Čvn 11, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Povědomí Čechů o cílech udržitelného rozvoje (SDGs), mezi které patří třeba vymýcení extrémní chudoby, boj s nerovnostmi či ochrana planety před změnou klimatu, se zvyšuje. Loni o cílech alespoň někdy slyšelo 52 procent lidí, nyní je to o deset procentních bodů více. Lidé také ve srovnání s loňskem častěji označili jako důležité zajištění dostupné energie, tento cíl je zásadní pro více než pětinu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti (A-CSR). Asociace dnes průzkum představila médiím.
Udržitelný rozvoj planety má zajistit 17 cílů do roku 2030, které členské státy OSN v roce 2015 přijaly.
Respondenti nejčastěji mezi osobními cíli zmiňovali zdraví a kvalitní život, jako důležitý jej stejně jako loni označilo 38 procent lidí. Následovala důstojná práce a ekonomický růst, které jsou zásadní pro 28 procent lidí. Necelá čtvrtina dotázaných považuje za velmi důležitou dostupnou a čistou energii, což je dvakrát více než loni. Tento výsledek ovlivnila energetická krize.
Zajištění pitné vody a kanalizace jako zásadní zaškrtla necelá pětina respondentů, stejně jako loni. Téměř 40 procent respondentů pak vyzvala stát, aby se tím zabývala. Na udržení míru, spravedlnosti a silných institucí by vláda měla velmi dbát podle 26 procent respondentů, meziročně je to o sedm procent více.
Stejně jako loni více než třetina lidí apelovala na vládní podporu důstojné práce a ekonomického rozvoje. Ve srovnání s loňskem respondenti méně často zmiňovali důraz na zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání a důraz na rychlé přijetí opatření pro boj se změnou klimatu.
Kritéria udržitelného investování, tedy ESG, zná podle názvu zhruba třetina lidí, jen pět procent respondentů však uvedlo, že dobře ví, co zkratka zahrnuje.
Sociální pilíř vnímá jako užitečný pro společnost 74 procent lidí. Pilíř zahrnuje respektování zaměstnanců, zajištění jejich rozvoje, bezpečnosti a vzdělávání. Enviromentální opatření, řešící dopady činnosti firem na životní prostředí, za užitečná považuje 72 procent lidí. Kritérium toho, jak firmy dbají na řízení z pohledu manažerů a vedoucích zaměstnanců, či jak se podnik chová k akcionářům, je užitečné podle 62 procent respondentů.
Průzkum se zaměřil i na znalost pojmu Green Deal, tedy Zelené dohody pro Evropu. Dobrou znalost pojmu uvedla čtvrtina tuzemské populace, 44 procent respondentů název alespoň někdy slyšelo.
On-line průzkum se konal od 27. dubna do 3.května. Zúčastnilo se ho 1043 respondentů od 18 do 65 let.
Autor: Asociace společenské odpovědnosti
Čvn 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody vyzývají lidi, aby se v oblasti přírodní památky Mladá na Mladoboleslavsku vyfotili s utrženou kyticí kvetoucí lupiny mnoholisté, pomohou tak chránit vzácné druhy, například hořec křížatý. Invazivní lupina, která letos na jaře ve velkém množství vyrostla v lokalitě přírodní památky, ničí vzácné rostliny a celé biotopy.
Z některých míst v přírodní oblasti Mladá se podle Milady Vrbové z Českého svazu ochránců přírody kvůli lupině už téměř ztratil například hořec křížatý, který patří mezi silně ohrožené druhy. „Lupina vytlačuje původní vzácné druhy rostlin, a tím i na ně vázané živočichy. Nejen že jim ubírá prostor, ale půdu také obohacuje o dusík, a tím ji pro vzácná rostlinná společenstva znehodnocuje,“ řekla Vrbová. Půda bohatá na dusík je vhodná například pro růst kopřiv, nevyhovuje však orchidejím či dalším druhům, které velké množství dusíku nesnesou.
„Letos lupiny zase přibylo, v té oblasti se neseká a lidi si myslí, že když je hezká, bude možná i vzácná, tak ji moc nelikvidují,“ doplnila. Na začátku června je podle ní na likvidaci ideální čas, protože lupina právě kvete, a ještě se nestihla vysemenit. Lidé by neměli utrženou lupinu pohodit na jiném místě, ale úplně z přírody odnést.
Lupina mnoholistá, která je známá i pod názvem vlčí bob, je bobovitá rostlina výrazně modré nebo fialové barvy. K její likvidaci v minulosti vyzývali návštěvníky i správci národních parků na Šumavě a v Krkonoších.
Národní přírodní památka Mladá je chráněné území poblíž Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku a Milovic na Nymbursku. Bylo vyhlášeno 23. června 2020 na ploše téměř 1250 hektarů, ochranné pásmo zaujímá plochu přes 58 hektarů.
Za fotografii největší kytice lupiny z Mladé ochránci lidi odmění. Fotografie mohou posílat na e-mail info@csopklenice.cz.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Čvn 2, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Průzkum luk před sečením pomocí dronů zachrání ročně na jihu Čech desítky srnčat. Drony používají termokameru, která zvěř schovanou ve vysoké trávě nalezne. Louky touto technikou prozkoumává i firma Agrowald, která se věnuje hlavně zemědělství, lesnictví a myslivosti a obhospodařuje několik tisíc hektarů pozemků a lesů v na Českokrumlovsku.
„Drony s termovizí používáme třetím rokem. Ochrana mláďat před kosením pro nás ale není novinkou, vyháněním před sečením se zabýváme aktivně již od vzniku firmy v roce 1993,“ uvedl ředitel Agrowaldu Roman Urbanec.
Společnost v tomto období denně poseče 40 až 60 hektarů luk. Prozkoumání lokality trvá čtyřem lidem se dvěma drony dvě až tři hodiny. „V čase je započítaná ale i příprava a případné navigování myslivce, který jde vyzvednout zalehlé srnče,“ řekl Urbanec. Dodal, že Agrowald tak loni zachránil 25 mláďat, letos se jedná zatím asi o desítku malých srnečků.
„Existují i jiné možnosti, jak zvěř najít. Jedná se například o osobní procházení se psy, plašiče, chemické repelenty a tak dále. Ale metoda dronů s pomocí termovize je určitě nejefektivnější. I když také ne stoprocentní a vždy budou nějaké ztráty. Naším úkolem je co nejvíce minimalizovat,“ uvedl Urbanec.
Agrowald se věnuje hlavně zemědělství, lesnictví a myslivosti v okolí Vyššího Brodu a Rožmberku nad Vltavou.
Společnost zaměstnává stovku lidí. Podle Urbance se firma snaží navázat na šlechtický rod Buquoyů, který zde do poloviny 20. století měl panství. Agrowald kromě toho poblíž Rožmberka nad Vltavou chová na tři desítky bizonů. Veřejnost si stádo může kdykoliv prohlédnout v dostupné oboře. Agrowald bizony chová na ploše přibližně 55 hektarů, kde spásají louky. Jde o jeden z mála chovů bizonů v Česku.
Podle odhadů spolku Stop sečení srnčat zahyne ročně v Česku při senážích na 60.000 mláďat. Geny zvěři velí se před blížícím se nebezpečím přikrčit, a řidič zemědělského stroje ji pak nemá šanci ve vzrostlé trávě či jeteli vidět. Spolek loni zachránil pomocí dronů 170 mláďat. Další tři desítky srnčat zachránili dobrovolníci díky obchůzkám.
Autor: Agrowald
Zdroj: ČTK
Čvn 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Pardubický kraj připravuje obnovu parku kolem léčebného ústavu v Jevíčku na Svitavsku. Provést by ji mohl do několika let. Některé prvky jsou v havarijním stavu, potřebné jsou vegetační úpravy. Náklady vyjdou až z výběrového řízení, mohou být až 20 milionů korun, řekl krajský radní Miroslav Krčil (3PK).
„Konečná částka bude záležet na cenovém vývoji, který je obtížné nyní predikovat, ale odhadem se bude jednat o částku v rozmezí deset až 20 milionů korun,“ řekl Krčil. Rozlehlý park sloužíval pro rekonvalescenci pacientů s tuberkulózou. Dnes se ústav věnuje lidem s pneumologickými onemocněními nebo pohybovými obtížemi. Klienty má z celé republiky. Park je pro úspěšnou léčbu také důležitý, řekl Krčil.
„V nedalekém lese najdeme například jehličnany produkující éterické oleje, které napomáhají lepšímu hojení plic. Pacientům rovněž pomáhaly i silice z květin, které se však z areálu postupně vytratily. Kromě vegetačních úprav je nutné opravit některé cesty nebo schody v parku, v současném stavu jsou pro pacienty nepoužitelné,“ uvedl Krčil.
Stromy, které byly v nejhorším stavu, jsou už vykácené. Vysazené jsou nové. Porosty smrků a borovic jsou napadené kůrovcem, v uplynulých letech tam napáchal velké škody. Kromě cest a schodů chce kraj v areálu opravit sportoviště a vyměnit orientační systém.
„V minulosti byl areál léčebny opravdovým skvostem, který obdivovali nejen pacienti, ale i jejich rodinní příslušníci při návštěvách nebo lidé z okolí. Chceme postupně navrátit tomuto místu jeho krásu a s ní související pozitivní vliv na rekonvalescenci pacientů. Exteriéry léčebny v sobě skrývají velký potenciál,“ řekl Krčil.
Sanatorium postavené v letech 1913 až 1926 je od roku 2016 kulturní památkou. Kraj do léčebného ústavu v posledních letech investoval téměř 100 milionů korun. Byly určeny na dřevěné lehárny, přeměnu bývalého dětského pavilonu na pavilon plicní rehabilitace, zateplení pavilonu S a opravu střechy stravovacího pavilonu.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lidé už mohou nominovat kandidáty do dvanáctého ročníku soutěže o nejkrásnější alej roku, a to do podzimu. V tiskové zprávě to za pořadatelské sdružení Arnika uvedla Kristýna Dušák. Loni vyhrála lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty.
Navrhnout stromořadí do soutěže mohou zájemci na webu www.alejroku.cz, a to zasláním fotografie, případně i připojením příběhu nebo popisu. Nominace je možné podávat do konce října, poté bude hlasovat veřejnost.
„Rádi bychom se o přihlášených alejích v novém ročníku dozvěděli ještě o něco více. Pro nás to totiž nejsou ‚jen‘ stromy, ale často němí svědci událostí napříč staletími. Stromořadí mohou být samozřejmě i mnohem mladší, ale určitě se najde nějaká zajímavost, která je doprovází. Budeme rádi, když nám nominující pomohou tyto zajímavé příběhy vypátrat a třeba se spojí s místními kronikáři či pamětníky, kteří mají většinou obdivuhodné místní znalosti,“ uvedla hlavní organizátorka Klára Ondrigová.
Přihlášku může do ankety zaslat kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. „Připravili jsme také několik novinek. V benefičním e-shopu si lidé mohou nově zakoupit plátěnou tašku Alej roku a podpořit tak naši činnost. Webová stránka ankety je obohacena o základní informace pro lidi, kteří chtějí vysadit nebo zachránit stromy třeba ve svém městě, obci či volné krajině a v průběhu léta se na webu navíc objeví mapa všech doposud nominovaných alejí,“ doplnila Ondrigová.
Loni o jedenáctý titul soutěžilo nominovaných 93 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky. Zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé. Hlasovalo pro ni 999 lidí.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí dnes dostal ekolog a aktivista Jiří Malík. Ocenění má mimo jiné za spolupráci na projektech zadržování vody. Cenu za dlouhodobý přínos dostal zoolog Mojmír Vlašín, který se podle pořadatelů, Nadace Partnerství, celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody v teorii i praxi. „Eko zásek roku“ určený lidem do 33 let letos porotci udělili žákyni deváté třídy Ludmile Kozlové. Kozlová s přáteli uspořádala řadu drobných, lokálních ekologických projektů. Ceny dnes byly předány ve Valdštejnském paláci v Praze.
U Malíka pořadatelé připomněli, že ekolog a aktivista působil 20 let ve správě Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. V roce 2005 také založil s kolegy spolek Živá voda cílící na podporu zadržování vody v krajině a v roce 2016 spolupracoval na návrhu revitalizace toku Bučnice na Zdoňovsku. „Postupně vznikl Model Živá krajina o adaptaci Česka i Evropské unie na dopady změny klimatu. Díky plánu krajina zadrží více vody i uhlíku, vzroste biodiverzita, obnoví se malý oběh vody a omezí povodně,“ uvedli zástupci nadace. Připomněli také vítěznou pětiletou kampaň proti plánu těžby břidlicových plynů v Česku, na níž se Malík také podílel.
V případě dalšího laureáta, Mojmíra Vlašína, pořadatelé zdůraznili, že ochranu přírody zná „ze všech stran a úhlů“, neboť pracoval jak ve státní ochraně přírody, tak v nevládních organizacích. „Díky odbornému vzdělání, kreativnímu myšlení i osobní angažovanosti je jednou z vůdčích osobností ochrany přírody,“ uvedli pořadatelé. Připomněli jeho angažovanost v ochraně přírody v oblasti jihomoravského Soutoku či ochraně vzácných horských ekosystémů v Národním parku Šumava. Zdůraznili také jeho osvětovou činnost, v rámci níž Vlašín vystupuje v médiích. Jako externista Vlašín učí na katedře enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Je také soudním znalcem v oboru ochrana přírody.
Vítězka kategorie Ekozásek roku Ludmila Kozlová, která chodí do deváté třídy Základní školy Prachatice, podle nadace založila vlastní ekotým, v němž se dvakrát týdně schází se žáky prvního stupně. Společně připravují šetrná opatření ve škole a ve městě, která jsou zaměřena například na omezení plýtvání potravinami, používání recyklovaných papírů či snížení spotřeby obalů ve školním bufetu.
Cenu Josefa Vavrouška od roku 1996 převzalo téměř 50 lidí. S oceněním se pojí finanční odměna a skleněná plastika od výtvarníka Vladimira Kleina.
Ekolog a někdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek patřil k protagonistům konceptu trvale udržitelného rozvoje. V roce 1995 se svou dcerou tragicky zahynul při zimním přechodu Vysokých Tater.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V loňském roce bylo v českých lesích vysazeno 40.679 hektarů nových porostů, meziročně o sedm tisíc hektarů více. V novodobé historii ČR je to rekordní hodnota. Vytěžilo se 30,3 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2020 je to o 5,5 milionu metrů krychlových méně. V tiskové zprávě o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
V českých lesích pokračuje obnova hlavně po rozsáhlých kalamitách, 86,9 procenta vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Meziročně bylo vytěženo o 7,6 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví méně.
Nejvíce se těžily jehličnaté dřeviny, z celkového objemu vytěženého dřeva tvořily 94,9 procenta. Mírně narostl objem vytěžených listnatých dřevin, kterých se vytěžilo 1,5 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 85,1 procenta. Sedm procent tvořila borovice, modřín a buk tvořily 2,2 procenta vytěženého objemu.
Nejvíce dřeva se, podobně jako v minulých letech, vytěžilo na Vysočině. V kraji se vytěžilo 7,4 milionu metrů krychlových dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého v celém Česku.
Podle výkonného ředitele společnosti Uniles Petra Jelínka pokles těžby způsobil výrazný růst cen dřeva kvůli menší nabídce na trhu. „Pozorujeme rostoucí poptávku po palivovém dříví. Loni se zvýšila o 30 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny energií a obavy z nedostatku plynu,“ uvedl. Firma očekává, že letos bude těžba klesat.
Během zalesňování převážily plochy nově osázené listnatými dřevinami, z celkové plochy je to 52,1 procenta. Z jednotlivých druhů stromů byl nejvíce použit smrk, který byl vysazen na téměř 30 procentech zalesněné plochy. Na více než 24 procentech plochy byl vysazen buk, na 17 procentech dub a na téměř osmi procentech byla vysazena borovice.
Při zalesňování se spotřebovalo 244 milionů sazenic. Průměrně se spotřebovalo šest tisíc sazenic na hektar. Nejvíce nových stromů bylo vysazeno na Vysočině, kde bylo zalesněno 9310 hektarů lesů, což je téměř 23 procent zalesněné plochy po celém Česku.
Kromě sadby malých stromků a zasévání semen do půdy pokračovala loni také přirozená obnova lesů. Meziročně se přirozenou cestou obnovilo 9111 hektarů porostů, meziročně je to o 2496 hektarů více.
Lesní pozemky na konci roku 2021 zaujímaly plochu 2,678.804 hektarů, z toho státní lesy tvoří 54 procent plochy.
Autor: ČSÚ
Zdroj: ČTK
Kvě 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Do světa bezobratlých živočichů mohou nahlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci. Zavedou je tam velkoformátové fotografie předního českého autora makrofotografií Pavla Krásenského. Návštěvníci výstavy tak budou moci pohlédnout do očí například několikanásobně zvětšené broučí larvě, sršňům či mouchám. Snímky pocházejí téměř výhradně z území České republiky. Výstava s názvem Pozoruhodný svět bezobratlých Pavla Krásenského bude otevřena v muzejní Mánesově galerii do konce července.
Fotografie o velikosti 90krát 60 centimetrů představují návštěvníkům zástupce nejrůznějších skupin hmyzu, často druhy, které jsou velmi vzácné a na snímcích je lidé téměř nikdy nemohli vidět. „Jedná se ve většině případů o druhy menší než jeden centimetr, a tak budou mít možnost vidět tyto drobné tvory při mnohonásobném zvětšení, které nechává vyniknout struktuře jejich těl a také detailům, které nejsou pouhý okem viditelné,“ uvedl mluvčí muzea Antonín Valenta.
Podle zástupců muzea se jedná o dokumentární fotografie s přidanou uměleckou hodnotou. „Právě tato kombinace dokáže lidem, kteří mají z bezobratlých strach nebo je přímo nesnášejí, přiblížit jejich svět trochu jinou formou a ukázat jim, jak pestrý a pozoruhodný je svět brouků, motýlů, blanokřídlých, much nebo pavoukovců,“ doplnilo muzeum na svých stránkách. Zájemci tak budou moci při procházce výstavou pohlédnout například do očí larvě brouka svižníka nebo rozzlobeného sršně, spatří také, jaký náklad na sobě nosí mouchy, když na ně padne ranní rosa, nebo jak krásná je struktura motýlích křídel.
Fotografie vznikaly jak klasickou technikou, tak metodou takzvané skládané fotografie, která umožňuje mnohonásobně zvětšit hloubku ostrosti. Do světa i těch nejdrobnějších tvorů začal autor pronikat po pořízení makroobjektivu, zaměřuje se přitom především na brouky, blanokřídlé a pavoukovce. Od roku 1993 je Krásenský členem Československé společnosti entomologické. „Snažím se zachytit situace a tvory, kteří se v přírodě vyskytují velmi zřídka,“ uvádí fotograf na svých stránkách. Vedle fotografování se autor, který má za sebou výstavy na řadě míst v republice, věnuje také ilustraci.
Autor: Vlastivědné muzeum v Olomouci
Zdroj: ČTK
Kvě 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česká společnost ornitologická (ČSO) žádá o pomoc s pozorováním chřástala polního. Získaná data pomohou k lepší ochraně tohoto ohroženého druhu, uvedla dnes ČSO v tiskové zprávě. Chřástal hnízdí v lukách s vysokou a hustou trávou, dává o sobě vědět nočním voláním, které připomíná zvuk dřevěné řehtačky. Z afrických zimovišť přilétli chřástalové do Česka během května. V Česku je podle odhadu 1200 až 1400 volajících samců.
Podle ornitologů si chřástal v trávě vytváří stezky, kterými velmi rychle probíhá. Jeho přítomnost tak značí zpravidla právě jen noční volání samce, kterým obhajuje svůj hnízdní prostor a láká samice.
„Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny,“ uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
„Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástali skrýt během sečení,“ dodal Zámečník. Chřástal se podle ČSO nejčastěji ozývá mezi desátou hodinou večerní a čtvrtou ranní. Lidé k jeho mapování potřebují kvalitní svítilnu a mobil s aplikací na určení pozice nebo rovnou GPS přístroj. „Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 metrů od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne,“ uvedl Zámečník. Získaná data by lidé měli zadat do databáze ČSO na webu birds.cz. Podle ČSO je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s GPS pozicí. Údaje lze zaslat i Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.
Chřástala podle odborníků ohrožuje především časné sečení luk i způsob, kterým se v současnosti provádí. Chřástalové jím přicházejí o hnízdní prostředí a ohrožuje je také na životě. „Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků,“ uvedl Zámečník. Druhu nesvědčí ani intenzivní pastva dobytka, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chřástalům pak chybí kryt pro hnízdění.
Zámečník uvedl, že zemědělci mohou chřástalům pomoci tím, že budou kosit od středu do krajů louky, aby ptáci měli šanci utéct. Pomůže také snížení rychlosti stroje na čtyři kilometry v hodině. „Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí,“ sdělil Zámečník.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Kvě 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Národní park Podyjí na Znojemsku má nového obyvatele, zabydlel se v něm kriticky ohrožený sysel obecný. Jeho výskyt ekologové v národním parku zaznamenali po více než 50 letech. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Syslové patří ke kriticky ohroženým druhům. Kdysi byly na území Čech a Moravy jejich kolonie početné.
Za komunismu se ale zintenzivnilo zemědělství, mnohé syslí kolonie pak zanikly a sysel se dostal až na seznam ohrožených zvířat. Nyní jsou domovem tohoto živočišného druhu například některá letiště, na jihu Moravy třeba v Brně-Medlánkách, ve Vyškově či v Břeclavi.
Několik posledních let syslové pobývají také v ochranném pásmu národního parku v okolí Hnanic, přímo v národním parku se ale nevyskytovali. Několik „podezřelých“ nor se objevilo až letos na jaře na mezi v jižní části pastviny exmoorských koní. Že jde skutečně o nory sysla, potvrdili specialisté.
„Tento ohrožený hlodavec, pro kterého byl v roce 2008 ministerstvem životního prostředí schválen záchranný program, se na pastviny samovolně šíří z okolí nedaleké obce Hnanice. Ve zdejších vinicích a na fotbalovém hřišti je znám výskyt malé kolonie od roku 2014. Pastvinu koncem června zkontrolujeme znovu. To už by mohla venku pobíhat i mláďata,“ uvedla Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Mezi příčiny, kvůli kterým se dříve velmi početný sysel stal kriticky ohroženým druhem, patří nedostatek vhodného prostředí. Zatímco ještě před 60 lety byly jeho počty takové, že je hospodáři a zemědělci cíleně hubili, nyní sysli žijí jen asi na čtyřech desítkách většinou vzájemně izolovaných lokalit.
„Místa, kde se syslům díky udržovanému krátce sečenému trávníku daří, například sportovní letiště, jsou často ze všech stran obehnána mnohahektarovými lány polí, která sysli nejsou schopni překonat. I proto je skvělou zprávou, že na Znojemsku sysli o možnost přirozeného osidlování okolí ještě úplně nepřišli a že se jim u nás v Podyjí zalíbilo,“ uvedl Zdeněk Mačát ze správy parku.
Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro široké možnosti pěší a cyklistické turistiky.
Autor: Národní park Podyjí
Zdroj: ČTK
