Americký svišť Phil předpověděl dalších šest týdnů zimy

Americký svišť Phil předpověděl dalších šest týdnů zimy

Podle meteorologického sviště Phila z pensylvánského Punxsutawney potrvá chladné počasí ve Spojených státech ještě dalších šest týdnů. Po dnešním opuštění nory hlodavec spatřil svůj stín, což prý signalizuje pokračování zimy. Kdyby stín nezahlédl, jaro by přišlo dříve, uvedla agentura AP.

Svišť patří ke zvířatům, která se ukládají k zimnímu spánku. Podle legendy se Phil probouzí právě 2. února. Dnes jej členové jeho „užšího kruhu“ vzbudili ve 7:25 místního času (13:25 SEČ). Phil svou prognózu učinil v době silné sněhové bouře, která v těchto dnech sužuje severovýchodní pobřeží USA. Událost, která se letos odehrála po 135., bývá hitem televizních programů a pro obyvatele pensylvánského městečka příležitostí k oslavám. Těch se letos obyvatelé kvůli pandemii covidu-19 nemohli zúčastnit osobně, na streamovaný přenos se však v jednu chvíli koukalo 15.000 diváků. Svišti z Punxsutawney předpovídají příchod jara už od předminulého století, záznamy místní lidé vedou od roku 1887. Za tu dobu ve více než sto případech ohlásili dalších šest týdnů zimního počasí. Phil se nicméně ve své předpovědi obvykle mýlí, připomíná list USA Today. Svišť, jehož plný titul zní „Phil z Punxsutawney, věštec všech věštců, mudrc všech mudrců, prognostik všech prognostiků a mimořádný prorok počasí“, se historicky proslavil řadou společenských akcí. V roce 1986 přicestoval do Washingtonu na setkání s tehdejším prezidentem Ronaldem Reaganem, v roce 1993 o něm společnost Cloumbia Pictures natočila film, v roce 1995 se objevil ve slavné talk-show moderátorky Oprah Winfreyové.

Zdroj: ČTK

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy

Díky analýze největšího datasetu ptačích hlasů zpochybnili vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše Albrechta ve spolupráci s týmem na Max Planck Institut für Ornithologie zjistil, že obecně předpokládaný vliv prostředí na výšku neboli frekvenci zpěvu je překvapivě minimální a o tom, jak bude druh zpívat rozhoduje především velikost těla, případně intenzita pohlavního výběru.

Výsledky výzkumu publikoval uznávaný časopis Ecology Letters. Zvířata používají ke komunikaci různé zvuky (tzv. akustické signály). Úspěšný přenos a příjem těchto zvuků mezi jedinci stejného druhu je nezbytný v různých kontextech, včetně vyhýbání se predátorům (upozorňování ostatních na hrozbu), obrany teritoria, rozmnožování a následné péči o potomstvo. Vědce už léta zajímá, jak se tyto zvuky vyvíjejí a co ovlivňuje jejich evoluci. 

V 70. letech 20. století formulovali tzv. akusticko-adaptační hypotézu. Podle ní druhy obývající hustě zarostlé lesnaté prostředí vydávají zvuky hlubší, které se v tomto prostředí lépe šíří. Naopak na otevřených plochách se předpokládá, že budou zvířata vydávat zvuky s vyšší frekvenci. 

Ověření této hypotézy, která sice byla mnohokrát testována, ovšem s rozporuplnými výsledky, si dal za cíl tým profesora Albrechta z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). „Abychom rozhodli, jak se věci mají, vytvořili jsme největší datový soubor o frekvenci zpěvu ptáků. Zahrnuje kolem 19 000

nahrávek asi 5 000 druhů ze skupiny pěvců a reprezentuje tak hlasové projevy téměř poloviny všech ptačích druhů světa“ vysvětluje postup výzkumu Tomáš Albrecht. „Jenom samotný sběr dat mi zabral víc než dva roky v zásadě každodenní práce v rámci mého postgraduálního studia,“ dodává první autor publikace Peter Mikula.

Větší znamená hlubší, hlubší znamená víc sexy 

Vědci zjistili, že vliv na mezidruhovou variabilitu ve výšce zpěvu (pohybující se od 200 po víc než 10 000 Hertzů) mají především rozdíly v tělesné hmotnosti. Větší druhy mají obecně níže položený zpěv. 

Dalším faktorem, který částečně výšku zpěvu ovlivňuje, je pohlavní výběr: analýzy odhalily, že druhy, kde dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím (např. některé jihoamerické pralesní druhy koting) mají hlubší zpěv, než by příslušelo jejich velikosti. Naproti tomu sama hustota porostu a typ obývaného biotopu frekvenci ptačího zpěvu neovlivňují, což je zcela v rozporu s předpoklady akusticko-adaptační hypotézy. Tyto výsledky tak mohou zcela změnit současné převládající paradigma týkající se vlivu prostředí na frekvenci vokalizace u obratlovců. „Nikdo před námi netestoval zmíněné hypotézy na tak obrovském datovém souboru. Jedině tento globální přístup umožnil přesvědčivě zodpovědět některé otázky, na které vědci hledali dlouho odpovědi,“ upozorňuje Tomáš Albrecht. „Je třeba podotknout, že sesbíraná data dáváme volně k dispozici, ostatní výzkumníci je tak můžou využít a otestovat další zajímavé hypotézy.“ 

„Zpracování komplexních výsledků se zahrnutím téměř všech pěvcích druhů světa bylo zajímavou zkušeností. Zásadní z tohoto hlediska byla spolupráce s týmem profesora Kempenaerse na špičkové instituci Max Planck Institut für Ornithologie v Německu. Zde jsme mimo jiné získali užitečné informace o některých vlastnostech zkoumaných ptačích druhů. Zároveň však byla komunikace s kolegy hodně ztížena v důsledku koronavirových restrikcí,“ popisuje své nově nabité zkušenosti Peter Mikula.

Co dál? Výběr partnera či zkoumání nevěry 

Jakým směrem se bude výzkum ptáků na ÚBO a PřF UK ubírat v dalších letech? Záběr týmu profesora Albrechta je široký a obecně se věnuje tomu, jak ptáci optimalizují investice do růstu, přežívaní a reprodukce, včetně investic do znaků důležitých v pohlavním výběru. Můžeme se tak těšit na nové poznatky týkající se například vlivu pohlavního výběru na komplexitu a bohatost ptačího zpěvu, roli partnerské nevěry a kritérií uplatňovaných při výběru partnera u vlaštovek a zebřiček pestrých, či vliv života v podmínkách tropů na tempo ptačího života.

Zdroj: TZ Academie věd ČR,  ZDE

Vědci letos v np Podyjí napočítali nejvíce druhů vodních ptáků

Vědci letos v np Podyjí napočítali nejvíce druhů vodních ptáků

Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejvíce druhů v historii sčítání, a to 19. Celkem šlo o 680 jedinců vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Ornitologové zahlédli hned tři nové druhy zimujících vodních ptáků, poprvé se v mělčinách zarostlých rákosím a v ostřicových bažinách objevil hnízdící chřástal vodní, také dva nové druhy kachen.

Sčítání se letos konalo posedmnácté. Kromě vodních ptáků ale odborníci zmapovali i několik opeřenců, kteří obvykle odlétají zimovat do teplejších krajin. Podle vědců se tak v přírodě Podyjí začíná projevovat trend oteplujícího se klimatu a mírných zim.

Kromě chřástala vodního je novinkou mezi zimujícími vodními ptáky i lžičák pestrý. „Malou skupinku těchto nápadně zbarvených kachen jsme pozorovali u mostu do Hardeggu. Spolu s nimi se zde pohyboval i další nový druh našeho sčítání. Exotická a nepůvodní kachnička karolinská. Samička, kterou jsme zahlédli, navíc vyniká světlou barevnou odchylkou,“ uvedl zoolog Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.

Kromě vodních ptáků vědci registrují i ostatní druhy. Letos například zjistili neobvykle vysoké počty zimujících červenek. Všimli si i drozda zpěvného nebo sluky lesní. „Jsou to ptáci, kteří od nás na zimu obvykle odlétají, i když ne příliš daleko. Jejich pobyt u nás je ale v souladu s trendem oteplování klimatu a dosavadním mírným průběhem letošní zimy,“ uvedla ornitoložka Vlasta Škorpíková.
Už pravidelně se v zimě v Podyjí naopak objevuje severská kachna hvízdák eurasijský. Letos tam ale zavítala v rekordním počtu. „Na dolní Novomlýnské nádrži bylo napočítáno jinou skupinou pozorovatelů 740 hvízdáků. To je rekordní počet pro jakoukoli lokalitu v Česku,“ uvedl Mačát.
Orlů mořských letos v národním parku ornitologové napočítali šest. Zahlédli také sedm výrazných ledňáčků říčních i šest nenápadných pěvců skorců vodních. „Potvrzen byl i stálý výskyt nepůvodní kachničky mandarinské, která žije již trvale v meandru Šobesu. V letošním roce jsme zde pozorovali devět jedinců této pestré kachny,“ uvedl Mačát.

V parku i v letošním roce zimuje rybí predátor kormorán velký. Během sčítání ornitologové zmapovali dvě větší hejna o součtu necelých 160 jedinců. To podle nich nijak nevybočuje z dlouhodobých průměrných počtů.

Zdroj: ČTK

Ve Žďáru n. S. energetici obsazují na dráty spirály chránící ptáky

Ve Žďáru n. S. energetici obsazují na dráty spirály chránící ptáky

Žďár nad Sázavou 29. ledna (ČTK) – Ve Žďáru nad Sázavou dnes začali energetici osazovat na vedení vysokého napětí spirály, které jsou lépe vidět, a tím chrání ptáky před nárazy do vodičů. Nové ochranné prvky zatím instalovali u vodní nádrže Staviště, kde vloni po nárazu do drátů zahynuly dvě labutě.

Následně by se měly stejné prvky objevit i na vedení přes vodní plochu, sdělil Jan Volek z energetické firmy EG.D (do loňska E.ON). Firma uvedla, že tento typ ochranného prvku použila na vodiče venkovního vedení vysokého napětí první v Česku. „Dobré zkušenosti s tímto novým ochranným prvkem již mají kolegové ze Slovenska,“ uvedl Volek. „Obecně linky elektrického vedení představují pro ptáky v krajině veliký problém,“ řekl ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč. Uvedl, že podle monitoringu provedeného asi před pěti lety hyne na linkách elektrického vedení v ČR za rok pravděpodobně okolo 100.000 ptáků. Zhruba 70 procent ptáků hyne po zásahu elektrickým proudem, když dosednou na sloup. „Trochu menší je část ptáků, kteří narazí do vodičů. Každopádně jsou to obrovská čísla,“ řekl.

Na sloupech vysokého napětí se zraňují větší druhy ptáků, vedle dravců třeba sovy nebo čápi. Tam už se ochránci dohodli s energetiky, kteří už osazují typy sloupů bezpečné pro ptáky. „Teď se soustředíme na tu druhou problematiku nárazu do vodičů. Naším cílem je, abychom vodiče zviditelnili pro ptáky tak, aby je zaregistrovali na větší vzdálenost a stihli se jim vyhnout,“ uvedl Hlaváč.
Zvlášť velké riziko se týká vodních ptáků. Některé druhy jsou aktivní hlavně za soumraku a v noci, nad rybníky a v údolí řek také snižují viditelnost mlhy. Nejčastěji se najdou zraněné labutě. „Je to veliký pták a když vodič uvidí třeba na vzdálenost deseti 15 metrů, už nedokáže změnit směr letu,“ řekl.
Zabezpečování proti nárazu ptáků se už nějakou dobu dělá na linkách velmi vysokého napětí, při rekonstrukcích a nových stavbách. Pracovníci ochrany přírody teď ve spolupráci s energetiky podle Hlaváče připravují metodický pokyn ministerstva životního prostředí, který bude obsahovat pravidla zabezpečení u vedení vysokého napětí v rizikových lokalitách.

Zdroj: ČTK

Vědci počítají populaci afrických slonů díky snímkům z družice

Vědci počítají populaci afrických slonů díky snímkům z družice

Pro počítání populací ohrožených zvířat se nyní používají přelety letadly, ty ale mají svá omezení. Komplikované je například počítání v pohraničních oblastech, navíc jde o zdlouhavou metodu, kde nelze úplně zohlednit pohyb jednotlivých stád a vyhnout se tomu, že některá zvířata budou započítána dvakrát – anebo vůbec. Satelit ale snímky kontinentu pořídí za několik minut.

Vědci přišli s novým nástrojem v boji proti vymírání populace slonů v Africe a vyvinuli způsob, jak přesně spočítat množství zvířat na jednotlivých místech kontinentu díky snímkům z družice. Britský tým informatiků dokázal naprogramovat algoritmus, díky němuž počítače dovedou na satelitních snímcích savany jednotlivé slony objevit. Průlomová metoda podle serveru BBC umožní přesně stanovit počet chobotnatců na ploše o rozloze 5000 čtverečních kilometrů za jediný den.

 Snímky povrchu země, které s vysokým rozlišením provádí satelit Worldview 3 obíhající ve výšce 600 kilometrů, odborníci podrobně zanalyzovali a počítače postupně naprogramovali tak, aby dokázaly zvířata rozeznat.

„Prostě tomu algoritmu dáváme příklady a říkáme mu: toto je slon a toto slon není… Tímto způsobem naučíme stroj rozlišovat ty nejmenší podrobnosti, které bychom pouhým okem nezachytili,“ citovala BBC informatičku Olgu Isupovovou z univerzity v britském Bathu, která tým výzkumníků vede.

Metodu si vědci otestovali v jihoafrickém národním parku Addo. „Vyskytuje se tam velké množství slonů. A jsou tam plochy s porostem i otevřené travnaté savany, takže je to skvělé místo, kde náš postup vyzkoušet,“ uvedla zooložka Isla Duporgeová z univerzity v Oxfordu. Podle ní test dopadl dobře a ochranáři už projevili zájem uvést metodu do praxe.

Pro počítání populací ohrožených zvířat se nyní používají přelety letadly, ty ale mají svá omezení. Komplikované je například počítání v pohraničních oblastech, navíc jde o zdlouhavou metodu, kde nelze úplně zohlednit pohyb jednotlivých stád a vyhnout se tomu, že některá zvířata budou započítána dvakrát – anebo vůbec. Satelit ale snímky kontinentu pořídí za několik minut.

Populace slonů se v Africe v posledních letech rapidně zmenšila, ve volné přírodě jich nyní žije asi 40 000 až 50 000 a jsou považováni za ohrožený druh. „Přesné monitorování je nezbytné proto, abychom mohli druh zachránit. Musíme vědět, kde se zvířata pohybují a kolik jich je,“ řekla Isupovová. Klíčová jsou přesná data například pro boj s pytláky.

Zdroj: ČTK 

Od února nelze prodávat psa ve zverimexech a na veřejných místech

Od února nelze prodávat psa ve zverimexech a na veřejných místech

Od února nebude možné prodávat psy a kočky ve zverimexech nebo na veřejných prostranstvích, chovatelé tří a více fen budou muset vést evidenci. Na nová ustanovení přinesla novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, sdělil ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

„Ustanovení zákona přímo zakazuje prodej či předání psa nebo kočky na veřejném prostranství. K předávání zvířat z nelegálních chovů v nevhodných podmínkách totiž často dochází na odlehlých parkovištích či jiných místech. Prodejci se tak snaží vyhnout návštěvě kupujícího v místě chovu, která by dotyčného mohla od nákupu odradit a chtějí zůstat v ilegalitě,“ uvedl Vorlíček. Ve zverimexech se také nebudou moci prodávat primáti.

Novela dál zavádí do legislativy pojem množírna. Ta je vymezena podle několika znaků. „Mezi tyto znaky patří chov zvířat v nevhodných podmínkách a zároveň ve větším počtu. Jedná se o takový počet zvířat v daném zařízení, který zvířatům neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické a etologické potřeby. Zavedení nového pojmu do legislativy má zvýšit vymahatelnost a srozumitelnost současné právní úpravy,“ dodal mluvčí.

Chovatelé, kteří mají chov psů jako živnost, a chovatelé tří a více fen, byť kastrovaných nebo přestárlých, kteří už nyní musí hlásit své chovy SVS, budou mít novou povinnost. „Budou muset nově vést evidenci prodaných a darovaných štěňat a poskytnout při prodeji štěňat novému chovateli informace o krmení štěněte a péči o něj. Záznamy o narozených štěňatech budou chovatelé muset zapisovat do tzv. evidenčních listů. Tyto evidenční listy budou povinně uchovávat tři roky od konkrétního vrhu. Kopii evidenčního listu dostane nový majitel ke kupovanému štěněti,“ uvedl Vorlíček.

Formuláře by se měly postupně objevovat mimo jiné na stránkách ministerstva zemědělství. Další podmínky pro chovy psů a koček stanoví vyhláška, která by měla začít platit od ledna příštího roku.

Předloni Komora veterinárních lékařů odhadovala, že je v ČR kolem dvou milionů psů. Podle tehdejšího průzkumu Nielsen Admosphere pro úvěrovou společnost Profi Credit má psa ve své domácnosti až 40 procent Čechů. Ti za něj v průměru utratí 15.794 Kč za rok.

Zdroj: ČTK

Proběhla ptačí hodinka, již jsou předběžné výsledky

Proběhla ptačí hodinka, již jsou předběžné výsledky

Nová data o přezimujících ptácích přinesla akce Ptačí hodinka. Začala 8.1.2021 a skončila 10.1, v neděli. Lidé měli po dobu jedné hodiny pozorovat ptáky u krmítek, v parku nebo v lese. Výsledky sčítání poslouží vědcům a ochranářům k dalšímu výzkumu. Na webu ptacihodinka.cz jsou zveřejněné průběžné výsledky, finálních se dočkáme na začátku února.

Česká společnost ornitologická (ČSO) pořádá Ptačí hodinku třetím rokem. Pozorování přináší jak informace o počtu ptáků, tak o jejich preferovaném prostředí a v průběhu času i o stavu jednotlivých druhů.

„Bereme v úvahu všechny ptáky, které během své hodiny spatříme – není důležité, zda přímo přistáli na krmítku nebo jen prolétli kolem. Pro správné vědecké výsledky je podstatné, abychom žádného ptáka nezapočítali dvakrát. Proto pro každý druh zaznamenáváme nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se (současně) objevil v našem zorném poli,“ uvedla ČSO. Lidé by za každý druh měli nahlásit jen jeden údaj a nerozlišovat počty samců, samic a mláďat.

Ornitologové doporučovali připravit do krmítek slunečnicová semena, vlašské ořechy či lojové koule. Data z pozorování lidé odeslali přes web nebo poštou. Loni v lednu se do Ptačí hodiny zapojilo téměř 22.000 dobrovolníků, kteří během tří dnů zaznamenali více než 400.000 opeřenců. Nejčastěji pozorovaným druhem byla sýkora koňadra. Ptačí hodinka je součástí takzvané občanské vědy, kdy veřejnost pomáhá vědcům s výzkumem.

Více informací (vč. výsledků): ZDE

Zdroj: ČTK, ptacihodinka.cz

Divocí koně osídlili dvě nové rezervace

Divocí koně osídlili dvě nové rezervace

Dvě nové rezervace se rozšířil počet přírodně cenných míst v České republice, kde o krajinu pečují divocí koně. Ti se nově prohánějí na Pardubicku a na Třeboňsku.

První rezervace vznikla díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v rámci Přírodní rezervace Baroch u stejnojmenného rybníka na Pardubicku. Lokalitu tam pro divoké koně připravila ochranářská organizace JARO Jaroměř. Divocí koně budou u rybníka Baroch spásat především rozsáhlé porosty rákosu a orobince. Budou tak pomáhat vytvářet pestřejší mozaiku pro několik druhů vodních ptáků. „Ve spolupráci JARO Jaroměř a Agentury ochrany přírody vznikla již v roce 2018 rezervace na Plachtě v Hradci Králové. Jsme velmi rádi, že na ni navázala také rezervace u rybníka Baroch,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která koně pro rezervaci bezplatně poskytla. Na Baroch přijelo ve dvou transportech celkem osm koní z rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Zvířata zvládla cestu dobře a začala se hned seznamovat s novým prostředím. Pustila se do spásání rákosu, který ze savanovité krajiny u Milovic neznají,“ doplnil Dalibor Dostál. V přírodní rezervaci hnízdí například husy velké, vyskytují se tam také kachny divoké, čírky obecné, potápky malé, bukač velký a další druhy. Ze vzácných rostlin se u Barochu vyskytuje kruštík bahenní, hadilka obecná nebo prstnatec pleťový. Baroch je takzvaný „nebeský rybník“, který nemá svůj přítok a je závislý jen na dešťové vodě. Druhá rezervace vznikla na Třeboňsku v Jihočeském kraji v nivě řeky Lužnice. Meandry Lužnice se sítí slepých ramen v těchto místech vytvářejí podmínky pro přirozená společenstva mokřadů a luk. Celkem bude v této nestátní rezervaci šest divokých koní. „Všem, kteří nové rezervace pro divoké koně připravili, bychom chtěli poděkovat. Těší nás, že tento typ péče o krajinu, obvyklý ve vyspělých zemích, získává stále větší zastoupení také v České republice,“ uzavřel Dalibor Dostál. Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, odkud koně do obou nových rezervací přijeli, vznikla v roce 2015 díky podpoře Operačního programu Životní prostředí. Je prvním místem na světě, kde žijí divocí koně, zubři a pratuři.

Zdroj: Článek je ocitován z: Priorita, Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR I www.sfzp.cz, 1. číslo / leden 2021.

Rok 2020 byl pro některé tuleně plný cestovatelských zážitků

Rok 2020 byl pro některé tuleně plný cestovatelských zážitků

V Ústecké Zoo se mohli pyšnit hned několika tuleni obecnými. Samci Casperovi od března loňského roku dělal společnost samec Robbie, který byl do zoo převezen z AquaZoo Leewarden. Robbieho na konci roku však vystřídaly dvě tulení samičky, necelý rok stará Ayma, která přicestovala až z Francie a jedenáctiletá samice Sally. Robbie našel svůj nový domov v Zoo Jihlava.Obě samice ihned po příjezdu putovaly do karantény, kde je čekala řada veterinárních vyšetření. Obě samice byly následně převezeny do připravené venkovní expozice k samci Casperovi. Samice si nyní musí zvyknout na nové prostředí i na Caspera, jehož přítomnost je však velmi zaujala a začala se s ním družit. 

Vytvoření nové chovné skupiny je vyústění více než roční práce Ústecké zoo. Skupina, která čítá tři tuleně v různém věkovém složení je ideální pro další chov a odpovídá kapacitě expozice. Tuleni se tak mohou těšit na trénink povelů a úkonů, které jsou důležité pro jejich bezpečný chov a návštěvníci na zajímavou tulení expozici. 

V roce 2010 se v této zoo podařilo odchovat první mládě v historii českých a slovenských zoologických zahrad. Bohužel mládě po dvou měsících uhynulo. 

Tuleň obecný je nejrozšířenějším druhem tuleně. Žije na severní polokouli v koloniích. Živý se především rybami, které dostává i v zoologických zahradách. Skvěle umí plavat, ale na souši se pohybuje neobratně. 

Tuleně chová Zoo v Ústí nad Labem od září 2001 a patří k nejoblíbenějším atrakcím.

Dostupné na: https://www.zoousti.cz/novinky-v-zoo/novinky/page/spojovani-tulenu

Zdroj: ZOO Ústí nad Labem, Spojování tuleňů

Divokých koní v Podyjí ubylo o několik přestěhovaných hříbat

Divokých koní v Podyjí ubylo o několik přestěhovaných hříbat

Divokých koní, kteří v Národním parku Podyjí pomáhají se spásáním trávy, ubylo, šest hříbat putovalo do středočeských Milovic. V Podyjí tak zůstalo ve dvou stádech 17 koní. Správa národního parku to dnes uvedla na svém webu. Někteří koně se kvůli nefunkčnímu ohradníku přitom vydali na „výlet“ i jinam.

V Podyjí jedno stádo spásá Mašovickou střelnici, druhé Havranické vřesoviště. První lokalitu ale část loňských a předloňských hříbat na přelomu roku opustila a posílila stáda jinde. Šest mladých kobyl odcestovalo na pastviny v Milovicích. Tři mladí hřebci se zase přidali k ostatním hřebcům v Havraníkách.
„Po těchto přesunech se tedy aktuálně pase na Mašovické střelnici devět koní (klisen) a v Havraníkách osm koní (hřebců). V dalších letech budeme sledovat intenzitu vypásaní na obou lokalitách a podle toho případně upravíme počty koní,“ uvedl Robert Stejskal, který je zodpovědný za údržbu nelesních ploch v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu.

Ochranáři na přelomu roku uzavřeli i dočasnou pastvinu na Mašovické střelnici v lokalitě Komínek, kterou koně spásaly zhruba dva měsíce. „Koně dočasnou pastvinu okamžitě objevili a travnatá místa velmi efektivně vypásli. Kvůli citlivým orchidejím jsme ale pastvu časově omezili, aby došlo jen k odstranění staré trávy a místa se vstavači kukačkami nebyla příliš sešlapaná,“ uvedl Stejskal.

Na Havranickém vřesovišti měl v posledních týdnech poruchu elektrický ohradník, koně se tak vydávali na „výlety“ i jinam. „Koně tento nedostatek rychle odhalili a někteří mladí hřebci se vydali na výlet mimo ohradu. Naštěstí se uniklí jednotlivci zdržují v blízkosti ohrady, na dohled od svých druhů, a vždy se je podařilo bezpečně dostat zpět,“ popsal Stejskal. 

Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.

Zdroj: ČTK