Ochrana životního prostředí

Geoparku Český ráj hrozí ztráta značky UNESCO. Podle kontrolorů totiž spolupracuje s institucemi prodávajícími drahé kameny nejasného původu, uvedl Český rozhlas-Radiožurnál. Podle něj by mohlo jít i o takzvané krvavé kameny vytěžené za problematických podmínek v Africe. Pro park by ztráta značky UNESCO znamenala vyloučení z celosvětové sítě těchto organizací i možný odliv turistů.

Ústecká rada nesouhlasí s prodloužením výjimky z emisních limitů pro oxidy dusíku, o které žádá společnost Energy na Střekově. Primátor Petr Nedvědický (ANO) novinářům řekl, že teplárna nesplnila podmínku, když o výjimku žádala poprvé v roce 2021. Tehdy se zavázala, že do srpna 2026 nainstaluje speciální zařízení na snížení škodlivin. Z žádosti o prodloužení výjimky ale podle něj vyplynulo, že zařízení instalovat neplánuje.

Novela energetického zákona zvaná lex plyn přináší dílčí pozitivní kroky zejména pro obnovitelné zdroje, míní ekologové. Vítají, že se urychlí povolování nových paroplynových zdrojů energie. Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let. Paroplynové elektrárny by měly pokrýt potřebnou kapacitu výroby elektřiny v souvislosti s plánovaným útlumem uhelných zdrojů. Novelu přijala Sněmovna, nyní ji projedná Senát.

Dopadům klimatické změny čelí i nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních 20 letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy. Zástupci Univerzity Palackého (UP) o tom informovali.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

Letošní olomouckou cenu Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy, získá ředitel Sluňákova-centra ekologických aktivit města Olomouce Michal Bartoš. Ekolog je zároveň zakladatelem největšího environmentálního festivalu v České republice Ekologických dnů Olomouce (EDO). Plastiku Pelikána převezme v pondělí v sále Central Muzea umění Olomouc, sdělil Tomáš Tichák z redakce Listů, které založil olomoucký rodák Jiří Pelikán v roce 1971 v exilu v Římě.

V Moravském krasu je podle speleologa Michala Šenkýře stále co objevovat. Bílá místa jsou podle něj například v lokalitě zvané Chobot poblíž Vilémovic. Podle jeskyňáře by se dalo očekávat, že oblast může ještě skrývat až kilometry neobjevených chodeb. V Moravském krasu je pětice běžně přístupných jeskyní, v sobotu to bude 100 let od otevření jeskyně Balcarka.

Česko se v důsledku klimatické změny způsobené lidskou činností potýká s častějšími a intenzivnějšími extrémními projevy počasí, jako jsou vlny veder, silné srážky, ledovka nebo sucho. Některé regiony, například jižní Morava, jsou na nízký počet srážek a teplejší počasí zvyklé více než například Vysočina, kde lidé vnímají dopady vyšších teplot a suššího období intenzivněji až v poslední době. Vyplývá to z vyjádření odborníků Ondráše Přibyly z iniciativy Fakta o klimatu a Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

Toxický benzen, který unikl na konci února při havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na...

Vláda schválila aktualizaci takzvaného Ekoauditu, jehož cílem je snížit administrativní a finanční...

Ministerstvo zahraničí varuje před vysokým nebezpečím sopečné erupce u islandského města...

Dvacet let úklidové akce Čistá řeka Sázava připomíná putovní výstava, která začala v těchto dnech...