Kvě 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
K lepší předpovědi erupcí sopek by mohl přispět výzkum mezinárodního týmu s českou účastí. Vědci vytvořili model zemětřesných rojů a pohybů zemského povrchu, které vedly k loňské erupci sopky Fagradalsfjall na islandském poloostrově Reykjanes. Studii z výzkumu řízeného Islandskou geovědní službou (ÍOSR) publikoval časopis Nature Geoscience, uvedla dnes Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.
Za Česko na projektu spolupracovali vědci z Geofyzikálního ústavu AV, který s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV provozuje na poloostrově Reykjanes síť 15 seizmických stanic
„Tuto oblast jsme společně monitorovali více než rok před samotnou erupcí,“ uvedl geofyzik Josef Horálek, který se na studii podílel. „Opakované výzdvihy a poklesy zemského povrchu dosahující až 120 mm a silná zemětřesná aktivita rojového charakteru naznačovaly akumulaci a pohyb magmatu pod povrchem,“ dodal.
Vědci z Islandu, Česka, Německa, Itálie a Číny pak interpretovali data z měření a vytvořili model procesů, které vulkanické erupci předcházely. Model podle AV například předpokládá existenci rezervoáru magmatu pod vulkánem Fagradalsfjall v hloubkách 15 až 20 kilometrů.
„Z něho se postupně uvolňoval oxid uhličitý (CO2), který migroval několika cestami propustnými horninami zemské kůry k povrchu. Ve dvou sousedních geotermálních oblastech Svartsengi a Krýsuvík se ve velkém objemu dostal do hloubky čtyř kilometrů, což způsobilo výzdvih zemského povrchu,“ popsal Horálek. Vědci pomocí modelování také odhadli množství vystupujícího CO2 a jeho možné důsledky pro erupci.
„Predikovat vulkanickou erupci s dostatečnou přesností není ještě dost dobře možné, přesto bychom se k tomu cíli chtěli přiblížit,“ uvedl. Loňský výbuch sopky Fagradalsfjall podle expertů patřil k celkem poklidným výlevům magmatu z trhlin v zemské kůře. K erupcím na poloostrově Reykjanes dochází jednou za 800 až 1000 let, ta předchozí je datována do roku 1240.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 26, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Vědci Univerzity Pardubice vyvinuli chytré senzory, které na polích efektivně řídí závlahu. Novinka měří vlhkost i teplotu půdy a tím pomůže zemědělcům k úsporám a vyšší produkci, uvedla škola v tiskové zprávě.
„Naše chytré senzory umí měřit různé parametry v několika hloubkách půdy. K senzoru se připojí komunikační jednotka, která data o stavu zeminy přenáší na cloudové úložiště, kde je lze analyzovat. Díky tomu je možné monitorovat stav zeminy v čase pro zavlažované systémy, optimalizovat dávkování vody a ovlivnit velikost úrody,“ řekl Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko-technologické.
Novinka je z oblasti materiálové tisku. Senzory se tisknou na dřevo. Jsou podle odborníků levnou a ekologickou variantou. „Jako nosiče pro senzory používáme přírodní materiály, zároveň pro senzor nejsou použity žádné kovové materiály. Senzor nijak nezatíží životní prostředí. Jako nosný podklad je ideální dřevo, protože na jeden kus můžeme po opětovném opracování tisknout náš senzor opakovaně,“ řekl Syrový.
Výroba chytrých senzorů je velmi rychlá. Za hodinu jich lze natisknout stovky až tisíce. Tisk chytrých senzorů na dřevo je v materiálovém tisku novinka. Tým chemika Tomáše Syrového proto žádá o evropský patent.
Na projektu Smartfield, jehož výsledkem jsou nové chytré senzory do půdy, spolupracuje Univerzita Pardubice se Západočeskou univerzitou v Plzni, Centrem organické chemie a Výzkumným ústavem rostlinné výroby Jevíčko a firmou AGROSPOL Knínice.
Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK
Kvě 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Zoopark Zájezd vytvořil vzdělávací výstavu o chameleonech. Tvoří ji snímky 27 druhů chameleonů, na naučných panelech se návštěvníci dozví i řadu zajímavostí, informoval vedoucí oddělení vzdělávání v zájezdském zooparku Daniel Koleška.
Unikátní expozice má podle něj představit obrovskou pestrost chameleonů. Autorem většiny fotografií je Koleška společně s kurátorem Jiřím Markem. „Výstava umožňuje trochu jiný pohled na chameleony. Snažíme se poukázat na detaily, které ani při pohledu do našich terárií nemusí vždy vyniknout. Chameleony na fotografiích uvidíte leckdy v nadživotní velikosti,“ řekl Koleška. Návštěvníci zjistí více o chameleoních pozoruhodnostech, například očích, jazyku či schopnosti měnit barvu.
Samostatná část je podle Kolešky věnovaná chameleonům na Madagaskaru, kde je největší druhová pestrost těchto zvířat na světě. „Tento ostrov je jedním z míst s nejvyšší druhovou rozmanitostí na celém světě, navíc s celou řadou druhů, které se nikde jinde nevyskytují, tedy s tzv. endemity. Podobně jako v přírodě je i na naší výstavě víc než polovina druhů původním domovem právě na Madagaskaru. Dokonce i největší a nejmenší druh chameleonů žijí výlučně na tomto ostrově,“ popsal vedoucí oddělení vzdělávání.
Podle něj má výstava také upozornit na to, jakou přírodní pokladnicí Madagaskar je, ale zároveň na to, že se ostrov potýká s odlesňováním a ztrátou klíčových biotopů pro druhy, které Zoopark Zájezd chová a úspěšně odchovává.
Zoopark Zájezd chová přes 100 druhů zvířat a má největší veřejně přístupnou kolekci chameleonů na světě. Je otevřený každý den. V areálu jsou také atrakce pro děti, hřiště, naučná stezka nebo průchozí expozice s veverkami a králíky. Letos by měla přibýt jihoamerická expozice.
Autor: Zoopark Zájezd
Zdroj: ČTK
Kvě 23, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
K likvidaci odolných bakterií mohou přispět společně s antibiotiky také nanočástice stříbra. Jejich účinnost při překonání bakteriální rezistence potvrdila studie skupiny vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP. Z výsledků vyplynulo, že společná aplikace nanočástic stříbra a antibiotik spolehlivě zničí i kmeny bakterií, které si dokázaly vůči antibiotickým lékům vybudovat odolnost.
Skupina vědců testovala společný antibakteriální účinek kyanografenu s navázanými částicemi stříbra v kombinaci se čtyřmi druhy antibiotik, která se liší v mechanismu účinku. „Podařilo se nám pomocí nanočástic stříbra obnovit účinek kolistinu, gentamicinu a ceftazidimu, tedy jak antibiotik působících na bakteriální membránu, tak antibiotik blokujících syntézu bílkovin a buněčné stěny bakterií, což má za následek smrt těchto jednobuněčných organismů. Díky společnému působení velmi nízkých koncentrací nanočástic stříbra a antibiotik lze efektivně likvidovat i rezistentní bakterie,“ uvedla členka týmu Lucie Hochvaldová. Doplnila, že se tím zároveň minimalizují také případné vedlejší účinky.
Nadějné výsledky výzkumu využití nanočástic stříbra při léčbě odolných bakteriálních infekcí přicházejí podle odborníků v době, kdy se medicína potýká s rostoucí rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Lékařům se kvůli tomu postupně zužuje spektrum účinných antibiotik pro boj s bakteriálními infekcemi, kterým na světě ročně podlehnou stovky tisíc lidí.
Vysokou účinnost i velmi nízkých koncentrací nanočástic stříbra vůči široké škále rezistentních bakterií popsal Aleš Panáček s kolektivem spoluautorů z přírodovědecké a lékařské fakulty v Olomouci už v roce 2006. Kromě testování samotných antibakteriálních účinků nanočástic se zaměřili také na společný účinek nanočástic kombinovaných s antibiotiky. Obnovení účinku antibiotik pomocí nanočástic se věnovaly i další práce odborníků, většina z nich ale nepopisovala míru jeho zesílení. „Nanočástice byly navíc testovány pouze na bakteriích citlivých k antibiotiku, tedy na bakteriích způsobujících snadno léčitelné infekce. Náš tým se naopak zaměřil na rezistentní kmeny bakterií, které pro člověka představují velké riziko,“ doplnila Hochvaldová.
Skupina vědců pod vedením Aleše Panáčka bude nadále zkoumat využití nanočástic stříbra v antibakteriální léčbě i protinádorové fototerapii. Na řadu přijde testování těchto nových poznatků v laboratorních podmínkách i při léčbě systémové bakteriální infekce na pokusné zvěři. „Jsou to nezbytné kroky pro možné převedení výsledků našeho výzkumu do klinické praxe,“ dodala Lucie Hochvaldová.
Autor: Univerzita Palackého v Olomouci
Zdroj: ČTK
Kvě 22, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.
Miko upozornil, že již nelze mluvit pouze o udržování rozmanitosti organismů v půdě a krajině. „Dostali jsme se do takové krize, že ji (půdu) bude nejprve třeba obnovit a poté se snažit ji udržovat, protože současný stav zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je špatný,“ řekl.
Intenzivní zemědělství podle něj způsobilo, že se dramaticky omezil vstup organické hmoty do půdy a potřebné živiny pro plodiny jsou dodávány hlavně minerálním hnojením. „Problém je, že se nám bortí struktura půdy a schopnost půdy zadržovat vládu a udržet živiny, které tam dodáváme,“ uvedl. Doplnil, že je také nutné hnojit mnohem víc než v minulosti.
Je podle něj třeba hledat řešení, jak organickou hmotu do půdy vracet, což také může pomoci se zvládáním klimatické krize. Půda je největším zásobníkem uhlíku a v posledních letech místo toho, aby uhlík zachycovala, ho uvolňuje. „To je zlomový bod, který se musí řešit,“ řekl. Problém vidí také v současné struktuře krajiny, kde chybí prvky podporující i půdní biodiverzitu, jako jsou remízky, lesíky, travnaté meze nebo kvetoucí pásy. Podle Mika je nestačí mít jen na okrajích velkých lánů plodin.
Upozornil na to, že kvalitní zemědělská půda se nedá vyrobit, proto je třeba do ní vrátit organickou hmotu. Mělo by se také pracovat na moderních přístupech k zemědělství jako je například střídání plodin.
Ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, nedávno vyzvaly ministry zemědělství a životního prostředí k posílení ekologických ambicí zemědělské politiky ČR. Požadují větší důraz na ochranu půdy a biodiverzity. Nastavení dotací by podle nich mělo zemědělce více motivovat k šetrnému zacházení s půdou.
Jednou z možností, jak do půdy lze dostat organické látky jsou organická hnojiva. Zemědělci ale upozorňují, že v současnosti kvůli vysokým cenám energií nebo nízkým výkupním cenám hlavně prasat, může dojít k omezování chovů a s tím i k úbytku hnojiv pocházejících z živočišné výroby. Například Svaz chovatelů prasat upozornil na to, že s úbytkem hnojiv bude docházet k dalšímu zhoršování struktury půdy a snižování schopnosti zadržovat vodu.
Z výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka vyplývá, že stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.
Autor: Ladislav Miko
Zdroj: ČTK
Kvě 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Lesních požárů bude kvůli změně klimatu přibývat, varuje Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Narůstat bude podle něj nejen riziko požárů, ale také jejich rozsah, kdy se zvýší pravděpodobnost, že bude hořet na větší ploše. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí univerzity Filip Vrána.
Odborníci se lesními požáry zabývají dlouhodobě, už dva roky funguje například web FireRisk, na němž lze na osm dnů dopředu sledovat v rozlišení na jednotlivé katastry míru rizika jejich vzniku. Letošní jarní měsíce jsou zatím velmi suché, což požárům nahrává.
„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu, jakým je suchá tráva, a četností nebezpečných aktivit, jako je vypalování travinných porostů, rozdělávání ohně či kouření v lese,“ uvedl Čermák. Hlavní komplikací je poměrně teplý a suchý průběh jara s větrnými dny, což jsou jevy, které se poslední dobou často opakují.
Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset situací podrobně zabývat. Kritickými místy jsou podle něj velmi vysychavá stanoviště s vysokou návštěvností či sousedství tábořiště, chatové oblasti a podobě. „Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace než o pásy s obnaženou půdou,“ uvedl Čermák.
Podle něj v tuzemsku dlouho nebyly větší požáry obvyklé. Pokud už vznikly, podařilo se je brzy uhasit. Tím největším za poslední desetiletí byl požár takzvané Moravské Sahary v květnu 2012, kdy za několik dní shořelo téměř 165 hektarů lesa.
Čermák také upozornil na to, že jen do dvou procent lesních požárů v ČR vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v našich podmínkách. Mezi dominující nedbalostní příčiny pak patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, neúmyslné zapálení od jakéhokoliv žhavého předmětu. „Nedbalosti a neopatrnosti je v dlouhodobém měřítku způsobeno cca 60 procent lesních požárů. Typický požár je zatím v lesích naštěstí požár na malé ploše, který je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat,“ doplnil Čermák.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Kvě 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Pardubický kraj čeká na dotaci, kterou by mohl využít pro výstavbu nové jízdárny ve Střední škole chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem. Současná už potřebám školy nevyhovuje. Projektová dokumentace je připravena, řekl vedoucí odboru školství krajského úřadu Martin Kiss.
„Projekt čeká na nové programovací období, je zařazen mezi ty, které by měly být budovány z obdoby dosavadního Integrovaného regionálního operačního programu. V rozpočtu určeném pro Pardubický kraj máme několik priorit a toto je jedna z nich,“ uvedl Kiss.
Současná jízdárna je z roku 1978, v provozu je od roku 1980. Zásadnějšími rekonstrukcemi od té doby neprošla. Celý objekt je nevyhovující konstrukčně, prostorově, nesplňuje hygienické normy. Navíc plechová stavba stojí v zámeckém areálu, kam se nehodí. Krajina hřebčína je od roku 2019 na seznamu UNESCO.
Jízdárna bude mít speciální jezdecký povrch, budou v ní šatny, záchody a sprchy. Měla by mít také parametry pro závody, což ta původní nemá. Po dokončení nové jízdárny kraj starou stavbu zbourá.
Pardubický kraj musel v minulosti celý projekt revidovat. Původně byl velmi nákladný, měl stát asi 80 milionů korun. Po změně konstrukčního systému a opláštění se cena snížila zhruba na 50 milionů korun. Konečná částka vzejde z výběrového řízení, současný nárůst cen stavebních prací a kurzové změny by však mohly výstavbu prodražit.
V současnosti se opravuje za zhruba 28 milionů korun internát školy. Budova byla uvedena do provozu v roce 1975, zastaralé jsou záchody, sprchy, elektřina i vybavení pokojů.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Kvě 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Veřejnost může koncem týdne pomoci vědcům s mapováním invazních nepůvodních druhů rostlin a zvířat. Do akce IAS BioBlitz se od 20. do 22. května zapojí Česko a dalších 11 evropských zemí. S určením invazních druhů i odesláním záznamů lidem pomohou mobilní aplikace, uvedli zástupci Botanického ústavu Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.
„Zapojení široké veřejnosti je pro studium invazních nepůvodních druhů velmi důležité. Čím dříve je nějaký nový druh odhalen, tím snáze se dá situace řešit. V ČR patří mezi invazní druhy například bolševník velkolepý, slunéčko východní či mýval severní,“ uvedl k již zaznamenaným druhům Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR. V Česku jsou hlavními organizátory akce vědci z Botanického ústavu AV a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Dobrovolníci si mohou do telefonu nainstalovat aplikaci iNaturalist, která jim pomůže s určením dvacítky vybraných invazních druhů. Jakékoliv zaznamenané pozorování se pak objeví v projektu aplikace i na společné evropské mapě akce. Získaná data experti nabídnou Nálezové databázi ochrany, kde poslouží jak vědcům, tak ochráncům přírody.
Podle ústavu lze také použít aplikace Biolog nebo Plant.id, která v období akce umožní určit zdarma až 100 vyfotografovaných rostlin. Pro některé druhy je pak možné vkládat údaje i do dalších speciálních aplikací, jako jsou Raci v ČR nebo Avif, která je určena pro ptáky.
Od počátku letošního roku v Česku platí nová právní úprava, která cílí na omezení invazních nepůvodních druhů ohrožujících biodiverzitu a ekosystém. Eviduje je tzv. unijní seznam invazních druhů. Novela vytváří také rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení těchto druhů.
V Evropské unii je více než 12.000 nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní. V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent.
Autor: Botanického ústavu Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Pardubický kraj v pondělí 23. května vyhlásí výzvu k podávání žádostí o dotace na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje tepla. Tentokrát budou určené pouze pro žadatele s nižšími příjmy, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták. Změnou proti předchozím výzvám je také zastavení podpory na plynové kondenzační kotle. Důvodem je mezinárodní situace a nejistota v dodávkách ruského plynu.
Pro žadatele v Pardubickém kraji bude připraveno minimálně 171 milionů korun. Žadatel musí pobírat starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, dávky hmotné nouze nebo nesmí mít průměrný čistý roční příjem na člena domácnosti v roce 2020 vyšší než 170.900 korun. O dotaci může žádat vlastník nebo spoluvlastník rodinného domu, bytové jednotky v bytovém domě, nebo trvale obývané stavby pro rodinnou rekreaci na území Pardubického kraje.
Novinkou je omezení podpory pro plynové kondenzační kotle. Dotace na ně bude poskytnuta pouze v případě, kdy se ke dni 30. dubna výměna kotle již uskutečnila nebo byla nejdéle k tomuto datu vystavena závazná objednávka. Naopak se zvýší maximální dotace na tepelná čerpadla o 50.000 korun na 180.000 korun.
Žádosti se budou přijímat od 22. června a předpokládá se, že by jejich příjem trval do 31. srpna. Budou se podávat prostřednictvím webové aplikace dostupné na webu https://www.pardubickykraj.cz/kotlikove-dotace/115559/kotlikove-dotace-pro-nizkoprijmove-domacnosti-v-pardubickem-kraji s následným doručením vytištěné a podepsané žádosti včetně příloh na krajský úřad. Každé žádosti systém přiřadí registrační číslo podle času elektronického podání.
Žádosti bude možné v aplikaci vyplňovat již od vyhlášení dotačního programu, po spuštění příjmu žádostí budou moci žadatelé vyplněné žádosti elektronicky odeslat.
Dotace na výměnu neekologických kotlů Pardubický kraj poskytuje od roku 2016 a od počátku o ně byl velký zájem. Od první výzvy, která byla vyhlášena v lednu 2016, bylo na kotlíkových dotacích rozděleno téměř 630 milionů korun pro více než 5800 žadatelů.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Kvě 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Každý obyvatel ČR loni v průměru vytřídil 71,8 kilogramu odpadů, tedy o pět kilogramů více než o rok dříve. Celková míra recyklace a využití nevratných obalů, kterých loni dali výrobci na trh 1,33 milionu tun, dosáhla 77 procent. V roce 2020 to při mírně nižším množství obalů bylo 76 procent. Vyplývá to z dat společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů.
Nejvyšší míra využití byla podle firmy tradičně u papírových obalů, u nichž recyklace a energetické využití dosáhlo 91 procent. Následovalo sklo s 81 procenty dosažené míry recyklace a využití, plasty s 75 procenty a kovy s 63 procenty.
Firma uvedla, že odpad v Česku třídí dlouhodobě velký počet lidí a pro většinu je tato činnost naprostou samozřejmostí. V roce 2021 pravidelně třídilo odpady 73 procent obyvatel, přičemž nejčastěji třídí odpady podle zjištění firmy lidé ve věku 30 až 49 let.
Lidé loni mohli odpady třídit do 678.446 barevných kontejnerů a menších nádob, což bylo meziročně zhruba o 120.000 více. Vedle toho je mohou někteří občané třídit doma rovnou do barevných pytlů, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin.
Jedním z klíčových faktorů v motivaci obyvatel k třídění odpadů je docházková vzdálenost k barevným kontejnerům, uvedl za Eko-kom Lukáš Grolmus. Loni se podle něj zkrátila průměrná vzdálenost k nim o další metr na 89 metrů. O deset let dříve byla průměrná vzdálenost okolo 200 metrů.
Eko-kom má v Česku monopol na třídění a recyklace obalů. Jeho služby využívají firmy dodávající na český trh balené zboží. Firma Eko-kom zajišťuje sběrná místa na tříděný odpad pro více než 6100 obcí. Obce za třídění dostávají peníze.
Autor: Eko-kom
Zdroj: ČTK
