Kvě 18, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Nová mobilní aplikace Tree Check rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové ploše poskytuje. Stromy si navíc mohou uživatelé přidávat do mapy nebo si z nich vytvořit vlastní „herbář“. V tiskové zprávě o tom dnes informoval David Kopecký, mluvčí Nadace Partnerství, která se na vývoji aplikace podílela spolu s dalšími organizacemi.
Aplikace díky umělé inteligenci po vyfocení rozpozná, o jaký druh stromu jde. Pracuje na principu 3D scanneru, který využívá vestavěnou kameru v telefonu. Na základě zachycených bodů na fotce také změří obvod kmene stromu a určí jeho charakteristické znaky. Díky tomu uživateli i řekne, kolik tento strom v létě vypaří vody, jak velký stín díky své listové ploše poskytuje a jak moc tedy ochlazuje okolní prostředí. V aplikaci uživatelé sbírají body za návštěvy nových stromů, opakované návštěvy i jejich zalévání. Po nasbírání určitého počtu bodů se jim za odměnu otevřou příběhy o stromech.
„Díky aplikaci chceme lidem přiblížit důležitou roli stromů ve městech. Stromy totiž představují jednu z nejefektivnějších cest k ochlazení ve veřejném prostoru v parných letních dnech,“ uvedl za nadaci Martin Ander. Měření termokamerami podle něj prokazuje, že se povrchy nestíněných silnic a chodníků rozpalují mnohdy až na 50 stupňů Celsia, oproti tomu v parcích nebo ulicích stíněných budovami a zelení je povrchová teplota výrazně nižší než teplota vzduchu. Za tímto chladicím účinkem stojí jednak stínění korunou s listy a také vypařování vody z listů a půdy okolo stromu.
„Čím větší korunu a listovou plochu strom má, tím víc vody dokáže v horkých dnech odpařit i víc stíní. Rozdíly jsou pak i mezi jednotlivými druhy stromu a záleží i na jejich stáří. Například taková dospělá bříza odpaří 70 litrů vody za den, v tropických dnech to může být až 400 litrů,“ uvedl Ander. Díky vhodnému umístění stromů či parků tak podle něj lze ovlivňovat teplotu v okolí domu, v ulici či celém městském bloku. Aplikace je ke stažení zdarma.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 18, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.
Index, který je společným projektem České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo na 23. místě, tedy páté od konce. Hůře dopadlo pouze Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česká republika podle výsledků průzkumu výrazně pokulhává v omezování produkce skleníkových plynů. V přepočtu na jednoho obyvatele ročně vyprodukuje 11,7 tuny ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je třetí nejhorší výsledek v EU.
„Velmi vysoké jsou naše emise z vytápění domácností, kdy na obyvatele připadá 814 kilogramů ročně, což nás řadí až na 20. místo v EU,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Podle ní je to dáno vysokým podílem uhelných zdrojů na výrobě tepla. Lépe si Česko stojí v emisích z dopravy, které jsou pod evropským průměrem. „V případě emisí z přepravních aktivit domácností jsme dokonce druzí nejlepší v EU,“ dodala Hrtúsová.
Problémem Česka přitom nejsou jen vysoké emise skleníkových plynů, ale i dalších látek a pevných částic. To má vliv mimo jiné na zdraví obyvatel. Ročně v Česku zemře 31 lidí na 100.000 obyvatel právě kvůli špatné kvalitě vzduchu, uvádí analýza. „Pro srovnání, ve Finsku jsou to jen tři úmrtí,“ dodal hlavní ekonom ČS David Navrátil.
Podle indexu má Česko nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší.
„Kůrovcová kalamita u nás způsobila, že naše lesy a orná půda neabsorbují CO2, ale naopak jej produkují. V tomto ukazateli jsme podobně jako v případě sucha na posledním místě v EU,“ upozorňuje Navrátil. Zatímco ve Švédsku dokážou lesy a půda absorbovat 35 milionů tun ekvivalentu CO2, v Česko naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry.
Ačkoli se Česká republika v jednotlivých indikátorech indexu umisťuje spíše na chvostu, v některých případech naopak stojí v čele unijních zemí. Podle posledních dat evropského statistického úřadu Eurostat Česko dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu (HDP). Česko na tento účel vydává 2,7 procenta, zatímco unijní průměr je 1,8 procenta HDP.
Důvod nepoměru mezi stavem životního prostředí a investicemi do něj vidí Navrátil ve struktuře české ekonomiky. „Náš podíl průmyslu je jeden z nejvyšších v Evropě: na HDP se podílí 29 procenty. Struktura naší ekonomiky vyžaduje nadprůměrně výrazně vyšší spotřebu energie,“ vysvětluje ekonom. Výroba energie v Česku přitom spoléhá na tuhá fosilní paliva výrazně více než v ostatních unijních zemích. Hůře je na tom podle Navrátila pouze Polsko a Estonsko.
Autor: Česká spořitelna
Zdroj: ČTK
Kvě 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Tuzemští chovatelé včel přišli v uplynulé zimě o necelou desetinu včelstev, jde tak o jedny z nejnižších úhynů za několik posledních let. Velké škody jim tentokrát nenapáchala obávaná varroóza. Včelaři se ale loni kvůli chladnějšímu počasí potýkali s nižší produkcí medu. Vyplývá to z výsledků 9. ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Do průzkumu se v České republice zapojilo 1154 chovatelů včel.
„Na základě vyhodnocených dotazníků byly letošní ztráty včelstev v tuzemsku vyčísleny na 8,4 procenta a jsou jedny z nejnižších za dobu monitoringu v České republice. Podobně nízké ztráty produkčních včelstev byly zaznamenány v pilotním ročníku 2013/14 a v roce 2015/16,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP. V předchozím ročníku, který byl zaměřen na zimu 2020/21, nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev.
Nejvyšší ztráty včelstev v uplynulé zimě zaznamenali chovatelé v Praze (18,1 procenta) a Libereckém kraji (16 procent). Naopak nejnižší úhyny nahlásili včelaři v Královéhradeckém kraji (5,5 procenta). Mezi hlavní příčiny ztrát včelstev patřila nosematóza, vyhladovění včelstev a také zootechnické chyby. „Varroóza byla nejspíše minoritní příčinou letošních úhynů. Problémy působila jen velmi lokálně,“ podotkl Danihlík.
Téměř polovina včelařů v dotazníkovém šetření uvedla, že rok 2021 byl opět charakteristický nízkou či podprůměrnou produkcí medu, kterou chovatelé zaznamenali i v roce 2020. „Na produkci medu se jednoznačně podepsal vývoj počasí v jarních měsících, kdy bylo chladno a deštivo. Mnozí chovatelé museli svá včelstva dokrmovat v době, kdy obvykle vytáčejí med. Letošní rok má zatím z pohledu produkce medu velmi slibný vývoj,“ řekl Danihlík.
Danihlík upozornil, že po loňském útlumu varroózy by letos měli být včelaři ve střehu. „I s ohledem na dosavadní průběh počasí hrozí, že se již během léta přemnoží parazitičtí roztoči varroa destructor. Tito roztoči jsou pro včely velmi nebezpeční. Na našem webu www.coloss.cz mohou včelaři nalézt návody a články, jak varroóze efektivně předcházet,“ podotkl.
V Česku je evidováno bezmála 700.000 včelstev a zhruba 61.000 včelařů. Odborníci z kateder biochemie a geoinformatiky PřF UP díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky.
Autor: Přírodovědecká fakulta UP
Zdroj: ČTK
Kvě 17, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
V přírodní lokalitě U Trojice v Pardubicích, dosud neudržovaném místě, skupina mladých lidí postupně buduje lesní park, kde budou i sochy nebo menší galerie. „U Trojice bydlíme. Na ten nápad jsme přišli asi už před čtyřmi lety, kdy jsme sem chodili na procházky, byl tady nepořádek. Prostor má docela potenciál, tak jsme si řekli, že bychom tu udělali park,“ řekl Jakub Čaban z Okrašlovacího spolku U Svaté Trojice.
Lokalita u Trojice je odlehlé místo s minimální zástavbou, která je obklíčená železniční tratí, frekventovanou silnicí, z některých míst jsou vidět budovy rafinérie Paramo. V oblasti je zahrádkářská kolonie s chatkami a sídlí tam také protialkoholní záchytná stanice. K tomu přiléhá les, o který se dosud nikdo nestaral.
Spolek už pořádal první úklidy, zapojil dobrovolníky, shání pomoc u stavebních firem, které jim třeba půjčily bagr na odklízení černých skládek a protažení lesních cest. „Odklízeli jsme sutiny, letitý nepořádek, lesní porost. Pak tu bude prostor na věci, které bychom tu rádi vybudovali,“ řekla Tereza Říčanová ze spolku.
Centrem lesního parku bude jednou budova bývalého výměníku vzduchu pro skleníky, která sloužila zahradnictví. Bylo tam v 50. letech a zaniklo. V objektu bude menší galerie a zázemí parku. Galerijní prostory si ale nechává spolek až na konec, nejdřív chce vyčistit les. Členové spolku by úklid chtěli zvládnout letos.
„Tři čtvrtiny pozemků patří Státnímu pozemkovému úřadu. Zařídili jsme si u něj pronájem. Čtvrtina pozemků patří městu Pardubice, dořešujeme s ním jejich výpůjčku,“ řekl Čaban. Jakub Čaban je řemeslník, rád pracuje s ocelí, plánuje, že v lese budou různé sochy, nejen jeho vlastní. Rád by dal prostor i dalším umělcům, kteří by svá díla umístili v galerii nebo přímo v lese. Lesní park bude i místem pro menší divadelní představení nebo komorní koncerty, řekl.
„Máme v týmu i arboristu, který se stará o strukturu parku, plánujeme tu sázet 100 moruší. Vyrobíme vlastní lavičky, odpadkové koše, originální, aby nebyly jak přes kopírák. U centrálního místa s galerií bude pódium pro menší kulturní akce,“ dodal Čaban.
Autor: Okrašlovací spolek U Svaté Trojice.
Zdroj: ČTK
Kvě 16, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
U Labe v blízkosti sídliště Polabiny v Pardubicích bude nejspíš příští sezonu sluneční pláž. K vodě povedou schody, budou tam lehátka a kousek dál i ohniště. Projekt odhadem za 3,1 milionu korun je hotový, stavět se začne nejspíš na podzim. Pláž bude kousek od letního kina. Povede na ni mlatová cesta propojená se stezkou, která vede podél Labe. U vody budou betonové schody, nad nimi dřevěné plato s lehátky. Na trávě bude ohniště s kruhový posezením a v okolí řeky další lavičky.
Na stavbě se nejdřív musí obvod domluvit s Povodím Labe, kterému patří pozemky. „Musíme projít kolečkem schvalování a konečně se snad posuneme ke stavebnímu povolení,“ řekl starosta Radek Hejný (ANO). Obvod plánoval, že pláž bude hotová letos, což se nejspíš nepovede.
„Už jsem trochu pesimista. Vidím, že bychom to zrealizovali na podzim, aby pláž byla připravená na příští sezonu,“ dodal Hejný. Obvod teď potřebuje od Povodí Labe takzvané právo stavby a připravuje k němu smlouvu. „Je to vcelku běžný institut, když někdo chce stavět na cizím pozemku. Je to podobné jako věcné břemeno, zapisuje se do katastru nemovitostí a umožní městu akci uskutečnit,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí a dopravy městského obvodu II Tomáš Řezanina.
Okolí Labe i Chrudimky a vodních ploch pro rekreační účely postupně proměňuje město i obvody. V minulosti vznikly na protipovodňových valech u Labe cyklostezky, staví se přístupové schody k vodě, u nich jsou mola. Kolem Chrudimky jsou opravené cyklostezky a cesty pro pěší.
Některé projekty v minulosti naopak neuspěly. Služby města Pardubic chtěly postavit v Polabinách relaxační centrum Lonkovka. V roce 2019 projekt po dvou letech zastavilo ministerstvo životního prostředí, protože tam žijí chránění živočichové a rostliny. Záměr se nelíbil některým obyvatelům ani ekologickým spolkům.
Přes Labe pak měla vést lávka, měla spojovat sídliště Závodu Míru a Polabiny. Město od projektu roce 2019 ustoupilo, protože by stavba vyšla na několik desítek milionů korun, poslední projektové náklady činily přes 100 milionů korun.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Kvě 13, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
V areálu ostravské zoologické zahrady volně žije devět druhů netopýrů, tedy bezmála třetina ze všech druhů, které se vyskytují v České republice. Potvrdil to výzkum, který v zoo vedl zoolog Slezského zemského muzea Opava Martin Gajdošík. Novináře o tom dnes informovala mluvčí zahrady Šárka Nováková. Díky přírodnímu charakteru zhruba stohektarového areálu s několika rybníky se v něm vyskytuje i řada volně žijících druhů a nabízí příznivé prostředí právě i pro netopýry.
„Mezi netopýry jsou druhy hojnější, ale i poměrně vzácné. Ve spolupráci s Martinem Gajdošíkem v zoo probíhá i pravidelný monitoring a případně vypouštění netopýrů. Monitoring se provádí pomocí ultrazvukových detektorů, kdy se prochází areálem a hledají se létající a lovící netopýři,“ uvedla mluvčí.
K nejhojněji zastoupenému druhu patří v zahradě netopýr vodní. „Nacházíme ho pravidelně každým rokem. Vyskytuje se prakticky všude, kde je v nižších polohách voda. Letos jsme dokonce odchytili samici v laktaci, takže v zoo mají pravděpodobně i kolonii. Kolonii zde má asi i netopýr rezavý,“ uvedl Gajdošík. Naopak vzácným je netopýr Brandtův. „U jednoho z rybníků v areálu zoo se nám podařilo odchytit samce. Přeletuje zde i loví,“ doplnil Gajdošík.
Ostravská zahrada od roku 2005 pravidelně pořádá i osvětovou akci pro veřejnost věnovanou netopýrům. Do roku 2013 to byla Evropská noc pro netopýry. „Protože se ale z Evropy přesunula i do řady jiných zemí, stala se z ní v roce 2014 Mezinárodní noc pro netopýry. Účastníci se při akci seznámí s výzkumem, ochranou i dosavadními poznatky o životě netopýrů, a dozví se tak, jak tito jediní aktivně létající savci žijí, co je nejvíce ohrožuje, jak je lze chránit a proč jsou v přírodě důležití,“ řekla Nováková. Letos bude 7. září od 18:00.
Kromě netopýra vodního, rezavého a Brandtova nachází v zahradě útočiště i netopýr severní, netopýr velký, netopýr večerní, netopýr ušatý, netopýr hvízdavý a netopýr nejmenší. Mluvčí připomněla, že podle platné legislativy České republiky patří všichni netopýři ke zvláště chráněným druhům. Chráněni jsou i Úmluvou o ochraně evropské fauny a flóry a Dohodou o ochraně populací evropských netopýrů.
Autor: Ostravská zoo
Zdroj: ČTK
Kvě 12, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Mezi dvanáctkou soutěžících jsou hned čtyři ovocné stromy – Bartákova třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovská hruška z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami a Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více než devět metrů, také 275letá Vorařská lípa z Rychnovska a 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané.
„Finálový tucet doplňuje Majestátní dub pod Šumnou rostoucí na Chomutovsku, Jinan na brněnském Mendlově náměstí, javor z Komni přezdívaný Tajemný hradní pán, Popovská bříza ze zaniklé obce na Jáchymovsku a Javor babyka v Ústí nad Orlicí. Během hlasování ale nehraje až takovou roli vzhled nebo stáří stromu, ale síla místní komunity, která za svým favoritem stojí,“ uvedla koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.
Nejvíce nominací letos dorazilo z Jihomoravského kraje, a to 21, z toho deset přímo z Brna. Druhý nejvyšší počet byl z Olomouckého kraje s osmi přihláškami, následuje Středočeský s pěti a Pardubický se čtyřmi stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací. Hlasování začne na www.stromroku.cz 20. června a vítěze vyhlásí Nadace Partnerství 21. září v Brně. Strom s největší podporou veřejností získá šek na sponzorské ošetření a postoupí do zimního evropského kola.
Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přezdívka odkazuje až k dobám husitským. K lípě se také vztahuje několik pověstí. Podle té nejznámější přepisoval stařeček Jiroušek v dutém kmeni Nový zákon. Přitom si zpíval žalmy a zpěv, který se mísil s šuměním listí, se nesl krajem a dal údajně vzniknout přízvisku lípy.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Kvě 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Druhy ptáků, jejichž samci se v letu předvádějí, mívají více partnerek a obývají spíše otevřené než lesní oblasti. Často jde o malé druhy pěvců s pestře zbarveným peřím. Vyplývá to z výzkumu, na kterém spolupracovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK). Výsledky publikoval prestižní časopis Proceedings of the Royal Society B, sdělili zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Tým shromáždil informace o 1700 druzích pěvců.
Podle vědců mívají předvádějící se druhy také protáhlejší křídla, což souvisí s tím, že migrují na delší vzdálenosti a hnízdí ve vyšších zeměpisných šířkách, tedy dále od rovníku. „Naše výsledky naznačují, že se vzdušné předvádění objevuje především u druhů se zvýšenou letovou efektivitou a schopností letu, což by nebylo tak překvapivé. Nicméně jsme také zjistili, že tyto druhy ptáků vykazují silnější intenzitu pohlavního výběru,“ uvedl Tomáš Albrecht, vedoucí výzkumné skupiny Evoluční ekologie ptáků v ÚBO AV. „To znamená, že mezi samci jsou velké rozdíly v úspěchu u samic. Typickým představitelem pěvce, který se takto předvádí, by mohli být třeba bramborníček černohlavý, skřivan polní nebo některé druhy pěnic,“ popsal evoluční ekolog a ornitolog.
Prvotní impulz ke studiu ptačího předvádění získal Albrecht v jižní Africe – v oblastech, kde polopouště střídají savany, ty pak přechází v tzv. galeriové lesy a naopak. „Všiml jsem si, že v každém prostředí se mění i zpěv či předvádění pěvců ve vzduchu během zpěvu. Ukázalo se, že tento fenomén není na globální úrovni dobře popsán,“ uvedl Albrecht. Vědec vysvětlil, že dřívější studie pracovaly jen s malých počtem druhů, nejvýše v řádu několika desítek, nebo se zaměřili na jednu zoogeografickou oblast. Soubor informací o 1700 druzích pěvců, který dal dohromady tým z Česka, je tak podle akademiků nejrozsáhlejší dostupnou databází dat o tomto výzkumném fenoménu.
Informace vědci získali prostudováním velkého množství literatury. Byť přístup k ní byl podle hlavního autora studie Petera Mikuly v nejhorších fázích pandemie covid-19, kvůli protiepidemickým opatřením, dost ztížený. Mikula, který také pracuje na ÚBO AV, dále sdělil, že se tým bude chování ptáků věnovat i v budoucnu.
„Nyní, když jsou k dispozici i přesná data o rozšíření jednotlivých druhů a o fylogenezi (vývoji druhů) této velice úspěšné skupiny ptáků, je možné přistoupit ke globálním analýzám v míře, jaká byla ještě před pár lety nepředstavitelná,“ zdůraznil Mikula.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice obnoví stromořadí v Jahnově ulici a na náměstí Republiky, 26 stromů vykácí a nové tam vysadí. Původní stromy jsou v betonových skružích a neprospívají, uvedl magistrát v tiskové zprávě. Nové stromy budou v prokořenitelných buňkách s kvalitním substrátem a upravený terén umožní prosakování dešťové vody. Odborníci vybrali pro výsadbu odolné akáty, které dobře snáší znečištěné ovzduší.
Projekt také počítá s úpravou zpevněných ploch pro pěší a cyklisty, inženýrských sítí a veřejného osvětlení. Zeleň by měla mít co nejlepší podmínky. Kořeny nově vysazených stromů budou mít dostatečný prostor pro růst.
Projekt na obnovu stromů v Jahnově ulici a částečně na náměstí Republiky chce město zaplatit s pomocí Norských fondů, tedy peněz určených pro boj se změnou klimatu. Pardubice teď hledají firmu, která výsadbu a úpravy provede.
„Je to projekt městského obvodu Pardubice I, který počítá s obnovou zeleně v lokalitách nejvíc ovlivněných vysokými teplotami v době veder. Navíc je ulice celoročně silně zatížena automobilovou dopravou a emisemi,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Dodavatel bude mít na zakázku čas 20 týdnů, projektová cena je zhruba šest milionů korun, až 90 procent nákladů uhradí dotace. Projekt vychází z tepelné mapy města, Jahnova ulice se v létě přehřívá.
Město postupně na svém území připravuje klimatická adaptační opatření. V Pardubicích jsou vedrem ovlivněné především oblasti v okolí hlavního nádraží, historického centra města a širšího centra nebo obchodních center.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Kvě 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
V okrajové části Poděbrad ve Velkém Zboží u závodu Poděbradky letos vznikne osmihektarový přírodní areál s květnou loukou, tůněmi, sadem a lesem. Na městských pozemcích ho vybudují ochránci přírody z poděbradské záchranné stanice Huslík. Zhruba půl milionu korun by měla na zlepšení biodiverzity v neudržované části města přispět společnost Mattoni, která zdejší výrobní závod minerální vody vlastní. Poděbradští zastupitelé schválili pro tuto oblast na posledním jednání změnu v územním plánu.
„Jde o lokalitu, která ležela 30 let ladem, naposledy se tam plánovalo autokino, ale to nedopadlo,“ řekl starosta města Jaroslav Červinka (STAN). Další výstavbu zde město neplánuje a část pozemků už dalo k dispozici místnímu kynologickému klubu, který se sem přestěhoval na začátku letošního roku. Ze zbývající části ochranáři odstraní nálety a vysadí přes čtyři hektary nového lesa. Další prvky areálu by měly pomoci vrátit na území více druhů rostlin a živočichů.
Podle Marty Bryndové ze záchranné stanice Huslík bude zřejmě na podzim vyseta květná louka s různými druhy rostlin a nektarodárných druhů keřů, které mají lákat zejména motýly. „Louka se bude sekat takzvanou mozaikovou sečí, kdy část plochy vždy zůstane nepokosena, aby umožnila obživu i úkryt hmyzu,“ uvedla. V plánu je vysazení několika stromů starých ovocných odrůd a keřů. Dvě malé vodní tůně budou domovem pro obojživelníky. Ochránci přírody vyvěsí i budky pro zpěvné ptáky, sovy a poštolky.
Vznik podobného území podpořila společnost Mattoni také v Byňově nedaleko Nových Hradů na Českobudějovicku. „Vytipovali jsme tři taková místa, kde se snažíme rozvíjet biodiverzitu, a jedno z nich je právě u závodu v Poděbradech. Naše pozemky zde ale nebyly vhodné, zaujala nás proto nedaleká louka, která patří městu. Je uzavřená ze všech stran a do budoucna by to mohla být jakási oáza klidu třeba i pro veřejnost,“ řekla za Mattoni Klára Hálová.
Autor: Záchranná stanice Huslík
Zdroj: ČTK
