Led 26, 2022 | Zvířata
Sněmovna v prvním kole podpořila vládní novelu, která kvůli EU upravuje pravidla pro oznámení a žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Změny, které nyní má do měsíce projednat sněmovní výbor pro životní prostředí, vycházejí z evropských nařízení a směrnic. Česko je mělo do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března, zdůvodnila dnes poslancům potřebu rychlejšího projednání ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Bývalá Sněmovna obdobnou vládní novelu z roku 2020 nestihla projednat.
Novela mění formu, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Má zavést tzv. standardní datové formáty, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Materiál uvádí, že se „masivní využívání“ standardních datových formátů nepředpokládá. „Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění návrhu.
Autor: Sněmovna ČR
Zdroj: ČTK
Led 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Bobrům nejvíce chutnají vrby a další měkké dřeviny, a pokud je najdou poblíž vody, neohryzávají hospodářsky cennější duby či jasany. Škody na porostech se tak dají eliminovat vysazováním „nárazníkových pásem“ v blízkosti vody, například tam, kde bobři už všechny dřeviny zkonzumovali. Bobři ale nepohrnou ani kvetoucí řepkou, zjistili odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. O výzkumu dnes informoval mluvčí školy Filip Vrána.
Bobři se živí převážně kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny. „Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách,“ uvedl Ondřej Mikulka z lesnické a dřevařské fakulty.
Bobr, dříve na českém území téměř vyhubený, se v posledních desetiletích rozšířil do mnoha povodí v Čechách a na Moravě.
Z lesních oblastí se dostává blíže k městům a zemědělské půdě. V celém Česku žije podle Mendelovy univerzity kolem 6000 bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě. Výzkumy se soustředily převážně na Litovelské Pomoraví a oblast soutoku Moravy a Dyje. Vědci se zaměřili také na potravní preference bobra v polní krajině. Bobři se dokázali přizpůsobit odlišné nabídce oproti lesním oblastem. Zatímco v zimě konzumují dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, v létě se živí bylinnou potravou a polními plodinami.
„Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je cca 1200 korun výnosní ztráty,“ uvedl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky bobrů. Například si staví hráze ze stvolů kukuřice a v zásobárnách mají právě kukuřici či řepu.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Led 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady napočítali 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí 13 různých druhů. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Sčítání se letos konalo poosmnácté.
„Z hlediska počtů vodních ptáků se jednalo o průměrné sčítaní, jež však přineslo některá zajímavá zjištění a potvrdilo dlouhodobé trendy ve vývoji ptačích společenstev v národním parku i jeho okolí, stejně jako dopady změn klimatu,“ uvedl zoolog Správy Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.
Letos ornitologové zahlédli dosud nejvíce orlů. Dva páry viděli dokonce i při námluvních rituálech před pářením. „Orel mořský v Podyjí zatím ještě nikdy nehnízdil. V okolí však už několik párů známe, a tak se třeba dočkáme právě letos. Celkově můžeme stoupající početnost orlů mořských vidět napříč širším regionem, a tak není divu, že i Podyjí je pro tyto majestátní dravce lákavým územím,“ uvedl Mačát. Loni ornitologové zahlédli v Podyjí orlů mořských šest.
Nejvíce jedinců za dobu sčítání ornitologové letos pozorovali také u konipase horského. Tento pták se v Česku vyskytuje pravidelně, na zimu ale odlétal převážně na jihozápad Evropy. „V Podyjí jsme letos viděli celkem tři konipase. Poslední mírné zimy umožňují ptákům zůstat na našem území celoročně. Setkat se s nimi i v zimě je tak stále méně neobvyklé,“ upozornil Mačát.
Druhý největší počet za dobu sčítání odborníci zmapovali u skorce vodního. V národním parku jich napočítali deset. Tento pěvec svoji potravu loví výhradně pod vodou. Na Dyji ho tak lze vidět, jak se potápí přímo do řeky. Na dně pak hledá svoji kořist. Sčítači také potvrdili stabilizaci populace morčáka velkého. „O vyhnízdění této rybožravé kachny jsme informovali už v létě. Během tohoto sčítání jsme zaznamenali minimálně pět jedinců, kteří pravděpodobně pocházejí z podyjského hnízdiště,“ upřesnil Mačát. Nedaleko mostu u Hardeggu ornitologové zahlédli i hohola severního. „Tato zajímavá a neobvyklá severská kachna se v Podyjí občasně objevuje. Naposledy v roce 2017,“ uvedl Mačát.
V parku i v letošním roce zimuje rybí predátor, kormorán velký. Ornitologové potvrdili dvě jejich nocoviště u Znojemské přehrady a napočítali zde zhruba 300 jedinců. Na nocovištích ptáci odpočívají a odtud se také vydávají na lov. V terénu se nocoviště pozná relativně snadno, podle všudypřítomnému trusu. Stromy tak do dálky září sněhově bílou barvou. Stejné nocoviště kormoráni využívali i loni.
Autor: NP Podyjí
Zdroj: ČTK
Led 13, 2022 | Zvířata
V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se na konci loňského roku narodily dvě antilopy, která patří k nejmenším na světě. Jde o miniaturní samici africké antilopy dikdik Kirkův a samici chocholatky červené. Obě antilopy jsou na chov náročné a v zoologických zahradách se objevují vzácně. Jejich množení je podle dvorských chovatelů rarita, řekl mluvčí zoo Michal Šťastný.
U chocholatky červené jde teprve o druhé narozené mládě v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad. První se narodilo v roce 2020 ve Dvoře Králové stejné matce jako nyní a dvorská zoo za odchov tehdy dostala cenu Bílý slon za nejvýznamnější odchov savců v českých a slovenských zoo. Podle světové databáze ZIMS se loni v zoologických zahradách narodilo pouze 12 chocholatek červených.
Chocholatka červená nebo také křovinná váží v dospělosti kolem 13 kilogramů a v kohoutku měří asi 40 centimetrů. Obývá lesy střední a jižní Afriky. Ohrožuje je lov pro maso a ztráta přirozeného prostředí. Na celém světě v zoologických zahradách žije 40 chocholatek červených, z toho 28 jedinců žije v 11 institucích Evropy.
Mládě chocholatky narozené ve Dvoře Králové má nyní kolem jednoho kilogramu. Ošetřovatelé malé samičce říkají Kaia a zatím vyrůstá po boku matky. Ošetřovatelé ji však krmí náhradní stravou. „Nejsme si jisti, že pije. Ve stáji jsme proto instalovali kameru, která chování dvojice sleduje,“ uvedl zoolog Luděk Čulík.
Miniaturní antilopa dikdik Kirkův je kromě velikosti zvláštní malým chobotem, kterým se přizpůsobila k životu v horkých a suchých polopouštích Afriky. Antilopa v dospělosti váží tři až šest kilogramů a dorůstá výšky 30 až 40 centimetrů. Safari park dikdika naposledy rozmnožil loni po předchozí šestileté pauze. Safari park chová dikdiky od roku 2002. Zatím se ve Dvoře Králové narodilo 25 mláďat.
Rodiči malého dikdika jsou opět Debra a Landi. „Malé samici říkáme Doris a odchov probíhá zatím bez problémů. Jak ukázala kontrola, je mládě zdravé a vitální,“ uvedla vrchní ošetřovatelka Monika Darvašová. Obě mláďata malých antilop zůstávají i s matkami v teple zimních stájí. Do venkovních výběhů se vypraví, až to dovolí počasí. Dvorská zoo patří kraji a zaměřuje se na Afriku Je nejnavštěvovanějším turistickým cílem na východě Čech. Loni návštěvnost safari parku vzrostla meziročně o 21 procent na 543.772 lidí, byla tak nejvyšší za posledních 12 let.
Autor: Safari Park Dvůr Králové
Zdroj: ČTK
Led 11, 2022 | Zvířata
Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala v loňském roce do své péče 2365 zvířat 113 druhů. Přijatých zvířat bylo o 35 více než v roce 2020, šlo znovu o nejvyšší počet v historii stanice. Nejčastěji se stanice starala tradičně o ježky západní, kterých bylo loni 443. Bartošovičtí ochránci přírody to uvedli v tiskové zprávě na svých internetových stránkách.
Dalšími nejvíce zastoupenými druhy ve stanici byly loni poštolka obecná, jichž záchranáři přijali 218, rorýs obecný (150), zajíc polní (104), kos černý (90), ježek východní (80), netopýr hvízdavý (78), holub hřivnáč (74), káně lesní (72), veverka obecná (68) a kachna divoká (66). Těchto 11 druhů tvořilo více než 60 procent všech přijatých zvířat.
Oproti předchozímu roku výrazně ubylo ježků západních, jichž loni stanice přijala meziročně o 55 méně. Poštolek bylo o 32 méně, rehků domácích o 34 a kalousů ušatých o 27 méně. Zato se výrazně zvýšily počty přijatých ježků východních (o 33), kachen divokých (o 32), kosů černých (o 31), netopýrů hvízdavých (o 28), zajíců polních (o 27) a holubů hřivnáčů (o 26).
Největší zastoupení měli ve stanici ptáci – bylo jich 1421 zvířat 85 druhů. Savců bylo 928 zvířat 23 druhů, dále bylo mezi živočichy 15 plazů čtyř druhů a jeden obojživelník. Z Moravskoslezského kraje pocházelo 2119 zvířat, tedy 90 procent.
Autor: Bartošovičtí ochránci přírody
Zdroj: ČTK
