Led 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ptačí hodinky, při níž dobrovolníci pomáhají odborníkům se sčítáním zimujících ptáků, se do dnešních 19:00 zúčastnilo 23.400 lidí. Loni jich za stejnou dobu bylo asi o 6000 méně. Nejčastěji pozorovaným ptákem byla zatím sýkora koňadra, následují vrabec polní a vrabec domácí. Celkové průběžné pořadí akce pořádané Českou společnosti ornitologickou (ČSO) je uvedené na webu. Lidé mohou výsledky svého pozorování odevzdávat do 14. ledna.
Loni se nakonec akce zúčastnilo 27.123 lidí, kteří během 19.214 sčítacích hodin pozorovali 538.607 ptáků. „Každým rokem počet účastníků roste, což je velmi potěšitelné. Dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak získávat potřebné údaje z rozsáhlého území. Všem účastníkům patří velký dík,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Letos se koná čtvrtý ročník. Sčítání začalo v pátek. Účastníci při hodinovém pozorování zapisovali vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. Většina sčítání pochází z okolí krmítek. Ornitologové ale sbírají i data o tom, že v danou hodinu žádný pták na krmítko nepřilétl. „I tyto údaje jsou pro nás důležité a prosíme sčitatele o jejich zaznamenání. „Prázdná“ pozorování tvoří prozatím 1,6 procenta sčítání,“ sdělila koordinátorka Ptačí hodinky Alena Jechumtál Skálová. Lidé mohou zaslat i fotografie ze sčítání. Sešlo se jich několik stovek. Zájemci je najdou na flickru ČSO. Pátý ročník Ptačí hodinky se uskuteční od 6. do 8. ledna příštího roku.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Led 4, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Zvonek žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu však jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci – trichomonóze. Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické (ČSO) upozornit na to, že ptáci, které se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. ČSO to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ptákem loňského roku bylo káně lesní.
Titul ptáka roku uděluje ČSO obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Zvonky lze v Česku spatřit po celý rok. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.
V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.
Hlavní příčinou úbytku zvonka je trichomonóza – nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící.
„Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem,“ popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.
Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná. Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ČSO nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také nutné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Podle ČSO byl loni nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další zrnožravce – pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.
Vermouzek uvedl, že klíčová je také prevence – lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Pro 28, 2021 | Zvířata
Sloni, hyeny a gorily si dnes odpoledne v pražské zoo nejdříve pohráli s částí z 60 neprodaných vánočních stromků, které zoologická zahrada obdržela od prodejců, a poté jich většinu zkonzumovali. Jehličnatou nadílku přitom v zoo dostává i řada dalších druhů. Zvířata si v těchto dnech užívají také dárků od návštěvníků, kteří do zoologické zahrady na Štědrý den donesli stovky kilogramů ovoce a zeleniny.
Sváteční krmení slonů indických dnes začalo kolem jedné odpoledne a přihlíželo mu několik desítek lidí, převážně rodin s dětmi. Sloni stromky využili jako hračky i pochoutku. Slůňata se o ně dokonce poprala. Ředitel zoologické zahrady Miroslav Bobek dnes novinářům řekl, že pro většinu zvířat jsou stromky především rozptýlení. Podle něho zoo však přijímá jen stromky, které zbyly prodejcům. Na stromcích z domácností by podle něj totiž mohly zůstat zbytky drátků či ozdob, což by zvířatům mohlo ublížit.
Bobek uvedl, že vánoční menu zvířata během komentovaných krmení dostala už v pondělí a podávat se bude do středy. V lednu si však zvířata ještě pochutnají na větvích z vánočního stromu ze Staroměstského náměstí. Dodal, že stromky pravidelně dostává zhruba 15 druhů zvířat. Po slonech dnes odpoledne stromky potěšily i hyeny čabrakové, které sídlí poblíž pavilonu slonů, a gorily nížinné. Pochutnávají si na nich však také třeba nestoři kea, vlci, bizoni, zubři či medojedi. Například žirafy pak podle zástupců zoo využily stromky jako drbátka.
Ředitel připomněl i bohatou nadílku, kterou zvířata dostala od návštěvníků. Ti do trojské zahrady minulý týden donesli téměř 700 kilogramů jablek, 560 kilogramů mrkve, přes půl tuny suchého pečiva a desítky kilogramů dalších pochutin. „Opravdu to byl značný objem krmení,“ dodal Bobek.
K plánům na příští rok pak ředitel poznamenal, že už počátkem roku zoo představí první mládě vombata obecného. „Přivezli jsme ho už v prosinci, ale byl v karanténě, je to nesmírně atraktivní zvíře a významné obohacení Darwinova kráteru,“ podotkl. Dodal, že na jaře zoo očekává příchod luskounů z Tchaj-peje. Jako vrchol pak ředitel označil zářijové otevření nového pavilonu goril. Pavilon podle dříve zveřejněných informací vyjde zhruba na 267 milionů korun. Bude domovem sedmičlenné skupin goril v čele se samcem Richardem, ale i gueréz pláštíkových, kočkodanů, křečkomyší nebo kalonů egyptských.
Autor: ZOO Praha
Zdroj: ČTK
Pro 19, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci objevili populaci cvrčka pobřežního a saranči slaništní na Jindřichohradecku. Jedná se o vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu, které žijí v lokalitách bývalé pískovny Cep II a rašeliniště u Hrdlořez. Cvrček pobřežní i saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí, uvedl entomolog Pavel Marhoul ze spolku Beleco. „Potřebují ale v krajině najít vhodná stanoviště, kterými se mohou stát právě pískovny nebo těžená rašeliniště, pokud jejich obnova probíhá přírodě blízkým způsobem,“ dodal.
Cvrček pobřežní je teplomilný druh, jehož výskyt vědci na území České republiky zaznamenali zatím na jižní Moravě. Právě z tohoto regionu se nyní šíří. Jde o druh žijící původně v záplavových oblastech velkých řek, který se však může přizpůsobit životu na druhotných stanovištích. Pískovna Cep II u Suchdola nad Lužnicí je první známou lokalitou tohoto druhu v Čechách. Saranče slaništní patří rovněž k teplomilným a ve střední Evropě velice lokálním druhům. Jejími původními stanovišti jsou mokřady a vlhké louky. Dlouho se tato saranče rozmnožovala v přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na Břeclavsku, v poslední době se však začala také šířit.
Pískovna Cep II podle vědců představuje přírodní laboratoř. Tůně vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Revitalizace nedalekého rašeliniště Hrdlořezy, které se nachází na ploše 150 hektarů, začala v roce 2019. „Cílem revitalizace je obnova původních hydrologických poměrů průmyslově odtěženého rašeliniště a jeho bezprostředního okolí,“ uvedl Ladislav Rektoris z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vodu z rašeliniště kvůli usnadnění těžby odváděla hustá síť uměle vybudovaných otevřených odvodňovacích kanálů, které se nyní přehradily, aby vznikly mělké vodní plochy a tůně, které napomohou k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení povrchového i podpovrchového odtoku z území. „Aby se rašeliniště rychleji obnovilo, přenesla se rašelinná vegetace z blízkého okolí a rozprostřela se po okrajích nově vytvořených tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů,“ doplnil Rektoris.
Autor: Ekologické sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Pro 17, 2021 | Zvířata
Kriticky ohrožení orli královští letos na jihu Moravy vyvedli 11 mláďat, jih Moravy je v tuzemsku jediným územím, kde hnízdí. Ornitologové v lokalitě letos napočítali 14 párů. Česká společnost ornitologická to dnes uvedla v tiskové zprávě. Loni vyvedli orli na jihu Moravy sedm mláďat. Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy, jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4000 hnízdících párů. Podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku, jižní Morava je celosvětově severozápadní hranicí jeho výskytu.
„V České republice jsme letos spočítali 14 teritoriálních párů, konkrétně na Břeclavsku, Hodonínsku, Brněnsku a Znojemsku. Jinde v republice orli královští nehnízdí. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch,“ uvedl David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Druhové jméno královský získal tento druh orla podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Orli královští jsou původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil v roce 1998 na Břeclavsku. „Od té doby pozorujeme postupný nárůst populace a osidlování dalších území. Minimálně 11 párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Sedm párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem 11,“ uvedl Horal.
Loni ornitologové zaznamenali na jižní Moravě 13 párů, které vyvedly sedm mláďat. Nejvíce mláďat ornitologové evidovali v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo 12 potomků. Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci, ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Orel královský patří rovněž mezi druhy ohrožené otravami jedem Stutox II, používaným proti hrabošům polním.
Autor: Česká společnost ornitologická
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Čápi bílí letos na území Česka vyvedli 1567 mláďat, nejvíce v historii programu pro sledování druhu. Loni jich bylo 1226. Na sledování čápů spolupracoval také rekordní počet dobrovolníků – 1008, což je meziročně o 233 lidí více. Česká společnost ornitologická o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
„Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný. Celkem bylo zaznamenáno 1567 vzletných mláďat, nejvíce v historii programu Čapí hnízda, který začal v roce 2014. I letos se lidé obávali o osud čápů během bouřek. Ty ale, na rozdíl od loňského roku, přišly až koncem června, tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ uvedla Gabriela Dobruská, která je koordinátorkou programu Čapí hnízda. Například v roce 2016 čapí populaci těžce zasáhly přívalové deště s kroupami, čápi tehdy vyvedli jen 987 mláďat. Loni pak podle Dobruské kvůli dlouhotrvajícím dešťům uhynula mláďata na téměř polovině hnízd v Moravskoslezském kraji.
Účastníci programu letos zaznamenali 571 hnízd z mláďaty, meziročně o 80 víc. „Při rekordním počtu dobrovolníků, kteří se na monitoringu podíleli se nabízí úvaha, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Jelikož ale v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezóna byla skutečně úspěšnější,“ vysvětlila Dobruská.
Koordinátorka také upozornila, že pro vyhodnocení je mnohem důležitější počet hnízd s více záznamy než absolutní počet zkontrolovaných hnízd. „Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Pro úspěch programu je tedy důležité, aby dobrovolníci kontrolovali hnízdo opakovaně a ideálně po celou sezónu,“ vysvětlila. Za dobu existence programu ornitologové získali přes 50.000 záznamů o hnízdění čápů. Data jsou klíčová pro stanovení reprodukční úspěšnosti, vývoje početnosti i ochranu čápů.
Početnost hnízdících párů se napříč kraji liší. „Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů, které poskytují dostatečnou potravní nabídku. V suchých oblastech s intenzivním zemědělstvím čápi dostatek potravy nenajdou. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí Prahy i Brna, která je patrná již při pohledu na mapu,“ popsala koordinátorka. Nejméně obsazených hnízd je podle ní v Ústeckém a Karlovarském kraji, které jsou však i nejmenšími kraji v republice. Nejvyšší počet je naopak v Moravskoslezském kraji.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2021 | Zvířata
Nový postup při léčbě kotěte úspěšně vyzkoušela vědkyně Martina Načeradská z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Půlročnímu kocourovi, který trpěl nedostatkem růstového hormonu, podala růstový hormon pro léčbu dětí. Kotě se poté uzdravilo. O postupu dnes informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková. Studii o léčbě publikoval časopis Frontiers in Veterinary Science a slouží tak k inspiraci dalším odborníkům. Načeradská působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.
Veterinářka Načeradská se s nemocným kotětem setkala ve své ordinaci na semináři, při kterém se vyšetřují kočky z útulku. Kocour vážil pouze 700 gramů, třikrát méně, než byl měl mít ve svém tehdejším věku. Vedle nedostatku růstového hormonu trpěl i ušním svrabem a onemocněním horních cest dýchacích. „Po zjištění, že má prakticky neměřitelně nízký parametr IGF 1v krvi, nám bylo jasné, že mu musíme dodat růstový hormon. Rozhodli jsme se nasadit rekombinantní růstový hormon. Kočku takto zatím nikdo neléčil, a tak jsme jako první na světě podávali růstový hormon, který se využívá u dětí se stejnou poruchou,“ popsala Načeradská.
Veterináři kocourovi hormon aplikovali dvakrát měsíčně. „Terapie byla nasazena podle pediatrické dávky, kterou jsme přepočítali na váhu kotěte. Jsem moc ráda, že tato experimentální metoda kocourovi pomohla, zachránila mu život. Samozřejmě jsme nevěděli, jestli nebude nějaká nežádoucí reakce, ale dalo se předpokládat, že pozitiva léčby budou převládat nad případnými riziky,“ vysvětlila veterinářka.
Úspěch léčby se nicméně prokázal rychle. Kotě dospělo do stavu, který odpovídal jeho věku a prořezaly se mu trvalé zuby. V osmi měsících už byl kocour zcela zdravý, během léčby odborníci zaznamenali jen mírně zvýšenou hladinu jaterních enzymů, která se však po ukončení léčby vrátila do normálu. Načeradská kocoura nakonec adoptovala. Nadále sleduje jeho zdravotní stav, zvířeti se však daří dobře.
„Je to šťastná a zdravá chlupatá pětikilová koule,“ poznamenala veterinářka. Pokud by kocour léčbou neprošel, pravděpodobně by zemřel. Porucha nevede jen k trpasličímu vzrůstu, ale negativně dopadá, především u psů, i na ledviny. Ty se nedovyvinou a zvířatům hrozí záchvaty hypoglykemie.
„U poruch růstového hormonu (…) obvykle nefunguje imunitní systém. I tento kocourek měl extrémně zvýšené leukocyty, trpěl infekcí. Takový stav zvíře obvykle nepřežije,“ dodala pak Načeradská. U psů je nedostatek růstového hormonu častější než u koček.
Autor: ČZU
Zdroj: ČTK
Pro 10, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a z pražské Univerzity Karlovy zkoumali na místech rekultivovaných po těžbě uhlí na Mostecku hmyz. Našli tam několik druhů, které se v České republice vyskytují vzácně. Šlo například o velký druh pavouka skálovku velkou. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Eva Maříková, mluvčí společnosti Sev.en Energy, jejíž dceřiná společnost vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách spravuje. Rozmanitost bezobratlých druhů je pro budoucí krajinu důležitá, na polích pomáhá regulovat populace škůdců plodin a plevelů a zajišťuje opylování.
Hmyz a další bezobratlé živočichy vědci chytali do tzv. padacích pastí. „Představte si nádobky s hladkými plastovými stěnami zamezujícími úniku bezobratlých pohybujících se po povrchu půdy. Konzervační tekutinou je propylenglykol, konzervant šetrný k životnímu prostředí. Ústí pastí je opatřeno síťkou, která zamezuje vniknutí obratlovců,“ popsal odchyt zkoumaných vzorků Michal Holec z Fakulty životního prostředí UJEP. K nejpočetněji zastoupeným patřili pavouci, dále střevlíkovití a drabčíkovití brouci či stejnonozí korýši a mnohonožky.
„Předběžně můžeme shrnout, že v nasbíraném materiálu se vyskytovalo i relativně velké množství druhů, které rozhodně nepatří k charakteristickým obyvatelům polí. Mnohé z těchto druhů jsou v České republice na ústupu. Jako příklad lze jmenovat velký druh pavouka skálovku velkou, jehož výskyt je v těžebních oblastech severozápadních Čech známý jen z několika těžbou kamene nebo uhlí narušených lokalit, na okolních stepních lokalitách je výskyt rovněž ojedinělý,“ doplnil Holec.
Vědci narazili i na další vzácné členovce. Objevili třeba druh drabčíkovitého brouka s jen velmi lokálním výskytem v okolí. „Pozorována byla například i nápadná, u nás ale velmi vzácná kutilka dlouhoretka krátkokřídlá, zbarvením nejvíce připomínající vosu,“ dodal vědec. Studie stále pokračuje a v budoucnu by měla přinést poznatky i o dalších skupinách bezobratlých, využívajících nově vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách.
Autor: UJEP
Zdroj: ČTK
Pro 1, 2021 | Zvířata
Oblast s intenzivním lovem divokých prasat, kde se vyplácí zástřelné, se ode dneška zvětšila na více než pětinásobek rozlohy. Nyní činí 7200 kilometrů čtverečních, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. V oblasti, která byla od loňské půlky listopadu podél hranice od Šluknovského výběžku před Frýdlantský výběžek až k Harrachovu, se vyplácí 2000 korun za zastřelené divoké prase a 3000 Kč za nález uhynulého prasete.
Nyní bude oblast podél hranice také s Polskem od Královéhradeckého do Moravskoslezského kraje. Ministerstvo zemědělství mimořádné veterinární opatření, kterým se oblast zvětšuje, vyvěsilo na úřední desku. Veterináři se tímto krokem snaží motivovat myslivce k většímu odlovu černé zvěře, která může přenášet africký mor prasat. Pokud se choroba dostane do chovu prasat, musí se chov vybít.
„Až dosud se nacházela v nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje, mezi Hřenskem a Harrachovem. Nyní pokračuje dál podél česko-polské hranice na východ a zasahuje příhraniční oblasti Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Ve vnitrozemí vymezují oblast silnice pokračující od Liberce přes Železný Brod až po Frýdlant nad Ostravicí a hraniční přechod se Slovenskem Bílá – Klokočov. Komunikace vedou přes Trutnov, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Hanušovice, Jeseník, Bruntál, Ostravu, Frýdek-Místek,“ uvedl Vorlíček.
Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda bylo hlavním impulzem k rozšíření oblasti aktuální šíření choroby v Polsku. „Především došlo k prolnutí dosud oddělených oblastí s výskytem afrického moru na východě a západě Polska, to bylo hlavním důvodem pro rozšíření oblasti s intenzivním odlovem,“ řekl Semerád.
Ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman (ČSSD) vyzval myslivce, aby se do intenzivního lovu zapojili. „Je nesmírně důležité snížit co nejvíce populaci divokých prasat, bez toho nedokážeme případnému šíření nemoci efektivně čelit. Uvědomuji si, že myslivce to stojí hodně času, nicméně pokud se na odstřel nezaměříme nyní, mor může populaci prasat zcela zdecimovat,“ uvedl Toman.
Za dobu existence oblasti s intenzivním odlovem v Ústeckém a Libereckém kraji ulovili myslivci 5175 kusů a nálezci nahlásil nález 146 uhynulých kusů prasat divokých. Vyplaceno dosud bylo více než devět milionů Kč, sdělil mluvčí.
Největší výskyt nemoci, kterou přenášejí divoká prasata, je obvykle koncem léta, což je spojené i s migrací divočáků. První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil poprvé africký mor prasat v ČR, byli nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku tehdy objevil poprvé, přičemž jej přenášejí volně žijící zvířata, ale pro lidi není nebezpečný. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat. ČR je v současnosti jednu ze dvou zemí, kde se podařilo nákazu vymýtit.
Autor: Státní veterinární správa
Zdroj: ČTK
Lis 27, 2021 | Zvířata
V Krkonoších začne od středy 1. prosince platit zákaz vstupu k přezimovacím oborám jelení zvěře a krmelištím. Opatření potrvá do 30. dubna 2022. V Krkonošském národním parku (KRNAP) je k tomuto účelu vyčleněno 18 obůrek, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Informace o uzavřených cestách jsou na webu. Omezení vydává Správa KRNAP na zimu pravidelně. Cílem je zajistit klid pro jelení zvěř v obůrkách, která se může na relativně malém oploceném prostoru splašit a způsobit si zranění.
„Jelení zvěř do obůrek teprve přichází, nejsou uzavřené, protože zvěř neustále chodí tam a zpět, zdržuje se poblíž. Bude to tak do doby, než jelení zvěř nebude mít co žrát. To nastane, až nasněží. V současné době v obůrkách může být odhadem okolo 30 procent jelení zvěře,“ řekl Drahný. Obory zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrující do nížin. V obůrkách je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu. Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 450 kusů jelení zvěře.
Shromažďování jelenů na zimu v oplocených místech má pomoci předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese. „Škody vznikají tím, že když zvěř nemá co jíst ve volné krajině, loupá kůru. Oloupaná kůra způsobí, že strom nedoroste výšky, které by mohl dosáhnout nebo dokonce uschne,“ řekl Drahný.
Obůrky na různých místech hor začaly vznikat také proto, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.
Autor: KRNAP
Zdroj: ČTK
