Ochrana životního prostředí

Na otázky klimatu a klimatické krize je potřeba se dívat jedním pohledem, protože klimatická krize nezná hranice. Na zahájení česko-německého klimatického dialogu to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Pro Česko je podle něj zásadní zlomit narůstající tendenci světových emisí skleníkových plynů, a to nejpozději v roce 2025.

Klimaticko-energetický plán, který ve středu schválila vláda, není podle opozičního hnutí ANO realistický. Kvůli cenám vyplývajícím z množství emisních povolenek určených pro evropský trh je třeba připravit se na odklon od uhlí už za čtyři roky. Na tiskové konferenci hnutí to uvedl bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda.

Ocenění za mimořádnou aktivitu v ochraně přírody Karlovarského kraje získalo město Loket za projekt environmentálního parku Třešňovka. Cenu dnes na jedenáctém ročníku Lázeňského festivalu jablek v Mariánských Lázních převzal loketský starosta Zdeněk Bednář (nez.).

Nový postup snižování emisí látek, jako jsou například oxid siřičitý, oxidy dusíku, amoniak nebo těkavé organické látky, zajistí aktualizovaný Národní program snižování emisí. Jeho přípravou se nyní zabývá ministerstvo životního prostředí (MŽP), do aktualizace se může zapojit laická i odborná veřejnost. Své podněty může ministerstvu zaslat do 20. října, MŽP o tom informovalo na svém webu.

V Jihočeském kraji je pět nových zvláště chráněných území. Jde o Pohoří na Šumavě, Slavonické rybníky, Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, Velký Hodonický rybník a Zlatý potok v Pošumaví. Na dnešním zasedání schválila zřízení území rada Jihočeského kraje. Cílem takové ochrany bývá udržení nebo zlepšení dochovaného stavu nebo ponechání samovolnému vývoji.

Peníze z prodeje emisních povolenek se mají podle ekologických a nevládních organizací využívat na řešení problémů, které přináší klimatická krize, nikoliv do státního rozpočtu. Požadavek na cílené využití prostředků poslaly organizace premiérovi Petru Fialovi (ODS) v otevřeném dopise, informovaly o tom dnes v tiskové zprávě. Peníze by se podle nich měly využívat na snižování spotřeby energií domácností, zadržování vody v krajině nebo například na spravedlivou transformaci české energetiky, dopravy a ekonomiky tak, aby směřovala k nulovým emisím skleníkových plynů.

Zrušení kompenzace obcím na území národních parků nebude podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) znamenat vůbec nic, byla to historická záležitost, která nemá podklad v legislativě. Dotační programy ministerstva životního prostředí by se měly podle návrhu ministerstva financí snížit o 65,6 milionu korun. Starosta Malé Úpy Karel Engliš, jehož obec leží v Krkonošském národním parku, považuje zrušení kompenzace obcím za krok špatným směrem.

Kroměřížská radnice usiluje o posudek vlivu na životní prostředí, takzvané stanovisko EIA, týkající se dalšího zavážení dobývacího prostoru někdejší cihelny v místní části Vážany. Společnost Biotrend Morava plánuje dokončení rekultivace cihelny, jehož výsledkem by měla být proměna vytěženého ložiska hlíny na park se zelení. Zahrnuje to navezení dalšího více než milionu tun zeminy, kamení, hlušiny a cihel.

V Ústeckém kraji zatím žadatelé o evropské dotace z operačního programu Spravedlivá transformace do výzev podali projekty za 3,4 miliardy korun. Celkově se v kraji v programu rozdělí přes 15 miliard korun, polovina připadne na individuální strategické projekty. Uvedl to po jednání vlády v Kadani premiér Petr Fiala (ODS).

Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ). O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat o dotace i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.