NP Šumava zahájil monitoring losa evropského

NP Šumava zahájil monitoring losa evropského

L Šumavský národní park zahájil ve spolupráci s dalšími organizacemi i veřejností monitoring losa evropského. Cílem akce je zjistit, kolik kusů této zvěře na území žije. Podle odhadů se na Šumavě a v okolí vyskytuje přibližně 15 jedinců. „Samozřejmě, že se nikdy úplně přesně nedozvíme, kolik kusů losa zde žije. Ale tato akce má pomoci v tom, abychom aspoň přibližně věděli, o jak velkou populaci se jedná,„ řekl mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Monitoring se zaměřil na Šumavu a okolí lipenské přehrady. Na akci se kromě národního parku podílejí například i pracovníci Lesů ČR. „Mapování losů je téměř detektivní práce. Přestože los evropský měří i více než dva metry, dá se ve volné přírodě jen velmi těžko zahlédnout. Součástí monitoringu jsou tak dlouhé hodiny strávené v terénu a také množství nachozených kilometrů,“ uvedl Vladimír Dvořák z šumavského národního parku.

Dodal, že nejčastější známkou výskytu je trus. Analýza jeho DNA určí konkrétního jedince. „A v této souvislosti prosíme veřejnost o spolupráci.

Pomůžou nám jakékoli informace o pozorování losů nebo nalezení jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus nebo specifické okusy, případně přímá pozorování za posledních pět let,“ uvedl Vladimír Dvořák.

Los evropský je největší příslušník čeledi jelenovitých. Dospělý samec váží až 450 kilogramů a dosahuje výšky v kohoutku 235 centimetrů. Jejich výskyt je vázán na mokřady a oblasti s vodní plochou. Na území současné České republiky losi kvůli lovům vyhynuli mezi 12. a 15. stoletím. Ve druhé polovině 20. století do Česka začali migrovat z Polska. Nyní jich ve volné přírodě žije jen pár desítek.

Autor: ČTK

Tým vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Tým vědců zkoumal růst plazů novou metodou, výsledek překvapil

Růst plazů pomocí originální metody zkoumal tým Petry Frýdlové z Přírodovědecké fakulty UK (PříFUK). To, zda mají zkoumaná zvířata ukončený, nebo stále probíhající růst, určovali podle přítomnosti růstové ploténky u různých druhů. Vyhnuli se tím komplikovanému měření. Výsledky byly překvapivé. O výzkumu za fakultu informoval Michal Andrle v tiskové zprávě. Podle odborníků je využití klasického měření u plazů problematické z několika důvodů. Měřit dlouhověké plazy, například jednou měsíčně, je časově náročné, u drobných zvířat je pak obtížné zkoumat, zda povyrostli třeba o milimetr.

Tým Petry Frýdlové z katedry zoologie PříFUK tak přišel s novým přístupem – sledováním přítomnosti takzvané růstové ploténky v končetinách šupinatých plazů. Ploténka je podle odborníků nezbytná pro růst dlouhých kostí, jako je třeba stehenní kost. Jde o chrupavčitou strukturu uvnitř kostí, kterou lze v detailu zobrazit metodou rentgenové mikrotomografie. Podle vědců bez růstové ploténky nemůže kost růst do délky. Když například u savců v určitém věku zmizí, definitivně to zastaví jejich růst.
A právě tento jev, oproti očekávání, našel výzkumný tým u 106 ze 164 zkoumaných druhů plazů.

Všechna mladá zvířata sice růstovou ploténku měla, u starších jedinců však zůstala jen agamám, chameleonům a velkým druhům varanů. V případě těchto skupin tak podle týmu zůstává zachován potenciál pro růst, většina plazů však měla v určitém věku ukončený růst.

přitom předpokládalo, že i poté, co dosáhnou „dospělé“ velikosti, mohou plazi poporůst, pokud žijí dostatečně dlouho. Podle UK to však současný výzkum u řady druhů vyvrátil.

Studii z výzkumu zveřejnil vědecký časopis Proceedings of the Royal Society B. Na projektu spolupracovali vědci z PříFUK, 3. lékařské fakulty UK, Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a katedry biověd Univerzity Salzburg.

Autor: ČTK

30 milionů korun pro ZOO v Nouzi

30 milionů korun pro ZOO v Nouzi

Ministerstvo životního prostředí opět podpoří zoologické zahrady překonávající výpadky příjmů za vstupné kvůli pandemii. Skrze dotační titul Příspěvek ZOO pošle zoologickým zahradám celkem 30 milionů korun. Od prvního března tak mohou licencované zoologické zahrady žádat o rychlou podporu cílenou zejména na pořízení krmiva pro chované druhy zvířat.

„Rozhodli jsme se navýšit náš každoroční dotační titul Příspěvek ZOO z 20 milionů na 30 milionů korun a připravit jeho co nejrychlejší administraci, abychom podobně jako vloni na jaře pomohli zoologickým zahradám, které se kvůli pandemii dostávají do kritických situací. Výpadky jejich příjmů se pohybují v řádu desítek miliónů korun, státní podpora cílená na pořízení krmiva tak alespoň částečně pokryje provozní náklady zoo, které jsou z hlediska zajištění péče o chované živočichy zásadní,“ komentuje rozhodnutí ministr Richard Brabec

Ministerstvo životního prostředí podporuje zoologické zahrady prostřednictvím speciálního dotačního programu dlouhodobě. V loňském roce byla během jarního průběhu epidemie a přijatých opatření, v jejichž důsledku došlo k uzavření zoo, finanční pomoc ze strany ministerstva odeslána již během května

„Současný stav, kdy jsou zoologické zahrady uzavřeny již od 9. října 2020, jim generuje velké ztráty způsobené dlouhodobým výpadkem příjmů ze vstupného. Se zoologickými zahradami proto budeme dále jednat s cílem najít další zdroje financování. Ty už by ovšem vyžadovaly navýšení rozpočtu MŽP a tedy i konsensus na úrovni vlády,” shrnuje ministr Richard Brabec.

Dotační program „Příspěvek ZOO“ je určený pro všech 29 licencovaných zoologických zahrad v Česku zejména na příspěvek na krmivo až do celkové výše 30 milionů korun. Pro menší zoologické zahrady to znamená podporu ze strany ministerstva v řádu až statisíců korun, u těch větších se jedná o podpora v jednotkách milionů korun. Žádosti opět budou podávat elektronicky v jednoduchém administrativním režimu a budou posouzeny obratem, v řádu několika dní.

Autor: MŽP

Počty hrabošů v lednu klesly, stále jsou násobně nad škodlivostí

Počty hrabošů v lednu klesly, stále jsou násobně nad škodlivostí

Aktivita hrabošů v lednu klesla meziměsíčně zhruba o čtvrtinu na 602 používaných východů z nor na hektar. Jsou ale lokality, kdy je východů z nor i 1500 až 2500 na hektar, sdělila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. U ozimých plodin ale stále tyto počty odpovídají trojnásobku prahu škodlivosti. Pod sněhovou pokrývkou podle ní může docházet k nerušenému vývoji populací hlodavců.

„Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem. Z dat pro jednotlivé kraje je tak patrné, že populace hrabošů spíše stagnují. Výraznější pokles v početnosti byl zaznamenán v Královéhradeckém, Libereckém a Středočeském kraji,“ uvedla Kršková.

Například v Karlovarském kraji ale nemohli pracovníci udělat všechny kontroly kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám. „Přesto je z dat patrné, že populace hrabošů na přelomu roku lokálně škodily v porostech v ozimých plodin, jetelotrav, vojtěšky, jetele, trvalých travních porostů, ve speciálních kulturách, místy i v sadech a vinicích,“ dodala mluvčí.“

Pokud se počty hrabošů v únoru nesníží, budou některé lokality v ČR podle ní velmi ohroženy. „Sněhová pokrývka, která zakryla většinu našeho území během ledna, umožnila nerušený rozvoj populací, a to především v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Ústecký a v některých místech kraje Vysočina,“ doplnila Kršková.

Zároveň ústav vyhodnotil aplikaci jedů na hraboše, které umožňoval loni v druhé polovině roku. Zemědělci jim nahlásili 829 aplikací, z toho v 558 případech šlo o vhazování jedu do nor, ve 156 případech o větší dávky nad dva kilogramy na hektar do nor a ve 115 případech pokládáním na povrch půdy. „V období podzimních mimořádných opatření nebyl prokázán žádný případ otravy necílových organismů rodenticidem. Opětovně se potvrdil předpoklad, že při dodržení všech stanovených podmínek je riziko otrav naprosto minimální, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků,“ sdělila mluvčí.

To vyzdvihl také předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, potvrdilo se podle něj, že při dodržení správných postupů při používání rodenticidů je riziko otrávení jiných tvorů než hlodavců minimální. „Agresivní útočná kampaň, která byla proti zemědělcům vedena, byla neférová a zcela účelová. Naproti tomu je třeba konstatovat, že zemědělcům vznikly přemnožením hrabošů miliardové škody, které nesli zcela na svých bedrech,“ řekl Pýcha.

Podle něj se také prokázalo, že stát nemá v rukávu rychlé postupy pro řešení takovýchto kalamit. Zejména se mu nelíbí, že státní orgány ochrany krajiny nemají zájem situaci řešit. „Pouze jim stačí se odvolávat na vlastní výklad legislativy, aby tím odůvodnili svou neochotu něco dělat,“ dodal. Zemědělci pak podle něj můžou jenom vyplňovat formuláře a žádosti, čekat měsíce na odpověď a přitom sledovat, jak jim hraboši žerou úrodu.

Boj proti přemnoženým hrabošům se v předloňském roce stal předmětem sporů. ÚKZÚZ předloni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství však po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za loňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Následně se jed mohl používat lokálně.

Zdroj: ČTK

Zdroj foto: zde 

Zahrada se zvířaty v Pardubicích měsíce zajišťuje provoz z darů

Zahrada se zvířaty v Pardubicích měsíce zajišťuje provoz z darů

Pohádková zahrada v Pardubicích, která se stará převážně o opuštěná hospodářská zvířata, nemá už měsíce příjmy ze vstupného. Kvůli protiepidemickým opatřením tam nemohou návštěvníci. Její chod tak udržují dary a finanční příspěvky. Zahrada třeba nyní připravuje dobročinnou aukci. Zapojte se i vy. Draží se se na FB, krásný obrázek nebo sladký dort. Pomůžete a zároveň si pochutnáte.

„Nám vyschl hlavní zdroj příjmů, což bylo vstupné, a fungovalo to, než přišla epidemie. Loni jsme měli sbírku, pak byly dva běhy pro Pohádkovou zahradu. Teď na Facebooku spustíme dobročinnou aukci věcí, které nám lidé darovali,“ řekla provozovatelka Romana Vojířová.

Z darů a vybraných peněz se daří organizaci provoz udržet. Zahrada potřebuje seno, granule a další stravu pro zvířata. Platí také veterinární ošetření. „Lidé hodně nosili dárky před Vánocemi, teď nosí hodně pečivo, ale toho tolik nezkrmíme, potřebujeme hlavně seno a granule, pečivo je jenom doplněk,“ řekla Vojířová.

V odlehlé části Pardubic u parku Červeňák vznikla v roce 2016 pohádková zahrada. Obývají ji hlavně hospodářská zvířata, kozy, ovce, králíci, ale také poník, kočky, morčata, křepelky nebo želvy. V zoo sice uvidíte exotická zvířata. Ale přes sklo a mříže. To v Pohádkové zahradě čeká vaše děti bezprostřední kontakt s mnoha různými zvířátky. V zahradě je kolem 190 zvířat, z 90 procent jsou zachráněná z nevhodných podmínek. Menší se v chladném počasí uchylují dovnitř objektu, kde se topí. U kamen tráví prasnice Oliva skoro celou zimu. A uvnitř jsou v klecích například různé druhy papoušků. Někteří mají deformovaná křídla nebo přišli chovatelskými chybami předchozích majitelů o končetiny.

Ostatní zvířata jsou ve výbězích nebo kotcích, některá, jako například koně a oslík, mají volný pohyb po celém areálu. Dva menší poníci jsou v areálu teprve chvíli. Zvykají si ve výběhu na nové prostředí. U původního majitele byli pořád uvázaní.

Bez pomoci dobrovolníků, kteří zvířata krmí nebo jim mění podestýlku, se zahrada neobejde. Dobrovolníci se starají stále o stejnou skupinu zvířat, která si na lidské společníky zvyknou a akceptují je. „Bez dobrovolníků bychom to nezvládli. Je tady hodně práce,“ řekla Vojířová.

„Zvířata mám ráda, doma mám morče, dva psy. V zahradě se starám o králíky, morčata nebo ježka. Dělám, co je potřeba, krmení, úklid. Jezdím taxíkem, chodit sem je pro mě relax,“ řekla dobrovolnice Martina.

Zahrada je u přírodní lokality Červeňák, dřív tam sídlila armáda. Do několika let se bude muset stěhovat, protože část území koupil developer, který tam v budoucnu postaví bytové domy. Provozovatelé proto jednají s městem o vhodné náhradě.

Pokud se chcete podívat na video, jak to v Pohádkové zahradě vypadá, stačí kliknout zde. 

Zdroj: ČTK

Hradecký kraj zřídil komisi pro řešení problémů kolem vlků

Hradecký kraj zřídil komisi pro řešení problémů kolem vlků

Vedení Královéhradeckého kraje ve spolupráci s ministerstvy, zástupci obcí a neziskových organizací chtějí přispět k řešení situace kolem útoků vlků na hospodářská zvířata v regionu. Vznikla speciální komise rady kraje, která má za úkol najít způsoby, jak zabránit škodám v souladu s právní ochranou vlků. Vlci patří mezi zvláště chráněné živočichy. ČTK to dnes sdělili zástupci hejtmanství. Přibývající útoky vlků na hospodářská zvířata ohrožují jak pastevectví v pohraničí, zejména na Broumovsku, tak i samotné vlky.

Předsedou komise se stal náměstek hejtmana pro životní prostředí, zemědělství a vodohospodářství Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Vlci za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení 183 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun. „Chovatelům vnikají i další ztráty, například na přírůstcích, v plemenitbě, ale je zde i permanentní stres a citová újma. Věnovali svým chovům často desítky let a nyní uvažují, zda raději neskončit,“ uvedl Bělobrádek.

S přibývajícími útoky vlků na hospodářská zvířata se podle něj názory na řešení problémů s vlky vyhraňují. „Jedni chtějí vlka rovnou vystřílet. Jejich oponenti vidí řešení pouze na straně chovatelů, a to ve stavbě plotů, změně systému chovu a rychlém vyplácení kompenzací státem. V komisi se sejdou zemědělci, zástupci ochranářů i státu, abychom se pokusili společně najít kompromis,“ uvedl Bělobrádek.

Kraj nabídl členství zástupcům Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ministerstvu zemědělství, Výzkumnému institutu ochrany genofondů, mysliveckému spolku Náchod Českomoravské myslivecké jednoty, Hnutí DUHA, dotčeným městům a obcím, chovatelům hospodářských zvířat a zástupcům akademické sféry.

Kraj se chce zhostit role mediátora, koordinátora a moderátora debat. Cílem je zchladit emoce a vyhrocenou situaci převést na racionální základ. „Nečekám zázraky ani shodu v řádu týdnů. Je třeba trpělivosti a konstruktivního přístupu všech dotčených stran. Musíme brát v úvahu i zkušenosti z jiných evropských zemí, zejména našich sousedů,“ dodal Bělobrádek.

Chovatelé ovcí z Broumovska se už více než dva roky domáhají u soudů změny zákona tak, aby bylo možné regulovat počty vlků, pokud budou ohrožovat životy a majetek. Vlci jim působí škody a náhrady od státu jsou podle nich nedostatečné.

V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami žije podle odhadů CHKO Broumovsko více než 20 vlků ve třech smečkách, které mají jádro teritoria na polské straně hranice, ale vydávají se i na Broumovsko či Trutnovsko. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků také v Orlických horách.

Zdroj: ČTK

Vědci potvrdili výskyt kočky divoké v okolí Dobříše na Příbramsku

Vědci potvrdili výskyt kočky divoké v okolí Dobříše na Příbramsku

V okolí Dobříše na Příbramsku se zhruba po sto letech podařilo zdokumentovat výskyt kočky divoké. Mrtvé zvíře našli místní na cestě u Nového Knína a upozornili na něj Hnutí Duha Olomouc. Genetická analýza Ústavu biologie obratlovců Akademie věd potvrdila, že jde o samce kočky divoké. Informovala o tom Markéta Růžičková z Akademie věd ČR.

Podle existujících záznamů byla kočka divoká na Dobříšsku běžně lovena ještě v polovině 18. století. Zastřelenou kočku divokou zmiňují zdejší archivy naposledy v roce 1914, šlo ale o jedince vypuštěného z lidského chovu. Od té doby byla v této oblasti až doteď považována za vyhubenou.

Česko má z hlediska současného areálu kočky divoké ve střední Evropě strategickou polohu. Na hranicích s Německem žije menší populace, jež byla na bavorské straně podpořena v 80. a 90. letech vypuštěním nových jedinců do přírody. Z východu mohou do ČR přicházet kočky z karpatské populace.
Podle genetické analýzy patřil samec nalezený u Nového Knína k bavorské populaci koček divokých.

„Dobříšsko představuje oblast, která není přímo napojena na pohraničí a na areál výskytu v sousedních státech, což by mohlo být důkazem, že nejde jen o ojedinělý výskyt jedince, který se k nám zatoulal z Německa,“ uvedla zooložka Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců. To potvrdili i nálezci uhynulého zvířete – podobně vyhlížející sraženou kočku objevili už loni v květnu.

Kočka divoká je skrytě žijící druh, který může snadno unikat pozornosti. Vědci o ní vědí díky záznamům z fotopastí používaných k monitoringu velkých šelem, zejména rysa ostrovida. Ty prokázaly její pohyb na česko-slovenském pomezí v oblasti Bílých Karpat a Javorníků, ale také na Šumavě nebo v Doupovských horách. „Nález na Dobříšsku potvrzuje naše domněnky, že kočka divoká se na území Čech a Moravy po delším období vrací a nachází zde vhodný biotop,“ uvedl zoolog Martin Duľa z Hnutí Duha Olomouc a Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Zmapovat přítomnost kočky divoké se snaží společný projekt Ústavu biologie obratlovců, Národní zoologické zahrady Bojnice a Hnutí Duha Olomouc. Informovat vědce o výskytu kočky divoké lze prostřednictvím formuláře na webových stránkách projektu www.kockadivoka.cz, e-mailem na stopy@selmy.cz nebo se přímo ozvat koordinátorům projektu.

Zdroj: ČTK

Ptákem roku 2021 je káně lesní, přehlížený dravec v Česku

Ptákem roku 2021 je káně lesní, přehlížený dravec v Česku

Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Pozorováním kání se mohou lidé dozvědět víc o způsobu života plachých a nepočetných dravců. Česká společnost ornitologická (ČSO) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.

Titul pták roku udělují ornitologové obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mezi dravci už titul pták roku má poštolka obecná a orel mořský. Poznávání dravců není mezi laiky rozšířené kvůli malé početnosti a plachosti. „Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý,“ uvedl Petr Voříšek z ČSO. Svá pozorování mohou lidé vkládat do databáze birds.cz, pomohou tím ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je pro ně nebezpečno. Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11.000 až 14.000 kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější.

Tělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění, využívá stoupavé vzdušné proudy a dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria.

Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. Denně potřebuje podle Voříška pozřít kořist o váze odpovídající asi desetině její hmotnosti, zatímco sokol či jestřáb potřebují 20 až 25 procent.
Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ČSO nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě, než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. V Česku na drátech vysokého napětí ročně uhyne odhadem asi 40.000 kání, uvedli ornitologové. Na řešení spolupracují s energetiky. Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu ČSO počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.

Zdroj: ČTK

Vědci chtějí lépe poznat mykobakterie a rizika, která přinášejí

Vědci chtějí lépe poznat mykobakterie a rizika, která přinášejí

Na široce rozšířené, potenciálně nebezpečné, ale málo prozkoumané mykobakterie se zaměří nový výzkum odborníků z Mendelovy univerzity v Brně a dalších institucí. Cílem je přispět k ochraně populace před skrytým nepřítelem, který se hojně vykytuje v různých složkách vnějšího prostředí – třeba v půdě nebo rašelině.

Čtyřletý výzkum povede Ivo Pavlík z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Finance poskytla Agenturou pro zdravotnický výzkum Ministerstva zdravotnictví ČR, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.

Mezi mykobakterie patří také původce tuberkulózy. Výzkum se ale zaměří na netuberkulózní mykobakterie, což je většina z 200 popsaných druhů. Asi deset z nich způsobuje u lidí obtížně léčitelné infekce – mykobakteriózy. Mohou postihnout plíce, krční mízní uzliny, kůži i některé další orgány. „Akvaristé znají nepříjemné vředy na rukou. U horníků na Ostravsku se zase vyskytuje plicní mykobakterióza způsobovaná druhem popsaným poprvé v důlních oblastech amerického státu Kansas,“ uvedl Pavlík. V Japonsku se mykobakteriózy objevují ve spojitosti s používáním vířivek s kontaminovanou vodou. V Nizozemsku už před desítkami let objevili různé druhy ve starém vodovodním potrubí s teplou i se studenou vodou.

V Česku stály netuberkulózní mykobakterie dlouho na okraji zájmu, protože populace byla dlouho chráněna plošnou vakcinací proti tuberkulóze, a tím i proti mykobakteriózám. „Ukázalo se, že netuberkulózní mykobakterie jsou tu stále a že představují mnohem větší nebezpečí, než by se na první pohled mohlo zdát,“ uvedl Pavlík.

Žijí například v kompostu, rašelině a půdě. Nemoc může být třeba důsledkem práce na zahradě, koupání v přírodních koupalištích nebo poranění v divoké přírodě. Podle Pavlíka jsou velkou neznámou produkty související s rašelinou.

„Možná nás výsledek bádání přivede k tomu, že musíme přidat v osobní hygieně, jejíž význam stále podceňujeme, i když si to nechceme připustit,“ uvedl Pavlík. Mykobakterióza je léčitelná antituberkulotiky. Jde ale o to, aby tato léčba nebyla nutná a lidé byli před mykobakteriózami chrání i bez plošného očkování. Pavlíkem vedený výzkum zmapuje různé rizikové faktory. Vědci chtějí nalézt všechny potenciální zdroje nákazy a identifikovat rizikové chování, které může vést k nákaze.

Zdroj: ČTK

Rybáři budou dál dostávat náhrady za škody způsobené kormorány

Rybáři budou dál dostávat náhrady za škody způsobené kormorány

Rybáři budou dostávat po další tři roky náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni. Dosud mohli získat náhrady jen za uplynulé tři roky. Prodloužení přináší novela o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, kterou dnes prezident Miloš Zeman podepsal.

Kormorán velký patří mezi nejvýznamnější rybí predátory, v Česku je jich podle odhadů na 20.000. Způsobené škody na rybách jsou každoročně vyčísleny Rybářským sdružením na zhruba 130 milionů korun, uvedlo již dříve ministerstvo zemědělství. 

Novela se výslovně vztahuje na škody způsobené kormoránem velkým. Za roky 2018 a 2019 měli rybáři nárok na stoprocentní kompenzaci prokázané škody, za loňský rok mají nárok na osmdesátiprocentní náhradu. Za letošek a příští dva roky se náhrada vrací na stoprocentní výši.

Ministerstvo financí podle dřívější informací vyplatilo předloni na náhradách 37,2 milionu korun. Za první polovinu loňského roku to bylo 34,2 milionu korun.

Zdroj: ČTK