Kvě 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice prověří kolem ulice K Vápence další možnost výsadby zeleně, osloví i soukromé majitele. Reaguje tím na zvažované kácení lipové aleje, která zřejmě bude muset ustoupit autobusovému terminálu. Ekologičtí aktivisté stále hledají cesty, jak lípy zachránit.
V ulici K Vápence má být autobusový terminál pro MHD, parkovací dům a ústit tam bude lávka, která překlene železniční kolej. Lidé se tak rychle dostanou na vlakové nádraží. Přímá cesta z této lokality tam dosud nevede.
V ulici je lipová alej, třicítka stromů se má podle projektu pokácet, aby tam mohly vzniknout autobusové zálivy a konečná stanice autobusové linky. Náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO) uvedl, že perspektivní stromy podle odborného posudku jsou jen tři. Ostatní už velkou životnost nemají. Některé stromy už tam navíc nejsou, protože je bez povšimnutí aktivistů pokácela kvůli modernizaci železničního uzlu Správa železnic, uvedl Nadrchal.
Spolek Chráníme stromy navrhuje, aby se v ulici K Vápence nebudovala konečná stanice autobusů. Pokud by autobusy do terminálu jen zajížděly, tak tam stromy mohou zůstat. „Budovat zde konečnou zastávku na úkor stromové aleje, když těsně vedle sídlí obrovský dopravní podnik s veškerým zázemím, je k nepochopení,“ uvedla Olga Kudrnová ze spolku. Petici za záchranu stromů podepsalo 500 lidí, dodala.
Aktivisté si myslí, že město a krajský úřad při posuzování vlivu projektu na životní prostředí nepostupovaly v souladu se zákonem. Město se domnívá, že jeho postup správný je. „Zjevně nezbývá nic jiného, než abychom požádali o posouzení ministerstvo životního prostředí, na které se hodláme v nejbližších dnech obrátit a které má v této věci konečné slovo,“ uvedla Kudrnová.
Úvaha spolku není podle ředitele dopravního podniku Tomáše Pelikána ve výsledku ekologická. Autobusy by musely zajíždět při čekání na další turnus do areálu podniku, což sice není daleko, ale za rok by vozy vytvořily zbytečně další emise. „Přijde mi až paradoxní, jak někdo za každou cenu brání svůj zájem. Za dva roky, co se projektovalo, zpracovali jsme hodně variant, ani jedna nebyla pro aktivisty dost dobrá,“ řekl Pelikán.
Pod lávkou má vzniknout kruhový objezd, který bude sloužit jako obratiště pro autobusy. Nástupní zastávka by měla být na jižní straně u parkovacího domu. Dohromady tam mají být tři zálivy, kvůli nim se tam stromy už nevejdou.
Projekt terminálu by měl na jaře získat stavební povolení. Stavět by se mohlo spíš v příštím roce, odhadl Pelikán. Místo pokácených stromů se má u parkovacího domu vysadit náhradní zeleň.
„Když se projekt udělá, jak je navržený, ulice bude vyasfaltovaná v celé šířce. Jestli bude za parkovacím domech vysazených pár stromů, pak to ale vůbec neřeší mikroklima té ulice,“ řekl opoziční zastupitel Jakub Kutílek (Zelení za Piráty).
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Kvě 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice plánuje do pěti let obnovení přírodní oblasti Červeňák, lokalita má 19 hektarů a dřív tam cvičila armáda. Místo je cílem vycházek obyvatel, radnice zachová její přírodní rozmanitost. Náklady magistrát odhaduje na 60 milionů korun, uvedl v tiskové zprávě. Červeňákem protéká Chrudimka. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Název nese po vojenském mostu, který býval natřený červenou barvou, a který je dnes kvůli špatnému stavu zavřený.
Ženijní vojsko cvičiště využívalo do roku 1994. Vlastníkem lokality je město od roku 2020. Magistrát podle smlouvy s ministerstvem vnitra nesmí po dobu 20 let oblast komerčně využívat ani pozemky prodat.
Projektem chce město zlepšit stav přírodních stanovišť, regulovat nepůvodní druhy. Součástí je například práce s vodou, tvorba tůní, které jsou líhništi vzácných živočichů. Červeňák se také propojí okolím cyklostezkami a pěšinami, na místě po opravách zůstanou mostní pilíře a vojenské objekty.
„Lokalitu chceme doplnit o vhodný mobiliář či herní prvky, územím by měly vést dvě naučné stezky. Jedna návštěvníky provede různými biotopy a přírodními zajímavostmi Červeňáku, druhá bude odkazovat na vojenskou historii, neboť Červeňák býval cvičištěm zdejších ženistů,“ uvedl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Městská rada dnes schválila projektový záměr, projekt chce mít hotový do konce příštího roku. Začít by měla v polovině roku 2024. „Realizace bude podle prozatímních odhadů stát asi 60 milionů korun. Obnovu území Červeňáku jsme připraveni financovat z vlastních zdrojů s možnou dotací z evropských fondů,“ řekl Nadrchal.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Kvě 5, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci popsali, jak se ryba peřovec kukaččí učí parazitovat na svých hostitelích. Tým z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV) zjistil, že tito sumečci bývají při prvních pokusech obelstít své hostitele velmi neúspěšní. „Mistry“ se stanou až po několika měsících tréninku. Akademie věd dnes o výzkumu informovala v tiskové zprávě. Studii o něm publikoval prestižní časopis Nature Communications.
„Hnízdní parazitismus je typicky studován u ptáků, například kukaček. My jsme si vybrali sumce peřovce, kteří jsou rybími ekvivalenty kukaček. Tito afričtí sumci parazitují ryby s velmi vyvinutou rodičovskou péčí, tzv. tlamovce. Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají,“ uvedl Martin Reichard, který na ÚBO AV vede skupinu Evoluční ekologie ryb. „Jakmile totiž samice tlamovce poprvé jikry do tlamky nasává, samice peřovce jí obratně podstrčí i své jikry. Tím se zbaví nákladné péče o vlastní potomstvo a může se věnovat další reprodukci,“ vysvětlil vědec. Dodal, že samice peřovce se svým potomkům takto zároveň postará i o první „svačinu“. Malí sumečci se totiž vylíhnou dříve než mláďata hostitele – a začnou je okamžitě konzumovat.
Pro výzkum vědci využili jak pozorování chovů ryb na pracovišti v Brně, tak poznatky z terénu. Reichardův tým totiž letos strávil měsíc na expedici v Zambii, kde parazitické peřovce zkoumal v jezeře Tanganika. „Kombinovat pokusy v zajetí a pozorování v přírodě je pro výzkum chování ideální,“ uvedl hlavní autor studie Holger Zimmermann, který také pracuje na ÚBO AV. „Ani jedna část by pro zodpovězení naších otázek sama nestačila,“ podotkl vědec. Experti peřovce zkoumali a lovili v hloubkách až 25 metrů.
Podle spoluautora studie Radima Blažka pak vědci zjistili, že proces učení je zásadní pro vytipování správného momentu, kdy mají sumečci do tření tlamovců vpadnout. „První pokusy peřovce parazitovat svého hostitele bývají téměř vždy neúspěšné, snaží se o ně příliš brzy či příliš pozdě. Až několikaměsíční trénink plný pokusů a omylů začne peřovcům přinášet sladké plody odměny,“ popsal Blažek, který také pracuje na ÚBO AV. „Zkušení peřovci pak mívají několikanásobně vyšší úspěšnost při parazitaci než úplní začátečníci, u kterých se pohybuje okolo 25 procent,“ doplnil odborník.
Podle Reicharda přináší výsledky projektu nový pohled na vznik tohoto zajímavého způsobu „péče“ o potomstvo. „Námi studovaný druh je možné také pozorovat v zajetí mnohem lépe než pravé kukačky, což nám umožňuje, abychom si pomocí pokusů kladli další otázky,“ uzavřel.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
V budce na druhé nejvyšší stavbě v areálu jaderné elektrárny Temelín se narodila mláďata sokola stěhovavého. Jejich zdravotní stav dnes zkontroloval ornitolog, který mladé sokoly také okroužkoval. Na záchraně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého spolupracuje Skupina ČEZ s ornitology od roku 2011. V tiskové zprávě to uvedl temelínský mluvčí Marek Sviták.
„Mláďata jsou v dobrém stavu, mají se čile k světu. Jde o tři samičky staré necelé dva týdny,“ uvedl Václav Beran, výzkumný pracovník společnosti Alka Wildlife, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem. Mláďata rovnou okroužkoval. Hliníkové kroužky jim nasadil na obě nohy. Jeden značí, že jde o sokola z Česka. „Ten se kontroluje při odchytu. Druhý pak umožňuje kontrolu na dálku pomocí dalekohledu,“ doplnil Beran.
Temelínskému páru se mládě narodilo po dvou letech hnízdění. Energetici sokolí mláďata sami pojmenovali. Inspirovali se jmény z konce dubna, kdy mláďata přišla na svět. „Máme tedy Valerii, Evženii, Alexandru,“ uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml. Člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek připomněl, že areál láká nejen ptáky; v Temelíně se také vyrábí med.
V budce na stometrovém ventilačním komíně elektrárny se mláďata zdrží asi měsíc a půl. Pak rodné hnízdo opustí. „První dva roky bývají sokoli hodně bouřliví, různě se potulují, uletí třeba i stovky kilometrů. Výjimkou tak není, že na ně narazí třeba kolegové z Francie. Hnízdit začínají kolem třetího roku života,“ řekl Beran.
Sokol stěhovavý je kriticky ohroženým druhem. V České republice se sleduje asi 120 pravidelně hnízdících párů těchto dravců. „Skupina ČEZ na záchraně vysoce ohroženého druhu sokola stěhovavého spolupracuje s ornitology od roku 2011. Za více než deset let tak z provozů Skupiny ČEZ vzlétlo minimálně 114 mláďat,“ uvedla ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ Kateřina Bohuslavová.
Loni sledovali odborníci sokoly stěhovavé v elektrárenských lokalitách Dětmarovice, Dukovany, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,86 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku šest TWh.
Autor: Temelín
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Liberec se jako jediný z Česka dostal mezi 100 měst, které se zúčastní takzvané mise Evropské unie zaměřené na vznik klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Informoval o tom dnes mluvčí liberecké radnice Tomáš Tesař.
„Vedení města Liberce se nyní seznámí s podmínkami mise. Na základě nich se pak rozhodne, jaké případné konkrétní kroky v rámci tohoto projektu bude připravovat,“ uvedl Tesař. Seznam vybraných měst zveřejnila Evropská komise před několika dny. Zastupují všech 27 členských států a dalších 12 měst je v zemích přidružených k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa či v zemích s potenciálem přidružení k tomuto programu.
„Aby se mohly zahájit inovace vedoucí ke klimatické neutralitě do roku 2030, mise zaměřená na města získá na období 2022–2023 360 milionů eur (8,887 mld. Kč) z prostředků programu Horizont Evropa. Akce v oblasti výzkumu a inovací se zaměří na čistou mobilitu, energetickou účinnost a ekologické městské plánování a nabídnou možnost vytvářet společné iniciativy a posilovat spolupráci v součinnosti s dalšími programy EU,“ uvedla Evropská komise v tiskové zprávě.
Komise vyzve každé ze 100 vybraných měst, aby vypracovalo klimatickou smlouvu, která bude zahrnovat celkový plán pro dosažení klimatické neutrality ve všech odvětvích, jako jsou energetika, budovy, nakládání s odpady či doprava. Do tohoto procesu by měli být zapojeni občané, výzkumné organizace i soukromý sektor.
Autor: Město Liberec
Zdroj: ČTK
Dub 28, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Plýtvání s potravinami je pro lidi důležité téma a když se na ně pozitivně působí, tak dokážou objem vyhozeného jídla snížit. Zároveň velmi oceňují praktické rady, jak potraviny skladovat či jak zpracovávat zbytky, řekla dnes na tiskové konferenci vedoucí výzkumného projektu Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu na Mendelově univerzitě v Brně. S kolegy tři roky zkoumala, jak lidé vyhazují potraviny a jak na ně lze působit, aby vyhazovali méně.
Výzkum dělali v 900 domácností v Brně, a to na sídlištích, ve vilové zástavbě a ve venkovské zástavbě. Zatímco v prvním roce se jen měřilo množství potravinového odpadu v popelnicích, ve druhém roce už výzkumníci na dotčené působili kampaněmi a ve třetím roce se zase jen měřilo množství odpadků. V prvním roce byl roční průměr na osobu 37,4 kilogramu, ve druhém roce 33,3 kilogramu a za třetí rok ještě nejsou údaje, protože v těchto dnech se dělá poslední měření.
„Působili jsme na lidi dvěma typy kampaní. Jedna, levnější, měla formu nálepek na popelnice, letáků, plakátů ve školách a ve veřejném prostoru, příspěvcích v radničních zpravodajích a pro starší jsme vytvořili brožurky. Dávali jsme i posty a výzvy na sociální sítě,“ řekla spoluautorka projektu Lucie Veselá. Tato kampaň měla okamžitý pozitivní dopad, ale po ukončení kampaně se lidé vrátili ke stereotypům a množství vyhozených potravin se zvýšilo.
Druhý typ kampaně, dražší, se zaměřil více na děti. „Dělali jsme workshopy ve školách, v covidu i on-line, dodávali jsme různé materiály do škol, pořádali soutěže pro děti. Pro dospělé jsme dělali videokampaně, do které se zapojili i herci,“ řekla Veselá. Kampaň začala působit až výrazně později, nicméně po jejím konci už se množství odpadu tak nezvýšilo. A výzkumníci předpokládají, že vzdělávací působení na mladou generaci může přinést pozitivní výsledky do budoucna. Podle další spoluautorky Martiny Morávkové je důležité, aby lidé byli dlouhodobě vystaveni pozitivní kampani. „Tři čtvrtiny lidí o tom chtějí mluvit a zjišťovat si informace, dvě třetiny zajímá, jak mohou plýtvání omezit. Ale jen čtvrtina nám řekla, že zaznamenala sdělení o této problematice,“ řekla Morávková.
Projekt pokračuje dále a zaměří se na další výzkumy a přípravu vzdělávacích programů. Výzkumníci také spolupracují s ministerstvy i některými samosprávami, které chtějí toto téma komunikovat. Plýtvání s potravinami je dlouhodobým problémem současné západní společnosti. Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu či pečivo kvůli tomu, že se zkazí či ztvrdne. V době pandemie se také zvýšilo množství vyhozených hotových jídel.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity přes rok sledovali pět rysích samců v Beskydech pomocí obojků s GPS. Zmapovali teritoria, v nichž tyto velké šelmy žijí. Na webu školy o tom dnes informoval mluvčí univerzity Filip Vrána.
„Telemetrické sledování nám přineslo řadu cenných poznatků. Rysí samci se pohybovali na rozsáhlém území. Domovské okrsky rezidentních jedinců se pohybovaly od 212 do 364 kilometrů čtverečních. Subadultní (již není mládětem, ale ještě nedosáhl pohlavní zralosti) jedinec Eman se při hledání nového teritoria mezi Lipníkem nad Bečvou a Čadcou pohyboval na území o rozloze větší jak 2000 kilometrů čtverečních,“ přiblížil dosavadní výsledky zoolog Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.
Vědci také identifikovali několik kritických míst, která jsou z hlediska propojení populací a také přesunu v domovských okrscích klíčová. „Jedním z nich je sedlo Pindula. Rysí samec Květoslav překonal silnici první třídy s intenzitou provozu zhruba 8000 aut denně nejméně dvacetkrát. Dohledali jsme víc než 200 rysích kořistí, kde převládal s osmdesátiprocentním zastoupením jednoznačně srnec. Na podrobných výsledcích o časoprostorové a potravní aktivitě dále pracujeme,“ uvedl Duľa.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Největší populace žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde je 60 až 80 dospělých rysů. Je to plachá a samotářsky žijící šelma. Loví menší kopytníky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má také výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 27, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ochraně přírody a zvířat žijících na severu Konžské republiky pomohou výsledky pěti expedic vědců z Česka. Od srpna 2019 do letošního února tým ve spolupráci se Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) získal mnoho poznatků o otevřených plochách v pralese, takzvaných salinách, i o výskytu a chování tamních zvířat, včetně ohrožených druhů. Expedice podpořil Nadační fond Neuron. Výzkum bude nadále pokračovat.
Podle Tomáše Jůnka z České zemědělské univerzity v Praze tým první aktivity zaměřil hlavně na monitoring zvířat v nechráněných pralesích mezi národními parky při hranici Konžské republiky a Gabonu. Poté se vědci začali věnovat oblasti Messok-Dja. Jůnek podotkl, že toto území by WWF v budoucnu chtěl vyhlásit jako chráněné. „Je na břehu řeky, která tvoří hranici s Kamerunem, na kamerunské straně je národní park Nki. Bylo by to logické pokračování národního parku přes hranici. Hlavně sloni přecházejí na obě strany. Je to koridor vedoucí na jih,“ vysvětlil vědec.
Jůnek popsal, že během úvodních výprav do Messok-Dja ho s kolegy zaujalo i množství salin – otevřených míst, kde zvířata požírají jíly bohaté na minerály nebo si tam hrají. „Na trase zhruba 50 kilometrů od vesnice jsou saliny v různé vzdálenosti jako korálky na řetízku. Nás zajímalo, jaká zvířata tam chodí, jak reagují na vzdálenost od lidí, v jakém čase tam chodí,“ popsal Jůnek a dodal, že tyto světliny mívají v průměru desítky až stovky metrů. A tak tým loni v zimě začal roční, podle Jůnka patrně nejintenzivnější výzkum salin vůbec pomocí fotopastí a akustických nahrávadel.
Jůnek, který expedice vedl, vysvětlil, že průzkum měl podpořit především cílenou ochranu ohrožených druhů. Saliny jsou podle něj důležité i z hlediska ekoturismu. Podotkl, že jde o jediná místa v pralese, kde lze spatřit zvířata na volné, otevřené ploše a zřídit tam například pozorovatelnu pro turisty.
Expedice podle Jůnka ale přispívají i v boji proti pytlákům. Nahrávadla na salinách totiž vedle zvuků slonů pralesních zaznamenávají i střelbu. Metodiku i data tým sdílí s projektem expertů z Cornellovy univerzity v americké Ithace. Podle Jůnka pak pomáhá i samotná přítomnost expedice v pralese. Tým totiž provázejí ozbrojení strážci přírody, kteří díky tomu mohou posílit ostrahu území.
Na jedné z Jůnkových výprav se také strážcům podařilo zatknout dvojici pytláků a další kemp zajistit.
Mezi vědecká překvapení podle Jůnka patřilo třeba letmé setkání s guerézou černou. „To je opravdu vzácné zvíře, o kterém se málo ví,“ zdůraznil vědec. „Překvapilo nás i to, že jsme v únoru s kolegou na dvacetikilometrové cestě do kempu potkali v pralese tři skupiny goril. Což je fantastické,“ popsal Jůnek. Dodal, že zvířata neprojevila příliš strachu. Takové chování by podle něj mohlo svědčit o tom, že v oblasti gorily pravděpodobně pytláci neloví.
„A ještě jedna důležitá věc. Máme dlouhodobé záznamy ze dvou salin, jedné hodně otevřené a jedné velmi zarostlé. Vidíme na nich, že se sloni do zarostlé saliny nebojí chodit ve dne, kdežto na otevřené se vyskytují jen v noci. Takže čas záznamu zvířat může hodně napovědět o tom, zda se cítí komfortně na určitém místě. Jestli je tam něco ohrožuje nebo ne,“ popsal Jůnek. „Ta otevřená salina, kam chodí jen v noci, je totiž velmi blízko řeky, kde pohyb lidí, včetně pytláků, je mnohem větší,“ uzavřel odborník.
Další výprava se podle Jůnka uskuteční letos v létě. Zkušenosti tým v budoucnu zúročí i pro ochranu přírody a monitoring druhů při konžském národním parku Odzala-Kokoua. Vědec uvedl, že spolupráce je „v plném proudu.“
Autor: Česká zemědělská univerzita v Praze
Zdroj: ČTK
Dub 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Výzkumná organizace NEXARS vyvinula spolu s automobilkou Škoda Auto novou metodu sledování výskytu covidu v odpadních vodách. Výrazně šetří náklady, umožňuje přesněji předvídat vývoj pandemie několik dní dopředu a nezatěžuje zaměstnance. Takové zjišťování vývoje nákazy by v přepočtu na jednoho zaměstnance stálo v řádu haléřů. Výzkumníci dokázali také předpovídat situaci v jednotlivých výrobních halách, což je velmi důležité při plánování výroby. Dnes to řekl mluvčí Nexars Jan Červenka.
Škoda Auto své pracovníky testovala i nad rámec povinností, které vyplývaly z vládních opatření proti šíření koronaviru. Od loňského 1. března do letošního 18. února plošně testovala všechny zaměstnance minimálně jednou týdně. Zároveň v tomto období organizace Nexars monitorovala koronavirus v odpadních vodách automobilky. Náklady na samotestování antigenními testy přesáhly u společnosti 250 milionů korun, přibližně pětinu z toho zaplatilo veřejné zdravotní pojištění. Průměrná cena jednoho testu byla nižší než 40 Kč. Nákladově největší položku, více než 150 milionů korun, tvořily personální náklady.
„Vysoké náklady spolu s diskomfortem zaměstnanců pro nás byly impulzem pro hledání způsobu pro nezatěžující a nákladově efektivní monitorování pandemie covid-19. Výzkumná organizace Nexars ve spolupráci se Škodou Auto vyvinula a do praxe zavedla metodiku monitorování virové zátěže odpadních vod, která nemá v Česku obdoby,“ uvedl vedoucí Zdravotní služby a ergonomie Škoda Auto Jiří Prokop.
Výzkumníci odebírali vzorky z odpadních vod jednotlivých hal a zjišťovali, zda je v nich virus přítomen a v jaké míře. „Díky nové metodice jsme dokázali určit, od které hodnoty přítomnosti viru už můžeme vzorek považovat za pozitivní a stanovit, jaká je predikce dalšího vývoje. S ohledem na odběrové místo odpadních vod bylo možné na základě predikce učinit opatření lokalizované na konkrétní halu, čímž se minimalizovaly vlivy na výrobu,“ uvedl zakladatel a ředitel Nexarsu Róbert Hromádka.
Podle něj se proto podařilo navrhnout určitý semafor, který by podle zjištěné hladiny viru umožnil operativně reagovat, například zpřísnit opatření a začít v dané hale plošně testovat. Pokud by naopak virová nálož v odpadní vodě nedosahovala daných hodnot, nebylo by plošné testování nutné, a tím by bylo možné ušetřit významné náklady. Opatření by navíc bylo možné cílit podle věkových skupin nebo podle toho, která mutace viru by byla zjištěna. Srovnáním s testy prováděnými automobilkou společnost ověřila přesnost nové metody i možnost předvídat vývoj.
Zdravotní pojišťovny na základě nařízení ministerstva zdravotnictví vydaly podle veřejně publikovaných dat za testování na covid-19 v roce 2021 víc než 17 miliard korun, upozornil Hromádka. „Z toho pouze u Všeobecné zdravotní pojišťovny 4,5 miliardy korun za antigenní testy a 3,8 miliardy korun za PCR testy a u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda cca 0,1 miliardy korun za antigenní testy a cca 0,1 miliardy korun za PCR testy. To spolu s deklarovanými náklady cca 300.000 Kč na jednoho pozitivně testovaného zaměstnance u Oborové zdravotní pojišťovny potvrzuje smysluplnost naší práce,“ doplnil.
Autor: Výzkumná organizace NEXARS
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Tři mladí zubři narození v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku odjeli dnes večer do Francie. Ochranáři se s nimi vydali na cestu dlouhou přes 1300 kilometrů. Dvě samice a samec narození v loňském roce najdou nový domov v rezervaci v podhůří Provensálských Alp nedaleko Azurového pobřeží a města Cannes známého filmovými festivaly. Opačným směrem pojedou tři samice z francouzského chovu, informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
„Rezervace v Azurových horách je neznámějším chovem zubrů ve Francii. Jsme velmi rádi, že přírůstky od nás můžeme umístit právě tam,“ uvedl Dostál. Speciální transport se večer vydal na cestu, která bude trvat zhruba 20 hodin. Opačným směrem se v příštích dnech vydají tři samice z Francie. Výměny zvířat mezi rezervacemi jsou důležité, protože pomáhají zvyšovat genetickou rozmanitost stád a brání příbuzenskému křížení zvířat. U zubrů jsou podle ochranářů ještě důležitější než u jiných druhů kopytníků. Zubři byli po první světové válce člověkem téměř vyhubeni a celá jejich populace pochází z pouhých 12 zachráněných zvířat.
Večerní nakládku zvířat v Milovicích před převozem komplikovalo počasí, protože příjezdová cesta byla po dešti velmi rozbahněná. Práce se kvůli tomu protáhly, transport se ale nakonec podařilo úspěšně vypravit.
Zvířata měla původně z Milovic odjet již loni 10. května, převoz se však tehdy nepodařil. „I když bylo loňské jaro velmi studené, v naplánovaný termín transportu se extrémně oteplilo, teploty se blížily 30 stupňům Celsia a veterinární lékař se tehdy správně rozhodl zvířata neuspávat, protože by hrozilo jejich přehřátí a uhynutí,“ uvedl Dostál. Kvůli pandemii covidu-19 i vytížení dopravců se termín transportu dál posouval a zvířata nakonec odjela až nyní.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice.
Autor: Česká krajina
Zdroj: ČTK
