ozuígtí
ááéýzé
Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic zasvětí v pátek noc netopýrům a vrápencům
Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku zasvětí tento pátek noc netopýrům a vrápencům. Zájemci se dozvědí od odborníků detaily z jejich života, ale i to, jak se tito savci váží a měří. Návštěvníky čeká i netradiční prohlídka podzemního labyrintu s baterkami. Netopýry si budu moci prohlédnout i zblízka, odborníci totiž plánují také jejich odchyt do sítí, sdělili zástupci jeskyně. Akce je součástí letošní Mezinárodní noci pro netopýry.
V jeskyni Na Špičáku pobývá kromě několika druhů netopýrů významná populace kriticky ohroženého vrápence malého. Akce začíná od 18:00 herní hodinkou pro nejmenší návštěvníky, v 19:30 začne odborná část, kdy se návštěvníci dozví informace o letounech, jejich druzích, stavbě těla nebo složení potravy, ale i o metodách výzkumu nočních tvorů. „Seznámíme posluchače s tím, co lze zjistit kroužkováním netopýrů, nebo proč se některé druhy už nekroužkují. Nebudou chybět ani informace o průběhu letního a zimního monitoringu. V neposlední řadě ukážeme batdetektory. Ty jsou pro nás při výzkumu netopýrů velkými pomocníky,“ uvedl Vladimír Hanzal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Zhruba po hodině zamíří účastníci do podzemí na individuální prohlídku jeskyně. „Nebude ale s výkladem, na druhé straně však bude oproti těm běžným o něco dobrodružnější. Elektrické osvětlení totiž necháme spát. Doporučujeme proto, aby si návštěvníci donesli baterky,“ uvedla správkyně jeskyně Andrea Švubová. Po návratu z labyrintu čeká návštěvníky ukázka netopýrů odchycených do speciální sítě umístěné nad vchodem do jeskyně. Mezinárodní noc pro netopýry v jeskyni završí dokumentární film Netopýři ve tmě.
Výskyt letounů mapovali odborníci v jeskyni Na Špičáku, která je nejstarší písemně doloženou jeskyní v ČR, naposledy letos v únoru. Zmonitorovali bezmála 130 vrápenců malých. Během svého pravidelného průzkumu narazili zoologové i na několik netopýrů brvitých, velkých, vodních a také na jednoho netopýra řasnatého. Dohromady napočítali přes 150 letounů, uvedla zástupci jeskyně na sociální síti.
Akce spojené s Mezinárodní noci pro netopýry se letos uskuteční i ve dvou dalších zpřístupněných jeskyních – v Chýnovské na Táborsku v pátek 8. září a ve Sloupsko-šošůvských v Moravském krasu v sobotu 16. září. Cílem akce je odbourat mýty a historky, které si lidé zpravidla s netopýry spojují.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Lidé v Dolní Řasnici i Krásném Lese hlasovali pro stavbu větrných elektráren
Obyvatelé Dolní Řasnice i Krásného Lesa na Liberecku dnes v referendech hlasovali pro výstavbu větrných elektráren. Potvrdili tak dřívější anketu. Pokud by referendum dopadlo opačně, musely by obce firmě W.E.B. Větrná energie, která stavbu plánuje, platit za zmařenou investici a porušení smlouvy. Obě referenda jsou platná a závazná pro zastupitele.
Referendum je podle zákona platné, pokud se ho zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů. Výsledek referenda je pro zastupitele závazný, pokud by pro něj hlasovala nadpoloviční většina hlasujících a současně minimálně 25 procent všech oprávněných voličů. V Dolní Řasnici mohlo hlasovat 443 lidí, hlas odevzdalo 308 lidí, platných hlasů bylo 305.
Lidé odpovídali na dotaz: „Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce Dolní Řasnice v samostatné působnosti obce již nepodnikalo žádné kroky směřující k výstavbě větrných elektráren v katastru obce?“ Pro odpověď „NE“ bylo 234 obyvatel, pro odpověď „ANO“ se vyslovilo 71 voličů. „Určitě jsem rád, že referendum proběhlo v poklidu. Chtěl bych poděkovat občanům, že dorazili v takto hojném počtu a jsem rád, že potvrdili výsledek ankety,“ řekl starosta Marek Kratochvíl (Sportovci). Podle něj se referendum uskutečnilo právě kvůli dřívější anketě, která se některým lidem zdála netransparentní.
Referenda v Krásném Lese se zúčastnilo 231 oprávněných voličů ze 404. Občané odpovídali na otázku: „Souhlasíte s tím, aby obecní zastupitelstvo Krásného Lesa v samostatné působnosti činilo veškeré kroky k tomu, aby změnou územního plánu obce Krásný Les, katastrální území 673960, nemohla vzniknout plocha, která by umožňovala výstavbu větrných elektráren?„. „NE“ odpovědělo 154 lidí, pro „ANO“ hlasovalo 75 občanů.
Starostka Stanislava Piněvská (Pro naši obec) řekla, že je nadšená. „Jsme moc rádi, pro obec by to byla velká finanční rána,“ sdělila Piněvská s tím, že pokud by občané výstavbu nepodpořili, úřad by zaplatil asi milion korun. Dolní Řasnice by pak platila asi pět milionů korun. Firma obyvatelům už dřív nabídla kompenzaci na základě výkupních cen energií, svůj podíl by měly dostat i samy obce. Starostka uvedla, že by obec měla získat 400.000 korun.
Firma W.E.B Větrná energie plánuje postavit šest elektráren v Dolní Řasnici a jednu v Krásném lese. Plán zahrnuje ještě dvě elektrárny v blízké Horní Řasnici, projekt ale tamní obyvatelé odmítli. Referendum se tam uskutečnilo s prvním kolem prezidentských voleb v lednu. V Horní Řasnici už dostalo vedení obce dopis, kde firma škodu vyčíslila na dva miliony korun.
Autor: Dolní Řasnice a Krásný Les
Zdroj: ČTK
Ústí nad Orlicí obnovuje lesopark Wolkerovo údolí
Ústí nad Orlicí začalo s obnovou Wolkerova údolí. Lesopark si zachová přírodní ráz, přibydou tam například lavičky a hrací prvky pro děti, uvedla radnice. Lesoparkem protéká Knapovecký potok. Údolí je se mezi sídlišti Štěpnice a Dukla, park je vzdálený asi kilometr od Mírového náměstí. V údolí jsou svahové louky, několik mokřadů, rybník. K podobě se lidé vyjadřovali ve veřejné anketě, hlavně si přáli, aby lesopark zůstal co nejvíc přírodní lokalitou, k tomu chtěli obnovení a rozšíření herních a edukačních prvků. Náklady budou dva miliony korun.
Město už nechalo odstranit herní prvky na hřišti, které je už staré a neodpovídalo bezpečnostním normám. Po úpravách tam bude sestava pro malé i starší děti, kolotoč, balanční kůly nebo vahadlová houpačka. U hřiště budou nové lavičky, stůl, odpadkové koše.
Další herní prvky přibudou na vršku kopce, kde bude věž se skluzavkou a houpačka. „Příjemnými změnami projde také spodní část Wolkerova údolí, u rybníčku vznikne odpočinková zóna vybavená lavičkami a lehátkem. Na dvou místech za rybníčkem haťové chodníky doplněné o didaktické prvky, které podpoří u dětí schopnost objevovat a vzdělávat se v oblasti místního ptactva. Stávající edukační prvky ve Wolkerově údolí budou opraveny a doplněny o naučné ukazatele a ptačí budky,“ uvedl místostarosta Jiří Preclík (ČSSD).
Práce jsou rozdělené na dvě fáze, instalace herních prvků a mobiliáře dětského hřiště u rybníka by měla být hotová do konce srpna. Druhá část zahrnuje opravu a nové prvky naučné stezky, haťové chodníky a nové herní prvky na vršku kopce, bude do konce září.
Autor: Ústí nad Orlicí
Zdroj: ČTK
Výstavba D3 nebyla podle odpůrců prověřena z hlediska dopadu na klima
Chystaná výstavba dálnice D3 přes Posázaví nebyla podle odpůrců prověřena z hlediska dopadu na klima. Vyplývá to podle nich z nového posudku, který si dali zpracovat. Jde o závažnou překážku k prodloužení platnosti zastaralého stanoviska EIA, uvedl dnes v tiskové zprávě spolek Alternativa středočeské D3. Spolku vadí, že D3 povede turisticky atraktivním Posázavím. Doporučuje spíše zvýšit kapacitu silnice I/3 a budovat obchvaty měst.
Ministerstvo dopravy zvolenou trasu dlouhodobě obhajuje. Spolek dnes uvedl, že dokumentace k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), která vedla k vydání souhlasného stanoviska k záměru v roce 2012 a jeho prodloužení v roce 2017, obsahuje podle posudku závažné nedostatky. Jde například o plánování dopravních kapacit pro rok 2030 namísto let 2080 až 2130, chybějící uchopení témat elektromobility či zadržení vody kvůli zvládání sucha.
Dokumentace podle posudku nezohledňuje ani změněné klimatické podmínky a opatření vedoucí k obnovení odolnosti narušených ekosystémů na změny klimatu či plánování odolnosti infrastruktury na nové hydrometeorologické extrémy. Zásadní je podle spolku prověření záměru z hlediska klimatického dopadu podle technického pokynu Evropské komise, což se zatím nestalo. Nedodržení zákona o řádném posuzování vlivu na životní prostředí je důvodem k zahájení šetření Evropské komise, zda není evropská legislativa životního prostředí v ČR obcházena, uvedl spolek. Podle něj chybějí důkazy, že je středočeská D3 z hlediska dopravy nezbytná, a že nezhorší dopady klimatické změny.
Ministerstvo dopravy takzvanou západní variantu dálnice D3 dlouhodobě obhajuje. Podle něj byla opakovaně vyhodnocena jako ekonomicky smysluplná a pro obyvatele nejvhodnější. Alternativní návrh, tedy přidání pruhů k silnici I/3 a výstavbu obchvatů, ministerstvo odmítá. Rozšíření I/3 by podle něj nemohlo nahradit plánovanou D3 v západním koridoru. „Trasa je daná, Česká republika tu stavbu potřebuje. Půjde o to najít takové technické řešení, aby do krajiny dálnice zasáhla co nejcitlivěji,“ prohlásil před časem ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
D3 má spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Zatímco v jižních Čechách se stavělo, ve středních Čechách je schvalovací proces stále na začátku. Středočeská část má měřit 60 kilometrů. Koridor dálnice má být tvořen pěti úseky: Praha-Jílové, Jílové-Hostěradice, Hostěradice-Václavice, Václavice-Voračice a Voračice-Nová Hospoda.
Stát by mohl ještě letos získat územní rozhodnutí na stavbu některých středočeských částí dálnice D3. Je to možné u úseku z Prahy k Václavické spojce. Středočeská část D3 by se podle modelů ministerstva měla stavět v letech 2026 až 2029.
Autor: Alternativa středočeské D3
Zdroj: ČTK