Pro 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Čápi bílí letos na území Česka vyvedli 1567 mláďat, nejvíce v historii programu pro sledování druhu. Loni jich bylo 1226. Na sledování čápů spolupracoval také rekordní počet dobrovolníků – 1008, což je meziročně o 233 lidí více. Česká společnost ornitologická o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
„Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný. Celkem bylo zaznamenáno 1567 vzletných mláďat, nejvíce v historii programu Čapí hnízda, který začal v roce 2014. I letos se lidé obávali o osud čápů během bouřek. Ty ale, na rozdíl od loňského roku, přišly až koncem června, tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ uvedla Gabriela Dobruská, která je koordinátorkou programu Čapí hnízda. Například v roce 2016 čapí populaci těžce zasáhly přívalové deště s kroupami, čápi tehdy vyvedli jen 987 mláďat. Loni pak podle Dobruské kvůli dlouhotrvajícím dešťům uhynula mláďata na téměř polovině hnízd v Moravskoslezském kraji.
Účastníci programu letos zaznamenali 571 hnízd z mláďaty, meziročně o 80 víc. „Při rekordním počtu dobrovolníků, kteří se na monitoringu podíleli se nabízí úvaha, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Jelikož ale v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezóna byla skutečně úspěšnější,“ vysvětlila Dobruská.
Koordinátorka také upozornila, že pro vyhodnocení je mnohem důležitější počet hnízd s více záznamy než absolutní počet zkontrolovaných hnízd. „Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Pro úspěch programu je tedy důležité, aby dobrovolníci kontrolovali hnízdo opakovaně a ideálně po celou sezónu,“ vysvětlila. Za dobu existence programu ornitologové získali přes 50.000 záznamů o hnízdění čápů. Data jsou klíčová pro stanovení reprodukční úspěšnosti, vývoje početnosti i ochranu čápů.
Početnost hnízdících párů se napříč kraji liší. „Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů, které poskytují dostatečnou potravní nabídku. V suchých oblastech s intenzivním zemědělstvím čápi dostatek potravy nenajdou. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí Prahy i Brna, která je patrná již při pohledu na mapu,“ popsala koordinátorka. Nejméně obsazených hnízd je podle ní v Ústeckém a Karlovarském kraji, které jsou však i nejmenšími kraji v republice. Nejvyšší počet je naopak v Moravskoslezském kraji.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2021 | Zvířata
Nový postup při léčbě kotěte úspěšně vyzkoušela vědkyně Martina Načeradská z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Půlročnímu kocourovi, který trpěl nedostatkem růstového hormonu, podala růstový hormon pro léčbu dětí. Kotě se poté uzdravilo. O postupu dnes informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková. Studii o léčbě publikoval časopis Frontiers in Veterinary Science a slouží tak k inspiraci dalším odborníkům. Načeradská působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.
Veterinářka Načeradská se s nemocným kotětem setkala ve své ordinaci na semináři, při kterém se vyšetřují kočky z útulku. Kocour vážil pouze 700 gramů, třikrát méně, než byl měl mít ve svém tehdejším věku. Vedle nedostatku růstového hormonu trpěl i ušním svrabem a onemocněním horních cest dýchacích. „Po zjištění, že má prakticky neměřitelně nízký parametr IGF 1v krvi, nám bylo jasné, že mu musíme dodat růstový hormon. Rozhodli jsme se nasadit rekombinantní růstový hormon. Kočku takto zatím nikdo neléčil, a tak jsme jako první na světě podávali růstový hormon, který se využívá u dětí se stejnou poruchou,“ popsala Načeradská.
Veterináři kocourovi hormon aplikovali dvakrát měsíčně. „Terapie byla nasazena podle pediatrické dávky, kterou jsme přepočítali na váhu kotěte. Jsem moc ráda, že tato experimentální metoda kocourovi pomohla, zachránila mu život. Samozřejmě jsme nevěděli, jestli nebude nějaká nežádoucí reakce, ale dalo se předpokládat, že pozitiva léčby budou převládat nad případnými riziky,“ vysvětlila veterinářka.
Úspěch léčby se nicméně prokázal rychle. Kotě dospělo do stavu, který odpovídal jeho věku a prořezaly se mu trvalé zuby. V osmi měsících už byl kocour zcela zdravý, během léčby odborníci zaznamenali jen mírně zvýšenou hladinu jaterních enzymů, která se však po ukončení léčby vrátila do normálu. Načeradská kocoura nakonec adoptovala. Nadále sleduje jeho zdravotní stav, zvířeti se však daří dobře.
„Je to šťastná a zdravá chlupatá pětikilová koule,“ poznamenala veterinářka. Pokud by kocour léčbou neprošel, pravděpodobně by zemřel. Porucha nevede jen k trpasličímu vzrůstu, ale negativně dopadá, především u psů, i na ledviny. Ty se nedovyvinou a zvířatům hrozí záchvaty hypoglykemie.
„U poruch růstového hormonu (…) obvykle nefunguje imunitní systém. I tento kocourek měl extrémně zvýšené leukocyty, trpěl infekcí. Takový stav zvíře obvykle nepřežije,“ dodala pak Načeradská. U psů je nedostatek růstového hormonu častější než u koček.
Autor: ČZU
Zdroj: ČTK
Pro 10, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a z pražské Univerzity Karlovy zkoumali na místech rekultivovaných po těžbě uhlí na Mostecku hmyz. Našli tam několik druhů, které se v České republice vyskytují vzácně. Šlo například o velký druh pavouka skálovku velkou. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Eva Maříková, mluvčí společnosti Sev.en Energy, jejíž dceřiná společnost vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách spravuje. Rozmanitost bezobratlých druhů je pro budoucí krajinu důležitá, na polích pomáhá regulovat populace škůdců plodin a plevelů a zajišťuje opylování.
Hmyz a další bezobratlé živočichy vědci chytali do tzv. padacích pastí. „Představte si nádobky s hladkými plastovými stěnami zamezujícími úniku bezobratlých pohybujících se po povrchu půdy. Konzervační tekutinou je propylenglykol, konzervant šetrný k životnímu prostředí. Ústí pastí je opatřeno síťkou, která zamezuje vniknutí obratlovců,“ popsal odchyt zkoumaných vzorků Michal Holec z Fakulty životního prostředí UJEP. K nejpočetněji zastoupeným patřili pavouci, dále střevlíkovití a drabčíkovití brouci či stejnonozí korýši a mnohonožky.
„Předběžně můžeme shrnout, že v nasbíraném materiálu se vyskytovalo i relativně velké množství druhů, které rozhodně nepatří k charakteristickým obyvatelům polí. Mnohé z těchto druhů jsou v České republice na ústupu. Jako příklad lze jmenovat velký druh pavouka skálovku velkou, jehož výskyt je v těžebních oblastech severozápadních Čech známý jen z několika těžbou kamene nebo uhlí narušených lokalit, na okolních stepních lokalitách je výskyt rovněž ojedinělý,“ doplnil Holec.
Vědci narazili i na další vzácné členovce. Objevili třeba druh drabčíkovitého brouka s jen velmi lokálním výskytem v okolí. „Pozorována byla například i nápadná, u nás ale velmi vzácná kutilka dlouhoretka krátkokřídlá, zbarvením nejvíce připomínající vosu,“ dodal vědec. Studie stále pokračuje a v budoucnu by měla přinést poznatky i o dalších skupinách bezobratlých, využívajících nově vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách.
Autor: UJEP
Zdroj: ČTK
Pro 1, 2021 | Zvířata
Oblast s intenzivním lovem divokých prasat, kde se vyplácí zástřelné, se ode dneška zvětšila na více než pětinásobek rozlohy. Nyní činí 7200 kilometrů čtverečních, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. V oblasti, která byla od loňské půlky listopadu podél hranice od Šluknovského výběžku před Frýdlantský výběžek až k Harrachovu, se vyplácí 2000 korun za zastřelené divoké prase a 3000 Kč za nález uhynulého prasete.
Nyní bude oblast podél hranice také s Polskem od Královéhradeckého do Moravskoslezského kraje. Ministerstvo zemědělství mimořádné veterinární opatření, kterým se oblast zvětšuje, vyvěsilo na úřední desku. Veterináři se tímto krokem snaží motivovat myslivce k většímu odlovu černé zvěře, která může přenášet africký mor prasat. Pokud se choroba dostane do chovu prasat, musí se chov vybít.
„Až dosud se nacházela v nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje, mezi Hřenskem a Harrachovem. Nyní pokračuje dál podél česko-polské hranice na východ a zasahuje příhraniční oblasti Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Ve vnitrozemí vymezují oblast silnice pokračující od Liberce přes Železný Brod až po Frýdlant nad Ostravicí a hraniční přechod se Slovenskem Bílá – Klokočov. Komunikace vedou přes Trutnov, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Hanušovice, Jeseník, Bruntál, Ostravu, Frýdek-Místek,“ uvedl Vorlíček.
Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda bylo hlavním impulzem k rozšíření oblasti aktuální šíření choroby v Polsku. „Především došlo k prolnutí dosud oddělených oblastí s výskytem afrického moru na východě a západě Polska, to bylo hlavním důvodem pro rozšíření oblasti s intenzivním odlovem,“ řekl Semerád.
Ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman (ČSSD) vyzval myslivce, aby se do intenzivního lovu zapojili. „Je nesmírně důležité snížit co nejvíce populaci divokých prasat, bez toho nedokážeme případnému šíření nemoci efektivně čelit. Uvědomuji si, že myslivce to stojí hodně času, nicméně pokud se na odstřel nezaměříme nyní, mor může populaci prasat zcela zdecimovat,“ uvedl Toman.
Za dobu existence oblasti s intenzivním odlovem v Ústeckém a Libereckém kraji ulovili myslivci 5175 kusů a nálezci nahlásil nález 146 uhynulých kusů prasat divokých. Vyplaceno dosud bylo více než devět milionů Kč, sdělil mluvčí.
Největší výskyt nemoci, kterou přenášejí divoká prasata, je obvykle koncem léta, což je spojené i s migrací divočáků. První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil poprvé africký mor prasat v ČR, byli nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku tehdy objevil poprvé, přičemž jej přenášejí volně žijící zvířata, ale pro lidi není nebezpečný. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat. ČR je v současnosti jednu ze dvou zemí, kde se podařilo nákazu vymýtit.
Autor: Státní veterinární správa
Zdroj: ČTK
Lis 27, 2021 | Zvířata
V Krkonoších začne od středy 1. prosince platit zákaz vstupu k přezimovacím oborám jelení zvěře a krmelištím. Opatření potrvá do 30. dubna 2022. V Krkonošském národním parku (KRNAP) je k tomuto účelu vyčleněno 18 obůrek, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Informace o uzavřených cestách jsou na webu. Omezení vydává Správa KRNAP na zimu pravidelně. Cílem je zajistit klid pro jelení zvěř v obůrkách, která se může na relativně malém oploceném prostoru splašit a způsobit si zranění.
„Jelení zvěř do obůrek teprve přichází, nejsou uzavřené, protože zvěř neustále chodí tam a zpět, zdržuje se poblíž. Bude to tak do doby, než jelení zvěř nebude mít co žrát. To nastane, až nasněží. V současné době v obůrkách může být odhadem okolo 30 procent jelení zvěře,“ řekl Drahný. Obory zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrující do nížin. V obůrkách je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu. Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 450 kusů jelení zvěře.
Shromažďování jelenů na zimu v oplocených místech má pomoci předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese. „Škody vznikají tím, že když zvěř nemá co jíst ve volné krajině, loupá kůru. Oloupaná kůra způsobí, že strom nedoroste výšky, které by mohl dosáhnout nebo dokonce uschne,“ řekl Drahný.
Obůrky na různých místech hor začaly vznikat také proto, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
