Ochrana životního prostředí

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude od letošního září financována z Modernizačního fondu, plánované krácení dotací, které vyplývá z vládního úsporného balíčku, se jí tak podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) netýká. Nové podmínky NZÚ, které jdou dostupné na webu, zjednoduší administrativu, dotace se navíc zpřístupní pro další žadatele, především majitele bytů a bytových domů.

V lomu ČSA na Mostecku pokračuje útlum těžby. S koncem dolování uhlí se počítá na přelomu let 2025 a 2026. Zbytková jáma se přemění v jezero s takzvanou vyrovnanou hladinou, nebylo by nutné ho tak dopouštět.

Hlavní město vynaloží v letošním roce na projekty zlepšující životní prostředí celkem 40 milionů korun, což je meziročně stejně. Peníze dostane od metropole 81 žadatelů na 130 projektů. Peníze jsou určené na projekty v sedmi oblastech včetně veřejné zeleně nebo adaptace na klimatickou změnu. Rozdělení dotací dnes schválili pražští zastupitelé. Na úřad dorazilo 280 žádostí od 163 různých žadatelů v celkové sumě 110,3 milionu korun.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) před začátkem letní sezony rozmístí na několika vstupech do KRNAP detektory zvuku. Cílem je efektivněji postihovat nelegální vjezdy motorových vozidel do národního parku. Půjde o testovací provoz. Detektory budou součástí kamerových bodů, které data zasílají na dispečink. Pokud se zařízení osvědčí, ostrý provoz na některých vytipovaných místech by mohl začít před letní sezonou 2024. Detektory dodává soukromá firma.

V pražské zoologické zahradě zahájili výstavu k ochraně biodiverzity. Představili ji dnes ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel zoo Miroslav Bobek či náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková (Piráti). Výstava se koná k 50. výročí úmluvy CITES a má lidem přiblížit problematiku obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin, které jsou úmluvou chráněny.

Prezident Petr Pavel chce pořádáním seminářů nebo diskusí přispět k tomu, aby se debata o ochraně životního prostředí stala zcela věcnou a oproštěnou od emocí. Řekl to na dnešním setkání se zástupci neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí u příležitosti Dne Země. Schůzka se konala dopoledne na Pražském hradě.

Organizace Greenpeace se odvolala proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku do roku 2035. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Povolení těžit o pět let déle než dosud vydal v březnu Obvodní báňský úřad v Mostě pro společnost Severočeské doly, kterou ovládá skupina ČEZ. Podle Greenpeace v rozhodnutí chybí navazující a smysluplný plán na rekultivaci území po těžbě či posouzení negativních vlivů spálení bílinského uhlí na klima.

Ornitologové žádají lidi, aby neničili a neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek, které se v tomto období vracejí do Česka ze svých zimovišť v Africe. Shazování hnízd s vejci a mláďaty, s kterým se ornitologové každoročně setkávají, je v rozporu se zákonem o ochraně přírody. 

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold.

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

CHKO Český ráj chce zakázat používání dronů kolem hradu Trosky každoročně od začátku ledna do konce června. Při hnízdění ruší kriticky ohrožené sokoly stěhovavé, kteří jsou symbolem Českého ráje. Na vydání opatření se pracuje. Platit začne nejdřív od příštího roku, řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. Dravci se do lokality vrátili v roce 2019, jejich pokusy o vyvedení mláďat zatím nebyly úspěšné.

Soustava sedmi tůní, která zadrží vodu, ale také místa ke sportování a odpočinku, by měla vzniknout v areálu Srnčí důl v Jablonci nad Nisou. Na projekt zhruba za milion korun získal spolek Milujeme Jizerky po 400.000 korunách od města Jablonec nad Nisou a z dotačního programu Libereckého kraje. Cílem je zadržet dešťové vody v soustavě sedmi zasakovacích tůní, zvýšit biodiverzitu a zlepšit biologickou stabilitu území, řekla mluvčí magistrátu Jana Fričová.