Lis 26, 2021 | Zvířata
Lesníci se stále častěji potýkají s tím, že hraboši ohryzávají kůru stromů nejenom v zimě, kdy je nedostatek jiné potravy, ale také během vegetační sezony. Vysvětlení pro dříve neobvyklé chování dosud chybělo. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumali jev několik let na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. Zjistili, že za letními škodami stojí nejenom přemnožení hrabošů, ale také klimatická změna, suché zimy a jejich následky, informoval mluvčí školy Filip Vrána.
Hraboši se živí nejčastěji lístky a stonky rostlin. Některé druhy konzumují i semena lesních dřevin. Kolem poškozených stromů bylo ale většinou zeleně dostatek a výzkumníci zaznamenali i úrodu semen. „Člověk by řekl, proč to dělají, když mají k dispozici tolik přirozené potravy? Z toho důvodu jsme udělali chemické analýzy biomasy bylinného patra a zjistili jsme, že jsou průkazné rozdíly v jejím složení napříč jednotlivými roky,“ uvedl vedoucí výzkumu Josef Suchomel.
V období, kdy bylo letních škod od hrabošů nejvíce, měla vegetace nízký obsah dusíku a zároveň vysoký obsah vlákniny. „Korelovalo to mezi sebou. Čím větší bylo množství vlákniny a čím méně bylo dusíku, tím vyšší byla míra poškození,“ řekl Suchomel. Vláknina je pro některé druhy hrabošů těžce stravitelná, dusík naopak potřebují.
Za výkyvy kvality rostlinné biomasy stojí podle vědců počasí, konkrétně různé množství srážek v letech 2018, 2019 a 2020. „Čím sušší zima, tím horší kvalita biomasy následující jaro a tím větší škody od hlodavců v létě,“ popsal Suchomel.
Dosud byli lesníci zvyklí, že hraboši poškozují lesní výsadby jen přes zimu. „Pokud by se ale do budoucna opakoval fenomén suchých zim, navíc souběžně s přemnožením hrabošů následující rok, pak může být tato situace častější, a lesníci si budou muset zvyknout na to, že jim hraboši mohou působit škody ne jednou, ale dvakrát do roka,“ řekl Suchomel.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2021 | Zvířata
Lesy ČR vypsaly odměnu 200.000 korun za odhalení pachatele či pachatelů, kteří v říjnu zastřelili několik kusů zvěře v oborách nedaleko Mikulova na Břeclavsku. Způsobili škodu ve stovkách tisíc korun. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Pytláci v říjnu v oborách Bulhary a Klentnice podle mluvčí zastřelili dva dospělé jeleny, daňka a laň. Podle mluvčí jde ale jen o poslední případ, policie podle ní řeší v této oblasti řadu dalších.
„V minulosti lidé nelegálně lovili zvěř kvůli masu. V posledních letech jde ale jen o zabití zvířete, což vnímám jako zvrácenost, které je třeba čelit. Proto vyzýváme po dohodě s policií veřejnost, aby nám pomohla pytláka za slíbenou odměnu odhalit,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Lesníci nalezli 26. října zastřeleného daňka a asi 200 metrů od něj jelena a laň. Po pěti dnech našli dalšího usmrceného jelena. „Nechybělo paroží a kusy nebyly ani připravené na odcizení masa. Prostě je někdo zastřelil a nechal ležet. Oba jeleni byli mladí. Je to velká škoda, kterou penězi nevyvážíte,“ uvedl vedoucí mikulovského polesí Zdeněk Piskač.
Obdobným případem zastřeleného daňka se lesníci zabývali v srpnu, zabitou a na místě ponechanou laň našli v první polovině roku. Ve stejné oblasti usmrtil pytlák v květnu 2019 velkého jelena, jakých je podle lesníků velmi málo. I tehdy šlo podle lesníků nejen o ztrátu finanční, ale také chovatelskou.
Informace o možném pachateli lze zaslat na policejní e-mail miloslav.skoupy@pcr.cz nebo je oznámit v pracovní dny od 7:00 do 15:00 na telefonu 974 632 539.
Autor: Lesy ČR
Zdroj: ČTK
Lis 19, 2021 | Zvířata
V přírodní rezervaci v Milovicích na Nymbursku podle vědců v posledních pěti letech výrazně přibylo motýlů, přičítají to pastvě divokých koní. Počet motýlů vzrostl z asi 4600 na 12.500 jedinců, tedy o 172 procent. Zásadně se zvýšily počty nejvzácnějšího motýla, modráska hořcového Rebelova, uvedla dnes ochranářská společnost Česká krajina v tiskové zprávě.
Rezervace je v bývalém vojenském prostoru, velcí kopytníci zde pomáhají spásat některé druhy travin, aby se lépe dařilo ohroženým druhům. „Proměna lokality i zvýšení počtu motýlů v posledních letech jsou tak viditelné, že je musel postřehnout i naprostý laik. Motýlů je zřetelně více než v době, kdy pastva začínala,“ uvedl entomolog David Ričl.
Chráněný modrásek hořcový Rebelův se před pěti lety v lokalitě objevoval jen na několika místech, pode Ričla šlo o pět jedinců, letos bylo 90 pozorovaných jedinců ve 14 lokalitách. „Díky pastvě a potlačení agresivních druhů trav se obnovila populace hořce křížatého, který začal prosperovat i v dříve zarostlých partiích rezervace. S tím jde ruku v ruce rozšíření a posílení populace modráska hořcového,“ dodal Ričl.
V rezervaci se daří i dalším druhům, například soumračníkovi skořicovému, modráskovi hnědoskrvnnému či modráskovi vikvicovému. K nárůstu výskytu motýlů vedla proměna krajiny ovlivněná pastvou. „Když jsme začínali, byla lokalita zarostlá dominantní třtinou křovištní, ovsíkem a sveřepem. Od druhého až třetího roku pastvy začaly přibývat nektarodárné byliny včetně druhů typických pro kvalitní suché louky, jako například mateřídoušky,“ doplnil entomolog.
Právě kvůli vymírání motýlů v České republice projekt vznikl, uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd a dalších odborných a univerzitních institucí. Motýli jsou podle vědců dobrým ukazatelem celkové kondice ekosystému, protože mají složité životní cykly, během kterých jejich jednotlivá životní stadia potřebují různá prostředí (slunná, zastíněná, s vegetací i bez), která jsou blízko u sebe, protože housenky nejsou při jejich hledání schopny dolézt více než několik metrů.
„Lze říci, že pokud se někde daří velkému počtu druhů motýlů, daří se na tomtéž místě i jiným volně žijícím opylovačům, třeba samotářským včelám a broukům. Ti zajišťují opylování nejen divokých bylin, ale také velké části zemědělských plodin od rajčat a okurek po řepku a veškerého ovoce. Je-li louka zdravá a funkční z hlediska výskytu opylovačů, je zajištěna i produkce hmyzem opylovaných plodin v okolí. Člověkem chovaná včelstva se v současnosti potýkají s různými nemocemi, které je ničí, a úloha divokých opylovačů je proto čím dál významnější,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra AV. Podle něj je proto mnoho důvodů, proč je užitečné sledovat populace motýlů. Nejde jen o jejich význam pro ochranu přírody, ale také o zajištění produkce potravin.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
Lis 17, 2021 | Zvířata
V jihočeských lesích žilo před začátkem současné myslivecké sezony 128.100 kusů zvěře. Je to o 2,1 procenta méně než o rok dříve. Největší podíl představovala srnčí zvěř, která tvořila více než 34.000 kusů. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu.
Stav zvěře vychází z dat mysliveckých organizací k letošnímu 31. březnu. Myslivecká sezona trvá od 1. dubna do konce března následujícího roku. „Periodické zjišťování vývoje početních stavů jednotlivých druhů zvěře přispívá k ochraně před vyhubením, ale také pomáhá předcházet nekontrolovatelnému nárůstu početních stavů se všemi negativními důsledky,“ uvedla ve zprávě statistického úřadu Irena Vacková.
Dodala, že mezi zmíněné negativní jevy patří například škody v lesnictví a zemědělství nebo přenášení nebezpečných nákaz.
Myslivci v Jihočeském kraji v minulé sezoně ulovili více než 176.000 kusů zvěře. Je to o něco méně než o rok dříve. V Jihočeském kraji se vyskytuje nejvíce divokých kachen v republice. Na konci minulé sezony jich v regionu bylo více než 32.000, což představuje 28 procent z celého Česka. Vysoký poměr zůstal i poté, kdy myslivci na jihu Čech v minulé sezoně odstřelili více než 75.000 divokých kachen, což bylo nejvíce v republice.
Stav zvěře v jihočeských lesích k 31. březnu 2021:
jelení – 3284
daňčí – 4552
mufloní – 1658
srnčí – 34.637
černá – 9681
zajíci – 21.625
kachny – 32.664
bažanti – 20.026
Autor: ČSÚ
Zdroj: ČSÚ
Lis 9, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Odbahnění jezera Čičák v Pardubicích se bude dělat na etapy, a to kvůli chráněným obojživelníkům, kteří v něm žijí. Radnice to plánuje v příštím roce, vodní plocha je poslední ve městě, kde ještě nebyly odstraněny letité sedimenty.
Čičák je v parku Na Špici, který je od roku 2014 opravený. Jezero vzniklo při regulaci toku Labe v 60. letech minulého století. Je nedaleko soutoku Labe a Chrudimky. Po desítkách let se v něm hromadí bahnité nánosy. „Současný stav je takový, že máme hezky upravený park, ne příliš upravené jezero,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Město chtělo odbahnit Čičák v roce 2013 ještě před opravou parku, náklady ale byly vysoké, proto projekt zastavilo. Tenkrát chtělo po Labi odvážet bahno do Semtína. „Projekt by se velmi prodražil. Musela by se překonat plavební komora a pak by se platilo za likvidaci bahna,“ řekl Nadrchal.
Nyní chce město bahno vést proti proudu Labe a vyložit ho v areálu Hůrka. „Tam by se rozhrnulo, vysušilo. Po chemickém rozboru, zda je v pořádku, by se bahno mohlo využít na pole,“ uvedl primátorův náměstek. Podle předběžných odhadů odborníků by sedimenty neměly obsahovat nebezpečné látky, které by znemožnily jeho zemědělské využití.
V případě Matičního jezera, které je odbahněné od konce loňského roku, se sedimenty použily na zpevnění břehů. Jsou ve speciálních pytlích. Plocha jezera se tak zmenšila. „U Čičáku by to vhodné nebylo, není tak velký jako Matiční jezero,“ řekl Nadrchal. Podobně jako u Matičního jezera bude nutné Čičák odbahnit na etapy, protože tam žijí chránění obojživelníci, v době jejich páření se práce musí přerušit. Provoz parku by stavební práce výrazně omezovat neměly.
„Lehce to možná bude obtěžovat drobných hlukem, které dělá sací bagr. A pak povede trubice na loď přistavenou na Labi. Zadní část Čičáku zůstane zarostlá, lehce se pročistí, bude tam biotop, bude tam pásmo s mělčinou vhodné pro obojživelníky,“ řekl Nadrchal. Práce podle něj by měly začít v příštím roce, město za ně zaplatí deset milionů korun. Cenu ukáže výběrové řízení na firmu, která práce udělá.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Počty divokých prasat ve střední Evropě podle odborníků rychle rostou a způsobují značné škody na čerstvě vysázených sazenicích stromů. Divočáci je vytahují ze země nejčastěji během prvních čtyř týdnů po výsadbě, a snižují tím úspěšnost obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň hledají způsob, jak rostliny chránit, uvedli v tiskové zprávě.
Vědci získali data z dotazníku mezi vlastníky lesů, z průzkumu škod v modelových oblastech i z experimentů v lokalitách s velkou populací prasat. „Poškození výsadby je rozšířeným jevem, v silně postižených lokalitách může zasáhnout až 80 procent vysazených stromů,“ uvedl Jiří Kamler z lesnické a dřevařské fakulty.
Divočák se podle odborníků neřídí typem sazenic ani složením jejich substrátu. Stromy vytahuje beze stop poškození kořenů. Vědci si však nejsou jistí proč. Jednou z možností je zvědavost kanců. „Pro nás je to velký problém, třeba v posledních dnech nám divočáci vytahali zasázené duby. Cítí čerstvou půdu a larvy zachycené v kořenech. Selatům se zase ve zkypřené půdě dobře ryje, buď hledají žížaly nebo si hrají,“ řekl lesník Zbyněk Šafránek ze Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě.
„Podle získaných údajů odhadujeme, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun,“ sdělil Kamler. Řešením je podle něj snížení počtu divokých prasat a ochrana čerstvě založených porostů nejméně čtyři týdny po výsadbě.
Vědci z Mendelovy univerzity se snaží najít prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, které fungovaly, ale byly drahé. Nyní vyvíjí levnější účinnou látku s odpuzujícími účinky.
Podle Šafránka ale sazenice neničí jen divočáci. „Tuto zkušenost máme i s jinou lesní zvěří, třeba daňky, jeleny nebo muflony. Jdou podél řádku a občas z něj vytáhnou sazenice, které nechají ležet vedle,“ dodal. Lesníci to řeší pachovými odpuzovači zvěře a nejjistější ochrana je stavba oplocenek.
Autor: Mendelova univerzita Brno
Zdroj: ČTK
Lis 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Česká společnost ornitologická o něm informovala v tiskové zprávě. Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.
Tým vedený vědci z Východoanglické univerzity (UEA) vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině. Zástupci ČSO popsali, že metoda kombinuje údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů. Vědci zkoumali záznamy z více než 200.000 lokalit a posledních 25 let.
„Z většiny míst bohužel nemáme k dispozici historické záznamy ptačích hlasů, a proto jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento fenomén zkoumat,“ uvedl vedoucí mezinárodního týmu Simon Butler. K charakteristice hlasů vědci využily indexy, které odrážejí složitost zpěvu a proměnlivost mezi druhy i variabilitu a intenzitu jednotlivých hlasů v každé lokalitě.
„Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým,“ popsal Butler. Odborník míní, že tato změna může mít špatné dopady i na zdraví lidí a kvalitu jejich života.
„Jelikož lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací,“ podotkl také Butler.
Podle autorů výzkumu je nesnadné předpovědět vztah mezi strukturou ptačích společenstev a vlastnostmi jejich hlasů. „Zjistili jsme, že na lokalitách, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity,“ popsala Catriona Morrisonová z UEA, která data analyzovala. Morrisonová dále uvedla, že například vymizení druhu, jako je budníček obecný, jehož zpěv je bohatý a složitý, bude mít větší dopad na mnohotvárnost hlasů společenstva než třeba ztráta skřehotavého hlasu krkavcovitých ptáků a racků.
„Výzkum potvrzuje zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně,“ uvedl pak spoluautor studie Petr Voříšek, který působí v ČSO. Zdůraznil také, že výzkum ukazuje na zásadní význam dlouhodobých pozorování přírody a práci amatérských ornitologů. Na sběru dat v mnoha zemích, včetně Česka, se jich podílelo několik tisíc. K rekonstrukci historických ptačích hlasů vědci využili data ze severoamerického hnízdního sčítání ptáků, Evropského monitoringu běžných druhů ptáků a on-line databáze Xeno Canto.
Autor: Nature Communications
Zdroj: ČTK
Lis 1, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Nová studie Durhamské univerzity říká, že stěhovaví ptáci tráví v Evropě více času, než tomu bylo dosud. Dle vědců to vyvolává otázky, zda se zimní migrace některých druhů může ještě více prodloužit, či zcela zastavit. Ve studii byla analyzována data z Gambie a Gibraltaru za posledních 50 let. Taková změna návyků není pouhým zajímavým jevem, může mít i fatální následky na ekosystémy jak v Evropě, tak i v Africe.
Mezi postižené druhy patří slavík, pěnice vrbová a některé druhy konipasů, u kterých bylo zjištěno, že tito ptáci tráví v evropských hnízdištích zhruba o 60 dní v roce více. Nejpravděpodobnější příčinou tohoto jevu jsou nejspíše klimatické změny a dostupná vegetace. Dříve se vědci domnívali, že spouštěčem migrace ptáků je rozpoznání délky dne, ale tato nová studie naznačuje, že právě klima a vegetace jsou dalšími rozhodujícími faktory.
Hlavní autor, Kieran Lawrence z Durhamského oddělení biologických věd, řekl „Pokud budou pokračovat trendy, které jsme viděli v rámci této studie, možná zjistíme, že někteří ptáci nebudou vůbec do subsaharské Afriky migrovat a namísto toho stráví celý rok v Evropě.“ Kieran dále tvrdí, že změny v migračních návycích mohou prodloužit i období rozmnožování některých druhů, což ovlivní všechny ostatní druhy v Evropě tím, že se během podzimu a zimy může zvýšit konkurence v boji o potravu. V Africe by měl naopak úbytek ptactva dopad především na počty hmyzu a třeba i na rychlost opylování. Je až neuvěřitelné, co vše změna klimatu ovlivňuje.
Vedoucí celého projektu, profesor Stephen Willis, již avizoval zprávu o tom, že jeho tým začíná pracovat na tvorbě modelu pro simulaci migrací a budoucích scénářů. Simulace migrací by mohla přinést komplexnější pohled na stěhování ptáků po celém světě a predikovat možné výkyvy a jejich dopady změnou faktorů spouštějících migraci.
V současnosti se v Evropě nachází zhruba 90 migračních druhů ptáků, což představuje 5 miliard cestovatelů ročně. Prvenství v migrační vzdálenosti má břehouš rudý, který uletí bez přestávky vzdálenost až 10 200 kilometrů. Druhy ptáků jako například buřňák temný dokážou urazit vzdálenost i kolem 64 tisíc kilometrů za rok, což se rovná okružní cestě kolem světa. Suchozemští ptáci pak uletí kolem 2 500 kilometrů.
Více informací o studii naleznete zde.
Migrace ptáků je více popsána na těchto webových stránkách.
Autor: Ekoosvěta
Říj 9, 2021 | Zvířata
Mláďata pandy červené, která se v pražské zoologické zahradě narodila před čtyřmi měsíci, jsou samec a samička. Dvojčata tohoto druhu se v zoo v Troji narodila vůbec poprvé. Návštěvníci zoo mohou mláďata spatřit ve venkovním výběhu u hlavního vchodu do areálu. Zoo o tom informovala v tiskové zprávě.
„Mláďata prospívají velmi dobře, při pohybu ve větvích jsou ještě občas neohrabaná, ale den ode dne se jejich motorika zlepšuje,“ uvedla vrchní chovatelka Denisa Zběhlíková. Zatímco ještě v září se mláďata zdržovala v boudě, kam je jejich matka chodila kojit, nyní se už samostatně pohybují po venkovním výběhu. Tam je návštěvníci zoo mohou zahlédnout zvláště v ranních hodinách a kolem poledne. Mláďata sice jejich matka podle chovatelky nadále krmí, malé pandy už ale ochutnávají i bambus a speciální granule pro listožravce.
Rodiči pandích dvojčat jsou samice Regica a samec Pat. Zatímco třináctiletý Pat je už zkušeným otcem, pro dvouletou Regicu, která v pražské Troji žije od loňského roku, jsou to první potomci. Ve volné přírodě se o mláďata stará výhradně samice. Důvodem je to, že pandy červené žijí ve svém přirozeném prostředí převážně samotářsky. Samice rovněž pro své potomky připravuje hnízdo ve stromové dutině.
Pandy červené jsou podle zoo choulostivé šelmy, jejichž chov je náročný.
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature, IUCN) se jedná o ohrožený druh. Původním domovem pand jsou horské lesy a bambusové houštiny v Číně, Indii, Bhútánu a Barmě. Tamní lidé je loví pro maso a kožešinu, která například v čínském Jün-nanu symbolizuje šťastná manželství, a proto se z ní šijí čapky pro novomanžele. Tyto zhruba třiceticentimetrové a pětikilové savce ohrožuje rovněž úbytek jejich přirozeného prostředí.
Pražská zoo chová pandy červené od roku 1955. Nyní mohou návštěvníci zoo pandy pozorovat ve výběhu u hlavního vchodu. Původně byl tento výběh, který byl v zoo vybudovaný jako první, určený vlkům. Do dnešní podoby byl upravený v roce 1993. Chov pand červených v Troji ale dlouho nebyl úspěšný. První odchov se v Praze podařil v roce 2012, kdy se samici Marii a samci Patovi narodil sameček Akim.
Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa. Kvůli pandemii covidu-19 však zaznamenala úbytek návštěvníků. Loni do zahrady zavítalo 851.623 lidí, tedy téměř o 605.000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.
Autor: Zoo Praha
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: Zoo Praha
Říj 7, 2021 | Zvířata
Krnov na Bruntálsku chce zajistit lepší podmínky pro žáby kuňky žlutobřiché, které jsou na území Česka ohroženým a chráněným druhem. V lokalitě přírodní památky Staré Hliniště, kde se obojživelník vyskytuje, se budou například kácet stromy, aby žáby měly více slunce.
Na úpravy lokality město uvolnilo víc než 64.000 korun a nyní hledá firmu, která práce provede. „Zakázka zahrnuje potlačení invazivních druhů rostlin a pokácení šestnácti dřevin zastiňujících vodní hladinu zdejších tůní. Hotovo by snad mohlo být do konce roku,“ řekl referent městského úřadu Dušan Martiník, který má na starost veřejnou zeleň a ochranu krajiny. Cílem zásahu je zachování pestré skladby zdejších lesních, nelesních, vodních a mokřadních biotopů s příznivými podmínkami pro rozmnožování i život obojživelníků a plazů. Kromě kuňky zde žijí i další obojživelníci – evropsky významný druh čolek velký, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan hnědý, ještěrka obecná i živorodá, slepýš křehký či užovka obojková.
„Zastíněné vodní plochy mohou způsobovat postupný úbytek populace čolka i dalších druhů obojživelníků. Porosty v okolí tůní budou proto probrány tak, aby během dne byly osluněny. Z pokácených dřevin pak budou zhotoveny úkryty pro obojživelníky v podobě plazníků, líhnišť či zimoviště,“ dodal Martiník. Dodal, že z okrajů ploch budou odstraněny invazní rostliny a dřeviny, jako jsou dub červený a škumpa orobincová.
Přírodní památkou bylo Staré Hliniště vyhlášeno v roce 1989, aby se zmírnily splachy agrochemikálií z polí, což vedlo ke zhoršení kvality vody v tůních a ústupu čolka velkého. V současnosti existuje plán péče do roku 2024 navržený krajem, na jehož realizaci se město Krnov podílí. „Máme metodické pokyny, jak postupovat, kdy se například vůbec nesmí mulčovat a sekat se může pouze kosou nebo křovinořezem. Každoročně odstraňujeme nálety v šířce přibližně dva metry a postupně opravujeme mobiliář,“ řekla mluvčí města Dita Círová.
Autor: Krnov na Bruntálsku
Zdroj: ČTK
