Lis 26, 2021 | Zvířata
Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval mluvčí školy Filip Vrána.
Hraboši se živí nejčastěji lístky a stonky rostlin. Některé druhy konzumují i semena lesních dřevin. Kolem poškozených stromů bylo ale většinou zeleně dostatek a výzkumníci zaznamenali i úrodu semen. „Člověk by řekl, proč to dělají, když mají k dispozici tolik přirozené potravy? Z toho důvodu jsme udělali chemické analýzy biomasy bylinného patra a zjistili jsme, že jsou průkazné rozdíly v jejím složení napříč jednotlivými roky,“ uvedl vedoucí výzkumu Josef Suchomel.
V období, kdy bylo letních škod od hrabošů nejvíce, měla vegetace nízký obsah dusíku a zároveň vysoký obsah vlákniny. „Korelovalo to mezi sebou. Čím větší bylo množství vlákniny a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla míra poškození,“ řekl Suchomel. Vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná, dusík naopak potřebují.
Za výkyvy kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců počasí, konkrétně různé množství srážek v letech 2018, 2019 a 2020. „Čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě,“ popsal Suchomel.
Dosud byli lesníci zvyklí, že hraboši poškozují lesní výsadby jen přes zimu. „Pokud by se ale do budoucna opakoval fenomén suchých zim, navíc souběžně s přemnožením hrabošů následující rok, pak může být tato situace častější, a lesníci si budou muset zvyknout na to, že jim hraboši mohou působit škody ne jednou, ale dvakrát do roka,“ řekl Suchomel.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2021 | Zvířata
Lesy ČR vypsaly odměnu 200.000 korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Způsobili škodu ve stovkách tisíc korun. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Pytláci v říjnu v oborách Bulhary a Klentnice podle mluvčí zastřelili dva dospělé jeleny, daňka a laň. Podle mluvčí jde ale jen o poslední případ, policie podle ní řeší v této oblasti řadu dalších.
„V minulosti lidé nelegálně lovili zvěř kvůli masu. V posledních letech jde ale jen o zabití zvířete, což vnímám jako zvrácenost, které je třeba čelit. Proto vyzýváme po dohodě s policií veřejnost, aby nám pomohla pytláka za slíbenou odměnu odhalit,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Lesníci nalezli 26. října zastřeleného daňka a asi 200 metrů od něj jelena a laň. Po pěti dnech našli dalšího usmrceného jelena. „Nechybělo paroží a kusy nebyly ani připravené na odcizení masa. Prostě je někdo zastřelil a nechal ležet. Oba jeleni byli mladí. Je to velká škoda, kterou penězi nevyvážíte,“ uvedl vedoucí mikulovského polesí Zdeněk Piskač.
Obdobným případem zastřeleného daňka se lesníci zabývali v srpnu, zabitou a na místě ponechanou laň našli v první polovině roku. Ve stejné oblasti usmrtil pytlák v květnu 2019 velkého jelena, jakých je podle lesníků velmi málo. I tehdy šlo podle lesníků nejen o ztrátu finanční, ale také chovatelskou.
Informace o možném pachateli lze zaslat na policejní e-mail miloslav.skoupy@pcr.cz nebo je oznámit v pracovní dny od 7:00 do 15:00 na telefonu 974 632 539.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
Lis 19, 2021 | Zvířata
V přírodní rezervaci v Milovicích na Nymbursku podle vědců v posledních pěti letech výrazně přibylo motýlů, přičítají to pastvě divokých koní. Počet motýlů vzrostl z asi 4600 na 12.500 jedinců, tedy o 172 procent. Zásadně se zvýšily počty nejvzácnějšího motýla, modráska hořcového Rebelova, uvedla dnes ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.
Rezervace je v bývalém vojenském prostoru, velcí kopytníci zde pomáhají spásat některé druhy travin, aby se lépe dařilo ohroženým druhům. „Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl.
Chráněný modrásek hořcový Rebelův se před pěti lety v lokalitě objevoval jen na několika místech, pode Ričla šlo o pět jedinců, letos bylo 90 pozorovaných jedinců ve 14 lokalitách. „Díky pastvě a potlačení agresivních druhů trav se obnovila populace hořce křížatého, který začal prosperovat i v dříve zarostlých partiích rezervace. S tím jde ruku v ruce rozšíření a posílení populace modráska hořcového,“ dodal Ričl.
V rezervaci se daří i dalším druhům, například soumračníkovi skořicovému, modráskovi hnědoskrvnnému či modráskovi vikvicovému. K nárůstu výskytu motýlů vedla proměna krajiny ovlivněná pastvou. „Když jsme začínali, byla lokalita zarostlá dominantní třtinou křovištní, ovsíkem a sveřepem. Od druhého až třetího roku pastvy začaly přibývat nektarodárné byliny včetně druhů typických pro kvalitní suché louky, jako například mateřídoušky,“ doplnil entomolog.
Právě kvůli vymírání motýlů v České republice projekt vznikl, uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd a dalších odborných a univerzitních institucí. Motýli jsou podle vědců dobrým ukazatelem celkové kondice ekosystému, protože mají složité životní cykly, během kterých jejich jednotlivá životní stadia potřebují různá prostředí (slunná, zastíněná, s vegetací i bez), která jsou blízko u sebe, protože housenky nejsou při jejich hledání schopny dolézt více než několik metrů.
„Lze říci, že pokud se někde daří velkému počtu druhů motýlů, daří se na tomtéž místě i jiným volně žijícím opylovačům, třeba samotářským včelám a broukům. Ti zajišťují opylování nejen divokých bylin, ale také velké části zemědělských plodin od rajčat a okurek po řepku a veškerého ovoce. Je-li louka zdravá a funkční z hlediska výskytu opylovačů, je zajištěna i produkce hmyzem opylovaných plodin v okolí. Člověkem chovaná včelstva se v současnosti potýkají s různými nemocemi, které je ničí, a úloha divokých opylovačů je proto čím dál významnější,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra AV. Podle něj je proto mnoho důvodů, proč je užitečné sledovat populace motýlů. Nejde jen o jejich význam pro ochranu přírody, ale také o zajištění produkce potravin.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Lis 17, 2021 | Zvířata
V jihočeských lesích žilo před začátkem současné myslivecké sezony 128.100 kusů zvěře. Je to o 2,1 procenta méně než o rok dříve. Největší podíl představovala srnčí zvěř, která tvořila více než 34.000 kusů. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu.
Stav zvěře vychází z dat mysliveckých organizací k letošnímu 31. březnu. Myslivecká sezona trvá od 1. dubna do konce března následujícího roku. „Periodické zjišťování vývoje početních stavů jednotlivých druhů zvěře přispívá k ochraně před vyhubením, ale také pomáhá předcházet nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky,“ uvedla ve zprávě statistického úřadu Irena Vacková.
Dodala, že mezi zmíněné negativní jevy patří například škody v lesnictví a zemědělství nebo přenášení nebezpečných nákaz.
Myslivci v Jihočeském kraji v minulé sezoně ulovili více než 176.000 kusů zvěře. Je to o něco méně než o rok dříve. V Jihočeském kraji se vyskytuje nejvíce divokých kachen v republice. Na konci minulé sezony jich v regionu bylo více než 32.000, což představuje 28 procent z celého Česka. Vysoký poměr zůstal i poté, kdy myslivci na jihu Čech v minulé sezoně odstřelili více než 75.000 divokých kachen, což bylo nejvíce v republice.
Stav zvěře v jihočeských lesích k 31. březnu 2021:
jelení – 3284
daňčí – 4552
mufloní – 1658
srnčí – 34.637
černá – 9681
zajíci – 21.625
kachny – 32.664
bažanti – 20.026
Autor: ČSÚ
Zdroj: ČSÚ
Lis 9, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Odbahnění jezera Čičák v Pardubicích se bude dělat na etapy, a to kvůli chráněným obojživelníkům, kteří v něm žijí. Radnice to plánuje v příštím roce, vodní plocha je poslední ve městě, kde ještě nebyly odstraněny letité sedimenty.
Čičák je v parku Na Špici, který je od roku 2014 opravený. Jezero vzniklo při regulaci toku Labe v 60. letech minulého století. Je nedaleko soutoku Labe a Chrudimky. Po desítkách let se v něm hromadí bahnité nánosy. „Současný stav je takový, že máme hezky upravený park, ne příliš upravené jezero,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Město chtělo odbahnit Čičák v roce 2013 ještě před opravou parku, náklady ale byly vysoké, proto projekt zastavilo. Tenkrát chtělo po Labi odvážet bahno do Semtína. „Projekt by se velmi prodražil. Musela by se překonat plavební komora a pak by se platilo za likvidaci bahna,“ řekl Nadrchal.
Nyní chce město bahno vést proti proudu Labe a vyložit ho v areálu Hůrka. „Tam by se rozhrnulo, vysušilo. Po chemickém rozboru, zda je v pořádku, by se bahno mohlo využít na pole,“ uvedl primátorův náměstek. Podle předběžných odhadů odborníků by sedimenty neměly obsahovat nebezpečné látky, které by znemožnily jeho zemědělské využití.
V případě Matičního jezera, které je odbahněné od konce loňského roku, se sedimenty použily na zpevnění břehů. Jsou ve speciálních pytlích. Plocha jezera se tak zmenšila. „U Čičáku by to vhodné nebylo, není tak velký jako Matiční jezero,“ řekl Nadrchal. Podobně jako u Matičního jezera bude nutné Čičák odbahnit na etapy, protože tam žijí chránění obojživelníci, v době jejich páření se práce musí přerušit. Provoz parku by stavební práce výrazně omezovat neměly.
„Lehce to možná bude obtěžovat drobných hlukem, které dělá sací bagr. A pak povede trubice na loď přistavenou na Labi. Zadní část Čičáku zůstane zarostlá, lehce se pročistí, bude tam biotop, bude tam pásmo s mělčinou vhodné pro obojživelníky,“ řekl Nadrchal. Práce podle něj by měly začít v příštím roce, město za ně zaplatí deset milionů korun. Cenu ukáže výběrové řízení na firmu, která práce udělá.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
