Ochrana životního prostředí

Ostravská zoologická zahrada připravuje šestidílný dokumentární cyklus Na chvíli na Zemi. Jeho cílem je ukázat význam a úlohu zoo při ochraně přírody. Dokončení cyklu je v plánu do konce letošního roku. Nyní se jedná o možné distribuci. Novinářům to dnes sdělili tvůrci série.            

Ochránci přírody na Vysočině natočili dokument o působení bobrů, kteří se do tohoto území vrátili po dvou stoletích. Chtěli ukázat bobry v jiném světle, aby je lidé nevnímali jen jako problém. Ve filmu přibližují velký význam bobřích mokřadů pro jiné druhy živočichů i pro krajinu, která poslední dobou trpí suchem. Třináctiminutový snímek Bobr – škůdce nebo pomocník? bude po dnešní premiéře ve vzdělávacím centru jihlavské zoo volně přístupný na videokanálu YouTube.

Zájem o dotace z Fondu malých projektů Turów roste. Zatímco v první výzvě fond podpořil šest projektů, teď města a obce na české a polské straně hranice žádají dotace na 12 projektů zaměřených na zadržení vody v krajině nebo výsadbu nových alejí dohromady za 19,3 milionu korun. Žádosti předložilo osm měst a obcí, z toho pět českých a tři polské, dohromady žádají o dotaci v přepočtu 12,8 milionu korun (527.261 eur).

Soutok Moravy a Dyje, takzvaná Moravská Amazonie v jihovýchodním cípu České republiky by se mohl stát v průběhu příštího roku chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Dneškem začal proces, kdy bude ministerstvo životního prostředí sbírat připomínky. Po 90 dnech je začne vyhodnocovat, CHKO následně musí vyhlásit vláda, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.

Přední evropské ropné a plynárenské firmy vyrábí z obnovitelných zdrojů 0,3 procenta energie, vyplývá z analýzy, kterou si nechala vypracovat pobočka hnutí Greenpeace ve střední a východní Evropě. Podle ekologů klamou veřejnost a snaží se vytvářet dojem ekologických společností. Komunikaci 12 evropských společností označují za takzvaný greenwashing, tedy za snahu vytvářet dojem zodpovědného a ekologického podniku prostřednictvím dezinformací.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se vzdalo půjčky 50 miliard korun na úspory energie od Evropské komise (EK) z Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Vyplývá to z aktualizace Národního plánu obnovy (NPO), upozornilo Hnutí Duha. Vláda dnes žádost o redukovanou půjčku schválila, MŽP tak nezíská peníze například na úvěry na pomoc domácnostem s financováním důkladných energetických renovací domů. Podle ekologů se jedná o promarněnou příležitost.

Změna klimatu se neděje daleko, její projevy mohou lidé pozorovat kolem sebe. Jsou to vlny veder, sucho, bleskové bouřky, ale i další extrémní a klimatické jevy. Opatření je potřeba dělat teď hned, změna zároveň musí být postupná, řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na nových ekologických materiálech, které by zamezovaly srážkám se zvěří, pracuje tým českých vědců. Zatímco u dálnic a silnic s velkým provozem doporučují odborníci využívat ploty, pro silnice nižších tříd žádná obecně uznávaná opatření se stejnou účinností nejsou. V řadě zemí střední Evropy se využívají pachové repelenty, nanášejí se ale na montážní pěny, a tím silně znečišťují životní prostředí. Řešením by mohly být materiály vyrobené z biologického odpadu.

Významný částicový fyzik Egon Cholakian, spojený s projekty CERN a NASA, vyzývá světové vědce, aby se spojili v zájmu přežití lidstva. Egon Cholakian zveřejnil naléhavé video prohlášení o skutečném rozsahu klimatického kolapsu na naší planetě, v němž oslovil světovou vědeckou komunitu, vedoucí představitele států i celé lidstvo.

Vyšší cíle v ochraně klimatu nebo brzký konec uhlí jsou přání veřejnosti, podporu má i dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050. Ekologové upozornili na výsledky veřejné konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu, ze kterých požadavky vyplývají. Výsledky konzultace zveřejnilo tento týden ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Hodnocení přírody prostřednictvím jejích ekonomických přínosů, jako je produkce potravin a dalších komodit, je kořenem současné klimatické krize. Ve studii publikované v časopise Nature, která vychází z rešerší více než 50.000 vědeckých publikací, politických dokumentů a dalších zdrojů, to uvedla skupina výzkumníků z Baskického centra pro klimatickou změnu ve Španělsku. Na studii se podílel i Ústav výzkumu globální změny AV ČR.