ŽIVÁ PŘÍRODA A KRAJINA, LES

Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy. Takzvaná endocytóza umožňuje buňkám přijímat látky z okolního prostředí. Nová zjištění mohou v budoucnu pomoci při řízení buněčného dělení rostlin a šlechtění zemědělských plodin. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR o tom informoval. Studii publikoval vědecký časopis Nature Plants.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět v udržitelném zemědělství a ekologii. Univerzita o tom informovala na svém webu. Ve výzkumu budou vědci ještě pokračovat.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Návrat druhu na původní stanoviště je součástí dvouletého projektu záchrany krkonošských jedlí, který letos končí, informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Součástí projektu bylo také založení semenného sadu.

V memorandu o Křivoklátsku, které před několika dny podepsali zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí, není zmínka o hospodaření, jako by už byl vyhlášený národní park, odpověděla mluvčí Lesů ČR Eva Jouková. Součástí memoranda podle ní není lesnický management území, pouze čtyřstupňová zonace definující způsob hospodaření od cíleného po bezzásahovost. Minulý týden informoval web Publico, že do doby vyhlášení národního parku Křivoklátsko budou v navrženém území Lesy ČR dodržovat pravidla a podmínky, jako kdyby tam národní park již byl, řekla mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho, oznámil institut.

Lidé mohou v pražské botanické zahradě v Troji navštívit novou stálou expozici Japonské mlžné lesy. Návštěvníci v ní mohou spatřit desítky druhů rostlin typických pro horské vlhké oblasti Japonska, jako jsou javory, bambusy, kosatce či kapradiny. Součástí expozice jsou i jezírka s mlžícím systémem či altán inspirovaný japonskou architekturou. V budoucnu výstavu doplní další druhy rostlin. Expozici slavnostně otevřeli zástupci Botanické zahrady Praha.

V botanické zahradě v pražské Troji se od 10. října do 2. listopadu bude konat výstava dýní a dýňových dekorací. Motivem letošního 18. ročníku budou pohádky a strašidla. Návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na dekorace s motivy čarodějnic a pavouků, připraven bude i strašidelný hrad. Botanická zahrada Praha o tom informovala v tiskové zprávě. Součástí výstavy bude i doprovodný program v podobě dlabání dýní, workshopů nebo oslav Halloweenu.

Počet připravených sazenic stromů například od lesních školkařů vzrostl, ale poptávka po výsadbách zaostává. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2023 zalesněná plocha 35.222 hektarů a spotřebovalo se 197,5 milionů sazenic. Loni zalesněná plocha činila 29.494 hektarů a spotřebovalo se 159,7 milionů sazenic. Na vině je především nedostatek peněz u samospráv a obcí. V případě, že se sazenice nestihnou vysadit včas, tak se likvidují.

Příležitost podívat se do unikátních fluoritových Jeskyní pod Sněžníkem na Děčínsku bude mít ve středu veřejnost. Odborníci provedou zájemce přírodní památkou a vysvětlí geologický původ Labských pískovců. Informoval o tom mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Na prohlídku byla nutná rezervace, vstupenky už nejsou, vyplývá z informací na webu. Další mimořádné prohlídky budou první soboty v září a říjnu.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub žijících v prostředí s vysokým obsahem soli. Vyskytují se v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím dokáží překvapivě žít i na suchozemských místech s vysokou koncentrací soli, informovala mluvčí ústavu Miroslava Dvořáková.

Obnova krajiny po rozsáhlých lesních požárech závisí na typu území a druhu vegetace, nicméně může být poměrně rychlá. Shodli se na tom odborníci. Například České Švýcarsko se po požárech v roce 2022 začalo obnovovat rychle a není tam potřeba velké lidské účasti. V zemědělské krajině a vinicích by byla ale situace jiná a příroda sama nemůže obnovu zajistit. S požáry se aktuálně kvůli vysokým teplotám potýkají Turecko, Albánie, Španělsko či Bulharsko.