Divočáků je čím dál víc, vytahují sazenice a brání obnově lesů po kůrovci

Lis 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Počty divokých prasat ve střední Evropě podle odborníků rychle rostou a způsobují značné škody na čerstvě vysázených sazenicích stromů. Divočáci je vytahují ze země nejčastěji během prvních čtyř týdnů po výsadbě, a snižují tím úspěšnost obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň hledají způsob, jak rostliny chránit, uvedli v tiskové zprávě.

Vědci získali data z dotazníku mezi vlastníky lesů, z průzkumu škod v modelových oblastech i z experimentů v lokalitách s velkou populací prasat. „Poškození výsadby je rozšířeným jevem, v silně postižených lokalitách může zasáhnout až 80 procent vysazených stromů,“ uvedl Jiří Kamler z lesnické a dřevařské fakulty.

Divočák se podle odborníků neřídí typem sazenic ani složením jejich substrátu. Stromy vytahuje beze stop poškození kořenů. Vědci si však nejsou jistí proč. Jednou z možností je zvědavost kanců. „Pro nás je to velký problém, třeba v posledních dnech nám divočáci vytahali zasázené duby. Cítí čerstvou půdu a larvy zachycené v kořenech. Selatům se zase ve zkypřené půdě dobře ryje, buď hledají žížaly nebo si hrají,“ řekl lesník Zbyněk Šafránek ze Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě.

„Podle získaných údajů odhadujeme, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun,“ sdělil Kamler. Řešením je podle něj snížení počtu divokých prasat a ochrana čerstvě založených porostů nejméně čtyři týdny po výsadbě.
Vědci z Mendelovy univerzity se snaží najít prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, které fungovaly, ale byly drahé. Nyní vyvíjí levnější účinnou látku s odpuzujícími účinky.

Podle Šafránka ale sazenice neničí jen divočáci. „Tuto zkušenost máme i s jinou lesní zvěří, třeba daňky, jeleny nebo muflony. Jdou podél řádku a občas z něj vytáhnou sazenice, které nechají ležet vedle,“ dodal. Lesníci to řeší pachovými odpuzovači zvěře a nejjistější ochrana je stavba oplocenek.

Autor: Mendelova univerzita Brno

Zdroj: ČTK

Jarní zpěv ptáků je podle studie tišší a méně různorodý než v minulosti

Lis 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Česká společnost ornitologická o něm informovala v tiskové zprávě. Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.

Tým vedený vědci z Východoanglické univerzity (UEA) vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině. Zástupci ČSO popsali, že metoda kombinuje údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů. Vědci zkoumali záznamy z více než 200.000 lokalit a posledních 25 let.
„Z většiny míst bohužel nemáme k dispozici historické záznamy ptačích hlasů, a proto jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento fenomén zkoumat,“ uvedl vedoucí mezinárodního týmu Simon Butler. K charakteristice hlasů vědci využily indexy, které odrážejí složitost zpěvu a proměnlivost mezi druhy i variabilitu a intenzitu jednotlivých hlasů v každé lokalitě.

„Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým,“ popsal Butler. Odborník míní, že tato změna může mít špatné dopady i na zdraví lidí a kvalitu jejich života.

„Jelikož lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací,“ podotkl také Butler.

Podle autorů výzkumu je nesnadné předpovědět vztah mezi strukturou ptačích společenstev a vlastnostmi jejich hlasů. „Zjistili jsme, že na lokalitách, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity,“ popsala Catriona Morrisonová z UEA, která data analyzovala. Morrisonová dále uvedla, že například vymizení druhu, jako je budníček obecný, jehož zpěv je bohatý a složitý, bude mít větší dopad na mnohotvárnost hlasů společenstva než třeba ztráta skřehotavého hlasu krkavcovitých ptáků a racků.

„Výzkum potvrzuje zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně,“ uvedl pak spoluautor studie Petr Voříšek, který působí v ČSO. Zdůraznil také, že výzkum ukazuje na zásadní význam dlouhodobých pozorování přírody a práci amatérských ornitologů. Na sběru dat v mnoha zemích, včetně Česka, se jich podílelo několik tisíc. K rekonstrukci historických ptačích hlasů vědci využili data ze severoamerického hnízdního sčítání ptáků, Evropského monitoringu běžných druhů ptáků a on-line databáze Xeno Canto.

Autor: Nature Communications

Zdroj: ČTK

Migrace ptáků z Evropy do Afriky v ohrožení

Lis 1, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata

Nová studie Durhamské univerzity říká, že stěhovaví ptáci tráví v Evropě více času, než tomu bylo dosud. Dle vědců to vyvolává otázky, zda se zimní migrace některých druhů může ještě více prodloužit, či zcela zastavit. Ve studii byla analyzována data z Gambie a Gibraltaru za posledních 50 let. Taková změna návyků není pouhým zajímavým jevem, může mít i fatální následky na ekosystémy jak v Evropě, tak i v Africe.

Mezi postižené druhy patří slavík, pěnice vrbová a některé druhy konipasů, u kterých bylo zjištěno, že tito ptáci tráví v evropských hnízdištích zhruba o 60 dní v roce více. Nejpravděpodobnější příčinou tohoto jevu jsou nejspíše klimatické změny a dostupná vegetace. Dříve se vědci domnívali, že spouštěčem migrace ptáků je rozpoznání délky dne, ale tato nová studie naznačuje, že právě klima a vegetace jsou dalšími rozhodujícími faktory.

Hlavní autor, Kieran Lawrence z Durhamského oddělení biologických věd, řekl „Pokud budou pokračovat trendy, které jsme viděli v rámci této studie, možná zjistíme, že někteří ptáci nebudou vůbec do subsaharské Afriky migrovat a namísto toho stráví celý rok v Evropě.“ Kieran dále tvrdí, že změny v migračních návycích mohou prodloužit i období rozmnožování některých druhů, což ovlivní všechny ostatní druhy v Evropě tím, že se během podzimu a zimy může zvýšit konkurence v boji o potravu. V Africe by měl naopak úbytek ptactva dopad především na počty hmyzu a třeba i na rychlost opylování. Je až neuvěřitelné, co vše změna klimatu ovlivňuje.

Vedoucí celého projektu, profesor Stephen Willis, již avizoval zprávu o tom, že jeho tým začíná pracovat na tvorbě modelu pro simulaci migrací a budoucích scénářů. Simulace migrací by mohla přinést komplexnější pohled na stěhování ptáků po celém světě a predikovat možné výkyvy a jejich dopady změnou faktorů spouštějících migraci.

V současnosti se v Evropě nachází zhruba 90 migračních druhů ptáků, což představuje 5 miliard cestovatelů ročně. Prvenství v migrační vzdálenosti má břehouš rudý, který uletí bez přestávky vzdálenost až 10 200 kilometrů. Druhy ptáků jako například buřňák temný dokážou urazit vzdálenost i kolem 64 tisíc kilometrů za rok, což se rovná okružní cestě kolem světa. Suchozemští ptáci pak uletí kolem 2 500 kilometrů.

Více informací o studii naleznete zde.

Migrace ptáků je více popsána na těchto webových stránkách.

Autor: Ekoosvěta