Čvc 27, 2021 | Zvířata
Ornitologové letos zatím zaznamenali pouze 48 mláďat sýčka obecného. V loňské vydařené sezoně jich bylo rekordních 95. Podle ornitologů je na vině úbytek hrabošů. Sýčci totiž svá mláďata převážně hraboši živí. Zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) o tom informovali v dnešní tiskové zprávě. Sýček obecný patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy, v zemi žije zhruba stovka párů. Druhu uškodilo i chladné jaro. ČSO proto očekává, že populace sýčků oslabí.
Podle ČSO je oproti loňské euforii letošní bilance velmi smutná. „Celkově jsme spočítali 32 hnízdění, což je o jedno méně než loni. Skutečný počet hnízdních párů bude jistě vyšší, ale pravděpodobně nepřesáhne 50 párů v celé oblasti severozápadních Čech, kde se současně nachází největší populace sýčků v České republice. Minulý rok sýčkové průměrně vyvedli 4,7 mláděte na snůšku, letos to bylo jen 2,4 mláděte na snůšku,“ popsal Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. „Za úbytek může přednostně kolaps populace hrabošů. Loni byli hraboši na populačním vrcholu a jejich predátorům – sovám a dravcům – se díky tomu dařilo. Nacházeli jsme budky doslova zaskládané ulovenými hraboši. Jak jsme ale upozorňovali, hraboší populace se po vrcholu rázem zhroutí, což se stalo letos. Hrabošů je nedostatek a tento trend kopírují i sýčci,“ dodal odborník. Zástupci ČSO uvedli, že v roce 2019 bylo zaznamenáno 66 mláďat, o rok dříve 43 jedinců a v roce 2017 pak 37 mladých sýčků. Podle dříve zveřejněných údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v červnu počty hrabošů v Česku znovu poklesly. Z květnových 117 aktivních východů z nor na hektar na 112. Už v květnu klesly hraboší populace proti dubnu na třetinu.
Podle ornitologů navíc chladné jaro zapříčinilo nedostatek hmyzu, kterým se sýčci také živí. „Chladné jaro vedlo i k tomu, že mnohé snůšky byly neúspěšné, například zastydla vajíčka anebo jeden z rodičů zahynul,“ poznamenal Šálek. Dodal, že bylo zaznamenáno 68 volajících samečků, což je o šest více než loni. Vzhledem k velmi úspěšnému loňsku jde však o minimální nárůst. Důvod Šálek vidí v zimě bohaté na sníh a také ve studených jarních měsících, které někteří dospělí sýčci nepřežili. Ornitologové se tudíž obávají stagnace i populačního poklesu ohroženého druhu.
Z dlouhodobého hlediska sýčkům, kteří byli v minulosti nejpočetnější tuzemskou sovou, uškodilo intenzivní zemědělství. Sýčkům nevyhovují rozsáhlá nečleněná pole, potřebují krajinné prvky jako travnaté pásy, úhory, meze či ostrůvky keřů a stromů. Ministerstvo životního prostředí loni schválilo pro sýčky záchranný program.
„Abychom sýčky podpořili, chráníme je přímo v terénu. Spolupracujeme se zemědělci, kteří jsou naši hlavní spojenci při ochraně sýčků a jejichž spolupráce si vážíme. Domlouváme šetrnější hospodaření, na louky umisťujeme berličky, ze kterých mohou sýčci lovit, a zároveň odstraňujeme nebezpečné technické pasti, jako jsou napáječky pro dobytek či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit,“ sdělil ke konkrétním krokům ochrany Šálek. „Na farmy, kde sýčci žijí, umisťujeme budky, zabezpečené proti kunám a kočkám. Letošní pozitivní zprávou je vysoký počet obsazených budek. Letos sýčci zahnízdili v 18 budkách, které jsme jim připravili, což je stejný počet jako loni,“ zdůraznil vědec. Ornitologové zkouší i další podpůrné metody. Ve spolupráci se Zoo Plzeň například zkusili podložit oplozená vajíčka ptáků z odchovu do hnízda jednoho dlouhodobě neplodného divokého páru. Pokus byl ale neúspěšný.
V posledních letech také ochranáři kroužkují mláďata sýčků i dospělé ptáky, aby zjistili více o dlouhověkosti, přežívání, stabilitě teritorií a rozptylu mláďat. „Z jednoho hnízda, kde jsme minulý rok kroužkovali rekordních sedm mláďat, máme z letošního jara tři zpětné odchyty – jedno mládě se od místa kroužkování rozptýlilo 16 kilometrů, ale bohužel zahynulo zapadlé v komíně. Další dva odchycení ptáci, oba samečci, si našli teritorium 14 km od místa narození, spárovali se se samičkami a úspěšně zahnízdili. Takové vzdálené rozptyly mláďat ukazují pro sýčky pořád naději, že jednotlivé (sub)populace si stále vyměňují jedince a tím dochází k zamezení příbuzenského křížení,“ uvedl Šálek. „Bohužel plno jedinců se rozptýlí do oblastí, kde sýčci nežijí a v dalších letech se nezapojí do rozmnožování,“ uzavřel vědec.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2021 | Zvířata
V hodonínské zoo se narodilo mládě opice gibona lara. Zahrada tak navázala na tradici odchovů tohoto druhu. Mládě, jehož pohlaví zatím nebylo určeno, je v pořádku, matka ho pravidelně kojí. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí zahrady Marie Blahová. Zoo je po tornádu stále uzavřená. Mládě se narodilo v neděli, jde o druhé mládě dotyčného páru.
„Starší mládě, které se narodilo v lednu 2019, se stále nachází se svou rodinou ve společné ubikaci. Po narození nového potomka se postupně vyrovnává s tím, že nemá již matku pouze pro sebe a stále se snaží zaujmout pozornost jak svých rodičů, tak i chovatelů,“ uvedla zooložka Lenka Štursová.
Hodonínská zoo je dlouhodobým chovatelem gibonů. „Stávající giboní rodinka přicestovala do hodonínské zoo koncem května minulého roku z francouzské zoo v Saint Martin la Plaine ve složení samec, samice a odrostlé mládě. Jednalo se o dohodnutou výměnu za naši starší samici, která pocházela ještě z volné přírody. Ta byla ve francouzské zoo připojena k přibližně stejně starému samci rovněž pocházejícímu z volné přírody,“ uvedla Štursová.
Giboni lar, jejichž domovinou je oblast jihovýchodní Asie, jsou uzpůsobení životu v korunách stromů. Mají krátký nos, nízkou lebku a dopředu mířící oči, které umožňují vynikající prostorové vidění. Paže mají delší než pánevní končetiny, prsty ruky jsou dlouhé, palec naopak malý a vzdálený od ostatních prstů. Palec u nohy se může postavit do opozice vůči ostatním prstům. Giboni nemají ocas, ale zato mají sedací hrboly, které jim umožňují spát ve větvích stromů. Živí se převážně ovocem.
Hodonínská zoo je stále uzavřená kvůli odklízení následků tornáda, které v oblasti u Hodonína poničilo poslední červnový čtvrtek asi 1200 domů. V zoo tornádo mimo jiné silně poničilo psí útulek. Zoo lze finančně podpořit zasláním peněz na transparentní účet 1122122/0100, kdy variabilní symbol 6666 je pro pomoc zoo a 4444 pro pomoc útulku.
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2021 | Zvířata
Čtyři desítky syslů odchycených v mladoboleslavské lokalitě na Radouči se dnes stěhovaly do Velkých Pavlovic na Břeclavsku. Posílí tamní kolonii, která v posledních dvou letech i kvůli přívalovým dešťům zaznamenala početní pokles. Z původních stovek syslů tam přežívají už pouze jednotlivci. V tiskové zprávě to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která stojí za záchranným programem sysla.
„Sysel obecný patří mezi kriticky ohrožené, a tedy nejvíce chráněné druhy české přírody. V minulosti ho lidé pronásledovali a cíleně hubili jako zemědělského škůdce. Počty syslů klesaly také kvůli změnám v hospodaření v krajině. Ubylo tak míst, která by mohl samovolně osídlit. Sysla to dovedlo až na pokraj vyhubení,“ uvedl ředitel agentury František Pelc.
Velké Pavlovice dlouhodobě patřily mezi místa s nejpočetnějším výskytem sysla v ČR. Kvůli geografické izolaci jednotlivých lokalit podle ochránců ale už nenastává přirozená výměna zvířat tak, jako tomu bylo kdysi. Pokud kolonii zasáhne například silný přívalový déšť, který zdejší sysly zdecimuje, šance na samovolnou obnovu je téměř nulová. Mladoboleslavská zvířata podle ochránců vnesou mezi zbývající sysly ve Velkých Pavlovicích novou krev. To znamená, že se zvýší genetická variabilita a podpoří se tím další zdravý vývoj celé kolonie. Přesun syslů také odlehčí domovské kolonii na Radouči v Mladé Boleslavi.
Evropsky významná lokalita Radouč je jedním ze 42 známých míst v České republice, kde tento kriticky ohrožený hlodavec žije. Od ostatních se ale liší. Navazuje totiž na městské sídliště a s oblibou sem chodí lidé na procházky. Většinou neodolají a sysly krmí. Ti pak ztrácejí svou přirozenou plachost i ostražitost, a snáz je může ulovit třeba kočka nebo dravý pták.
„Počty syslů na mladoboleslavské Radouči se rok, co rok zvyšují. Pokaždé skoro dvojnásobně. Vloni jsme odhadovali, že zde žije asi 1500 zvířat. Přitom v roce 2018 to byly asi jen tři stovky. Na našem území je to nyní největší kolonie tohoto kriticky ohroženého hlodavce,“ uvedla koordinátorka záchranného programu Tereza Brzobohatá.
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Několik komentovaných vycházek za ptačími sousedy chystá tento týden Česká společnost ornitologická (ČSO). Lidé mohou na různých místech Česka sledovat s odborníky například chování rorýsů, jiřiček, ale i netopýrů. O vycházkách ČSO informuje na webu. Budou v různé dny, každá však začíná od 19:30.
Ve středu vyrazí za ptáky na hnízdištích lidé ve Zlíně. Podle ČSO jsou v plánu také ukázky moderních metod výzkumu a ochrany netopýrů – včetně detektorů, které převádí neslyšitelné zvukové signály netopýrů do formy, kterou zaznamená lidské ucho. Účastníci také uvidí handicapované netopýry ze záchranné stanice. Sraz bude před kulturním střediskem v Malenovicích, zájemci se musí nahlásit dopředu telefonicky nebo e-mailem. „V současnosti jsou ještě volná místa,“ řekla Lenka Kozubík Pechová z oddělení ochrany přírody a zemědělství na zlínském magistrátu. Ta vycházku povede s expertem na městské ptactvo a netopýry Evženem Tošenovským z ČSO. Akce se koná ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů.
O ptactvu žijícím v blízkosti člověka a netopýrech bude i čtvrteční vycházka v Brně-Kohoutovicích. Ornitolog Kryštof Horák lidi seznámí s tím, co pro ptáky v městech představuje největší hrozbu. Pohovoří třeba i o způsobech, kterými netopýři využívají městské prostředí. Lidé se sejdou na zastávce Jírovcova. Ve Svitavách doplní v pátek cestu kolem hnízd jiřiček a rorýsů i ukázky kroužkování ptactva. Vycházka za tajemstvím zvířecích sousedů, vedená ornitology Jakubem Vránou a Jiřím Machem, startuje před Ottendorferovým domem a skončí kolem 22:00.
Vrána povede i sobotní procházku za ptactvem a netopýry v Bošovicích na Vyškovsku. Podle ČSO se tam lidé sejdou před vstupem do Papouščí zoo. Pro exkurze v Brně, Svitavách a Bošovicích podle ČSO není nutná předchozí rezervace.
Zdroj: ČTK
Čvc 8, 2021 | Zvířata
K pozorování čapích hnízd vyzvala veřejnost Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle ornitologů lidé letos spatřili malá čápata na 515 hnízdech, na 269 hnízdech už byla mláďata vzrostlá. Informace o velkých mláďatech čápů bílých trénujících let jsou klíčová pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdění, uvedli zástupci ČSO v tiskové zprávě.
„V letošním roce se poprvé blížíme 1000 zapojených dobrovolníků. Za poslední dva roky se počet zapojených lidí téměř zdvojnásobil! To nás moc těší, protože to hlavní – zjištění počtu mláďat, která hnízdo zdárně opustí – máme teprve před sebou,“ uvedla koordinátorka programu Gabriela Dobruská. Loni se podle Dobruské zapojilo 699 dobrovolníků. Meziroční nárůst Dobruská přičítá k tomu, že lidé omezili kvůli pandemii cestování a procházky si oživovali právě pozorováním čápů.
„Pozorování čapích mláďat trénujících let je krásný zážitek. Je však potřeba připravit se i na případná zklamání, kdy mláďata nemusela přežít přívalové deště či krupobití uplynulých týdnů,“ podotkla Dobruská. Podle ornitologů mají sice letošní mláďata nejkritičtější období už za sebou, vyhráno však není.
ČSO proto vyzvala lidi, aby si ve městech i v krajině všímali čapích hnízd. „Zapojit se může opravdu každý. Od rodin s dětmi během dovolené až po důchodce, kteří sledují třeba jediné hnízdo před svým oknem každým dnem. Každý záznam má velkou cenu,“ uvedla Dobruská. Zdůraznila, že význam mají i informace o tom, že na hnízdě čápi nebyli. Pokud však lidé v hnízdě ptáky spatří, měli by své pozorování zapsat na web nebo do aplikace Avif Mobile. Přidat mohou i fotografii. Zástupci ČSO také upozornili, že velká mláďata lidé poznají podle šedých nohou a šedého zobáku. Dobrovolníci s ČSO na pozorování čápů spolupracují od roku 2014. Na webu postupně vznikla interaktivní mapa čítající přes zaznamenaných 1400 hnízd čápa bílého doplněná dalšími informacemi. Podle společnosti je na mapě u jednotlivých míst také patrné, zda je potřeba kontrola hnízda nebo v jaké fázi by mělo být hnízdění jednotlivých párů.
Podle ornitologů ve většině zemí Evropy populace čápa bílého stoupá, v Česku je považována za stabilní. Tažní čápi se u nás na hnízdech objevují kolem poloviny března, první přilétá většinou samec. Hnízda jsou na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, ale i na posedech či stozích slámy. Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku a záklonem hlavy.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Zdroj: ČTK
Čvc 7, 2021 | Zvířata
Počty hrabošů v ČR v červnu znovu klesly. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) z květnových 117 aktivních východů z nor na hektar na 112. Protože se ale od června každoročně zvyšuje práh škodlivosti těchto hlodavců z 50 na 200 východů z nor na hektar, dosáhly jejich populace 0,6násobku prahu.
Data podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové ukazují strmý pokles škodlivosti hraboše. Už v květnu klesly hraboší populace proti dubnu na třetinu. Aktivní východ je díra do nory se zřetelnými pobytovými stopami, například se zataženými kousky rostlin nebo s ohlazeným vstupem.
Větší počty se dají podle mluvčí pozorovat pouze ojediněle, zejména v travnatých plochách a porostech krmných plodin. „Červen byl v porovnání s průměrem posledních let poměrně chladný, ke konci měsíce se pak objevily i extrémní meteorologické jevy (prudké přeháňky, tornádo na jihu Moravy),“ doplnila. V porovnání s loňskem se hraboší populace podle mluvčí zatím drží na loňské úrovni a nevypadá to, že by se mělo opakovat jejich přemnožení jako v uplynulých dvou letech.
Ústav v dubnu znovu povolil ve výjimečných případech aplikaci jedu na povrch půdy. Schválení těchto postupů jsou stejně jako loni znovu individuální. „Vedle aplikace zvýšenou dávkou do nor je na omezené období a ve výjimečných případech možná i povrchová aplikace. Ta je na jednotlivých pozemcích podmíněná individuálním posouzením inspektory ÚKZÚZ, není povolena plošně,“ uvedl již dříve ústav.
Jed na hraboše se mohl pokládat na povrch půdy i loni ve druhé polovině roku. Zemědělci mu tehdy nahlásili 829 aplikací jedu, z toho v 558 případech šlo o vhazování jedu do nor, ve 156 případech o větší dávky nad dva kilogramy na hektar do nor a ve 115 případech pokládáním na povrch půdy. „V období podzimních mimořádných opatření nebyl prokázán žádný případ otravy necílových organismů rodenticidem. Opětovně se potvrdil předpoklad, že při dodržení všech stanovených podmínek je riziko otrav naprosto minimální, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků,“ uvedla již dříve mluvčí.
Boj proti přemnoženým hrabošům se v předloňském roce stal předmětem sporů. ÚKZÚZ předloni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR, ministerstvo zemědělství však po kritice od ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.
Po plošné aplikaci jedu na Moravě se našlo téměř 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. ÚKZÚZ však uvádí, že za loňský rok uložil pouze pět pokut za nenahlášenou aplikaci jedu. Následně se jed mohl používat lokálně.
Zdroj: ČTK
Čvc 7, 2021 | Zvířata
Na západě Čech se letos po několika slabších letech zřejmě poměrně dobře vydaří hnízdní sezona čápů bílých. Zhruba z osmi desítek sledovaných hnízd v Plzeňském a Karlovarském kraji je obsazeno kolem 50. Na řadě z nich jsou letos čtyři až pět mláďat, což je oproti předchozím letům výrazně více, řekl Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů a Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva. Čápům bílým i černým se spolek intenzivně věnuje 30 let.
I když čápata přežila první týdny života, vyhráno ještě nemají, čeká je první nácvik létání a nástrahy, jako jsou například dráty elektrického vedení nebo nebezpečí srážky s dopravními prostředky. „Letos to zatím vypadá, že po deseti letech je u čápů bílých větší vzestup počtu mláďat. Letos máme obsazeno o jedno hnízdo navíc, rodilo se ale víc mláďat,“ řekl Makoň. Ekologové mají teď plné ruce práce s kroužkováním čápat. Letos jich okroužkují kolem stovky, což je oproti předchozím rokům také více. „Nemůžeme okroužkovat všechna, k některým hnízdům není přístup možný,“ uvedl Makoň.
Za 30 let členům spolku prošlo rukama přes 1500 čápů. „Řešili jsme je, kroužkovali či zachraňovali. Máme za sebou přes 150 adopcí s prokázanou úspěšností 97 procent. Z toho minimálně 30 mláďat jsme vylíhli v líhni z vejce a následně adoptovali,“ řekl Makoň. Několik adoptovaných mláďat má své vlastní rodiny a pravidelně hnízdí. Čápi jsou totiž ochotní přijmout za své i cizí mládě. V případě, že jeden z čapích rodičů zahyne, například po nárazu do drátů elektrického vedení nebo srážce s autem, druhý rodič by se o velmi malá mláďata nezvládl sám starat. Ochránci přírody proto z takového hnízda čápata odeberou a přidají je na jiná hnízda k podobně starým mláďatům. Letos takto v kraji adoptovali sedm čápat.
Na začátku června převzali čtyři čerstvě vylíhnutá čápata od Záchranné stanice živočichů Pavlov na Vysočině. Jeden z rodičů tam uhynul na elektrickém vedení. Plzeňští ochránci přírody je dali v polovině června k náhradním rodinám ve Starém Sedlišti, Draženově, Tachově a Kdyni. Jedno z mláďat nepřežilo, ostatní vyrůstají s adoptivními sourozenci a rodiči. Novou rodinu dostala také čápata z Chotíkova u Plzně, která rovněž přišla o jednoho z rodičů. Tři poloviční sirotky pomohli z čtyřiadvacetimetrového komína sundat hasiči, ekologové je adoptovali do hnízd ve Všerubech, v Plané a Brodu nad Tichou. Při kontrole po dvou týdnech byla všechna v pořádku. „Titul matka roku si určitě zaslouží samice v Chotěšově, která také přišla o partnera. Mláďata ale byla už o něco větší, a tak jsme je na hnízdě nechali a sledujeme ho. Samice se už několik týdnů sama vzorně stará, mláďata krmí, chrání, zahřívá, kropí v horku vodou,“ popsal Makoň.
Zatímco u čápů bílých se letos hnízdní sezona vydařila, u vzácnějších a skrytěji žijících čápů černých je horší. Z deseti dlouhodobě sledovaných hnízdních lokalit v kraji jsou obsazené jen dvě, na obou je po třech mláďatech. Na vině může podle Makoně být zvýšená kůrovcová těžba v lesích, kde tito čápi hnízdí.
Členové spolku za 30 let zrekonstruovali, přemístili či stabilizovali přes 300 čapích hnízd. Tři mláďata, celkem však šest jedinců, minimálně rok sledovali satelitní vysílačkou. Nejúspěšnější čáp Kryštof, u něhož se nakonec ukázalo, že je to samice Kryštofa, vysílal z vysílačky data o své cestě na zimoviště, celý zimní pobyt v Africe a cestu zpět do Polžic. Tam samice zahnízdila a nyní se stará o dvě mláďata, její vysílačka ale přestala fungovat.
Zdroj: ČTK
Čvn 21, 2021 | Zvířata
Česká společnost ornitologická (ČSO) od loňska vytváří u Dubňan na Hodonínsku Ptačí park Kosteliska. Ornitologové v něm napočítali 162 ptačích druhů. V plánu je obnova i rozšiřování biotopu tak, aby se tam dařilo nejen ptákům, ale i dalším živočichům. Ornitologové to uvedli v tiskové zprávě.
Ještě předloni bylo území v nivě říčky Kyjovky neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. Loni po vykoupení pozemků ornitologové začali kosením, vyřezáváním dřevin a pastvou ovcí vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní, vodní i luční ptáky. Pokračovat v tom chtějí i letos.
„Mozaiková seč v kombinaci s pastvou podpoří například konipasy luční a bekasiny otavní. Vyřezáním náletových dřevin dojde k osvětlení zastíněných tůní, čímž podpoříme čírky modré a lžičáky pestré, ale také obojživelníky kuňku obecnou či ropuchu obecnou. Pastvou velkého skotu přilákáme například dudky chocholaté. Plánovaných opatření je celá řada a těžit z nich budou nejenom ptáci, ale i obojživelníci, hmyz a další živočišné druhy a rostliny,“ uvedl jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.
K druhům, které na Kosteliskách hnízdí, patří bukač velký, bukáček malý, moudivláček lužní, čejka chocholatá či vodouš rudonohý. Pravidelně tam zaletují i vzácné pisily čáponohé, které ale v ptačím parku prozatím nehnízdily. Z vzácných druhů do lokality aktuálně zaletují například volavky červené. Pozorovat lze i kolpíky bílé – brodivé ptáky, kteří jsou nezaměnitelní díky lžícovitě rozšířenému zobáku, díky kterému cedí potravu v mělkých vodách.
Ptačí park Kosteliska leží v nivě říčky Kyjovky v blízkosti ornitologicky atraktivních Mutěnických rybníků. Díky podpoře veřejnosti se loni ornitologům podařilo v lokalitě vykoupit 2,7 hektaru pozemků, další hektary jsou v jednání.
Zdroj: ČTK
Čvn 14, 2021 | Zvířata
Na horské louce Dobšena u Valašských Klobouk na Zlínsku se objevil ohrožený druh vážky páskovce dvojzubého. Stalo se tak shodou okolností na setkání dárců kampaně Místo pro přírodu, díky nimž tuto cennou lokalitu v roce 2013 vykoupil Český svaz ochránců přírody, sdělil Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.
Páskovec dvojzubý je nápadný svým černožlutým zbarvením i velikostí. Patří mezi naše největší vážky, dorůstá délky až 8,5 centimetru, rozpětí křídel může mít až deset centimetrů. „Potkat ho lze především v Karpatech, ojediněle na severu Čech, na většině území republiky se nevyskytuje. Svým životem je vázán především na lesní prameniště. Samice kladou vajíčka do drobných vodotečí, larvy žijí zahrabané v substrátu na jejich dně, kde loví kořist,“ uvedl Moravec.
Před vylíhnutím dospělé vážky vylezou larvy z vody na rostliny na břehu. Dospělec vylétne a na rostlině zůstane přichycená prázdná schránka larvy, takzvaná svlečka. „Takovouto svlečku našla jedna z dárkyní kampaně Místo pro přírodu během pravidelného setkání dárců, které se konalo tuto sobotu tentokrát na Dobšeně v nejsevernější části Bílých Karpat. Odborníky byla určena jako svlečka právě páskovce dvojzubého, druhu zařazeného do takzvaného červeného seznamu ohrožených živočichů. Ohrožení představují nevhodné zásahy do vodního režimu; odvodňování pramenišť a regulace drobných vodních toků. Dle dostupných informací jde o první nález této velmi zajímavé vážky z Dobšeny,“ uvedl Moravec.
O Dobšenu pečuje místní organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka. „Každoročně zde začátkem léta pořádá tradiční kosení. I díky tomu dnes patří k druhově nejbohatším loukám severní části Bílých Karpat. Proslulá je především mezi botaniky, je odtud známo na 360 druhů rostlin, mimo jiné osm druhů orchidejí. Jak vidno, na své si zde však přijdou i zoologové,“ uvedl Moravec, který je koordinátorem kampaně Místo pro přírodu. Jejím cílem je výkup ohrožených přírodně cenných pozemků či pozemků, na něž se snaží přírodu navracet. Za 18 let se díky finančním darům stovek dárců podařilo zachránit více než 160 hektarů pozemků.
Rok 2021 vyhlásil Český svaz ochránců přírody jako Rok vážek. Cílem je upozornit veřejnost na tyto živočichy a také na prostředí, ve kterém žijí, a na způsoby jejich ochrany.
Zdroj: ČTK
Kvě 31, 2021 | Zvířata
Tým odborníků z různých institucí prozkoumá imunitu netopýrů. Zaměří se konkrétně na mykobakterie, které při přenosu na člověka mohou způsobit vážné plicní a mimoplicní infekce. Netopýři jsou proti nim zřejmě odolní. Výsledky výzkumu by mohly najít uplatnění v medicíně, především u lidí s oslabenou imunitou, oznámil Filip Vrána, mluvčí Mendelovy univerzity, která vědecký tým zastřešuje.
Vědci navazují na starší výzkumy, při kterých zjistili poměrně značné množství netuberkulózních bakterií ve výkalech netopýrů. Také už vědí, že mykobakterie rozkládají různou organickou hmotu včetně chitinu pocházejícího z mrtvých bezobratlých živočichů, kterými se netopýři živí. O vlivu mykobakterií na zdraví netopýrů se ale neví prakticky nic.
Podle Iva Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity, který vědecký tým vede, se u netopýrů vyskytuje řada patogenů. Kvůli pandemii koronaviru se hovoří hlavně o virech, ale vyskytují se u nich také četné druhy plísní, prvoků a bakterií. „Netopýři jsou známí jako rezervoárová, polštářová, potenciální hostitelská a vektorová zvířata pro četné patogeny. Poznatky o přítomnosti mykobakterií u netopýrů jsou však omezené,“ uvedl Pavlík.
Výzkum a odběr vzorků se v současné době koncentruje do Moravského krasu, zejména do jeskyně Býčí skála, ve které každoročně zimuje více než 3000 jedinců 12 druhů netopýrů. Z jejich výkalů se do jeskynního prostředí šíří různé mikroorganismy včetně mykobakterií. „Netopýři mění svůj metabolismus a funkce imunitního systému z maxima v letním období na minimum během zimování. Výsledek reakce mezi netopýrem a mykobakteriemi může zřejmě záviset na těchto fyziologických změnách, nebo na druhu netopýra a jeho potravních preferencích,“ dodal Pavlík.
Do tříletého výzkumu jsou zapojeni také odborníci z Veterinární univerzity Brno, Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
