnímu dni podporovatelé, ale věřím, že je přesvědčíme argumenty, a až se bude o návrhu hlasovat, získá potřebnou většinu,“ řekl Kohajda.
Podle ochránců zvířat i Preusse ochrana zvířat zatím v ČR není ústavně vysloveně zakotvena. Podle Pavla Buršíka z Obránců zvířat by to bylo logické vyústění jejich dlouhodobé snahy. „Ochrana zvířat v ústavě by byla přirozeným vývojem předchozích pozitivních změn, třeba konce klecových chovů slepic, kožešinových farem, zpřísnění trestů za týrání zvířat, nebo ztížení podmínek pro provoz množíren,“ doplnil Buršík.
Ochrana zvířat v ústavě je jedním z pěti návrhů, které se snaží spolek prosadit. Dále navrhuje ukončit transport zvířat z Česka do zemí mimo EU, zastavit zabíjení jednodenních kohoutků ve vaječném průmyslu, zavést povinnou anestezii při invazivních zákrocích na zvířatech a omezit pyrotechniku.
Sněmovní petiční výbor na začátku června projednal petici spolku, která navrhuje ukončení prodeje a používání zábavní pyrotechniky kategorií F2 a F3 pro veřejnost, a to celoročně a bez výjimek. Podle Společnosti pro zvířata, výbor cíle petice podpořil. Změny chce spolek prosadit do novely zákona o pyrotechnických výrobcích.
Autor: Agentura Focus
Čvn 16, 2024 | Zvířata
Myslivci budou nově muset ulovit minimální počty zvěře, které jim určí stát. Při nesplnění minimální hranice lovu dostanou pokutu. Počítá s tím zákon o myslivosti, který na dnešním jednání schválila vláda, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Zákon nezakázal takzvané norování, tedy způsob lovu lišek a jezevců jejich vyháněním z nory. TOP 09 už oznámila, že proto podá ve Sněmovně k novele pozměňovací návrh.
Cílem novely je podle ministerstva zemědělství (MZe) snížit vysoké stavy spárkaté zvěře a škody, které působí v českých lesích, na zemědělských pozemcích a plodinách. MZe už dříve uvedlo, že přemnožená zvěř poškodí až třetinu mladých lesů a za deset let způsobila v Česku škody minimálně za 25 miliard korun. Snížit se má také administrativa.
Současná kontrola ulovené zvěře není podle ministerstva zemědělství (MZe), jež návrh novely předložilo, dostatečná. Novela proto zavádí plánování lovu podle poškození lesa, stát nově každý rok odvodí minimální počty lovu býložravé spárkaté zvěře podle míry poškození lesa, a to jednotlivě pro každou honitbu v Česku. Součástí novely je tak mimo jiné vznik Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), který bude zaznamenávat míru poškození lesa přemnoženou zvěří. Poškození lesů bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a výsledky najdou myslivci v evidenčním systému. Tam budou muset také nahrát fotografii ulovené zvěře. Další změnou je způsob kontroly ulovené zvěře, myslivci budou muset kromě označení kusu plombou, jako tomu bylo doposud, do systému nahrát také fotografii ulovené zvěře.
Plnění minimální výše lovu bude stát průběžně vyhodnocovat, v případě nesplnění opatření ke snížení počtu zvěře v honitbě novela zavádí až desetitisícové pokuty. Stát může také zasahovat do mysliveckého hospodaření.
Novela rovněž podle Výborného posiluje práva vlastníků honebních pozemků. Jde například o možnost vstupovat do společenstva bez schvalování valnou hromadou, dále zrušení povinnosti členů společenstva ručit celým svým majetkem nebo zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky.
Výborný zároveň připustil, že v zákoně jsou části, o kterých se ještě bude muset jednat ve Sněmovně. Výhrady k novele mysliveckého zákona měly například Českomoravská myslivecká jednota nebo Český svaz ochránců přírody. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová na síti X oznámila, že společně s předsedou zemědělského výboru Michalem Kučerou (oba TOP 09) navrhne ukončení norování. „Trpí kvůli ní nejen samotné lišky, ale mnohdy přichází k újmě i psi. Tak nehumánní metoda lovu nemá ve 21. století místo,“ napsala.
Zákon o myslivosti nabyl účinnosti 1. července 2002 a od té doby byl více než dvacetkrát z různých důvodů novelizován.
Autor: Ministerstvo zemědělství
Čvn 9, 2024 | Zvířata
Do doby, než se přijme na evropské úrovni opatření na snížení ochrany vlků, je jediným řešením v ČR povolení výjimek na lov problémových vlků podle zákona o ochraně přírody a krajiny na úrovni krajů. Vlčí populace se v zemích EU rozšiřují, řekl po setkání s farmáři na Broumovsku ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj jde o problém od Finska po Chorvatsko. Vlci na hospodářská zvířata útočí i na Broumovsku.
„Česká republika by měla aktivně podpořit změnu na evropské úrovni,“ řekl Výborný. Současná pravidla, která zaručují vlkům status přísně chráněného zvířete, podle něj vycházejí z neaktuálních dat, z doby, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. „Vlk historicky do naší krajiny patřil, a to chceme zachovat, je dobře, že se vlk vrací. Nemůžeme se ale dostat do protichůdné situace, kdy vlk ztratí respekt vůči lidem,“ řekl Výborný. Podle něj je potřeba najít rovnováhu mezi zájmy farmářů a ochranou přírody.
Na dotaz, co vyplynulo z jednání s farmáři na Broumovsku hlásících škody způsobené vlky, řekl, že pozitivní zprávou je fungování loni nastavené tzv. újmové vyhlášky. „Stát celkem slušně kompenzuje škody působné vlkem. Zadruhé, bez úpravy na evropské úrovni se nepohneme a zatřetí se vlk stává stále méně plachým zvířetem,“ řekl Výborný.
Královéhradecký kraj letos na jaře rozšířil území, kde je možné za předem daných podmínek lovit problémové vlky. Umožnilo to nařízení, které koncem března nahradilo povolení výjimek na lov problémových vlků podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Výjimka platí kromě Královéhradeckého kraje ještě v dalších dvou. K vydání opatření vedla dohoda s ministerstvy životního prostředí a zemědělství. „V tuto chvíli není jiné cesty než vytvořit tuto krajskou legislativu, krajské vyhlášky obecné povahy. Podle mého názoru jsou ale neúčinné, zatím se jeví jako teoretické řešení. V tuto chvíli je to ale jediné, co lze dělat,“ řekl Výborný, který je pro snížení stupně ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy. Ochrana přírody na evropské úrovni je stanovená takzvanou Bernskou úmluvou.
Královéhradecký kraj nejdříve vydal výjimku kvůli ztrátě plachosti několika jedinců v Podkrkonoší, opatření se týkalo 17 honiteb na Trutnovsku mimo území Krkonošského národního parku. Nyní platí opatření celoplošně na celém území kraje kromě území CHKO a Krkonošského národního parku. Odstřel vlka obecného v tomto režimu v kraji dosud aktivován nebyl. „Jsme prvním krajem, který toto nařízení obecné povahy vydal. Hledáme rovnováhu mezi ochranou vlka a zájmy chovatelů,“ řekl hejtman Martin Červíček (ODS).
Zdůraznil, že nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v tzv. pohotovostním štábu.
Na Broumovsku žijí vlci, kteří občas zaútočí na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Na Broumovsku se může vyskytovat ve třech přeshraničních smečkách celkem 15 až 20 vlků, vyplývá z posledních informací Hnutí Duha.
Autor: Královéhradecký kraj
Čvn 2, 2024 | Zvířata
Česko je opět zemí bez výskytu ptačí chřipky. Oznámila to Světová organizace pro zdraví zvířat, vyplývá ze zprávy Státní veterinární správy (SVS). Zařazení mezi země bez ptačí chřipky podle správy pomůže obchodu s drůbeží a drůbežími produkty do třetích zemí. Letos veterináři zaznamenali v Česku 28 ohnisek ptačí chřipky, poslední 19. března.
První letošní ohnisko potvrdila veterinární správa 2. ledna v malochovu drůbeže v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Poslední ohnisko zaznamenala správa 19. března rovněž na Českobudějovicku. Za letošní rok vyhlásila pět ohnisek v komerčních chovech a 23 v malochovech drůbeže. Takové rozšíření nákazy podle správy stačí k tomu, aby ČR získala označení země bez výskytu ptačí chřipky.
Zásadní podmínkou, aby země mohla být zařazená mezi státy bez výskytu ptačí chřipky, je uplynutí minimálně 28 dnů od ukončení dezinfekce v posledním postiženém chovu, uvedla veterinární správa. Země musí také doložit, jak dohlíží na šíření nákazy a prokázat nepřítomnost viru v chovech. O status může země přijít, pokud se nákaza opět prokáže v komerčním chovu drůbeže.
Získání označení země bez výskytu ptačí chřipky představuje podle veterinární správy podstatný krok pro uvolnění obchodu s drůbeží a drůbežími produkty se státy mimo Evropskou unii. Chovatelé, kteří vyváží zvířata a živočišné produkty, nemusí ve svých chovech dělat některá vyšetření, která jsou nutná, pokud země status bez výskytu ptačí chřipky nemá. Informaci mimo jiné zveřejní světová organizace na svých webových stránkách, kde bude přístupná dalším 183 zemím.
V roce 2023 plnila ČR kritéria například pro označení země bez vztekliny, tuberkulózy skotu, afrického moru koní nebo klasického moru prasat.
Autor: Státní veterinární správa
Kvě 26, 2024 | Zvířata
Vědci na lipenské přehradě letos sledují nezvyklý jev při rozmnožování candátů. Dravé ryby se třely opakovaně, což se v minulost nestávalo. Vědci sledují candáty, kterým v dubnu do přehrady instalovali šest desítek umělých hnízd, v nichž se mají ryby vylíhnout, řekli zástupci Biologického centra Akademie věd ČR.
„Velmi zajímavým jevem byla skutečnost, že na již natřená hnízda přibývaly během inkubace nové jikry a některá hnízda byla dokonce nově osazena čerstvými jikrami poté, co se předchozí várka jiker úspěšně vylíhla. Tato pozorování nabourávají tradiční představu, že se na hnízdě vytírá jeden pár candátů a po výtěru samec pouze hlídá snůšku,“ řekl vedoucí výzkumného projektu Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Akademie věd.
Vědci a rybáři projekt umisťování umělých hnízd v lipenské přehradě zahájili s cílem přispět k ochraně candátů. V přehradě totiž přibývá sumců velkých, kteří jako vrcholový predátor candáty likvidují. Umělá hnízda připomínají rohožku. Vědci a rybáři je umístili na vybraná místa do hloubky v rozmezí 1,5 metru až tři metry pod hladinu. Následně sledují obsazenost hnízd a stav jiker.
Lipenská přehrada v minulosti patřila mezi oblíbené rybářské revíry právě kvůli lovu candátů. V posledních 20 letech minulého století pocházel každý pátý candát ulovený v Čechách a na Moravě z nádrže Lipno. Situace se změnila kolem roku 2005, kdy úlovky klesly zhruba na desetinu dřívějšího množství a populace candáta se dostala na pokraj kolapsu.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
