Ochrana životního prostředí

Evropská unie se v dekarbonizační politice vydává racionálnějším směrem, shodli se odborníci na energetiku na konferenci Energetika 2025 v Brně. Vnímají změny, které vedou k nápravě současného stavu a k opětovnému zvýšení konkurenceschopnosti. Podle odborníků je potřeba prosazovat stavby jaderných zdrojů či rozvíjet energetické sítě.

Kdy skončí těžba uhlí v lomu Vršany na Mostecku, není podle těžařů nyní jasné. Nerentabilní bude dřív, než se stihnou vybudovat náhradní zdroje energie, řekl Petr Lenc, ředitel těžebních společností Severní energetická a Vršanská uhelná. Rozhodnutí je podle něj na vládě. Pokračuje zahlazování stop po těžbě v lomu ČSA u Mostu, práce by mohly skončit do roku 2027. Místo plánovaného velkého jezera tam vzniká menší vodní plocha, rozdíl v nákladech na revitalizaci těžař převede státu. Hnutí Duha ponechání části plochy přírodě vítá, žádá, aby uspořené peníze dostaly obce.

V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které na dnešní výroční konferenci představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI).
Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.

Zamezit klamání o dopadech výrobků na životní prostředí, takzvanému lakování nazeleno, a zároveň přispět k udržitelnější spotřebě má novela zákona, kterou schválila vláda. Zakazuje například prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž by to výrobce patřičně doložil, nebo záměrně omezovat jeho životnost. Posílit by se mimo jiné měla také informovanost spotřebitelů o možné opravě výrobků. Schválení novely po jednání kabinetu oznámil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Ochrana životního prostředí v Česku je podle téměř čtyř pětin obyvatel přiměřená. Češi v ochraně životního prostředí hodnotí nejlépe aktivity obecních úřadů, ekologických organizací a ministerstva životního prostředí, naopak nejhůře hodnotí aktivity parlamentu a vlády. Vyplývá to z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

V případě, že by se nová vláda vyhýbala zásadnímu řešení emisí skleníkových plynů, problém nezmizí a nevyhnutelně se jím budou muset zabývat dříve či později její nástupci. Na briefingu to řekli odborníci z neziskové organizace Fakta o klimatu. Klimatická změna je podle nich dlouhodobý problém, který je třeba řešit konzistentně.

Na zlepšení čištění odpadních vod v Českém a Moravském krasu zamíří miliarda korun z nové dotační výzvy připravené ministerstvem životního prostředí. Cílem je pomoci obcím a dalším provozovatelům vodohospodářské infrastruktury s výstavbou nových čistíren, kanalizace i modernizací stávajících zařízení

Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole, řekl náměstek primátora Vojtěch Prachař (ANO). Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci. Projekt je ale teprve na začátku, radní města zatím schválili záměr.

Z 57 projektů zaměřených na boj proti suchu, přehřívání měst a adaptaci na změny klimatu vybrala porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Ucházejí se nejen o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale také o Cenu sympatie, o které rozhodují lidé hlasováním na webu. Projekty mohou zabodovat i v letošní speciální kategorii zaměřené na opatření proti povodním, informoval o tom David Kopecký.

Téměř v každé druhé obci v Česku je alespoň jeden projekt podpořený z evropských dotací programu Životní prostředí (OPŽP). Od roku 2007 podpořil program více než 32.000 projektů zaměřených na ochranu přírody, hospodaření s vodou, snižování energetické náročnosti budov či zlepšování kvality ovzduší. V aktuálním období od roku 2021 do roku 2027 je pro program vyčleněno 53,9 miliardy korun. Program financují evropské fondy, Evropská komise by podle ministerstva měla částku navýšit o dalších devět miliard korun.

Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce. Omezit svůj komfort či platit více za udržitelnější produkty je ochotno 12 procent z nich. Jakékoliv klimatické změny naopak zcela odmítá asi šest procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro společnost E.ON, kterou zástupci obou firem představili.

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností a poté faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření.