Bře 15, 2022 | Zvířata
Zhruba tři měsíce stráví zavěšeno na své matce mládě lemura kata, které se na začátku března narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Lemuří mládě se nejprve několik týdnů drží na matčině břiše, poté se přesune na její záda. Pohlaví mláděte se zatím nepodařilo ošetřovatelům zjistit, možné ho bude určit až s odstupem doby.
Novinářům to řekla zooložka Jitka Vokurková. „Mládě se narodilo přes 14 dny, jeho pohlaví zatím neznáme. Prozatím se drží pouze u matky a daří se mu dobře,“ uvedla Vokurková, podle které lemuří samice mláďata nosí na břiše první tři až čtyři týdny, poté se malé opičky uvelebí na jejích zádech. „Tam zůstávají až do věku zhruba tří měsíců,“ podotkla Vokurková.
Skupinu lemurů kata zpravidla tvoří jeden samec a několik samic, které jsou v různém příbuzenském vztahu. „Dominantní jsou vždy samice, samci jsou jenom do počtu,“ řekla Vokurková. Zoo lemury kata chová ve výběhu hned u hlavního vchodu. Díky svému skotačení a vizáži se u návštěvníků těší velké oblibě.
Svatokopecká zoo chovala lemury kata v letech 1990 až 1993. V roce 2012 pak otevřela chovné centrum a od té doby se lemuři pravidelně rozmnožují. „K dnešnímu dni se u nás narodilo celkem 38 mláďat,“ řekla.
Lemur kata obývá výhradě ostrov Madagaskar, kde žije v početných skupinách až o 30 členech. Mezi typické znaky tohoto lemura patří dlouhý pruhovaný ocas, kterým udržuje rovnováhu při skocích. Lemur svůj ocas zároveň používá při pohybu ve vysoké trávě jako komunikační prostředek s ostatními členy skupiny.
Autor: ZOO na Svatém Kopečku u Olomouce
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Zvířata
Důsledky ruské invaze na Ukrajinu mají dopad na některé aktuální projekty výzkumu biodiverzity v Africe, na Ukrajině i v Rumunsku, na kterých se podílejí vědci z Akademie věd ČR (AV). Ústav biologie obratlovců AV (ÚBO) pracoval na výzkumu v Africe s ruskými vědci. Přerušil ho poté, co AV zmrazila smlouvy o spolupráci s institucemi z Ruska a Běloruska. Vědci z Botanického ústavu s ukrajinskými kolegy studují biodiverzitu i lišejníky, například v Karpatech. Ústavy také nabídly pomoc vědcům a vědkyním z Ukrajiny.
„Sankce se dotkly jak příprav nových projektů, tak i aktuálních výzkumů. Nejvíce se však současná situace dotýká bilaterálního projektu zaměřeného na výzkum biodiverzity v Africe, který řešíme ve spolupráci s ruským partnerem,“ napsal ředitel ÚBO Jan Zukal. Ústav na něm spolupracoval s moskevským Severtsovým institutem ekologie a evoluce.
Ústav spolupracuje i s institucemi na Ukrajině, o dopadech války na tyto projekty se Zukal nezmínil. Ukrajinští vědci a vědkyně se však mohou hlásit na volné pozice, které ÚBO zveřejnil na webu. Zukal podotkl, že kolegové z Ukrajiny, které ústav oslovil napřímo, nabídku odmítli. „Chtějí zůstat na Ukrajině a pomáhat, jak to jen půjde, se zbraní i beze zbraně,“ vysvětlil ředitel.
Více než dekádu spolupracují vědci z Botanického ústavu AV s kolegy ze Státní univerzity v Chersonu, Užhorodské národní univerzity a ukrajinskými ochránci přírody na výzkumu využití lišejníků k monitoringu globálních změn ovlivňujících pralesy ukrajinských Karpat.
V druhém projektu, podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR), pak podle mluvčí ústavu Miroslavy Dvořákové vědci studují ekologii i historii extrémně druhově bohatých stepních luk v Bílých Karpatech, na západní Ukrajině a v rumunské Transylvánii. Na tomto výzkumu se podílí odborníci z univerzit v Černovicích, Lvově, Ukrajinské akademie věd a ze správy Haličského národního přírodního parku.
„Například v projektu GA ČR jsme měli na červen naplánovaný terénní sběr dat na západní Ukrajině, což zřejmě nebude reálné, stejně tak jako přeprava vzorků půdy, které máme uskladněny ve Lvově. Tyto záležitosti sice do jisté míry výzkum komplikují, ale nejdůležitější je pro nás zdraví a bezpečnost našich kolegů,“ řekla k dopadům současné situace Dvořáková.
Dvořáková také sdělila, že vědci z Botanického ústavu jsou s kolegy v kontaktu a nabízejí ji pomoc – včetně stáží a zapojení do různých projektů. „Do této chvíle však nikdo z ukrajinských vědců nabídek nevyužil, nechtějí nebo nemohou opustit zemi,“ uvedla Dvořáková.
Akademie věd v úterý sdělila, že zatím zaměstnala několik ukrajinských badatelů a badatelek. Instituce také spustila program stáží cílený na vědce a vědkyně z Ukrajiny. Podporu odborníkům z napadené země nabízejí i další akademická pracoviště v Česku. Ukrajinští vědci a vědkyně mohou hledat práci ve výzkumu v České republice i přes web www.researchin.cz.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Bře 11, 2022 | Zvířata
Celoplošné mapování výskytu vlka obecného na Broumovsku a okolí potvrdilo výskyt minimálně 14 vlků ve třech předpokládaných teritoriích. Monitoring se uskutečnil v sobotu 19. února a stejně jako loni se do plošného mapování vlků zapojili dobrovolníci Vlčích hlídek, polští i čeští ochránci přírody, myslivci i farmáři. Na akci spolupracovali zástupci Hnutí Duha se Správou CHKO Broumovsko.
Mapování vlků na Broumovsku a v okolí se poprvé v regionu konalo 13. a 14. února 2021, i tehdy byl potvrzen výskyt vlků ve všech třech teritoriích. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami jsou podle ochranářů zaznamenány dvě přeshraniční smečky a jeden pár. Jedna smečka má jádrovou oblast v Javořích horách, druhá ve Vraních horách a vlčí pár v Národním parku Góry Stolowe. Ochranáři předpokládají, že ve Vraních horách by mohli být čtyři jedinci, v Javořích horách osm a v polských Górách Stolowych dva vlci.
„Celkem se během jediného dne podařilo nalézt 54 věrohodných pobytových znaků vlka a potvrdit tak výskyt ve všech třech předpokládaných teritoriích vlků, zasahujících do Broumovské vrchoviny. Stopní dráhy svědčily o přítomnosti minimálně 14 vlků,“ uvedl vedoucí pracovník programu Šelmy v Hnutí Duha a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Kutal. Předpokládá, že tento počet vlků se významně neliší od skutečného počtu vlků ve sledovaném území, protože v jednotlivých teritoriích byly stejné nebo podobné počty zjištěny během podzimu a zimy i s použitím jiných metod, například pomocí fotopastí.
„Zatímco v Javořích a Vraních horách se jedná o zhruba stejný počet zvířat, jaký výzkumníci odhadovali i v loňském roce, v oblasti Broumovských stěn více než dva vlci nebyli zjištěni ani během léta 2021 a předpokládáme, že zde reprodukce v tomto vlčím roce 2021/2022 neproběhla,“ uvedl Kutal.
Podle zástupců Hnutí Duha bylo smyslem akce zmapovat během jednoho dne co největší území s cílem co nejpřesnějšího možného odhadu počtu vlků, kteří se v oblasti vyskytují. Za tímto účelem organizátoři navrhli projít 24 tras od západní části Krkonoš – Rýchor přes Broumovskou vrchovinu až po Národní park Góry Stolowe a okolí Nového Města nad Metují na Náchodsku.
„Zapojení účastníci obsáhli celkem 17 tras o celkové délce 196 km. Sněhová pokrývka byla souvislá jen v nejvyšších polohách, nižší polohy byly zcela bez sněhu nebo pokryté jen nesouvisle. Minimálně dva dny před mapováním nesněžilo, teplota se pohybovala nad nulou do deseti stupňů Celsia,“ uvedli zástupci Hnutí Duha.
Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl po 250 letech zaznamenán v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Důkazy o trvalém pobytu vlků jsou už i z Orlických horách. Například loni na podzim tam lesní pracovník pořídil video s několika vlčaty.
Autor: Hnutí Duha, CHKO Broumovsko
Zdroj: ČTK
Bře 6, 2022 | Zvířata
Vyškovský zoopark se může pochlubit unikátním odchovem, na začátku března se v něm narodila samička jednohrbého velblouda. Podle vyškovského zooparku jde o první mládě tohoto druhu v Unii českých a slovenských zoologických zahrad po 14 letech. Mláděti se daří dobře, matka se o něj vzorně stará, řekl zoolog zařízení Jiří Sekvenc. Návštěvníci mládě zatím neuvidí.
Mládě se narodilo 1. března samici Zafiře. „Je v pořádku, byli jsme připraveni na možné komplikace, ale všechno proběhlo tak, jak mělo,“ uvedl zoolog. Z narození mláděte mají podle něj v zooparku velikou radost, přišlo totiž po dlouhé době čekání. Velbloudy jednohrbé zoopark chová od roku 2014 a dosud se nedařilo, ve Vyškově tak jde o první odchov tohoto druhu velblouda. Sekvenc uvedl, že jde navíc o první mládě jednohrbého velblouda v celé Unii českých a slovenských zoologických zahrad po 14 letech.
„Jednohrbým velbloudům totiž nesvědčí naše klima, jsou zvyklí na větší teplo. Tady ve střední Evropě se z toho důvodu příliš nemnoží,“ uvedl Sekvenc. Vyškovský zoopark v současné době chová kromě mláděte čtyři jednohrbé velbloudy. Od zmíněného roku 2014 samici Zafiru. Ta přišla z Německa do Vyškova tehdy březí, mládě ale bylo podle zoologa příliš veliké a porod se nezdařil. Poté zoopark získal samce, který se ale ukázal být neplodným, nyní je navíc už příliš starý. Chová také další samici, nedávno získal i ročního samce, který zatím potomky mít nemůže. Zoopark tedy Zafiru nechal připouštět k velbloudovi od jiného chovatele.
Pracovníky zooparku zvlášť těší, že na svět přišla právě samička. „Kdyby to byl samec, tak bychom asi řešili, co s ním. Takhle máme ročního nepříbuzného samce, samičku si proto necháme a budeme doufat, že spolu utvoří chovný pár,“ uvedl Sekvenc.
Vzhledem ke klimatickým podmínkám návštěvníci mládě zatím neuvidí, přebývá ve vytápěné stáji. Podle Sekvence by mohlo být k vidění zřejmě v dubnu, určitě ale na hlavní sezonu. Jednohrbí velbloudi pocházejí ze severní Afriky a Malé Asie a lidé je využívali jako své pomocníky už ve čtrnáctém století před naším letopočtem. Velbloudi jsou zvyklí na sucho a teplo, takže jejich chov byl zpočátku komplikovaný. V mrazech musejí pobývat ve vytápěných zimovištích.
Zoopark se specializuje na původní druhy domácích a hospodářských zvířat, návštěvníci v něm však najdou i ta, která patří k ohroženým druhům. Domovem je pro asi 750 zvířat. Na malé ploše byl otevřen ještě jako Koutek živé přírody v srpnu 1965. V roce 2006 se propojil s dinoparkem, který prezentuje asi 50 částečně pohyblivých modelů prehistorických ještěrů. Obě zařízení loni navštívilo zhruba 202.000 lidí, meziročně o 42.000 více.
Autor: Vyškovský zoopark
Zdroj: ČTK
Bře 4, 2022 | Zvířata
V ZOO Dvůr Králové nad Labem se v noci na dnešek narodilo mládě nosorožce černého východního poddruhu, který je ohrožen vyhynutím. Nové mládě je sameček a chovatelé mu na počest Ukrajinců bránících se ruské invazi dali jméno podle hlavního ukrajinského města Kyjev. Dvorský safari park patří k největším a nejúspěšnějším chovatelům nosorožců na světě.
„Mládě se narodilo v podstatě přesně týden od invaze ruských sil na Ukrajinu. Pojmenování je dalším vyjádřením naší podpory ukrajinským hrdinům,“ uvedl ředitel safari parku Přemysl Rabas. Naposledy se nosorožec dvourohý východní narodil ve Dvoře Králové v prosinci 2018. Kyjev se narodil dnes dvě hodiny po půlnoci samici Evě a již od ní několikrát pil. Otcem je dvorský chovný samec Davu. „Mládě váží zhruba 33 kilogramů a vzrůstem patří k průměru dvorských nosorožčích mláďat. Vše nasvědčuje tomu, že je mládě silné a zdravé,“ uvedli chovatelé. První dny života jsou pro nosorožce podle nich kritické, proto nyní budou ve stáji matky s mládětem ošetřovatelé dodržovat maximální klid.
Mládě se v zoo narodilo po více než tři roky trvající plánované přestávce. Jejím důvodem byly přesuny zvířat ve všech třech stájích pro nosorožce. Změny režimu chovu si vyžádaly přípravy na transport pěti mladých nosorožců zpět do divočiny do africké Rwandy v roce 2019. Šlo tehdy o největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky v dějinách.
Safari Park nyní chová 20 nosorožců, z nichž 14 je nosorožců černých východního poddruhu a šest je nosorožců jižních bílých. Nosorožci černí jsou ohroženi vyhynutím, v přírodě jich žije posledních zhruba 900 jedinců. Nosorožců bílých jižních žije v Africe přibližně 20.000.
Dvorský safari park je nejvýznamnějším chovatelem nosorožců černých východního poddruhu mezi zoologickými zahradami na celém světě. Celkem se jich ve Dvoře Králové dosud narodilo, včetně Kyjeva, 47. „Zvířata s dvorskou krví nyní žijí v zoologických zahradách na celém světě, kde vytvářejí pojistnou populaci v lidské péči,“ uvedla mluvčí zoo Zuzana Boučková
Ze Dvora Králové se do divočiny ve Rwandě a v Tanzanii dosud vrátilo devět nosorožců černých východního poddruhu. Někteří se tam opakovaně množí. Základ chovu nosorožců ve Dvoře Králové byl položen před 50 lety zvířaty, která z afrických expedic na přelomu 60. a 70. let minulého století přivezl tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. První nosorožec se ve Dvoře Králové narodil v roce 1976. Z 59 dosud narozených nosorožců v zoo bylo 47 dvourohých černých. Dále se narodilo pět nosorožců severních bílých, tři jižní bílí, kříženec jižního a severního bílého a tři nosorožci indičtí.
V roce 2009 zoo poslala do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se vědci pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se přirozeně rozmnožit už nedokážou.
Autor: ZOO Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Úno 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Liberecká zoo začala s chovem vzácných malých žabek listovnic pestrých, v Evropě je kromě ní mají jen dvě jiné instituce. Návštěvníci liberecké zahrady je mohou ode dneška vidět v pavilonu tropů. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbora Tesařová. Podle ní jde o výjimečný a raritní druh.
V Evropě tyto žabky chovají jen Merrist Wood and Guilford College ve Velké Británii a německá Zoo Chemnitz (Saská Kamenice). Právě od ní liberecká zoo získala šest těchto žabek a umístila do nového paludária v pavilonu tropů.
„Paludárium je kombinace akvária a terária v jedné nádrži, která je osázena živými rostlinami a díky optimální teplotě a vlhkosti přibližuje chovaným zvířatům v co nejvyšší možné míře jejich přirozené prostředí. Naše paludárium má uvnitř nainstalované mlžení, rosení a vodopád. Voda uvnitř teče přes filtrační systém s automatizovaným doplněním vody,“ uvedla zooložka Petra Hnidová.
Listovnice pestrá je tři až pět centimetrů velká žába, která se vyskytuje v tropických a subtropických lesích, mokřadech a vlhkých křovinatých oblastech Jižní Ameriky. Aktivní je v noci. Přes den odpočívá na listech rostlin a spoléhá na své nenápadné maskovací zbarvení. „V klidu je totiž celá zelená a dokonale splývá s podkladem. Zelené zbarvení dokáže přizpůsobit barvě listů,“ uvedla zooložka. Jedinečný je podle ní pohyb těchto žabek. „Žába listovnice se zpomaleně pohybuje po hubených a dlouhých končetinách a při tom odhaluje své výrazné žlutooranžové boky a vnitřní strany končetin s fialovými nepravidelnými pruhy,“ dodala.
Chov v lidské péči patří k těm náročnějším. „Listovnice jsou velmi citlivé a jejich rozmnožování a následný odchov je ovlivněn mnoha faktory, mezi které patří například stabilní vyšší vzdušná vlhkost a optimální teplota 25 – 28 stupňů Celsia přes den, o pár stupňů nižší v noci. I proto jsou listovnice pestré v zoologických zahradách chovány poměrně vzácně,“ dodala Tesařová.
Autor: Liberecká zoo
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Pár čápů bílých hnízdící v chomutovském zooparku se letos po zimě shledal nezvykle brzy. Za samičkou, která chladné měsíce strávila v Česku, se sameček z teplých krajů vrátil už v polovině února. Samička v tuzemsku zůstává, protože se to naučila od svého předchozího partnera. Čápi bílí jsou zvlášť chráněný druh ptáků.
Čápi se do ČR po zimě vracejí obvykle až v březnu. „Podle našeho ornitologa je to jeden z nejranějších příletů za celou dobu, co čápy v zooparku máme,“ uvedla ředitelka zooparku Věra Fryčová. Podle ornitologa zooparku Petra Hory čápi začínají své zimní návyky měnit a stále víc jich ani neodlétá, což může souviset s postupným oteplováním klimatu. „Čápi zjistili, že tu mohou přečkat zimu s dostatkem potravy, tak nemají potřebu odlétat. V Čechách takto zůstávají desítky ptáků,“ uvedl Hora.
Přezimování v chomutovském zooparku se mezi sebou postupně naučilo několik čápů. „Začalo to před lety, kdy jsme tu měli čápa s handicapem. Musel přes zimu zůstat v okolí zooparku, protože stovky kilometrů dlouhý let za teplem by nezvládl,“ líčí počátky „tradice“ Hora. Další zimní období s ním v zooparku strávila jeho družka, která později tento zvyk přenesla na nového partnera a ten po jejím uhynutí zase na další samici. Nynější čápice původem z Francie je tak už několikátá po sobě, která tento návyk převzala.
Chomutovský samec se zimy v teplých krajích zatím nevzdal, v září ze zooparku odletěl i se čtyřmi mláďaty, která se svou partnerkou odchoval. Není okroužkovaný, takže není jisté, kde zimu strávil. Čápi bílí v chomutovském zooparku hnízdí téměř 35 let. Své hnízdo tu mají na vysokém torzu dubu u horního rybníka.
Ze svých zimovišť se v posledních desetiletích začínají dříve vracet hlavně ptáci, kteří odlétají jen do Středomoří, například pěvci, řekla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Většina čápů bílých se však stále vrací kolem svatého Řehoře, který má svátek 12. března. Obecně dříve přilétají čápi v západní části ČR, odkud už na zimu často nemíří až do Afriky, ale jen do Španělska nebo Portugalska. Pozdější jsou návraty čápů z východní části ČR, kteří zimu stále tráví v jižní Africe.
Hnízdění čápů bílých v Česku zaznamenává mapa, kterou má Česká společnost ornitologická na svém webu.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Úno 17, 2022 | Zvířata
Mezinárodnímu vědeckému týmu se v minulých měsících podařilo vytvořit další dvě embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 14 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří ZOO Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí informovala.
Vajíčka, z nichž vznikla dvě nová embrya, vědci odebrali při dvou zákrocích loni v říjnu a letos v lednu od samice Fatu, která je dcerou Nájin. Embrya věci následně vytvořili v laboratoři Avantea v Itálii. Žádná ze samic v Ol Pejetě už ale není schopná mládě odnosit. Vědci chtějí embrya v dohledné době vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí. Procedury z října a ledna 2022 představovaly sedmý a osmý úspěšný odběr vajíček. Vědeckému týmu se dosud podařilo získat od Fatu a Nájin celkem 119 vajíček. První z dosud získaných embryí vědci vytvořili v roce 2019. Protože z vajíček od Nájin se dosud nepodařilo získat žádné embryo, rozhodli vědci loni o tom, že od Nájin již vajíčka odebírat nebudou.
Vajíčka vědci po odběru letecky převážejí do laboratoře Avantea v Cremoně v Itálii. V laboratoři je nechají dozrát, oplodní je a vytvoří z nich embrya, která následně zmrazí. Obě nejnovější embrya vědci vytvořili s použitím spermatu severního bílého nosorožce Angalifu. Ze 14 embryí je 11 od samice Fatu a samce Suniho a tři od Fatu a samce Angalifu. Samci Suni a Angalifu uhynuli před několika lety.
Cílem vědeckého týmu BioRescue je pravidelně opakovat odběr vajíček od Fatu a vytvářet nová embrya, dokud to bude možné a zodpovědné s ohledem na zdraví Fatu, uvedla zoo. Projekt je významně financován německým ministerstvem školství a výzkumu a dalšími dárci.
Kromě odebírání vajíček vědci řeší i možnost vytváření embryí pomocí umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně nosorožců. Například kožní buňky odebrané z Nájin by se mohly transformovat do kmenových buněk, které by pak mohly být přeprogramovány tak, aby se vyvinuly do umělých vajíček nebo spermií.
Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. V přírodě je druh považován za vyhynulý. Samec Angalifu uhynul před osmi lety v zoologické zahradě v San Diegu ve Spojených státech amerických.
Autor: ZOO Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Úno 12, 2022 | Zvířata
Na komíny elektráren a tepláren šplhá v posledních dnech ústecký ornitolog Václav Beran. Čistí tam budky pro jarní zahnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého. Loni vyvedly sokolí páry na stavbách, které patří Skupině ČEZ, 19 mladých. Nejvíce se jim daří na severu Čech, řekl mluvčí společnosti Ota Schnepp.
V bývalé výtopně v Proboštově na Teplicku sokolí pár už letos byl. „Samec i samice střídavě poposedávali na zábradlí ochozu, a když jsem vylezl až k nim, tak uletěli. Vyčistil jsem jim budku, vybral zbytky potravy a nasypal novou podestýlku,“ uvedl Beran. Zbytky kořisti ornitolog prohlíží a v ústeckém muzeu určuje. „Už na komíně mě upoutala jedna lebka s masivním zobákem. Byl to amazoňan modročelý, středně velký papoušek, který se z nabyté svobody asi dlouho neradoval. Měl smůlu, že letěl zrovna kolem proboštovského komína,“ řekl zoolog a výzkumný pracovník společnosti ALKA Wildlife.
Pro přípravu budek je nyní podle Berana nejvyšší čas, pokud počasí vydrží jako dosud, začnou sokolí páry pomalu ale jistě tokat. Kromě čištění budek ornitolog instaluje na místa fotopasti. „Prakticky všude jsem už během cest kolem sokolí přelety zaznamenal. Páry na stavbách totiž ani během zimy svá teritoria neopouštějí. Například ten tušimický s oblibou loví hned naproti elektrárně nad dnes již plně zrekultivovaným odkalištěm. To samé se týká párů z Prunéřova a Ledvic, také zimují v areálu elektráren a loví v okolí, které je pro ně na potravu díky rozmanitosti ptačích druhů velmi bohaté,“ uvedl Beran.
Loni na objektech ve vlastnictví ČEZ ornitolog sledoval deset párů sokola stěhovavého, což je prakticky desetina všech evidovaných sokolích párů v České republice. Šest z nich vyvedlo celkem 19 mláďat. Dva objekty s budkami zůstaly sokoly neobsazeny. „Bohužel tradičně se jedná o elektrárny Dětmarovice a Poříčí, kde po předchozích náznacích nebyl už třetím rokem sokol vůbec pozorován, a v budkách tak hnízdí poštolky,“ uvedl Beran.
První kovová sokolí budka na průmyslové stavbě v České republice byla nainstalována poprvé v roce 2011, a to na chladicí věži v elektrárně v Tušimicích. Od té doby bylo na stavbách Skupiny ČEZ vyvedeno minimálně 114 mláďat sokolů stěhovavých. Deset mláďat se jen loni vylíhlo v areálech skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově na Mostecku, Kralupech nad Vltavou a v Neratovicích na Mělnicku. Sokol hnízdí také v Českém středohoří. Do míst v okolí hnízdišť návštěvníci na jaře nemohou, kvůli hnízdění vzácných ptáků bývají uzavřené na několik týdnů některé lokality také v Českém Švýcarsku.
Autor: ornitolog V. Beran
Zdroj: ČTK
Úno 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Na území České republiky se podařilo zmapovat 24 vlčích teritorií. Oproti předchozí sezoně je jich o dvě víc, a to v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, hlavně v pohraničních oblastech. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. O výsledcích terénního monitoringu šelem dnes informovali zástupci Hnutí Duha.
Ačkoliv se populace vlků v Česku zvolna rozrůstá, počet útoků těchto šelem na hospodářská zvířata meziročně klesl. Loni jich bylo 190, o rok dříve o 48 víc, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Údaje o vlčích teritoriích zahrnují období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. „Smečky v našich podmínkách obvykle čítají čtyři až šest jedinců,“ poznamenali ekologové.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. „Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech – na slovenské straně Javorníků,“ uvedli odborníci.
Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám zjištěno také v Českém lese. „Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti,“ uvedl Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.
Experti proto uvítají hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz.
V sezoně 2020/2021 odborníci geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území republiky, což je víc než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst nezpůsobilo přibývání vlků, ale intenzivnější genetický monitoring.
Průzkum také prokázal, že v Česku nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji zmapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci, poznamenal Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědci čekají, že počet vlčích teritorií dál poroste, zejména v méně navštěvovaných příhraničních regionech.
Loni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Za minulý rok eviduje 190 útoků vlků, předloni jich bylo 238, sdělila mluvčí agentury Karolína Šulová. Chovatelé mohou čerpat na ochranu stád dotace a stát vyplácí také kompenzace za kusy prokazatelně zabité vlky. Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků.
„V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850.000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody„, uvedla Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle přehledu zjištěných škod vlci během minulého roku usmrtili skoro 400 ovcí, přes 60 kusů skotu a tři kozy, dalších 37 hospodářských zvířat zranili. Stát loni na náhradách zaplatil přes 5,3 milionu korun, v roce 2020 to bylo necelých 6,2 milionu korun. Vlk do české krajiny podle ochránců přírody patří stejně jako hospodářská zvířata. Pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny, která okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
