Bře 25, 2023 | Zvířata
Zoopark Chomutov na dnešek připravil oslavu 40. narozenin tuleně kuželozubého. Jde o nejdéle žijícího samce v evropských chovech. Tulení dědeček Kašek si během dne v rámci komentovaného krmení pochutná na svých oblíbených mořských sledích. Zatím se těší dobrému zdraví a nevyžaduje speciální péči.
„Je vedena plemenná kniha nebo přehled o jedincích tuleňů kuželozubých v zoologických zahradách, případně jiných institucích. My víme, že v chovech není samec, který by byl tak starý jako je Kašek,“ uvedl vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. Chovatelé nicméně nevědí, kdy přesně se samec narodil. Odhadují to podle období, kdy mláďata tuleňů přicházejí na svět, tedy na přelomu zimy a jara. Kašek se narodil v Polsku, kde ho jako osiřelé mládě našli místní rybáři právě před 40 lety. Krátkou dobu strávil v záchranné stanici, poté našel domov v zoologické zahradě v Katovicích. Od svých 13 let žije v Chomutově. Je také otcem všech osmi mláďat odchovaných v zooparku.
Ve volné přírodě se tuleni i další divoká zvířata většinou tak vysokého věku nedožívají. Důvody jsou například pytláctví a predátoři. „V lidské péči se většina zvířat dožívá vyššího věku než v přírodě, a to se týká i Kaška. Ale tím, že se dožil 40 let, je to ojedinělé nebo výjimečné v tom smyslu, že je nejstarší,“ podotkl Brtnický. „Dožívají se různého věku. Už jsou staří třeba kolem 30 let a pak už je to jen individuální věc,“ doplnil. Kašek kvůli svému pokročilému věku speciální péči nepotřebuje. Věk na něm není podle zoologa vidět. Stále má chuť k jídlu a podle ředitelky zooparku Věry Fryčové si rád přidá, což dává najevo plácáním. Během krmení je tak vždy hlavní hvězdou. Společnost mu dělají ještě dvě samice.
Slavnost se bude odehrávat u bazénů tuleňů, začátek je naplánován na 13:30. Atmosféru návštěvníkům zpříjemní živá hudba. Pro ději jsou připraveny hry i soutěže o drobné ceny. Těšit se mohou na skládání puzzlí i výrobu tulení masky. Komentované krmení bude ve 14:00.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Bře 23, 2023 | Zvířata
V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.
Podle odborníků se v Česku daří zejména ptákům, kteří žijí v listnatých lesích či zahradách a parcích. Mezi takové druhy patří například holub hřivnáč, brhlík lesní a žluna zelená. Zvyšuje se i počet dlouhověkých druhů, tedy strak nebo sojek.
Tuzemské prostředí vyhledávají podle PřF UK také ptáci prosperující v teplejším klimatu, což poukazuje na globální oteplování. Zatímco bývalé jižní druhy se přemisťují na sever, počet ptáků s dlouhou migrační trasou v ČR klesá, protože tyto druhy nedokážou správně načasovat návrat ze zimovišť, uvedla fakulta. V Česku tak ubývá mimo jiné kukaček obecných, žluv hajních i cvrčilek zelených. „Dálková migrace vyšla jako vůbec nesilnější faktor ovlivňující průběh populačních změn našich ptáků,“ řekl vedoucí studie David Storch z katedry ekologie PřF UK.
Dále v ČR podle fakulty mizí také druhy zemědělské krajiny, třeba skřivan polní či koroptev polní. Tato změna podle vědců souvisí s přechodem z tradičního zemědělství na průmyslové intenzivní zemědělství. Fakulta objasnila, že současné zemědělství ptačím druhům buď neposkytuje prostor k pobytu, nebo část krajiny nevyužívá, takže území zarůstá a ptáci se na něm nemohou usídlit.
„Zatímco některým negativním změnám by na našem území teoreticky šlo zabránit třeba vhodnou zemědělskou politikou nebo vhodným hospodařením v lesích, nejvýraznější faktory ovlivňující naše populace zřejmě souvisejí s globálními změnami klimatu a s proměnami prostředí na zimovištích a tahových cestách, což jsou dlouhodobé procesy, kterým lze čelit snad jen globálně koordinovanou akcí,“ zdůraznil Storch.
Na studii se podíleli odborníci z PřF UK, České zemědělské univerzity, Palackého univerzity v Olomouci, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a České společnosti ornitologické. Podle fakulty vědci společně podrobně analyzovali komplikovaný vývoj v početnosti druhů, který je závislý jak na změnách v prostředí, tak také na vlastnostech a potřebách konkrétních druhů. K výzkumu odborníkům zároveň posloužily údaje sesbírané při Jednotném programu sčítání ptáků, jenž podle fakulty funguje od počátku 80. let.
Autor: PřF UK
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2023 | Zvířata
Vědci budou v novém projektu hledat rovnováhu mezi vlky a lidmi v krajině, chtějí více porozumět interakcím lidí a vlků a předcházet tak možným kritickým situacím. Koordinaci projektu v Česku bude mít na starosti tým z brněnské Mendelovy univerzity. Vysoká škola o tom dnes informovala na svém webu.
Projekt s názvem Life Wild Wolf se uskuteční v osmi zemích, podílí se na něm tým osmnácti partnerů, jde o univerzity, státní instituce a nevládní organizace zabývající se životním prostředím nebo lovem. Projekt má za cíl vytyčit postupy a doporučení ke zvládání konfliktů mezi vlky a lidmi. V některých zemích včetně Česka pak vzniknou zásahové týmy, které budou potenciálně rizikové situace řešit, sdílet zkušenosti a vhodné postupy. Součástí projektu je také výzkum zaměřený na možné rizikové chování vlků a to, jak vůbec lze rizikové chování definovat.
„Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkání lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pro obyvatele některých regionů jsou setkání s vlky něco zcela nového a mají z nich pochopitelné obavy. Jiná divoká zvířata však naši kulturní krajinu obydlela již dávno. Spolu se zahraničími spolupracovníky se budeme snažit popsat tyto situace a vyhodnotit, nakolik jsou rizikové a v případě nebezpečných situací včas zasáhnout,“ uvedl Miroslav Kutal z univerzity.
Přítomnost volně žijících živočichů v bezprostřední blízkosti lidských sídel je v mnoha zemích Evropské unie běžným jevem, který je stále častější. A stále častěji podle vědců vede ke kritickým situacím domnělého nebo skutečného nebezpečí. Jen málo zemí je ale přitom podle nich připraveno řešit takové situace pomocí jasných a vyzkoušených postupů.
„Přímá setkání vlků a lidí navzdory stoupajícímu počtu zůstávají relativně vzácná, ale je důležité všechny případy sledovat a popsat. Není žádoucí, aby vlci pozbyli své funkční ekologické role tím, že získají přílišnou důvěru k lidskému prostředí. A právě tomu by měl náš projekt předcházet,“ doplnil Kutal.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2023 | Zvířata
Do budky na dvousetmetrovém komíně teplárny společnosti Ško-Energo v Mladé Boleslavi se po dvou letech vrátil pár ohroženého sokola stěhovavého. Na začátku března v ní samice vyvedla tři vejce. Letos šlo o první vejce v Česku na místech, která monitoruje společnost Alka Wildlife.
Sokolí budku nechala společnost Ško-Energo na komín instalovat v roce 2013, první sokoli v ní zahnízdili v roce 2015. Budka ve výšce zhruba 168 metrů je druhou nejvýše položenou na českých průmyslových komínech. Dosud v ní sokoli odchovali 21 mláďat, řekla Martina Vulcová z externí komunikace Ško-Energo.
Teplárenský komín se poslední dva roky opravoval, budka proto byla podle Vulcové přemístěna na nižší komín lakovny v areálu automobilky. „Tam sokoli odchovali ještě dalších sedm mláďat. V naší budce se tak narodilo celkem 28 malých sokolů. Budku na lakovně jsme pak ponechali, a pokud se zadaří, mohli by být sokolí páry v areálu Škoda Auto dva. Ještě ale nevíme, zda druhý pár na lakovně zahnízdil,“ řekla Vulcová.
Podle ornitologa Václava Berana, který sokoly kroužkuje a čistí jejich budky, začíná hnízdění na stavbách obvykle v březnu. „Snášení vajec se postupně posouvá víc do zimy, mladoboleslavská vejce z 2. března jsou první v Česku a vůbec jedna z nejčasnějších,“ řekl Beran. Mláďata by měl sokol vyvést za 30 až 32 týdnů. „Když už se sokol někde zahnízdí, má k místu pevnou vazbu, mladoboleslavský teplárenský komín je pro pár díky výšce velmi atraktivní, takže po opravě a navrácení budky byl okamžitě zpět,“ doplnil Beran.
Budky pro zahnízdění vzácného sokola stěhovavého instalují ornitologové na komíny elektráren a tepláren po celém Česku. Společnost Alka Wildlife, která se ochranou ohroženého ptáka zabývá, mapuje jejich hnízdění na objektech na svém webu. Loni na nich zaznamenali 36 párů, z toho 34 hnízdilo.
Lidé budou moci mladoboleslavská sokolí mláďata sledovat s pomocí on-line kamery, společnost aktuálně pracuje na jejím zprovoznění.
Autor: Ško-Energo
Zdroj: ČTK
Bře 1, 2023 | Zvířata
V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v ČR. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.
„Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet. Nejprve se jednalo o výjimečná pozorování. Od loňského roku je pozorování tolik, že můžeme s jistotou říci, že vlk se v Krkonoších opět usadil,“ řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
Vlčí smečku zoologové dlouhodobě sledují v polské části Krkonošského národního parku. Na české straně hor jsou v poslední době pozorování také častá, a to od Harrachova po Žacléř.
„Pobytové stopy nacházíme po celých Krkonoších. Jsme si jistí jednou smečkou na polské straně hor. Je dost pravděpodobné, že druhou máme usazenou na české straně Krkonoš. Kolik vlků v Krkonoších je, nelze ještě nyní odhadnout,“ řekl Drahný.
Podle něj se vlci do Krkonoš rozšířili zřejmě z polsko-německého pomezí. „Pravděpodobně jde o polsko-saskou populaci vlků. Genetická expertiza potvrdila tento původ u vlčice, která se před čtyřmi lety pohybovala ve středních Krkonoších,“ řekl Drahný.
Vlčice byla nalezena 3. srpna 2018 u Vrchlabí v ohradě ovcí obehnané elektrickým ohradníkem. Odborníci ji z ohrady pustili zpět do volné přírody. Zvíře se pak potulovalo v údolí Labe mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem a 6. srpna 2018 vběhlo do restaurace hotelu na Přední Labské. Přivolaní veterináři vlčici uspali a odvezli do dvorské zoo. Později ji veterináři kvůli podezření na vzteklinu utratili.
Zástupci Správy KRNAP nezaznamenali informace, že by vlci v Krkonoších napáchali větší škody na hospodářských zvířatech. „Co víme, tak se v drtivé většině zaměřují na divokou zvěř, hlavně srnčí zvěř,“ řekl Drahný.
Podle něj se lidé vlků nemusí obávat, neměli by je krmit a případně by jim měli vytvořit prostor, kudy by mohli utéct. „Když se vám do cesty postaví vlk, nebojte se. Zvíře nejprve zkoumá, zda pro něj nepředstavujete hrozbu. Nepřibližujte se, nechte vlka jít. Ponechte mu únikový prostor. Můžete tleskat rukama, zakřičet, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. Pokud vlk váhá s odchodem, hoďte na něj hroudu zeminy nebo klacek. V žádném případě se vlky nepokoušejte krmit ani jim nenechávejte žádnou potravu,“ uvedl Drahný. Obavu by měli podle něj mít lidé spíše o své nezabezpečené a na volno puštěné psy.
Na nedaleké Broumovsko podle zoologů zasahují tři vlčí smečky. Jedna z nich má podle ochranářů jádrovou oblast v Javořích horách, druhá v pohraničních Vraních horách a třetí v Národním parku Góry Stolowe. Trvalý výskyt vlka byl na Broumovsku zaznamenám po 250 letech v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování.
Stabilní populace vlků na Broumovsku doprovázejí útoky na hospodářská zvířata, zejména ovce. Někteří farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků. Podle ochranářů vlci plní v přírodě v ČR důležitou roli, pomáhají snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta. Ochranáři opakovaně uvádějí i to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2023 | Zvířata
Odborníkům se po více než dvou letech podařilo určit pohlaví pěti mláďat krokodýlů čelnatých, která se v září 2020 narodila v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Do určitého věku lze totiž jen velmi obtížně rozpoznat krokodýlí penis od klitorisu. „Pohlavnímu orgánu se v té době přezdívá kliteropenis,“ řekla mluvčí svatokopecké zoo Iveta Gronská. Z krokodýlích mláďat s dosud neidentifikovaným pohlavím se nakonec vyklubali samci.
Určit pohlaví krokodýlích mláďat se odborníkům svatokopecké zoo podařilo díky tomu, že už výrazně povyrostla. „Tentokrát se k nám přidala i legenda české zoologie a teraristiky, emeritní ředitel jihlavské zoo Vladislav Jiroušek. Postačil rychlý pohmat v kloace krokodýlů a nyní už víme, že máme v zoo pět samců,“ uvedl kurátor pavilonu plazů a ptáků Jan Kirner.
Metod pro určení pohlaví krokodýlů je několik. „Základní je palpace, kdy se prstem prohmatává vnitřek kloaky a hledá se chrupavčito-masitá struktura, což lze s jistotou uplatnit pouze na vzrostlejších krokodýlech. U dospělých jedinců je možné samce od samice odlišit i pouhým pohledem. Samci totiž bývají výrazně robustnější,“ podotkla Gronská. Oříškem bývají právě krokodýlí mláďata, u kterých pohlavní orgán samce i samice vypadá velmi podobně a vsunutí malíčku do kloaky často ani není možné.
Krokodýl čelnatý obývá pralesní bažinaté oblasti západní a části střední Afriky. Otcem pětice mláďat krokodýlů čelnatých byl samec, který pobýval v olomoucké zoo 28 let. Potomky zplodil ještě před svým úhynem v roce 2020. „Samice začala mláďata již vyhánět, proto je oddělená a pět krokodýlů zanedlouho zamíří do jiných zoo,“ podotkla Gronská. Krokodýly čelnaté zoo na Svatém Kopečku chová od roku 1992.
Autor a zdroj: ČTK
Úno 15, 2023 | Zvířata
Pražská zoologická zahrada vybrala se svými kolegy v Mongolsku území pro transport koní Převalského, zvolili Údolí klášterů na východě Mongolska. To by se tak mělo stát čtvrtým územím v této zemi, kam se koně Převalského vrátí. První koně by z chovu pražské zoo i stávajících mongolských lokalit mohli být na vybrané území přepraveni v roce 2026.
Dosud se koně přepravovali zvláště do oblasti zvané Velká Gobi B v jihozápadním Mongolsku.
Po dálkovém průzkumu země a návštěv území zvolili pracovníci pražské zoo pro transport koní území, které se z velké části nachází uvnitř Přísně chráněné oblasti (SPA). „Nabyli jsme přesvědčení, že Údolí klášterů se svým širokým okolím je to pravé,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Nachází se zde bohatý porost trav, má vhodný terénní profil, není výrazně zamořeno klíšťaty a nejbližší pastevci kočují desítky kilometrů daleko. Lepší území určitě nenajdeme,“ dodal.
Po vyřízení všech formalit začnou projekční práce předcházející vybudování základny a aklimatizačních ohrad. První koně Převalského by tak z Evropy i ze západu Mongolska mohli být do Údolí klášterů transportováni v létě 2026.
„Vše připravujeme v těsné součinnosti s ministerstvem životního prostředí a turismu a s dalšími relevantními orgány,“ sdělil O. Ganbátar, výkonný ředitel neziskové organizace Pomáháme jim přežít Mongolsko, která bude tento projekt spolu se Zoo Praha realizovat. Řekl, že zájem ze strany Mongolska je opravdu vysoký.
Kůň Převalského je posledním žijícím divokým druhem koně. Pražská zoo je chová od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. V zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 230 hříbat. Pražská zoo získala za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského nejvyšší ocenění WAZA Conservation Award od Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA).
Autor: Zoo Praha
Zdroj: ČTK
Úno 14, 2023 | Zvířata
Průhonický park bude kvůli odstřelu divokých prasat o víkendu pro návštěvníky uzavřený. S odstřelem přemnožených prasat začali myslivci už o víkendu před třemi týdny, všechny se ale tehdy nepovedlo zastřelit. Do parku se zvířata stahují kvůli rozrůstající se zástavbě v okolí parku.
„Prasata se do areálu parku stahují díky přibývající nové zástavbě a ubývajícímu životnímu prostoru,“ uvedla Mirka Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd, který Průhonický park spravuje. Odstřel prasat, která areál ničí, zajišťují myslivci z mysliveckého spolku Šeberov. Průhonický park založil hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885. Budoval jej prakticky až do své smrti v roce 1936, přestože celé průhonické panství prodal roku 1927 československému státu.
Park zahrnuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou. Patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě, od roku 2010 je součástí památkové rezervace s ochranou UNESCO. Od roku 2021 prochází park rozsáhlou obnovou. Cílem je ošetřit a zabezpečit stromy, opravit cesty i drobné historické stavby.
Autor: Botanický ústav Akademie věd
Zdroj: ČTK
Úno 13, 2023 | Zvířata
Ústecká zoologická zahrada přišla o obě mláďata geparda štíhlého. Jejich narození znamenalo historický úspěch v chovu tohoto druhu. Mláďata však musela být utracena kvůli metabolickému onemocnění kostí. Mluvčí zoo Veronika Schranková uvedla, že jde o poměrně časté onemocnění, které spočívá v nedostatečné mineralizaci kostní hmoty. Mláďata se narodila loni v říjnu, první bylo uspáno před měsícem.
„Ve středu 22. února rozhodlo vedení zoo po vyšetření a konzultaci s veterinárním lékařem o utracení druhého mláděte,“ uvedla Schranková. Přes veškerou snahu celého týmu se stav ani u druhého zvířete nepodařilo zvrátit. „I u tohoto mláděte byla v důsledku nemoci diagnostikována dislokovaná zlomenina,“ doplnila mluvčí. Svou roli může u onemocnění sehrát i genetická predispozice.
„Problém u mláďat z naší zoo byl průběžně konzultován s veterinárními specialisty na tento druh a dle jejich doporučení byla nastavena i léčba, bohužel byla bezúspěšná,“ řekla vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková. Doplnila, že i přes tuto smutnou zprávu považuje ústecká zoo narození mláďat gepardů štíhlých za velký úspěch. Samice, která rodila poprvé, získala zkušenosti a byla tím i prokázána její plodnost. Zástupci zoo také informovali o tom, že rozmnožování gepardů v zajetí je obtížné. Svědčí o tom nízký počet narozených mláďat v zoologických zahradách v posledním roce.
Zoo ovšem své snahy o další odchov nevzdává. Samice je v pořádku, a dokonce už u ní byla pozorována další říje. V blízké době se tak chovatelé pokusí samici opětovně spojovat se samcem za účelem spáření. „Příroda je někdy mocnější, než si myslíme. Nicméně i nezdařilý odchov je cennou zkušeností, která jak zvířata, tak i celý chovatelský tým posouvá zase o kousek dál,“ uvedla ředitelka zoo Ilona Pšenková.
Autor: Ústecká zoo
Zdroj: ČTK
Úno 9, 2023 | Zvířata
Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako třeba ježovky, a dokážou se potopit do hloubky až 30 metrů. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.
Kajka mořská má robustní tělo velikosti menší husy. Hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule. Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do „školek“, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí. Jsou to tažní ptáci, kteří mohou velmi vzácně zimovat i na velkých vodních plochách v České republice.
„Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ uvedl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
S kajkami mořskými je také spjata jedna poměrně netypická tradice. Mají totiž extrémně husté peří umožňující jim zvládnout pobyt v chladných vodách. Po mnoho generací tak bylo v severských zemích zvykem vybírat toto peří z hnízd samic a využívat ho jako tepelnou izolaci do pokrývek.
„V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Brno a Hluboká. Na Mniší hoře se staráme o dvě samice a jednoho samce. Ten pochází stejně jako jedna ze samic z polské Vratislavi, druhá samice k nám dorazila z německého Rostocku. Všechny jsou k vidění v Králově voliéře společně s luňáky hnědými a čápy černými,“ doplnil Suvorov.
Autor: Zoo Brno
Zdroj: ČTK
