Čvn 23, 2022 | Neživá příroda, geologie
Mnoho rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na Ukrajině, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba 10.000 let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina. K tomu, že oblast nikdy úplně nezarostla lesem, v minulosti přispěly jak klimatické podmínky, tak zřejmě i lidé – zakládáním požárů. O výzkumu informovali zástupci Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.
Mnoho rostlinných druhů v Západním Podolí, pozoruhodném stepním území na Ukrajině, přetrvává už od konce doby ledové, tedy zhruba 10.000 let. Vyplývá to z výzkumu česko-ukrajinského týmu. Důvodem je podle vědců dlouhodobě stabilní otevřená krajina. K tomu, že oblast nikdy úplně nezarostla lesem, v minulosti přispěly jak klimatické podmínky, tak zřejmě i lidé – zakládáním požárů. O výzkumu informovali zástupci Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.
Studii publikoval časopis Quaternary Science Reviews. Historický kraj Podolí se rozkládá na jihozápadě Ukrajiny a zasahuje i do Moldavska. Západní Podolí je podle AV na biogeografické a kulturní křižovatce mezi střední a východní Evropou. V oblasti se potkávají evropské lesy mírného pásma s kontinentální stepí a lesostepí. Území je velmi cenné kvůli vysoké biodiverzitě a zvláštnímu druhovému složení vegetace. Rostou tam totiž lesní, stepní i horské rostliny, stejně jako druhy středoevropské i ty typické pro východní Evropu. Vědci z Česka tamní stepi začali zkoumat už před dekádou.
Jedním z cílů výzkumu česko-ukrajinského týmu bylo zjistit, jak se území vyvíjelo od konce doby ledové po současnost. V nynějším projektu proto propojili moderní vegetační a paleoekologický výzkum. Výsledky získali pomocí analýz pylů, mikrouhlíků, zbytků rostlinných pletiv, ulit měkkýšů i chemického složení sedimentů.
„Díky této rekonstrukci jsme potvrdili, že zdejší krajina nikdy od konce doby ledové zcela nezarostla lesem, takže tu mohly přežít cenné druhy zdejších stepí a dalších nelesních biotopů,“ uvedl vedoucí výzkumu Jan Roleček.
„Lesem nezarostla ani samotná slatiniště, ze kterých jsme odebírali analyzované sedimenty, což je například v oblasti Západních Karpat, kde obvykle bádáme, jev velmi neobvyklý,“ zdůraznil vědec, který pracuje v oddělení paleoekologie Botanického ústavu. Vedle potvrzení dlouhodobé stability otevřených stanovišť tým také zjistil, že podobu krajiny mohly ovlivňovat i pravidelné požáry, jejichž stopy nalezl v sedimentech. Původci požárů byli zřejmě nejčastěji lidé, kteří v oblasti podle archeologických dat sídlili po celé období studované botaniky. Podle vědců to vysvětluje, proč se les nerozšířil ani v obdobích, kdy pro to panovalo velmi příznivé klima.
Na výzkumu s vědci z botanického ústavu spolupracovali také odborníci z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně a ze správy Haličského národního přírodního parku.
Autor: Akademie věd
Zdroj: ČTK
Čvn 4, 2022 | Neživá příroda, geologie
Geopark Český ráj nově nabízí turistům pro výlety audio průvodce, který se dá stáhnout do mobilního telefonu přes aplikaci SmartGuide. Trasy vedou i méně známými místy Českého ráje. V tiskové zprávě o tom informovala ředitelka geoparku Blanka Nedvědická.
Geopark Český ráj jako jediný z devíti geoparků v Česku patří pro své geologické, přírodní, historické a kulturní hodnoty na prestižní seznam světového dědictví UNESCO. S audio průvodcem a vyprávěním, a to nejen o geologických pozoruhodnostech, se mohou turisté vydat na okruhy od 11 do 23 kilometrů. „Audio průvodce zavede návštěvníky na vrch Káčov a do jeho okolí podél řeky Jizery, do Škodějova za mědí, za drahými kameny okolo Lomnice nad Popelkou, do údolí Plakánku a nemůže chybět Zlatý okruh Hruboskalskem,“ uvedla Nedvědická. Podle ní geopark připravuje další trasy, které bude do průvodce postupně doplňovat.
Autorem vyprávění je znalec Českého ráje a jeden ze zakladatelů Geoparku Český ráj Václav Ziegler. „Ačkoliv sám ve svém požehnaném věku nepoužívá chytrý telefon, osvojil si práci s redakčním systémem SmartGuide a své znalosti a know-how zdigitalizoval a předává dalším generacím,“ dodala ředitelka geoparku.
Autor: Geopark Český ráj
Zdroj: ČTK
Dub 21, 2022 | Neživá příroda, geologie
Plzeňský biologický antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity bude od konce května zkoumat druhy hominidů, předků člověka, v Jihoafrické republice severozápadně od Johannesburgu. V této lokalitě nazývané kolébka lidstva, v níž je hodně fosilií, se výzkumem různých druhů předků lidí dosud nezabýval žádný český vědec.
Do mezinárodního týmu ho pozval vedoucí katedry paleoantropologie univerzity z Johannesburgu díky Friedlovým předchozím výzkumům Homo naledi (člověka hvězdného). Friedl bude zkoumat fragmenty fosilií kostí staré zhruba dva miliony let. Provede klasifikaci a analýzu jejich stavby, kterou propojí s dalšími daty. Tím by mohl přispět k pochopení druhového složení a evoluční historie předků člověka z daného místa. „Je to klasická morfologická analýza. Fosilie projde CT skenerem a hodnotí se rozložení tkáně uvnitř. Zjistí se, jak byl zkoumaný jedinec robustní,“ uvedl.
Vzorky vypreparovali v terénních laboratořích místní lidé zubními vrtačkami z nalámaných kvádrů v jeskyních. „Já už budu pracovat na konkrétních fosiliích, které jsou uložené v depozitáři na univerzitě. Jde o desítky kostí, spíše fragmentů,“ uvedl Friedl. Vědce zajímá druhová příslušnost předků člověka, tedy jestli to byli australopitékové, nebo zástupci rodu „Homo“. „Potom nás zajímají údaje o tělesné stavbě, velikosti a proporcích nebo o specifických morfologických znacích,“ řekl. Podle něj jsou připravené fragmenty velmi dobře fosilizované, na rozdíl od výrazně mladších zkamenělin kostí Homo naledi, člověka hvězdného, které byly ještě sypké.
Podle Friedla není člověk dnešní rozhodně stejný jako dřív. „Na kostech je řada znaků, které my nemáme a naši předci je měli. A srovnáním se můžeme dostat k tomu, kdo ty byl. Hledáme, co to bylo za tvory, jak vypadali, co dělali a jací byli,“ řekl.
Fosilních nálezy předků člověka jsou z oblasti nazývané kolébka lidstva, která se zkoumá přes 100 let. Říká se jí tak proto, že na počátku 20. století tam byly objeveny desítky jeskyní, které obsahují fosilie různých předků člověka v obecném smyslu. „Dnes je to oblast, kde je bohatý fosilní záznam milionů let, a jako jediná je chráněná UNESCO,“ dodal Friedl.
Patnáct jedinců dosud neznámého pradávného lidského druhu objevili vědci v jeskyni v JAR v roce 2013. Mělo se za to, že žil před 2,4 až 2,8 miliony let, podle výzkumů z roku 2017 ale žil asi před 335.000 lety. Homo naledi měřil kolem 150 cm, pánev a ramena měly primitivní stavbu, nohy měl relativně dlouhé s dlouhými chodidly. Hmotnost se odhaduje na 45 kilogramů.
Autor: Agronomické fakulty Mendelovy univerzity
Zdroj: ČTK
Bře 10, 2022 | Neživá příroda, geologie
O lithium v Krušných horách, které chce na Cínovci těžit firma Geomet, projevili zájem i Němci, konkrétně společnost Zinnwald Lithium plc. Zveřejnila závěry testů, které v pilotním měřítku prokázaly životaschopnost výroby hydroxidu lithného. Informuje o tom server Ekonomický deník.
„Výroba hydroxidu lithného pro baterie z cinvalditového koncentrátu je technicky a ekonomicky životaschopná v jejím projektu Zinnwald Lithium v Německu, a to po dokončení zkušebního programu v pilotním měřítku,“ uvedla společnost Zinnwald Lithium.
Prokázalo se, že výtěžnost lithia ze zinnwaldského koncentrátu na lithium-produkt přesahuje 80 procent a je srovnatelná s procesy získávání lithia z jiných typů lithiových zdrojů. Bylo podle ní také prokázáno, že neprodejné vedlejší produkty obsahují jen velmi nízké množství rozpustných, případně ekologicky problematických prvků.
„Jsem potěšen, že jsme dokončili pilotní testy potřebné k prokázání toho, že projekt Zinnwald Lithium je schopen ekonomicky vyrábět smysluplná množství hydroxidu lithného. To je v souladu s naší strategií, podle níž se projekt zaměřuje na výrobu běžných lithiových produktů, po nichž je v evropském odvětví elektrických vozidel a baterií stále větší poptávka. Zejména schopnost projektu zajistit domácí evropské dodávky důležitých vedlejších produktů, jako je síran draselný, dále posiluje naše investiční argumenty, přičemž stejně důležité je, že testovací práce ukazují, že proces nevytváří vedlejší produkty škodlivé pro životní prostředí,“ uvedl podle serveru Ekonomický deník generální ředitel společnosti Zinnwald Lithium Anton du Plessis.
V podzemí pod Krušnými horami se nacházejí stovky tisíc tun lithia, firma Geomet, kterou vlastní společně ČEZ a australský těžař EMH, dělá na Cínovci průzkum už několik let. Podle zveřejněné dokumentace pro posouzení vlivu na životní prostředí chtějí těžaři ročně získat zhruba 1,8 milionu tun rudy, která lithium obsahuje. Záměr počítá s tím, že by se ruda drtila na místě a následně dopravovala potrubím na další zpracování. Rozhodnutí o komerčním využití lithia chce ČEZ učinit v roce 2023. V současném plánu projektu těžby lithia společnosti Geomet se počítá se začátkem těžby v roce 2025.
Autor: Zinnwald Lithium
Zdroj: ČTK
Bře 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.
„Máme výsledky uloženin, kde extrahujeme zbytky rostlin, i z toho zjišťujeme, jak se krajina měnila několik tisíc let až do současnosti,“ uvedl Kuneš. Tým rekonstruuje také proměnu složení lesů, mapuje ale i současnou biodiverzitu v krajině a srovnává rozdíly mezi českou a německou stranou.
„Například, jak se na nich podepsal rozdílný management v krajině a rozdělení železnou oponou. Zjišťujeme, že je tam spousta biotopů přímo vázáných na vznik železné opony. Takové pseudoopuštěné plochy, kam se nikdo nedostal, částečně zarostly, částečně však byly narušované technikou,“ řekl vědec. „Zjišťujeme, že jsou velmi cenné, protože tam žije spousta vzácných druhů živočichů a rostlin,“ uvedl.
Některé druhy ovlivnilo i chování vůči krajině dlouho před vznikem železné opony – například perlorodky říční, které se dožívají až 200 let. „Vztahuje se to k osídlení, které tam bylo dříve, i koncem 19. století. Byla to periferie ze všech stran, Česka, Saska a Bavorska. Zároveň nějak využívaná byla, ty organismy určitý vliv člověka potřebují, ale ne tak intenzivně jako třeba v jižních Čechách, kde perlorodky vlivem intenzivního zemědělství vymizely, protože se zhoršila kvalita vod,“ řekl Kuneš. Připomněl, že pohraniční Aš a její okolí je jednou z nejméně využívaných oblastí v Česku. „Zelený pás podél hranice, který pak vede i Šumavou a jižními Čechami, je na Ašsku významný tím, že je v relativně nízké nadmořské výšce a vytváří nárazníkový pás, kam se i druhy, které byly z okolní krajiny vytlačené, mohly stáhnout a existovat,“ popsal situaci Kuneš.
Dodal, že na bavorské straně je velká fragmentace krajiny, ale zároveň je intenzivněji využívaná. „Stále se tomu snažíme více porozumět, koncem roku bude ještě více výstupů,“ dodal Kuneš. Zmínil i výsledky výzkumu pramenů a kvality vod a proměny související s klimatickou změnou. „Vody je skutečně čím dál méně, potoky, které hostí perlorodky a další druhy, postupně během léta vysychají stále víc. To představuje velkou hrozbu do budoucna,“ řekl Kuneš. Dodal, že tým se bude snažit navrhnout postupy vedoucí k tomu, aby vzácné vodní druhy přetrvaly.
Tým plánuje i exkurze po obou stranách hranice, a to 9., 29. a 30. dubna. Místa ještě upřesní. „Vše bude tlumočené do češtiny i do němčiny, aby se mohli zúčastnit návštěvníci z obou zemí,“ podotkl Kuneš. Na projektu spolupracují odborníci z Univerzity Karlovy, Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze, Univerzity v Řezně a Sdružení pro životní prostředí a ochranu přírody Německa.
Autor: Přírodovědecká fakulta UK
Zdroj: ČTK
