Kvě 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B, sdělili zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Tým shromáždil informace o 1700 druzích pěvců.
Podle vědců mívají předvádějící se druhy také protáhlejší křídla, což souvisí s tím, že migrují na delší vzdálenosti a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy dále od rovníku. „Naše výsledky naznačují, že se vzdušné předvádění objevuje především u druhů se zvýšenou letovou efektivitou a schopností letu, což by nebylo tak překvapivé. Nicméně jsme také zjistili, že tyto druhy ptáků vykazují silnější intenzitu pohlavního výběru,“ uvedl Tomáš Albrecht, vedoucí výzkumné skupiny Evoluční ekologie ptáků v ÚBO AV. „To znamená, že mezi samci jsou velké rozdíly v úspěchu u samic. Typickým představitelem pěvce, který se takto předvádí, by mohli být třeba bramborníček černohlavý, skřivan polní nebo některé druhy pěnic,“ popsal evoluční ekolog a ornitolog.
Prvotní impulz ke studiu ptačího předvádění získal Albrecht v jižní Africe – v oblastech, kde polopouště střídají savany, ty pak přechází v tzv. galeriové lesy a naopak. „Všiml jsem si, že v každém prostředí se mění i zpěv či předvádění pěvců ve vzduchu během zpěvu. Ukázalo se, že tento fenomén není na globální úrovni dobře popsán,“ uvedl Albrecht. Vědec vysvětlil, že dřívější studie pracovaly jen s malých počtem druhů, nejvýše v řádu několika desítek, nebo se zaměřili na jednu zoogeografickou oblast. Soubor informací o 1700 druzích pěvců, který dal dohromady tým z Česka, je tak podle akademiků nejrozsáhlejší dostupnou databází dat o tomto výzkumném fenoménu.
Informace vědci získali prostudováním velkého množství literatury. Byť přístup k ní byl podle hlavního autora studie Petera Mikuly v nejhorších fázích pandemie covid-19, kvůli protiepidemickým opatřením, dost ztížený. Mikula, který také pracuje na ÚBO AV, dále sdělil, že se tým bude chování ptáků věnovat i v budoucnu.
„Nyní, když jsou k dispozici i přesná data o rozšíření jednotlivých druhů a o fylogenezi (vývoji druhů) této velice úspěšné skupiny ptáků, je možné přistoupit ke globálním analýzám v míře, jaká byla ještě před pár lety nepředstavitelná,“ zdůraznil Mikula.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tým z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) zjistil, že tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku. Akademie věd dnes o výzkumu informovala v tiskové zprávě. Studii o něm publikoval prestižní časopis Nature Communications.
„Hnízdní parazitismus je typicky studován u ptáků, například kukaček. My jsme si vybrali sumce peřovce, kteří jsou rybími ekvivalenty kukaček. Tito afričtí sumci parazitují ryby s velmi vyvinutou rodičovskou péčí, tzv. tlamovce. Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají,“ uvedl Martin Reichard, který na ÚBO AV vede skupinu Evoluční ekologie ryb. „Jakmile totiž samice tlamovce poprvé jikry do tlamky nasává, samice peřovce jí obratně podstrčí i své jikry. Tím se zbaví nákladné péče o vlastní potomstvo a může se věnovat další reprodukci,“ vysvětlil vědec. Dodal, že samice peřovce se svým potomkům takto zároveň postará i o první „svačinu“. Malí sumečci se totiž vylíhnou dříve než mláďata hostitele – a začnou je okamžitě konzumovat.
Pro výzkum vědci využili jak pozorování chovů ryb na pracovišti v Brně, tak poznatky z terénu. Reichardův tým totiž letos strávil měsíc na expedici v Zambii, kde parazitické peřovce zkoumal v jezeře Tanganika. „Kombinovat pokusy v zajetí a pozorování v přírodě je pro výzkum chování ideální,“ uvedl hlavní autor studie Holger Zimmermann, který také pracuje na ÚBO AV. „Ani jedna část by pro zodpovězení naších otázek sama nestačila,“ podotkl vědec. Experti peřovce zkoumali a lovili v hloubkách až 25 metrů.
Podle spoluautora studie Radima Blažka pak vědci zjistili, že proces učení je zásadní pro vytipování správného momentu, kdy mají sumečci do tření tlamovců vpadnout. „První pokusy peřovce parazitovat svého hostitele bývají téměř vždy neúspěšné, snaží se o ně příliš brzy či příliš pozdě. Až několikaměsíční trénink plný pokusů a omylů začne peřovcům přinášet sladké plody odměny,“ popsal Blažek, který také pracuje na ÚBO AV. „Zkušení peřovci pak mívají několikanásobně vyšší úspěšnost při parazitaci než úplní začátečníci, u kterých se pohybuje okolo 25 procent,“ doplnil odborník.
Podle Reicharda přináší výsledky projektu nový pohled na vznik tohoto zajímavého způsobu „péče“ o potomstvo. „Námi studovaný druh je možné také pozorovat v zajetí mnohem lépe než pravé kukačky, což nám umožňuje, abychom si pomocí pokusů kladli další otázky,“ uzavřel.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2022 | Zvířata
Tři malá čapí mláďata ve středu zachránili hasiči a pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů ve Šťáhlavech na Plzeňsku. Jeden až tři dny stará čápata přišla o jednoho z rodičů – čapího samce zabil elektrický výboj z trafostanice u řeky Úslavy, 150 metrů od paty komína, na kterém čápi hnízdili. Pokud u čápů zůstane jen jeden z rodičů, není v jeho silách takto malá mláďata úspěšně odchovat, řekl dnes vedoucí záchranné stanice Karel Makoň.
„Čápi, byť to nevypadá, jsou totiž velcí bojovníci, a jakmile by samice hnízdo s vejci či malými mláďaty do tří týdnů věku opustila a letěla pro potravu, okamžitě by jí je jiný čáp z hnízda vyházel a hnízdo obsadil,“ řekl Makoň. „Proto když zjistíme, že na hnízdě zůstal lichý čáp s malými mláďaty bez partnera a že k úhynu druhého čápa došlo lidskou rukou, snažíme se vejce či mláďata zachránit. Pokud by však samec prohrál v souboji s druhým a silnějším samcem, nechali bychom vejce i mláďata na hnízdě, ať rozhodne sama příroda,“ upřesnil.
Ve Šťáhlavech ale podle něj do přirozeného vývoje čapí rodiny, dle zákona zvláště chráněného druhu živočichů, škodlivě a nepřímo zasáhl člověk. Proto Makoň po konzultaci s pracovníkem ochrany přírody krajského úřadu rozhodli o odebrání mláďat od osamocené samice. Pomohli s tím hasiči, kteří je s pomocí výškové techniky z 32 metrů vysokého komína snesli a předali je do péče zvířecích záchranářů. Na záchranné stanici živočichů v Plzni se pak hned hladově vrhla na připravenou porci moučných červů, cvrčků a malých rybek. Na stanici jsou nyní čápata na imitaci čapího hnízda pod elektrickým vyhříváním.
„Pokud vše poběží jako vždy, tak teď dva tři týdny budeme muset po dvou až třech hodinách od světla do světla mláďata vždy řádně nakrmit. A když to dobře dopadne, tak koncem května je přidáme do náhradního hnízda jiným čápům se stejně starými mláďaty. Koneckonců tímto způsobem jsme zachránili a úspěšně adoptovali za třicet let naší činnosti přes sto čápů,“ dodal Makoň.
O záchranu čapích mláďat se v dubnu pokusili záchranáři také ve Staňkově na Domažlicku, kde po úhynu jednoho z dospělých čápů odebrali z hnízda pět vajíček a přenesli je do líhně. „Bohužel zprávu o úhynu jednoho z rodičů jsme dostali až dlouho, a tak vejce jsou s největší pravděpodobností i přes péči ovdovělé čápice zastydlá a nebude z nich nic. Ale i tady došlo opět k obsazení hnízda a nový pár už hnízdí a samice snáší vajíčka,“ uzavřel Makoň.
Autor: Záchranná hasičská stanice v Plzni
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
V budce na druhé nejvyšší stavbě v areálu jaderné elektrárny Temelín se narodila mláďata sokola stěhovavého. Jejich zdravotní stav dnes zkontroloval ornitolog, který mladé sokoly také okroužkoval. Na záchraně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého spolupracuje Skupina ČEZ s ornitology od roku 2011. V tiskové zprávě to uvedl temelínský mluvčí Marek Sviták.
„Mláďata jsou v dobrém stavu, mají se čile k světu. Jde o tři samičky staré necelé dva týdny,“ uvedl Václav Beran, výzkumný pracovník společnosti Alka Wildlife, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem. Mláďata rovnou okroužkoval. Hliníkové kroužky jim nasadil na obě nohy. Jeden značí, že jde o sokola z Česka. „Ten se kontroluje při odchytu. Druhý pak umožňuje kontrolu na dálku pomocí dalekohledu,“ doplnil Beran.
Temelínskému páru se mládě narodilo po dvou letech hnízdění. Energetici sokolí mláďata sami pojmenovali. Inspirovali se jmény z konce dubna, kdy mláďata přišla na svět. „Máme tedy Valerii, Evženii, Alexandru,“ uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml. Člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek připomněl, že areál láká nejen ptáky; v Temelíně se také vyrábí med.
V budce na stometrovém ventilačním komíně elektrárny se mláďata zdrží asi měsíc a půl. Pak rodné hnízdo opustí. „První dva roky bývají sokoli hodně bouřliví, různě se potulují, uletí třeba i stovky kilometrů. Výjimkou tak není, že na ně narazí třeba kolegové z Francie. Hnízdit začínají kolem třetího roku života,“ řekl Beran.
Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem. V České republice se sleduje asi 120 pravidelně hnízdících párů těchto dravců. „Skupina ČEZ na záchraně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého spolupracuje s ornitology od roku 2011. Za více než deset let tak z provozů Skupiny ČEZ vzlétlo minimálně 114 mláďat,“ uvedla ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ Kateřina Bohuslavová.
Loni sledovali odborníci sokoly stěhovavé v elektrárenských lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,86 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku šest TWh.
Autor: Temelín
Zdroj: ČTK
Dub 29, 2022 | Zvířata
V Zooparku Zájezd se vylíhli vzácní chameleoni z Afriky a Madagaskaru. Zoopark letos odchoval například také mláďata kůzlat, lemurů nebo leguánků. Nyní přibylo zatím osm mláďat chameleona límcového a 15 mláďat chameleona bradavičnatého, informoval mluvčí zájezdského zooparku Daniel Koleška.
Chameleon límcový má velké pohyblivé límcové laloky, které používá ke komunikaci, například k zastrašení soka. „V inkubátoru máme ještě další čtyři snůšky vajec, takže letos čekáme opravdu hodně mláďat. Máme velkou radost, protože kromě nás tento druh žádná jiná zoo v Evropě nechová,“ řekl k úspěšnému odchovu kurátor chovu zvířat Jiří Marek mladší.
Chameleon bradavičnatý se vyskytuje pouze na Madagaskaru. „Udává se, že inkubace vajec tohoto druhu může trvat až devět měsíců. U nás to trvalo přibližně sedm a půl měsíce. Po této době se nám koncem března vylíhlo 15 mláďat a další čekáme zhruba za měsíc,“ doplnil Marek. Podle něj odchovanci rostou překvapivě rychle a na to, že jsou asi jen o dva týdny starší než malí chameleoni límcoví, jsou už několikrát větší. Mláďata obou druhů jsou zatím v chovatelském zázemí a do expozice se dostanou v pozdějším věku.
Zoopark Zájezd má největší veřejně přístupnou kolekci chameleonů na světě. Je otevřený každý den. Celkem zoo chová přes 100 druhů zvířat. Uvnitř areálu jsou také atrakce pro děti, naučná stezka nebo průchozí expozice s veverkami a králíky.
Autor: Zoopark zájezd
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity přes rok sledovali pět rysích samců v Beskydech pomocí obojků s GPS. Zmapovali teritoria, v nichž tyto velké šelmy žijí. Na webu školy o tom dnes informoval mluvčí univerzity Filip Vrána.
„Telemetrické sledování nám přineslo řadu cenných poznatků. Rysí samci se pohybovali na rozsáhlém území. Domovské okrsky rezidentních jedinců se pohybovaly od 212 do 364 kilometrů čtverečních. Subadultní (již není mládětem, ale ještě nedosáhl pohlavní zralosti) jedinec Eman se při hledání nového teritoria mezi Lipníkem nad Bečvou a Čadcou pohyboval na území o rozloze větší jak 2000 kilometrů čtverečních,“ přiblížil dosavadní výsledky zoolog Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.
Vědci také identifikovali několik kritických míst, která jsou z hlediska propojení populací a také přesunu v domovských okrscích klíčová. „Jedním z nich je sedlo Pindula. Rysí samec Květoslav překonal silnici první třídy s intenzitou provozu zhruba 8000 aut denně nejméně dvacetkrát. Dohledali jsme víc než 200 rysích kořistí, kde převládal s osmdesátiprocentním zastoupením jednoznačně srnec. Na podrobných výsledcích o časoprostorové a potravní aktivitě dále pracujeme,“ uvedl Duľa.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Největší populace žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde je 60 až 80 dospělých rysů. Je to plachá a samotářsky žijící šelma. Loví menší kopytníky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má také výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Tři mladí zubři narození v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku odjeli dnes večer do Francie. Ochranáři se s nimi vydali na cestu dlouhou přes 1300 kilometrů. Dvě samice a samec narození v loňském roce najdou nový domov v rezervaci v podhůří Provensálských Alp nedaleko Azurového pobřeží a města Cannes známého filmovými festivaly. Opačným směrem pojedou tři samice z francouzského chovu, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
„Rezervace v Azurových horách je neznámějším chovem zubrů ve Francii. Jsme velmi rádi, že přírůstky od nás můžeme umístit právě tam,“ uvedl Dostál. Speciální transport se večer vydal na cestu, která bude trvat zhruba 20 hodin. Opačným směrem se v příštích dnech vydají tři samice z Francie. Výměny zvířat mezi rezervacemi jsou důležité, protože pomáhají zvyšovat genetickou rozmanitost stád a brání příbuzenskému křížení zvířat. U zubrů jsou podle ochranářů ještě důležitější než u jiných druhů kopytníků. Zubři byli po první světové válce člověkem téměř vyhubeni a celá jejich populace pochází z pouhých 12 zachráněných zvířat.
Večerní nakládku zvířat v Milovicích před převozem komplikovalo počasí, protože příjezdová cesta byla po dešti velmi rozbahněná. Práce se kvůli tomu protáhly, transport se ale nakonec podařilo úspěšně vypravit.
Zvířata měla původně z Milovic odjet již loni 10. května, převoz se však tehdy nepodařil. „I když bylo loňské jaro velmi studené, v naplánovaný termín transportu se extrémně oteplilo, teploty se blížily 30 stupňům Celsia a veterinární lékař se tehdy správně rozhodl zvířata neuspávat, protože by hrozilo jejich přehřátí a uhynutí,“ uvedl Dostál. Kvůli pandemii covidu-19 i vytížení dopravců se termín transportu dál posouval a zvířata nakonec odjela až nyní.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Zvířata
Myslivci na Děčínsku dostali loni za 2610 zastřelených divokých prasat 5,22 milionu korun. Děčínsko patří mezi oblasti s intenzivním odlovem a střílení divokých prasat je jedním z preventivních opatření před africkým morem prasat. V celém Ústeckém kraji nahlásili lidé krajské veterinární správě 377 autem sražených nebo uhynulých divočáků. Všechny vzorky byly negativní. Novinářům to řekla Lenka Hanušová z veterinární správy pro Ústecký kraj.
„Říká se, že je jen otázkou času, kdy se nákaza u nás objeví. A někteří pesimističtější kolegové míní, že už tu je, ale ještě nebyla potvrzena,“ uvedla Hanušová. Vysoce nakažlivé virové onemocnění se prokázalo u prasat nalezených v blízkosti hranic, v Německu a Polsku. Oblast s intenzivním odlovem byla vyhlášena nejprve v nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje. Od prosince se rozšířila na pohraničí dalších krajů.
V Ústeckém kraji se kadávery, tedy uhynulá zvířata, intenzivně vyhledávají. „Výrazně vyšší oproti jiným krajům máme podíl prasat sražených autem oproti uhynulým,“ uvedla Hanušová. Sražených prasat bylo loni 221. Nálezné je 3000 korun za kus v pásmu s intenzivním odlovem, jinde 2000 korun za kus. Za zastřelený kus se platí pouze v pásmu s intenzivním odlovem. „Odevzdává se přitom jenom vzorek krve, zbytek střeleného kusu myslivci mohou zkonzumovat. Tím jsou motivováni ke střílení divokých prasat,“ uvedla Hanušová. Využít mohou jinak zakázané způsoby lovu, jako je třeba střelba s nočním viděním nebo odchytávání do klecí apod.
Mimořádná veterinární opatření kvůli africkému moru prasat platí pro celou Českou republiku. Patří k nim intenzivní lov prasat divokých, zákaz přikrmování divokých prasat, zákaz dovozu trofejí z prasat divokých ze zemí s výskytem tohoto onemocnění. Česká republika je od března 2019 oficiálně považována za stát bez nákazy africkým morem prasat, v Evropě se s ní ale potýká řada zemí. Africký mor se v České republice poprvé objevil v červnu 2017 u Zlína a mimo Zlínsko se nerozšířil. Poslední případ této choroby veterináři zaznamenali u uloveného divokého prasete v roce 2018.
Autor: Veterinární správa pro Ústecký kraj
Zdroj: ČTK
Dub 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Hmyzem roku 2022 je cvrček polní, druh typický především pro teplejší oblasti Česka. Cílem kampaně pořádané Českou společností entomologickou (ČSE) je zviditelnit důležitá témata spojená s hmyzem, biodiverzitou a proměnami tuzemské krajiny. Letos vědci žádají veřejnost o pomoc s pozorováním výskytu cvrčků, kteří se v poslední době rychle šíří i mimo běžná místa svého výskytu.
Hmyzem roku 2021 byl ohrožený motýl jasoň dymnivkový, kampaň se letos koná podruhé.
Podle entomologů sice mnoho lidí často slýchá známý zvuk, způsobený vzájemným třením křídel cvrčků, který pomáhá samečkům lákat samice, málokdo však tento hmyz spatřil naživo.
„Cvrčka polního nalezneme zpravidla v teplejších oblastech Česka – velmi běžný je například na jihu Moravy, ve středních Čechách nebo na Žatecku. Dospělci se vyskytují od dubna do července, na podzim lze v krajině najít nedospělé jedince. Cvrček s oblibou obývá suché úhory, meze, okraje polí i stepní stráně. V minulosti mu velmi vyhovoval tradiční způsob hospodaření v krajině, který je dnes již ojedinělý,“ uvedla ČSE.
Na rozdíl od mnoha jiných hmyzích druhů však cvrčků v Česku neubývá – naopak. Vědci v posledních letech zaznamenali jeho rychlé šíření do chladnějších míst i vyšších nadmořských výšek. „Důvodem je nejspíš postupné oteplování klimatu, které mu jako teplomilnému druhu vyhovuje,“ uvedli entomologové.
S dokumentací rychlého šíření cvrčků může pomoci i veřejnost. ČSE připravila mapovací projekt, k němuž lidem stačí chytrý telefon a aplikace iNaturalist. Aplikace laikům pomůže se správným určeným cvrčka a lze přes ní zadat údaj o pozorování do mapovací databáze i s pořízenou fotografií cvrčka. „Každý jednotlivý nález tak pomůže přesnějšímu pochopení důvodů a mechanismů nejen cvrččí expanze, ale i dopadů měnícího se klimatu na naši krajinu a přírodní rozmanitost. Zapojení široké veřejnosti se už v minulosti osvědčilo například u výzkumu ptáků, denních motýlů nebo slunéček,“ popsali zástupci ČSE.
Česká společnost entomologická letos chystá také přednášky a exkurze do přírody – za cvrčky i dalšími druhy. Program má na webu.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).
Zdroj: ČTK
Dub 8, 2022 | Zvířata
Odborníci zkoumají hromadný úhyn raků říčních v Jalovém potoce u Hořovic na Berounsku. Podezření mají na račí mor, čekají ještě na výsledky podrobnějších testů. O situaci informovali veterináře a rybáře. Lidé by se neměli snažit zachraňovat raky přesouváním na jiná místa, přispívají tím k šíření račího moru do dosud nekontaminovaných toků, informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Na hromadný úhyn raků říčních v Jalovém potoce za Komárovem nedaleko Hořovic se přišlo díky všímavosti místních obyvatel. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Výzkumného ústavu vodohospodářského odebrali hynoucí jedince a podrobili je testům na přítomnost račího moru. Výsledky nebyly průkazné, ale vzhledem k tomu, že ostatní živočichové ve stejném potoce bez problémů přežívají, je podezření, že jde o tuto nákazu. Čeká se ještě na výsledky podrobnějších testů. Podle Šůlové je důležité, aby se račí mor nešířil dál. Nedaleká Chráněná krajinná oblast Brdy je jedním z mála míst v ČR, kde doposud žije kriticky ohrožený rak kamenáč.
„V současné době bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit. Zásadní je, aby se mor nešířil dále. O situaci jsme informovali Krajskou veterinární správu i místně příslušné rybářské svazy,“ uvedl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Račí mor přenášejí nepůvodní, americké druhy raků. Vyvolává jej plíseň Aphanomyces astaci, česky hnileček račí. Jde o vysoce infekční onemocnění, které způsobuje masivní úhyn původních tuzemských druhů, raka říčního a raka kamenáče. Tyto druhy nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránily. Původce račího moru v jejich tělech roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, jimiž se račí mor šíří.
Prorůstá do celého račího těla a postupně zvířata zahubí. Trvalým zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, které jsou vůči nákaze imunní. Jde o raka signálního, pruhovaného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni z umělých chovů. Toků s výskytem račího moru bude podle ekologů nepochybně více, rozhodující pro účinný boj s touto chorobou je zamezení jejímu dalšímu šíření.
Lidé by neměli raky přesouvat na jiná místa. Předměty, které se dostaly do kontaktu s vodou, jako jsou holínky či rybářská výstroj, je potřeba důkladně vyčistit horkou vodou, dezinfikovat nebo řádně vysušit na slunci. Spory dokážou ve vlhkém prostředí přežít více než 14 dní. Lidé by také neměli vypouštět nepůvodní raky z chovů a vylévat vodu z akvárií do vodních toků.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Zdroj: ČTK
