Led 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ptačí hodinky, při níž dobrovolníci pomáhají odborníkům se sčítáním zimujících ptáků, se do dnešních 19:00 zúčastnilo 23.400 lidí. Loni jich za stejnou dobu bylo asi o 6000 méně. Nejčastěji pozorovaným ptákem byla zatím sýkora koňadra, následují vrabec polní a vrabec domácí. Celkové průběžné pořadí akce pořádané Českou společnosti ornitologickou (ČSO) je uvedené na webu. Lidé mohou výsledky svého pozorování odevzdávat do 14. ledna.
Loni se nakonec akce zúčastnilo 27.123 lidí, kteří během 19.214 sčítacích hodin pozorovali 538.607 ptáků. „Každým rokem počet účastníků roste, což je velmi potěšitelné. Dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak získávat potřebné údaje z rozsáhlého území. Všem účastníkům patří velký dík,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Letos se koná čtvrtý ročník. Sčítání začalo v pátek. Účastníci při hodinovém pozorování zapisovali vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. Většina sčítání pochází z okolí krmítek. Ornitologové ale sbírají i data o tom, že v danou hodinu žádný pták na krmítko nepřilétl. „I tyto údaje jsou pro nás důležité a prosíme sčitatele o jejich zaznamenání. „Prázdná“ pozorování tvoří prozatím 1,6 procenta sčítání,“ sdělila koordinátorka Ptačí hodinky Alena Jechumtál Skálová. Lidé mohou zaslat i fotografie ze sčítání. Sešlo se jich několik stovek. Zájemci je najdou na flickru ČSO. Pátý ročník Ptačí hodinky se uskuteční od 6. do 8. ledna příštího roku.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Led 4, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Zvonek žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu však jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci – trichomonóze. Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické (ČSO) upozornit na to, že ptáci, které se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. ČSO to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ptákem loňského roku bylo káně lesní.
Titul ptáka roku uděluje ČSO obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Zvonky lze v Česku spatřit po celý rok. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.
V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.
Hlavní příčinou úbytku zvonka je trichomonóza – nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící.
„Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem,“ popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.
Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná. Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ČSO nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také nutné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Podle ČSO byl loni nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další zrnožravce – pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.
Vermouzek uvedl, že klíčová je také prevence – lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Pro 28, 2021 | Zvířata
Sloni, hyeny a gorily si dnes odpoledne v pražské zoo nejdříve pohráli s částí z 60 neprodaných vánočních stromků, které zoologická zahrada obdržela od prodejců, a poté jich většinu zkonzumovali. Jehličnatou nadílku přitom v zoo dostává i řada dalších druhů. Zvířata si v těchto dnech užívají také dárků od návštěvníků, kteří do zoologické zahrady na Štědrý den donesli stovky kilogramů ovoce a zeleniny.
Sváteční krmení slonů indických dnes začalo kolem jedné odpoledne a přihlíželo mu několik desítek lidí, převážně rodin s dětmi. Sloni stromky využili jako hračky i pochoutku. Slůňata se o ně dokonce poprala. Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek dnes novinářům řekl, že pro většinu zvířat jsou stromky především rozptýlení. Podle něho zoo však přijímá jen stromky, které zbyly prodejcům. Na stromcích z domácností by podle něj totiž mohly zůstat zbytky drátků či ozdob, což by zvířatům mohlo ublížit.
Bobek uvedl, že vánoční menu zvířata během komentovaných krmení dostala už v pondělí a podávat se bude do středy. V lednu si však zvířata ještě pochutnají na větvích z vánočního stromu ze Staroměstského náměstí. Dodal, že stromky pravidelně dostává zhruba 15 druhů zvířat. Po slonech dnes odpoledne stromky potěšily i hyeny čabrakové, které sídlí poblíž pavilonu slonů, a gorily nížinné. Pochutnávají si na nich však také třeba nestoři kea, vlci, bizoni, zubři či medojedi. Například žirafy pak podle zástupců zoo využily stromky jako drbátka.
Ředitel připomněl i bohatou nadílku, kterou zvířata dostala od návštěvníků. Ti do trojské zahrady minulý týden donesli téměř 700 kilogramů jablek, 560 kilogramů mrkve, přes půl tuny suchého pečiva a desítky kilogramů dalších pochutin. „Opravdu to byl značný objem krmení,“ dodal Bobek.
K plánům na příští rok pak ředitel poznamenal, že už počátkem roku zoo představí první mládě vombata obecného. „Přivezli jsme ho už v prosinci, ale byl v karanténě, je to nesmírně atraktivní zvíře a významné obohacení Darwinova kráteru,“ podotkl. Dodal, že na jaře zoo očekává příchod luskounů z Tchaj-peje. Jako vrchol pak ředitel označil zářijové otevření nového pavilonu goril. Pavilon podle dříve zveřejněných informací vyjde zhruba na 267 milionů korun. Bude domovem sedmičlenné skupin goril v čele se samcem Richardem, ale i gueréz pláštíkových, kočkodanů, křečkomyší nebo kalonů egyptských.
Autor: ZOO Praha
Zdroj: ČTK
Pro 19, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci objevili populaci cvrčka pobřežního a saranči slaništní na Jindřichohradecku. Jedná se o vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu, které žijí v lokalitách bývalé pískovny Cep II a rašeliniště u Hrdlořez. Cvrček pobřežní i saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí, uvedl entomolog Pavel Marhoul ze spolku Beleco. „Potřebují ale v krajině najít vhodná stanoviště, kterými se mohou stát právě pískovny nebo těžená rašeliniště, pokud jejich obnova probíhá přírodě blízkým způsobem,“ dodal.
Cvrček pobřežní je teplomilný druh, jehož výskyt vědci na území České republiky zaznamenali zatím na jižní Moravě. Právě z tohoto regionu se nyní šíří. Jde o druh žijící původně v záplavových oblastech velkých řek, který se však může přizpůsobit životu na druhotných stanovištích. Pískovna Cep II u Suchdola nad Lužnicí je první známou lokalitou tohoto druhu v Čechách. Saranče slaništní patří rovněž k teplomilným a ve střední Evropě velice lokálním druhům. Jejími původními stanovišti jsou mokřady a vlhké louky. Dlouho se tato saranče rozmnožovala v přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na Břeclavsku, v poslední době se však začala také šířit.
Pískovna Cep II podle vědců představuje přírodní laboratoř. Tůně vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Revitalizace nedalekého rašeliniště Hrdlořezy, které se nachází na ploše 150 hektarů, začala v roce 2019. „Cílem revitalizace je obnova původních hydrologických poměrů průmyslově odtěženého rašeliniště a jeho bezprostředního okolí,“ uvedl Ladislav Rektoris z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vodu z rašeliniště kvůli usnadnění těžby odváděla hustá síť uměle vybudovaných otevřených odvodňovacích kanálů, které se nyní přehradily, aby vznikly mělké vodní plochy a tůně, které napomohou k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení povrchového i podpovrchového odtoku z území. „Aby se rašeliniště rychleji obnovilo, přenesla se rašelinná vegetace z blízkého okolí a rozprostřela se po okrajích nově vytvořených tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů,“ doplnil Rektoris.
Autor: Ekologické sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Pro 17, 2021 | Zvířata
Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli 11 mláďat, jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí. Ornitologové v lokalitě letos napočítali 14 párů. Česká společnost ornitologická to dnes uvedla v tiskové zprávě. Loni vyvedli orli na jihu Moravy sedm mláďat. Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy, jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4000 hnízdících párů. Podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku, jižní Morava je celosvětově severozápadní hranicí jeho výskytu.
„V České republice jsme letos spočítali 14 teritoriálních párů, konkrétně na Břeclavsku, Hodonínsku, Brněnsku a Znojemsku. Jinde v republice orli královští nehnízdí. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch,“ uvedl David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Druhové jméno královský získal tento druh orla podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998 na Břeclavsku. „Od té doby pozorujeme postupný nárůst populace a osidlování dalších území. Minimálně 11 párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Sedm párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem 11,“ uvedl Horal.
Loni ornitologové zaznamenali na jižní Moravě 13 párů, které vyvedly sedm mláďat. Nejvíce mláďat ornitologové evidovali v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo 12 potomků. Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci, ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Orel královský patří rovněž mezi druhy ohrožené otravami jedem Stutox II, používaným proti hrabošům polním.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zdroj: ČTK
