ŽIVÁ PŘÍRODA A KRAJINA, LES

Velmi vzácný druh ibišku Hibiscus fragilis vykvetl v těchto dnech ve sbírkových sklenících v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Ve volné přírodě tento ibišek roste pouze v horských oblastech ostrova Mauricius. Odborníci jeho četnost v tamní přírodě odhadují na několik desítek rostlin. Na sociálních sítích o tom informovalo Výstaviště Flora.

Letošní rok bude v botanické zahradě v pražské Troji věnován tématu tropů. Zahrada tak oslaví 20. výročí otevření největší expozice skleníku Fata Morgana. „Návštěvníci se mohou těšit na výstavu o skleníku, výstavu motýlů, takzvanou hmatovou výstavu nebo na zrekonstruovanou vinotéku na Vinici svaté Kláry,“ řekl ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.

Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. „Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene,“ uvedlo ekologické Hnutí Duha.

Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. „Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách“, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Křídla hmyzu se mohla vyvinout ze žaber, uvádí nová studie českých vědců. Teorii vyvozují na základě zkoumání zkamenělin, které společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku. Zkameněliny larev mají několik zploštělých výběžků připomínajících žábry nutné k přežití ve vodě a zároveň základy křídel v hrudní části. Jejich struktura je navíc velice podobná žaberním výběžkům. V tiskové zprávě to uvedl Entomologický ústav Akademie věd ČR.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.

Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.

Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti Brdy, která je veřejnosti přístupná od roku 2016, vytrvale roste. V letošní turistické sezoně bude zřejmě kolem 100.000 lidí. Od srpna jí pomáhá Dům přírody Brd v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Tři Trubky, kam přišlo za tři měsíce 6400 platících návštěvníků.

Příští rok se na Program péče o krajinu vyčlení z národního rozpočtu 200 milionů korun, tedy stejně jako v letošním roce. Program slouží především k financování péče o chráněné krajinné oblasti i další chráněná území. Vzhledem ke kritice pozdního vypisování výzev ministerstvo spustilo přijímání žádostí o podporu už dnes, a to do letošního 14. prosince.

Loni se v Česku pokácelo 18.015 stromů podél silnic, nově vysazeno bylo 10.718. V tiskové zprávě to dnes uvedla ekologická organizace Arnika. I když počet pokácených stromů loni meziročně klesl, podle Arniky byl poměr vykácených k nově zasazeným horší než v letech 2020 a 2019. Arnika také upozornila, že silničních stromořadí v české krajině stále ubývá.

Vysazování stromů má smysl, pohlcují spoustu oxidu uhličitého a dokáží zadržet uhlík. Stromy ale zároveň nedokáží vykompenzovat celou uhlíkovou stopu lidstva. Na on-line semináři Klimatické koalice to dnes řekla Jana Smolíková z neziskové organizace CI2. Takzvané uhlíkové offsety by proto měly být doplňkovým řešením, pro krajinu a přírodu mají mít i další přínos.

Lesy města Rokycan, s 3650 hektary porostů pátý největší vlastník obecních lesů v ČR, zaznamenaly výrazný pokles stromů napadených kůrovcem. Odhalilo jim to druhé letošní satelitní snímkování na všech polesích. Odkrylo jen šest ohnisek, za něž se považují tři a více napadených stromů. Při vůbec prvním snímkování v červenci objevili lesníci 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření, řekla mluvčí radnice Adriana Jarošová.