ŽIVÁ PŘÍRODA A KRAJINA, LES

V České republice a Polsku začal na několika místech projekt Life Model Forest, který se zaměřuje na obnovu a ochranu vybraných lesů. Potrvá sedm let a týká se 20 lokalit. Bude se zabývat mimo jiné třeba problémem nedostatku starých a mrtvých stromů nebo otázkou šíření invazních druhů rostlin a živočichů. Zástupci projektu s rozpočtem více než 200 milionů korun o tom informovali.

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR (AV ČR). Podle autorů jsou mykorhizní houby přehlíženou, ale zásadní složkou suchozemských ekosystémů. Studie byla publikována v časopise Nature.

Přístup k prevenci či požární ochraně nebo k ochraně přírody je v národním parku České Švýcarsko a v národním parku Saské Švýcarsko po letech jednotný. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že v ČR oproti Německu stále není možný vstup návštěvníků do lesů na vlastní nebezpečí. Mělo by se to podle něj změnit, ale zatím pro svůj návrh nenašel politickou podporu.

Chránit nejvzácnější lesy Evropy má za cíl projekt, do kterého se zapojí vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU). Pralesovité lesy a solitérní staré stromy podle vědců čelí stále většímu ohrožení. Chybí jim systematická ochrana, ohrožují je klimatické změny i rostoucí tlak na využití krajiny. Mezinárodní projekt Resilient Trees má trvat čtyři roky a podpoří vývoj nástrojů pro identifikaci a ochranu těchto cenných ekosystémů.

Požár lesa na území takzvané Moravské Sahary u Bzence na Hodonínsku v roce 2012 měl podle vědců z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Mohly se vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Škola o výzkumu informovala na svém webu. Hořet v lokalitě začalo na konci května 2012 a pět dní s požárem bojovalo 1600 hasičů z deseti krajů. Hořelo na 165 hektarech.

Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci ve vazbě na unijní nařízení novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Na webu o tom informoval Hrad. Cílem úprav je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů, podle kritiků je ale pro výrobce obtížné dostát požadavkům nařízení.

Růže šípková umí jako jedna z mála rostlin dělit lichý počet chromozomů, zjistili vědci. Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování. Nový vědecký objev může přispět například ke šlechtění rostlin. Informoval o tom Biofyzikální ústav Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Nature.

Hasiči v letošním roce zatím likvidovali 1960 přírodních požárů, z toho více než 650 jich bylo v lese. V obou případech je to více než polovina celkového loňského počtu. Riziková sezona přitom teprve začíná. Hasiči proto nabádají k opatrnosti. Nejčastější příčinou požárů v přírodě je lidská nedbalost, sdělila mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.

Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci ve vazbě na unijní nařízení novela, kterou Senát schválil. Cílem úprav je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů, podle kritiků je ale pro výrobce obtížné dostát požadavkům nařízení. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) senátorům řekl, že nařízení z jeho pohledu představuje zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů a že se Česko snaží v rámci EU o jeho změny.

Vědci zkoumají přínos vysazování kvetoucích pásů rostlin doprostřed polí, tedy do míst, kudy pravidelně projíždí zemědělská technika. Podle výzkumníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu by mohla technika takzvaných kolejových řádků zvýšit biodiverzitu, zlepšit stav půdy a omezit používání pesticidů. Národní centrum o výzkumu informovalo. Vědci chtějí vytvořit alternativní přístup ke klasickému opatření, kdy se biopásy vysazují na okraj polí a které má podle nich jen omezený účinek.

Lesy České republiky (LČR) letos začnou s obnovou vnitřního okruhu Drábských světniček u Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku. Pozůstatky středověkého skalního hradu patří k oblíbeným cílům turistů v Českém ráji, kvůli kritickému stavu některých částí je vnitřní okruh od podzimu 2019 uzavřený. S dokončením prací a následným zpřístupněním se počítá v polovině příštího roku. Záchranný projekt zaplatí LČR, které areál spravují, z vlastních zdrojů, náklady zatím nejsou známé, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) testuje na zvlášť vyčleněných plochách lesa různé způsoby hospodaření blízké přírodě. Lesníci chtějí zjistit, jak nejlépe založit a pěstovat les v době klimatické změny, a to většinou bez vzniku pasek. Dosud podnik pro testování v minulých letech založil 24 ploch a dalších pět ještě hodlá vyčlenit, řekla mluvčí firmy Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.