Ochrana životního prostředí

Novela zákona o myslivosti, kterou nyní připravuje ministerstvo zemědělství (MZe), by měla zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář a ředitel odboru státní správy myslivosti a rybářství Martin Žižka.

Seznam zvláště chráněných území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava na Břeclavsku se rozrostl o přírodní památku Kočičí kámen. Jde o území o rozloze asi 1,25 hektaru, kdy předmětem ochrany jsou především stepní trávníky. Nově je tak v CHKO 17 zvláště chráněných území.

Za vypuštění nebezpečných látek do řek by měly podniky platit pokutu v maximální výši 25 milionů korun oproti současným pěti milionům. Přísnější tresty hrozí i při dalších proviněních v souvislosti se znečištěním vodních toků. Vyplývá to z novely vodního zákona, kterou do připomínkového řízení předkládá ministerstvo životního prostředí. Reaguje tím na případ havárie na řece Bečvě ze září 2020, kdy uhynuly desítky tun ryb kvůli otravě kyanidy.

Myslivci ode dneška nesmějí při lovu na mokřadech používat olověné broky. Vyplývá to z nařízení EU. V tiskové zprávě to uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO), která se mimo jiné věnuje ochraně ptáků. Uvedla, že na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně uhyne podle odhadů milion ptáků, což je sedm procent všech zimujících ptáků. Otráví se poté, co broky snědí při sběru potravy. Podle ornitologické společnosti se již podařilo zdokumentovat vliv otravy u 40 druhů vodních ptáků a 24 suchozemských druhů.

Karlovarský kraj pokračuje v přípravě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Vytvořil pracovní skupinu, která projednala možné výhody i nevýhody vyhlášení tohoto stupně ochrany, a následně doporučila pokračovat v záměru, informoval náměstek hejtmana Karlovarského kraje Karel Jakobec.

Zadržování vody v krajině patří mezi hlavní terénní aktivity Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). V posledních více než 20 letech se na území KRNAP uskutečnily tři rozsáhlé projekty na podporu mokřadů a na dalších podobných národní park pracuje, vyplynulo z informací Správy KRNAP. Zachování mokřadů na hřebenech Krkonoš je klíčové pro zachování arkto-alpínské tundry, toho nejcennějšího, co nejvyšší české hory nabízejí.

Lidé z obce Horní Stakory a okolí od února podepisují petici proti nadměrnému kácení stromů v přírodní rezervaci Vrch Baba u Kosmonos na Mladoboleslavsku. Společnost Forestlaan, která tam od roku 2021 vlastní většinu lesa, začala s rozsáhlejším kácením loni. Podle Jiřího Hoštičky ze společnosti Forestlaan jde pouze o probírkové kácení, které je v souladu s platnými limity pro těžbu. Petici doposud podepsalo přes 760 lidí.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v rámci projektu Vracíme vodu lesu za roky 2019 až 2022 vybudoval nákladem 850 milionů korun 500 různých staveb na zadržení vody v krajině. Letos chce investovat čtvrt miliardy korun do 180 staveb a do projekční přípravy 110 dalších. U příležitosti dnešního Světového dne mokřadů to uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a starají se také o 38.000 kilometrů vodních toků.

Vláda podle několika ekologických organizací alespoň částečně plní své sliby ve většině ekologických témat, mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů, v ochraně půdy a zemědělské krajiny a v evropské politice ochrany životního prostředí. V žádném ze svých slibů ale nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla či slibovala, tvrdí ekologové.

Plzeňský kraj vyhlásil nový dotační program Zdravá krajina. Má zlepšit životní prostředí regionu. Pro letošek na něj vyčlenil šest milionů korun. Je rozčleněn do tří titulů zaměřených na výsadbu dřevin, zadržování vody, ochranu druhů i jejich rozmanitost a ochranu biotopů a ošetření významných stromů. Žádosti budou přijímány od 1. března.

Středočeský kraj dnes začal přijímat žádosti o dotace ze dvou fondů zaměřených na životní prostředí. Z jednoho jsou hrazeny projekty na ochranu krajiny před suchem a povodněmi, druhý má podpořit environmentální vzdělávání. Žadatelé si rozdělí 20, respektive sedm milionů korun, žádosti lze podávat do 26. ledna, informoval mluvčí kraje David Šíma.