Úno 8, 2023 | Zvířata
V zoologické zahradě Ohrada v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se narodila dvě mláďata medvěda plavého. Jde o druhý odchov tohoto druhu v zoo a zároveň i v České republice. V tiskové zprávě o tom informovala asistentka ředitele hlubocké zoologické zahrady Petra Hoch Nová.
„Medvěd plavý je vzácný poddruh medvěda hnědého z hor Střední Asie. Ve většině zemí svého výskytu je zařazen do červeného seznamu ohrožených druhů. Dohoda o ochraně druhů před obchodováním ho řadí do přílohy I., tedy s nejpřísnější ochranou. Přesto je v některých zemích neustále loven pro kožešinu a drápy k trofejním účelům a na vnitřní orgány pro využití v tradičním asijském léčitelství,“ uvedl zástupce ředitele zoo Ohrada Roman Kössl.
První mládě medvěda plavého se v zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou narodilo v roce 2018. Nyní žije v zoo ve slovenské Spišské Nové Vsi. „O početnosti medvěda plavého v přírodě existuje velmi málo informací. Z dostupných údajů lze populaci odhadovat na přibližně 3000 jedinců. Pro špatnou dostupnost území a jeho nepřehlednost je ale spolehlivost odhadů v jednotlivých regionech velmi nízká a bude spíše nadsazená,“ řekl Kössl.
Zoologickou zahradu Hluboká nad Vltavou založil 1. května 1939 majitel zdejšího panství kníže Adolf Schwarzenberg. Když ji otevíral pro veřejnost, stála na pouhém půl hektaru a desítky let byla nejmenší českou zoo. Tehdy měla být pouze doplňkem lesnického a mysliveckého muzea v sousedním loveckém zámku, a proto zde byly chovány především tradiční druhy místní lovné zvěře, doplněné některými cizokrajnými zvířaty, jako jsou papoušci, nandu, lama nebo kočkodan. Dnes zoo na ploše více než šesti hektarů chová 300 druhů živočichů a lidé zde mohou vidět na 2500 zvířat.
Autor: ZOO Ohrada
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2023 | Zvířata
Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejméně jedinců za dobu sčítání – 247. Bylo jich 13 druhů. Podle ornitologů je za nízkým počtem teplá zima, kdy ptáci vegetují i na nezamrzlých vodních hladinách mimo národní park. Loni ornitologové napočítali v parku 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí a stejně jako letos 13 různých druhů. Vědci vodní ptáky v parku sčítají od roku 2005, v některých letech šlo o tisíce kusů.
„Ptáků bylo na lokalitách, na kterých obvykle sčítáme, obecně málo, protože jsou rozptýleni na mnoha nezamrzlých nádržích a tocích po okolí. Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26. Překvapivě málo bylo i orlů mořských. Zatímco loni jsme jich zaznamenali rekordní počet, deset jedinců, letos jsme viděli jediný exemplář,“ uvedla na webu správy parku Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické. Podle ní i tento jev souvisí právě s rozptylem jiných druhů ptáků, které orli následují jako potravu.
Rozmrzlá řeka byla příslibem dobrých podmínek pro pozorování skorců a ledňáčků, ale i těch ornitologové pozorovali méně než v předchozích letech. Při zvýšeném stavu vody, který při sčítání panoval, se totiž právě těmto druhům špatně loví. „Nejvíce nás proto potěšilo pozorování morčáků velkých, napočítali jsme devět párů a tak velký počet jsme na území NP Podyjí ještě neměli,“ uvedla ornitoložka. Jejich rostoucí počet je výsledkem pravidelného hnízdění morčáků v Podyjí, které vědci sledují od roku 2019.
Z dalších zajímavostí ornitologové pozorovali i čtyři páry kachniček mandarínských, nepůvodních pestrých vodních ptáků z Asie, který v ČR začal hnízdit okolo roku 2011 v Brně na Svratce. I přesto, že malá populace tohoto ptáka zřejmě loni na Dyji nezahnízdila, zatím se zde stále drží. Podruhé v historii sčítání pak na území NP Podyjí vědci pozorovali slípku zelenonohou, která se ve větším počtu vyskytuje na řece pod Znojmem.
Autor: Správa NP Podyjí, ČSO
Zdroj: ČTK
Led 31, 2023 | Zvířata
Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů než té, kterou mají další živočichové, oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.
Překvapivý výsledek podle vědců naznačuje, že při evoluci členovců se mohla ztratit původní TR, kterou v případě blanokřídlého hmyzu nahradil „rostlinný“ typ. Vědecké zdůvodnění zatím odborníci nemají. Dosavadní výsledky výzkumu nedávno publikoval odborný časopis Nucleic Acids Research.
Telomeráza je nezbytná pro dlouhodobé přežití buněk a organismů. Například u člověka je její aktivita spojena s „buněčnou nesmrtelností“, stárnutím i vznikem rakoviny.
Důkladnou znalost telomerázy mají vědci jen u některých organismů, což brání obecnějšímu pochopení. Výzkumníci Petr Fajkus, Vratislav Peška a Jiří Fajkus se proto se svými spolupracovníky zaměřili právě na nalezení složek telomerázy u hmyzu, kde znalosti dosud chyběly.
Lidstvo je na hmyzu vysoce závislé. Opylovači jsou důležití pro zemědělství i stabilitu ekosystémů. „Potřeba opylovačů jen k produkci zemědělských plodin vzrostla v posledních 50 letech na trojnásobek. Současně se objevují alarmující zprávy o poklesu nebo i vymírání hmyzích populací. Nově získané znalosti tak například umožní zkoumat opylovače i z hlediska telomerázy jako jednoho z faktorů podmiňujících dlouhodobou životaschopnost jejich populací,“ vysvětlil Jiří Fajkus.
„Bylo pro nás velkým překvapením, že se TR u tohoto hmyzu liší od toho, co jsme očekávali na základě evoluční historie hmyzu, tedy v rámci živočišné říše. Místo toho, aby se TR hmyzu z řádů blanokřídlých a motýlů podobaly TR nalezeným u jiných živočichů, podobaly se překvapivě TR nalezeným u rostlin a jednobuněčných organismů,“ popsal Petr Fajkus.
Objev nasvědčuje tomu, že evoluce telomerázové ribonukleové kyseliny byla mnohem spletitější, než se dosud předpokládalo. „Pokud tedy vůbec byl původ TR u živočichů společný, pak při vývoji členovců, mezi které hmyz patří, došlo k zásadní evoluční změně v typu a biogenezi TR. Je velmi zajímavé, že TR hmyzu jsou podobného typu jako TR rostlin, pro které řada zástupců hmyzu slouží jako opylovači nezbytní pro jejich reprodukci,“ doplnil Jiří Fajkus.
Autor: Institut CEITEC
Zdroj: ČTK
Led 13, 2023 | Zvířata
Veterináři na konci loňského roku evidovaly tři případy úhynu loveckých psů kvůli nákaze Aujeszkyho chorobou, která se označuje také jako takzvaná pseduovzteklina. Pravděpodobně se nakazili od divočáků. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Veterináři proto upozorňují chovatele na riziko přenosu nemoci při kontaktu psů s divokými prasaty, které ji přenáší. Nákaza není nebezpečná pro člověka a v chovu domácích zvířat se v Česku dlouhodobě nevyskytuje.
Veterinární správa v prosinci zaznamenala případ, kdy musel veterinář kvůli nákaze utratit jagdteriéra na pražské Zbraslavi, který se dříve účastnil honu na černou zvěř v Karlovarském kraji. Podobný případ se začátkem prosince objevil také na Českokrumlovsku, kde musel veterinář psa utratit po kontaktu s divočáky. Třetí případ se objevil v Ústeckém kraji, kde veterinární správa eviduje úhyn labradorského retrívra po kontaktu s uhynulým nakaženým divočákem.
Aujeszkyho choroba se šíří po celém světě, v Česku se běžně objevuje několik případů ročně. Podle veterinární správy se prakticky ve všech případech přenesla nákaza na domácí zvířata od divokých prasat, kteří jsou hlavními šiřiteli nemoci, protože jako jediná nákazu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí.
Nákaza se může přenášet kromě psů také na skot, ovce, kozy, kočky, králíky i na volně žijící živočichy. Poslední případ nákazy v domácím chovu se objevil v roce 2004 na Benešovsku. Veterinární správa upozornila na to, že u psů nelze použít vakcíny určené pro prasata, protože mohou způsobovat závažnou reakci vedoucí až k jejich úhynu.
Nejčastěji se nákaza přenese přímým kontaktem, zvířata se ale mohou nakazit například pozřením vyvržených vnitřností nebo kusů masa. Proti nemoci neexistuje účinná léčba ani vakcína, a proto je pro psy nákaza smrtelná.
Mezi základní preventivní opatření patří minimalizovat kontakt psů a dalších domácích zvířat s divokými prasaty a nekrmit je syrovým masem nebo vnitřnostmi. Vysoké teploty podle veterinární správy virus spolehlivě ničí. „Pokud jde o chovatele hospodářských zvířat, zejména prasat, platí nutnost dodržovat zásady biologické bezpečnosti, především zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Poslední dostupná data z roku 2017 ukázala, že protilátky má více než pětina divokých prasat po celé ČR, což znamená, že se během života s virem setkala.
Autor: Státní veterinární správa
Zdroj: ČTK
Led 13, 2023 | Zvířata
Ornitologové v Česku i ve světě budou o víkendu sčítat vodní ptáky. Kromě Česka se zapojí dalších 143 zemí. Díky sesbíraným údajům odborníci mimo jiné zjistí, kde se nachází významná zimoviště vodních ptáků. Počítat se bude na řekách, rybnících, přehradách, jezerech i mořských pobřežích, uvedla dnes Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která akci organizuje v ČR. V neděli 15. ledna mají lidé zároveň poslední šanci odevzdat výsledky sčítání ptáků na krmítkách pro program Ptačí hodinka.
Mezinárodní sčítání vodních ptáků se koná pravidelně od roku 1966. Podle fakulty působí nynější klimatické změny na zažité zvyky vodních ptáků. Ornitologové tak pozorují změny početnosti jednotlivých druhů nebo jejich zimovišť. Fakulta uvedla, že během mírných zim ptáci migrují na severovýchod, během chladných zim zase na jihozápad. Takové přesuny ale ztěžují ochranu ptáků, jelikož se mohou usídlit v nechráněných lokalitách. Podle fakulty se v ČR v důsledku změn zvětšuje význam stojatých vod, tedy například pískoven, přehrad, nebo zatopených domů. Koordinátorka českého sčítání Zuzana Musilová sdělila, že v Česku přibývá zejména býložravých a rybožravých ptáků. V ČR podle ní zvyšuje například počet hus běločelých, které v 90. letech 20. století začaly přezimovávat na jižní Moravě.
V současné době se vyskytují i dalších tuzemských regionech, v loňském roce jich ornitologové zaznamenali 55.000. „Letos můžeme také očekávat vyšší počty vzácnějších druhů potápivých kachen zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře, které k nám přiletěly v chladných dnech v polovině prosince,“ uvedla Musilová.
Podle fakulty se akce v posledních letech účastnilo na více než 800 místech v ČR 400 ornitologů a dobrovolníků se zkušenostmi se sčítáním. Výsledky mohou zájemci najít na webových stránkách watermonitoring.info, dozví se tam například informace o jednotlivých druzích ptáků. Veřejnost se letos mohla účastnit sčítání ptáků na krmítkách v rámci Ptačí hodinky, která se konala minulý víkend.
Záznamy pomohou ornitologům zkoumat chování ptáků přezimujících v Česku, například jací ptáci v tuzemsku v zimě přibývají či ubývají. Odborný výstup z informací od veřejnosti vydá Česká společnost ornitologická (ČSO) přibližně za dva týdny od neděle 15. ledna, kdy končí sběr výsledků sčítání, uvedla Věra Sychrová z organizace.
Data zatím odevzdalo přes 27.000 lidí, kteří dohromady sečetli více jak 550.000 ptáků. Finální počet loňského ročníku překonal 707.000 ptáků. Nejčastější výskyt byl hlášen u sýkor koňader, celkem jich bylo 134.549. V tuto chvíli se koňadry i letos drží na první místě. V roce 2022 lidé také pozorovali skoro 93.000 vrabců polních a přes 86.000 vrabců domácích, mimo jiné pak i sojky, brhlíky nebo strakapoudy. Své počty mohou zájemci zapsat na webových stránkách ptacihodinka.cz, kde najdou i průběžné výsledky sběru sčítání.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Led 12, 2023 | Tiskové zprávy EVVO, Zvířata
Zoologické zahrady v Ústeckém kraji přijaly kvůli šířící se ptačí chřipce preventivní opatření. V děčínské zoo se tak například návštěvníci nedostanou do Ptačího domu, tedy menší expozice, kde jsou umístěny různé druhý opeřenců. Ústecká zoo a zoopark v Chomutově umístily některé ptáky do náhradních vnitřních ubikací.
„Z důvodu šířící se ptačí chřipky přijala děčínská zoologická zahrada preventivní opatření a dočasně zavřela Ptačí dům. Zoo Děčín děkuje návštěvníkům za pochopení,“ uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Další opatření tak v areálu neplatí a ostatní opeřence si návštěvníci mohou prohlédnout bez omezení.
Ústecká zoologická zahrada přesunula drůbež z dětské zoo a expozice vrubozobých do vnitřních prostor. „V případě několika druhů držených v otevřených výbězích, tučňáci, běžci a jeřábi, kdy zavření do vnitřních ubikací není možné z důvodu nadměrného stresování ptáků, krmíme tak, aby nedocházelo k jejich kontaktu s trusem volně žijícího ptactva,“ uvedla mluvčí zoo Veronika Schranková. Zbylá část chovaného ptactva je podle ní ve voliérách, kam nemají volně žijící ptáci přístup a nemůže se tam dostat ani jejich trus.
Do vnitřních ubikací umístil drůbež, která se pohybovala u statku domácích zvířat, také zoopark v Chomutově. V areálu je ještě několik voliér, kde ptáci zůstali. Pro návštěvníky jsou expozice přístupné bez omezení. V zooparku se pohybují volně žijící vodní ptáci, kteří jsou mnohdy přenašeči nákazy, na Kamenném rybníce. „Nemůžeme jejich přelétání k rybníku nijak zabránit,“ řekl vedoucí zoologie Miroslav Brtnický.
Ptačí chřipky v Česku přibývá. Veterináře letos zaměstnává hlavně likvidace velkochovu slepic společnosti Česká drůbež v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se na konci roku potvrdilo dosud největší ohnisko ptačí chřipky v republice. Ve třech halách je nutné zlikvidovat všech téměř 750.000 nosnic. Představuje to asi 15 procent slepic v ČR. Podle Českomoravské drůbežářské unie kvůli tomu zřejmě zdraží vejce. V Ústeckém kraji se potvrdila nákaza v malochovu ve Velké Bukovině na Děčínsku.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci už několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1, který může být nebezpečný i pro člověka.
Autor: Zoo v Ústeckém kraji
Zdroj: ČTK
Led 11, 2023 | Zvířata
Kriticky ohrožení orli královští loni v Česku vyvedli 19 mláďat. Je to nejvíce od roku 1998, kdy v Česku tento dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezonách hnízdili výhradně na jižní Moravě, loni poprvé orli královští zahnízdili v ČR i mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách. Česká společnost ornitologická (ČSO) o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Předloni vyvedli orli na jihu Moravy 11 mláďat.
Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy, jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4000 hnízdících párů. Podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku, jižní Morava je celosvětově severozápadní hranicí jeho výskytu. „V Česku jsme loni zjistili rekordních osmnáct teritoriálních párů, o čtyři více než předchozí rok,“ uvedl David Horal, který se v ČSO věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Druhové jméno královský získal tento druh orla podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998 na Břeclavsku. Populace začala postupně narůstat a orel osidloval další území na jihu Moravy.
„Loni jsme poprvé zaznamenali hnízdění mimo jih Moravy. Jeden pár zahnízdil na střední Moravě a jeden pár v jižních Čechách. Tato hnízdění sice nebyla úspěšná, pravděpodobně kvůli nedospělosti ptáků, ale rozšiřování teritoria je dobrým příslibem do budoucna. Hnízdění v jižních Čechách bylo dokonce nejzápadnějším hnízděním v rámci celého světového areálu orlů královských,“ uvedl Horal.
Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci, ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Orel královský patří rovněž mezi druhy ohrožené otravami jedem Stutox II, používaným proti hrabošům polním.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Led 6, 2023 | Zvířata
Kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky v Česku doporučují odborníci omezit nebo zcela vyloučit krmení divoce žijících vodních ptáků jako jsou kachny a labutě. Při krmení dochází k velkému shlukování ptáků a vytváří se tak ideální podmínky k šíření nákazy, řekl Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické.
Lidé se podle něj nemusí obávat krmení ptáků na krmítkách, protože ptačí chřipka je onemocnění, které napadá vodní ptáky a volně žijící hrabavé druhy, například koroptve. Není také nutné se při dodržování základních hygienických návyků obávat k přenosu na člověka, uvedl. Kvůli nákaze tento týden začala likvidace 750.000 nosnic na Tachovsku, kde se ptačí chřipka potvrdila ve velkochovu již před koncem loňského roku. Letos již Státní veterinární správa (SVS) eviduje pět ohnisek, z toho čtyři v malochovech drůbeže a jeden ve společnosti s asi 13.000 kusy drůbeže v Sedlčanech.
Vermouzek upozornil na to, že ptačí chřipka je nebezpečná i pro volně žijící ptáky. V minulém roce v řadě evropských zemí kvůli nákaze uhynulo velké množství vodních ptáků a zasáhla i ohrožené druhy. „Česku se takováto epidemie zatím vyhnula, mimo jiné i proto, že nemáme moře a přímořská velká shromaždiště vodních ptáků,“ uvedl.
Mezi ptáky, které nákaza ohrožuje, patří také například husy nebo koroptve. „Pokud někdo najde nemocné nebo mrtvé vodní ptáky, zejména pokud je na jednom místě pět nebo víc jedinců, je na místě nález ohlásit příslušné Krajské veterinární správě. Samozřejmostí je, že mrtvých vodních ptáků se nedotýkáme, i když přenos ptačí chřipky na člověka je téměř vyloučen, v Česku k němu nikdy nedošlo,“ doplnil Vermouzek.
Uvedl, že v případě nálezu jiných mrtvých ptáků například u silnice nabízí ornitologická společnost zaznamenat nález do takzvané faunistické databáze. Slouží ke sběru dat o ptactvu na území ČR. Na webu společnosti je také s dispozici zvláštní formulář pro sledování ptačích chorob.
Vermouzek poznamenal, že ptačí chřipka není nové onemocnění a v ptačí populaci se vyskytuje běžně. „Zásadním problémem, způsobujícím i ekonomické škody, se stala až se zavedením velkochovů drůbeže, které naprosto neodpovídají přirozeným životním podmínkám ptáků. Dodržování hygienických zásad v chovech drůbeže je tak stále v prevenci ptačí chřipky tou nejdůležitější věcí,“ dodal.
Nákaza v Brodu na Tachovsku, kde bude zlikvidováno zhruba 750.000 kusů drůbeže, se objevila v největším chovu v ČR. Společnost Česká drůbež zde má tři netypicky velké haly, z nichž každá pojme téměř 250.000 nosnic. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jsou v Česku běžně největší haly pro 70.000 nosnic.
Ministerstvo zemědělství dnes uvedlo, že v souvislosti s šířením ptačí chřipky se lidé nemusí obávat konzumovat drůbeží maso nebo vejce, protože v ČR funguje důkladný systém veterinárního dohledu nad bezpečností potravin. Doporučuje důkladné tepelné zpracování masa, virus je zničen již při teplotě 70 stupňů Celsia.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zdroj: ČTK
Pro 23, 2022 | Zvířata
Plzeňská zoo rozšířila chov lemurů. Získala pár lemura korunkatého, kterého nikdy nechovala. Stala se tak 40. zoo v Evropě, která je má. Jádrem chovu jsou hlavně francouzské a britské zoologické zahrady. Prvním chovatelem v ČR byla v minulosti ostravská zoo, plzeňský pár je ale teď v ČR jediný, řekl dnes mluvčí zoo Martin Vobruba.
„Samice narozená v nizozemském parku Avifauna v Alphenu přijela z holandského ZooParku v Overloonu a samec z francouzského Feline Parku (50 kilometrů od Paříže),“ uvedl. Lemuři korunkatí, kteří dosahují zhruba velikosti kočky domácí, žijí výhradně na severu Madagaskaru v hornaté krajině a v hloubi lesa, a to ve čtyřech chráněných oblastech, které ještě nedávno tvořily souvislý pás porostů. Dnes jsou oddělené a zvířata mezi sebou nemají kontakty. Převážně býložravé denní poloopice vydávají zvuky podobné štěkotu. Žijí ve skupinách, v nichž dominují samice.
Nové přírůstky už mohou návštěvníci vidět v pavilonu Madagaskar z roku 2007. „Žijí tam dále například lemuři rákosoví, vari bělopásí a další druhy lemurů a maki, ale také madagaskarské želvy, ještěři, kaloni a endemičtí křečci. Unikátní jsou také šelmy galidie,“ uvedl mluvčí.
Chov plzeňské zoo zahrnuje tři formy lemura vari, šest druhů lemurů rodu Eulemur, lemura kata a tři druhy příbuzných maki. Zoo Plzeň je pátá nejnavštěvovanější zoo v Česku a dlouhodobě se řadí mezi 15 předních turistických cílů v zemi. Na začátku roku chovala 7044 zvířat v 1172 druzích. Půlmiliontého návštěvníka přivítala letos už 16. prosince. Bylo to podruhé za 96 let existence druhé nejstarší zoo v ČR, kdy přišlo za rok přes půl milionu lidí, v roce 2019 jich bylo 504.984. Letos proto není vyloučený rekord v návštěvnosti. Zoo podle Vobruby nikdy nezavírá, pouze 24. a 31. prosince zkracuje provozní dobu do 16:00.
Autor: Zoo Plzeň
Zdroj: ČTK
Pro 22, 2022 | Zvířata
Pardubice musí vyřešit majetkový nárok na pozemcích, kde chtějí stavět zvířecí útulek. Na území jsou staré silážní jámy, přihlásil se člověk, který říká, že je jejich majitelem. Dnes to řekl primátor Jan Nadrchal (ANO). Věcí se podle něj zabývají právníci města. O potřebě nového místa pro útulek se debatuje od roku 2003. Radnice dlouhodobě hledala vhodné místo, zastupitelé po letech schválili prostor po bývalých silážních jámách ve Starých Čivicích. Býval tam zemědělský areál.
„Kdykoliv se nějaké místo pro útulek našlo, posléze se ukázala nepřekonatelná překážka. Přihlásil se nám domnělý majitel nemovitostí s tím, že je získal v insolvenčním řízení. Říká, že betonové panely, kterými jsou jámy vyvložkované, jsou jeho,“ řekl Nadrchal. Právníci zjišťují, jak jeho požadavek vypořádat. Pozemky patří městu. I kdyby radnice měla platit nějaké odškodné, nebude to velká suma, která by záměru stavět útulek měla zabránit, dodal primátor. Spíš jde podle něj o nepříjemné zdržení.
Na umístění útulku je hotová studie, projekt je v začátcích. Místo se ukázalo jako nejvhodnější, v okolí není bytová výstavba, vede tam blízko MHD. Zastupitelé předtím odmítli stavět útulek v lesoparku na Dukle, který je blízko základní školy, nedá se tam parkovat a lidé les využívají pro rekreační aktivity. S využitím druhého pozemku u průmyslové zóny rovněž v Čívicích nesouhlasil majitel blízké obory, kde jsou daňci.
Útulek pro psy a další zvířata je dlouhodobě ve Štrossově ulici, kde je veterinární klinika. Zařízení tam nemá moderní vybavení ani dost místa. V areálu chce město v budoucnu stavět domov pro seniory. Také proto potřebuje útulek mít jinde. Po sanaci silážních jam by tam město chtělo postavit útulek, veterinu a služebnu městské policie. Náklady jsou zatím odhadované na 69 milionů korun.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
