NEŽIVÁ PŘÍRODA, GEOLODIE

Erozně ohrožená půda bude v ČR nově rozdělená do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem. Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii z metodické příručky ministerstva zemědělství (MZe). Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin, na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.

Pravěké ozdoby, které loni našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu archeologové, jsou více než 8000 let staré. Údaj upřesnila radiouhlíková analýza, původní odhad předpokládal stáří 6000 až 12.000 let, informoval o tom mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš.

Mezinárodní unie geologických věd schválila u Hlásné Třebaně na Berounsku nový stratotyp. Je to geologická lokalita, na které je vymezen standard konkrétního historického geologického období. Stratotyp u Hlásné Třebaně bude definovat spodní hranici silurského období, což odpovídá době před 441 miliony let. Informoval o tom Geologický ústav Akademie věd ČR (AV ČR).

V Karlovarském kraji se znovu objevily silnější záchvěvy země. Zvýšená seismická aktivita začala zhruba před třemi dny. Dnes ráno měly nejsilnější otřesy magnitudo 2,6 stupně. Seismologové ale údaje z automatických měřicích stanic následně ještě upřesňují. Větší výskyt otřesů a zejména těch silnějších může naznačovat příchod seismického roje, řekl seismolog Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Středočeský, Liberecký a Královéhradecký kraj chtějí jednat s ministerstvem životního prostředí o finanční podpoře pro geoparky. Hejtmani se k tomu zavázali ve společném memorandu. Dohodli se také, že budou spolupracovat na udržitelném rozvoji geoparků s ohledem na jejich význam pro turistický ruch, vzdělávání, vědu a výzkum i ochranu přírody a krajiny, informovala Zuzana Žádková ze středočeského krajského úřadu.

Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) společně se svými kolegy dokázali analyzovat potravu trilobita starého 465 milionů let ze sbírek rokycanského muzea. S pomocí nejmodernější zobrazovací metody zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu a dokázali určit i živočichy, které trilobit pozřel. Článek o potravě těchto vyhynulých mořských členovců a jejich roli v prvohorních ekosystémech vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature, sdělil za Přírodovědeckou fakultu UK Michal Andrle.

V Praze se ode dneška setkávají zástupci geoparků z Česka, Peru, Nikaraguy, Tanzanie a Filipín. Diskutovat budou o tom, jak geologii lépe přiblížit veřejnosti a uchovat cenná území pro další generace.

Zrození nové sopky sledoval na Islandu brněnský vědec Lukáš Krmíček. Odebrané vzorky lávy umožní výzkumníkům lépe poznat nitro Země. Krmíček působí v Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, na Islandu pracoval jako člen mezinárodního vulkanologického týmu, sdělila mluvčí brněnské techniky Jana Vyklická. 

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu pozůstatky lidské činnosti po pravěkém osídlení. V Bezejmenné chodbě nalezli nástroje, tzv. štípanou industrii z rohovce, a také úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav, což označují za unikát. Nyní se budou snažit nálezy časově zařadit. U nástrojů pracují s teorií, že jsou z mladšího paleolitu, který je obecně datován jako doba před 50.000 až 10.000 lety.

Jeskyňáři z Holštejnské výzkumné skupiny objevili v Moravském krasu další stovky metrů chodeb a především novou jeskyni. Největší dóm v ní pojmenovali „Jiná dimenze“. Jeskyňáři o tom informovali na sociální síti. Chodby prodlužují systém Amatérské jeskyně, jeskyňáři desítky až stovky metrů nových chodeb objevují každoročně.

Z národní přírodní památky Panská skála v Kamenickém Šenově na Českolipsku odstranil před několika dny geolog Správy CHKO České středohoří čtyři labilní čedičové sloupky. Zůstal tam sice ten nejvíce vykloněný, bezprostřední nebezpečí jeho pádu ale nehrozí.

Přírodní lokalitu Červeňák v Pardubicích prozkoumali nedávno geodeti, některé stromy označili barvou. Průzkum bude podkladem pro projektovou dokumentaci. Město má v plánu v polovině příštího roku začít s úpravami oblasti, uvedla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) v tiskové zprávě.