ŽIVÁ PŘÍRODA A KRAJINA, LES
Výbor podpořil úpravu zákona o geneticky modifikovaných organismech
Sněmovní výbor pro životní prostředí dnes podpořil vládní novelu, která upravuje pravidla pro oznámení a žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Změny vycházejí z evropských nařízení a směrnic, Sněmovna novelu v lednu podpořila v prvním kole. Podle náměstka ministryně životního prostředí Vladimíra Many mělo Česko do svého právního řádu promítnout změny do loňského března.
Vědci zkouší různé způsoby, jak likvidovat invazivní pajasan žláznatý
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají účinný způsob, jak zlikvidovat porosty pajasanu žláznatého. Tento invazivní a vysoce odolný strom často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří zejména ve městech. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty v současnosti zkouší v Zoo Brno takzvanou stromovou mikro-injektáž.
Část aleje v Pardubicích, která má ustoupit terminálu, bude asi možné přesadit
Přibližně polovinu stromů v lipové aleji v ulici K Vápence v Pardubicích bude asi možné zachránit. Město chce jinak stromy vykácet kvůli stavbě autobusového terminálu. Část vzrostlých stromů ale půjde podle odborné firmy přesadit jinam. „Jedna strana blíž k nádraží by prakticky celá až na dva tři stromy měla být přesaditelná. V současné době řešíme umístění stromů, jestli by se měly dát všechny na jedno místo, nebo rozmístit po městě.
Ochranáři chtějí na Pálavu vrátit tzv. nízký les
Na Pálavu se do národní přírodní rezervace Děvín vrátí tradiční lesní hospodaření ve formě nízkého lesa, takzvané pařeziny. Ochranáři pro tento způsob hospodaření vybrali zhruba 20 hektarů lesa na severních svazích Děvína, na kterých se budou střídat těžební zásahy. Cílem je podle ochranářů pomoci ohroženým druhům rostlin a živočichů. Na webu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR o tom informoval Vladan Riedl ze Správy CHKO Pálava.
Titul alej roku získalo lipové stromořadí v Táboře
V 11. ročníku ankety o alej roku zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů získala alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pořadatelského sdružení Arnika Kristýna Dušák. O titul alej roku bojovalo od začátku loňského listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky.
V anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní
V letošní anketě o alej roku lze hlasovat už jen několik dní, končí se 11. ledna. Průběžné výsledky 11. ročníku ankety o nejkrásnější alej roku pořadatelské sdružení Arnika do konce roku odtajnilo, vedla alej v Táboře. Nyní jsou průběžné výsledky opět neveřejné. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí sdružení Kristýna Dušák. O titul alej roku bojuje od začátku listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky.
Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech rostlin, může to pomoci při šlechtění
Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Akademie věd (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii publikoval časopis Nature Plants.
Brněnští odborníci pomáhají v Kambodži s udržitelnou produkcí manga
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomáhají nastartovat udržitelnou produkci manga v oblasti Kampong Speu v Kambodži. Tamní producenti díky českému know-how začali s výrobou solárních sušiček ovoce. Dosud značná část úrody manga přišla vniveč, protože ho pěstitelé nedokázali zpracovat. Nyní se lépe vyrovnají s nadprodukcí, řekl mluvčí univerzity Filip Vrána.
Vánoční stromky z Krkonošského národního parku už nebudou, vhodné smrčky došly
Vánoční stromky vyřezané v lesích Krkonošského národního parku (KRNAP) letos ke koupi nebudou. Vhodné smrčky pro použití na vánoční stromek totiž došly. Stromky s ekologickým certifikátem FSC správci parku každoročně před Vánocemi nabízeli v uplynulých deseti letech. Mezi lidmi o ně byl vždy velký zájem. Prodej se odehrával před sídlem KRNAP ve Vrchlabí a ceny se podle velikosti stromku pohybovaly od 100 do 200 korun za kus.
Lišejníkům svědčí mrtvé dřevo, tým v Karpatech našel i zdánlivě vyhynulé druhy
Mrtvé dřevo v pralesích svědčí lišejníkům. Vyplývá to ze studie týmu, vedeném vědci z České zemědělské univerzity v Praze. (ČZU). Odborníci studovali dlouhodobý dopad přírodních narušení, takzvaných disturbancí, na druhovou rozmanitost lišejníků v tzv. primárních lesích Západních Karpat. Našli vzácné lišejníky a několik druhů považovaných za vyhynulé.
Proč lesy v České republice umírají?
Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.
Arboristé ošetřují jerlíny japonské na nábřeží v Pardubicích
Arboristé začali dnes na Wernerově nábřeží v Pardubicích ořezávat tři vzrostlé jerlíny japonské. Vloni se čtvrtý strom samovolně vyvrátil. Znalci pak navrhli ošetření zbylých stromů. Jerlíny jsou památnými stromy od roku 1994, jejich věk se odhaduje zhruba na 100 a více let.