Ochrana životního prostředí

Turisté mířící do Tiských stěn na Ústecku si nově mohou vstupenku koupit on-line. Obec v CHKO Labské pískovce spustila rezervační systém, aby předešla náporu turistů a frontám u pokladny, kde bylo doposud možné platit pouze hotově. Cílem je rozložit návštěvnost do delšího období, lidé v systému vidí, kolik zájemců si už lístek koupilo, řekl starosta obce na Ústecku Jiří Turek (nez.).

Téměř jedna miliarda korun v podobě dotací podpoří energetické úspory veřejných budov a jejich provoz v uhelných regionech. Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj může využít peníze například na komplexní zateplení, výměnu zdroje vytápění, modernizaci vnitřního osvětlení nebo instalaci fotovoltaiky. Uvedlo to ministerstvo životního prostředí. Příjem žádostí začne 14. srpna 2025.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zahájilo první fázi reformy systému energetického poradenství v Česku. Spustilo čtyři výzvy v celkové hodnotě stovek milionů korun. Cílem je vytvořit dostupný, důvěryhodný a odborně kvalitní poradenský systém, který pomůže domácnostem i obcím s úsporami energie a renovacemi budov.

Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027, který tento týden zveřejnila Evropská komise, podle ekologických organizací dostatečně nereflektuje potřebu investic do ochrany klimatu, energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé transformace. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha ve společné zprávě uvedly, že návrh může vést k neefektivnímu a necílenému využití veřejných peněz, přestože počítá s rekordní částkou dvou bilionů eur (asi 50 bilionů korun).

Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to nový zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Zákon také zavádí obcím poplatek za větrné elektrárny na jejich území.

Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy. Atmosféra je s každým dalším stupněm Celsia schopna pojmout zhruba o sedm procent více vodní páry, která hraje zásadní roli v řadě fyzikálních procesů, včetně vzniku bouřek a srážkové aktivity.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v 18 evropských zemích. Výsledky představila na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze, informovala o tom Evropská asociace geochemie. Cílem studie bylo zjistit, zda jezera čerpají vodu převážně z deště, nebo z podzemních zdrojů. Pomocí analýzy izotopů kyslíku a vodíku vědci určili původ vody a schopnost jezer odolávat výparu. Dále zapojili data o podnebí, krajině a typu jezer do strojového učení, aby predikovali dopady klimatických změn do roku 2050.

Nejvíce antiekologický výrok loni pronesl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Myslí si to porotci ankety Zelená perla, kterou organizuje spolek Děti Země. Macinka v anketě zvítězil výrokem, že by bylo pro stranu „zajímavým projektem odideologizovat ministerstvo životního prostředí (MŽP)“. Obsadil i druhé místo 30. ročníku ankety. Třetí se umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Výsledky ankety novinářům představil Miroslav Patrik ze spolku Děti Země. Macinka napsal, že si vítězství „v této úchvatné anketě nesmírně váží“.

Na rozvoj veřejné zeleně, hospodaření s dešťovou vodou či na ochranu hospodářských zvířat před útoky vlků, rysů a dalších chráněných druhů poskytne ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí ČR evropské dotace ve výši 930 milionů korun. Podporu mohou získat jak obce a kraje, tak i podnikatelé nebo zemědělci, a to například na vsakování či retenci dešťové vody, na zelené střechy, na budování ohradníků či na zakládání a obnovu parků a alejí. Žádosti mohou podávat od 16. července 2025.

V národním parku České Švýcarsko platí zákaz vstupu v nočních hodinách. Důvodem je zvýšený stupeň požárního rizika v souvislosti se současnou vlnou veder. Informovala o tom správa parku na facebooku.V pondělí hořelo v Českém i sousedním Saském Švýcarsku. Strážci téměř denně likvidují ohniště v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, řekl Tomáš Salov, mluvčí správy parku, pod který CHKO Labské pískovce patří.

Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily, že z Modernizačního fondu bylo vyplaceno 3,66 miliardy eur (90,3 miliardy Kč) na podporu 34 projektů souvisejících s energetikou v devíti členských státech EU. Jedním z příjemců plateb je i Česko, které získalo 1,05 miliardy eur (25,9 miliardy Kč).

Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Vyplývá to z komentářů analytiků. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.