Dub 24, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci objevili struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Objev může pomoci při hledání nových antivirotik pro léčení nemoci. Nyní mohou lidé s klíšťovou encefalitidou využívat pouze podpůrnou léčbu. Na objevu struktury označované jako guaninové kvadruplexy se podíleli vědci z několika ústavů.
„Struktura guaninových kvadruplexů byla známá už u některých jiných virů. U viru klíšťové encefalitidy ale ještě nikým popsaná nebyla. Proto jsme se rozhodli prozkoumat genom tohoto viru a zjistit, zda se tam guaninové kvadruplexy vyskytují a jakou mají strukturu. Zaměřili jsme se i na to, jak mohou ovlivňovat virovou infekci v hostitelských buňkách,“ říká hlavní autor studie Jiří Holoubek.
Na výzkumu se podíleli biofyzikové a virologové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity v Praze.
Podle vědců jsou guaninové kvadruplexy důležité při množení viru v hostitelské buňce. Jejich struktura významně ovlivňuje životaschopnost a biologické vlastnosti viru a je možné na ně cílit chemickými látkami, které zabrání virové infekci. Vědci identifikovali několik molekul, které by se mohly stát možným základem pro vývoj nové generace protivirových léčiv.
Klíšťová encefalitida, nehnisavý zánět mozkových blan nebo mozku, se zatím nedá léčit. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují zvýšené teploty, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí. Lidé se mohou proti encefalitidě dát očkovat.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Na nákup nového oblečení má podle průzkumu portálu Glami u 47 procent Čechů vliv udržitelnost. Před třemi roky rozhodování tomuto trendu přizpůsobovala čtvrtina českých zákazníků. Konkrétní jména značek, které podporují produkci oděvů či obuvi s ohledem na životní prostředí si vybaví 55 procent. Většinou jmenují velké nadnárodní společnosti, které v poslední době investují do udržitelných kolekcí. Vyplývá to z průzkumu vyhledávače módy Glami.
Udržitelnost Češi nejčastěji posuzují podle používání organických či recyklovaných materiálů, výroby šetrné k životnímu prostředí a dobré kvality výrobku spojené s dlouhou životností. „V Česku má povědomí o udržitelné módě 66 procent zákazníků a na Slovensku je trend přibližně stejný – 64 procent respondentů ví, co si pod tím pojmem představit,“ uvedl za Glami Ján Kešelák.
Lidé si v průzkumu nejčastěji vzpomněli, že zboží splňující některá z výše uvedených kritérií má ve své nabídce německý výrobce sportovního oblečení Adidas, švédská oděvní společnost HM nebo nebo americká značka Levi´s. Z výrobců, kteří podnikání založili na udržitelnosti, respondenti nejvíce uváděli francouzskou značku tenisek Veja, amerického producenta oděvů Patagonia, ale také českou obuvnickou značku Vasky.
Vyhledávač Glami uskutečnil průzkum v dubnu mezi zhruba 5300 lidmi. Na udržitelnou módu se zaměřuje například prodejce Nila, který ve svých čtyřech prodejnách v Praze a e-shopu nabízí nejen oblečení a obuv, ale i doplňky do domácnosti nebo kosmetiku od zahraničních a lokálních etických značek. Udržitelná móda je dále k dostání v Green butiku, a to on-line i kamenné prodejně v hlavním městě. Internetoví prodejci oblečení stále častěji přiřazují k oděvům zelené štítky s upozorněním, že se jedná o udržitelný produkt.
Hana Říhová z výzkumné agentury GfK na dubnové konferenci Retail Summit v Praze řekla, že téměř každá druhá domácnost ze tří už v minulosti přestala nakupovat výrobky nebo služby, které měly negativní dopad na životní prostředí. Za udržitelné výrobky je podle Svazu a obchodu a cestovního ruchu ČR ochotno si připlatit až 70 procent zákazníků.
Autor: portál Glami
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Chladnější počasí letos zatím brzdí vývoj kůrovce, který ale začal dřív než loni. Další vývoj bude záviset na teplotách a srážkách. Na twitteru to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rojení lýkožrouta smrkového, při kterém napadá další stromy, zesiluje v teplém a suchém počasí. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Nyní je podle lesníků s výjimkou severních Čech na ústupu nebo již odezněla. „Vzhledem k chladnějšímu průběhu počasí není vývoj kůrovce zatím příliš rychlý, ale začal dříve než v loňském roce,“ uvedl dnes ČHMÚ. „Další vývoj závisí na vývoji teplot a též na množství srážek,“ dodal.
ČHMÚ také odkázal na svůj informační web s mapou vývoje lýkožrouta. Vyplývá z ní, že nejlepší podmínky pro své šíření má kůrovec zatím na jižní Moravě, v Praze a na pomezí Ostravska a Karvinska.
Šíření kůrovce nutí lesníky odstraňovat napadené stromy, předloni se tak v Česku vytěžilo rekordních 35,8 milionu metrů krychlových dříví. Loni už byla těžba nižší, v prosinci ji končící ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) odhadoval mezi 28 až 30 miliony metrů krychlových.
Loňské chladnější jaro podle lesníků oddálilo první rojení kůrovce a škůdce tak zvládl vytvořit maximálně dvě generace. V teplém a suchém roce 2018 přitom bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Počet rojení je zásadní. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti stromů sto dalších. Šíření škůdce se může zpomalit včasným zpracováním napadených stromů.
Autor: ČHÚ
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
V Česku bude v příštích letech především v letních měsících docházet k menší dostupnosti vody v půdě i v podzemních vodách. Úbytek vody je podle ochranářů způsoben hlavně tím, že krajina vodu nezadržuje například kvůli umělému narovnávání toků. Novinářům to dnes řekl ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo a Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.
„Pozorujeme úbytek vody z krajiny, který je způsoben nedostatečnými srážkami v některých letech a zejména tím, že krajina vodu nezadržuje,“ řekl Stýblo. Je to podle něj způsobeno tím, že lidskou činností, často kvůli intenzifikaci zemědělství, z krajiny zmizely přirozené prvky jako mokřady.
V posledních desetiletích se podle ochranářů zmenšila plocha mokřadů o 10.000 kilometrů čtverečních hlavně melioracemi (soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd) nebo rozšiřováním lidských sídel. Celkem zmizelo podle Stýbla 80 procent všech mokřadů, které jsou důležité například pro biodiverzitu.
Sucho a úbytek vody v krajině také podle ochranářů způsobuje umělé napřímení vodních toků, které se uskutečňuje už od začátku 19. století. Délka hlavních toků se v Česku od roku 1800 zkrátila z 12.500 na 7900 kilometrů, což je o 37 procent. Například délka Labe se zkrátila o 52 kilometrů. Důsledkem napřímení toků je rychlejší odtok vody z krajiny a vyšší riziko povodní, uvedli ochranáři. Napřímené toky podle nich také vodu ze svého okolí odvádí, zatímco přírodní tok s meandry se chová zcela odlišně a umožňuje mnohem větší vsakování vody do okolní půdy a podzemních vod. Cestou, jak vrátit vodu do krajiny, je podle Stýbla navrácení toků do původních koryt, navrácení přírodního charakteru břehům řek nebo obnova mokřadů. „Vodní prvky mají významnou roli při vázání uhlíku v přírodě a ovlivňují globální změny klimatu,“ doplnil.
Do budoucna je podle Viziny potřeba počítat s tím, že v Česku se bude postupně oteplovat, otázkou je pouze, jak rychle. „Musíme počítat s tím, že především v letních obdobích bude docházet ke snížené dostupnosti vody v půdě a částečně v podzemních vodách,“ řekl.
Situace stavu podzemních vod je podle něj spíše negativní a zásoby podzemní vody jsou podprůměrné, podobný stav byl mezi lety 2015 až 2019. Pokud nepřijdou bohaté srážky, může dojít k tomu, že letos bude voda v krajině chybět. Podle Viziny lze říci, že letošní jaro je nejsušší za dlouhou dobu. „Jde především o nížiny a střední polohy, kde chyběl letošní zimu sníh, který zásobuje krajinu vodou. Navíc prší jen málo, v některých lokalitách téměř vůbec,“ uvedl. Na většině území také platí stav zemědělského sucha.
Poznamenal, že ochrana půdy je nejlevnějším řešením sucha a nedostatku vody. Zapojit se podle něj mohou i jednotlivci například tím, že nechají některá místa na zahradách neposekaná, nebudou používat herbicidy a umělá hnojiva nebo kompostováním. Lidé by se podle něj měli také snažit zadržet co nejvíce srážkové vody.
Autor: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka v Praze
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně chystají pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který eliminuje nepříjemný zápach, případné infekce a výskyt hmyzu a hlodavců. Navrhnou také nové cesty zpracování gastroodpadu na principu cirkulární ekonomiky. Tříletý výzkum podpořila částkou šest milionů korun interní Grantová agentura Gregora Johana Mendela, oznámil mluvčí školy Filip Vrána.
„Chceme optimalizovat sběr gastroodpadu v sídlištním prostředí, který by vyhovoval jak domácnostem, tak municipalitám a svozovým firmám,“ uvedla Martina Vršanská z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Předchozí výzkumy kolegů z provozně ekonomické fakulty ukázaly, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, stejně jako balené potraviny rostlinného i živočišného původu. „Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta,“ doplnila Lucie Veselá z provozně ekonomické fakulty.
„Ve směsném komunálním odpadu tak končí nemalé množství biologicky rozložitelného odpadu, přičemž recyklace představuje aktuální výzvu pro veškeré samosprávy měst a obcí. Ty mají povinnost zabezpečit zavedení a vykonávání sběru odpadu z kuchyní dle nového odpadového zákona,“ uvedla Vršanská.
Na základě známých dat navrhnou odborníci novou nádobu na sběr odpadu. Představí také možné cesty zpracování gastroodpadu. „Naší snahou je především posunout se směrem k udržitelnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, kde zlepšení procesu kompostování povede k získání kvalitního a zdravotně nezávadného produktu, který bude použitelný v rámci udržitelného zemědělství,“ dodala Vršanská.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Dub 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Hmyzem roku 2022 je cvrček polní, druh typický především pro teplejší oblasti Česka. Cílem kampaně pořádané Českou společností entomologickou (ČSE) je zviditelnit důležitá témata spojená s hmyzem, biodiverzitou a proměnami tuzemské krajiny. Letos vědci žádají veřejnost o pomoc s pozorováním výskytu cvrčků, kteří se v poslední době rychle šíří i mimo běžná místa svého výskytu.
Hmyzem roku 2021 byl ohrožený motýl jasoň dymnivkový, kampaň se letos koná podruhé.
Podle entomologů sice mnoho lidí často slýchá známý zvuk, způsobený vzájemným třením křídel cvrčků, který pomáhá samečkům lákat samice, málokdo však tento hmyz spatřil naživo.
„Cvrčka polního nalezneme zpravidla v teplejších oblastech Česka – velmi běžný je například na jihu Moravy, ve středních Čechách nebo na Žatecku. Dospělci se vyskytují od dubna do července, na podzim lze v krajině najít nedospělé jedince. Cvrček s oblibou obývá suché úhory, meze, okraje polí i stepní stráně. V minulosti mu velmi vyhovoval tradiční způsob hospodaření v krajině, který je dnes již ojedinělý,“ uvedla ČSE.
Na rozdíl od mnoha jiných hmyzích druhů však cvrčků v Česku neubývá – naopak. Vědci v posledních letech zaznamenali jeho rychlé šíření do chladnějších míst i vyšších nadmořských výšek. „Důvodem je nejspíš postupné oteplování klimatu, které mu jako teplomilnému druhu vyhovuje,“ uvedli entomologové.
S dokumentací rychlého šíření cvrčků může pomoci i veřejnost. ČSE připravila mapovací projekt, k němuž lidem stačí chytrý telefon a aplikace iNaturalist. Aplikace laikům pomůže se správným určeným cvrčka a lze přes ní zadat údaj o pozorování do mapovací databáze i s pořízenou fotografií cvrčka. „Každý jednotlivý nález tak pomůže přesnějšímu pochopení důvodů a mechanismů nejen cvrččí expanze, ale i dopadů měnícího se klimatu na naši krajinu a přírodní rozmanitost. Zapojení široké veřejnosti se už v minulosti osvědčilo například u výzkumu ptáků, denních motýlů nebo slunéček,“ popsali zástupci ČSE.
Česká společnost entomologická letos chystá také přednášky a exkurze do přírody – za cvrčky i dalšími druhy. Program má na webu.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK).
Zdroj: ČTK
Dub 18, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
S izraelským systémem vědy i prostředím start-upů má seznámit mladé vědce a vědkyně z Česka nový program stáží Czech-Israeli Innovation Internships. Do Izraele, který patří k vědeckým a technologické velmocem, v letošní pilotní fází programu odjedou čtyři studentky a jeden student, informoval Jan Šprincl z Nadačního fondu Neuron. S fondem, který cílí na podporu vědy v Česku, na programu spolupracují Česko-izraelská smíšená obchodní komora, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1.LF UK) a IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
V pilotní fázi programu byli studentky a studenti vybráni na doporučení členů vědecké rady Nadačního fondu Neuron. Do Izraele tak letos vycestují Anežka Kramná a Jan Trnka, kteří studují na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Dále se zúčastní postgraduální studentka medicíny Kateřina Veselá z 1. LF UK, která se věnuje výzkumu nových léků na léčbu neurodegenerativních onemocnění, bioložka Anna Kampová z Přírodovědecké fakulty UK a Klára Janoušková z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janoušková se zabývá tématy počítačového vidění a rozpoznávání textu.
„Izrael je pro nás coby vědecká a technologická velmoc inspirací,“ podotkl ředitel IOCB Tech Martin Fusek s tím, že studenti díky projektu poznají fungování izraelské vědy a získají nový pohled na řešení vlastní práce. Díky stážím také mohou navázat kontakty ve start-upovém prostředí a studovat na prestižních institucích pod vedením izraelských vědců a vědkyň.
Podle prezidenta Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavla Smutného úspěšní adepti zamíří na špičková pracoviště, jakými jsou Weizmannův institut věd v Rechovotu, Telavivská univerzita nebo Technion – Izraelský technologický institut v Haifě.
„Stáže českých studentů v Izraeli skvěle propojí špičkový biomedicínský výzkum obou zemí. Nejen že program mladým vědcům zprostředkuje kontakt s novými technologiemi, ale umožní jim také vhled do systému vědy v této zemi, a to včetně rychlého přenosu výsledků vědy do praxe, který je právě v Izraeli na vysoké úrovni,“ dodal Martin Vokurka, děkan 1. LF UK.
Dvouměsíční stáže se podle Neuronu uskuteční mezi dubnem a říjnem. Grant pokryje účastníkům cestovní náklady, víza, ubytování a diety. Vyhlášení dalšího ročníku se uskuteční v listopadu.
Projekt podle Neuronu podpořilo také izraelské velvyslanectví v Česku.
Autor: Nadační fond Neuron
Zdroj: ČTK
Dub 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Kopřiva je pro mnoho lidí v podstatě synonymem pro plevel. Podle odborníků se ale možná brzy stane běžnou součástí jídelníčku. Díky termoizolačním vlastnostem připadá v úvahu i její využití v textilním průmyslu. Zpracovat se zřejmě dá na mnoho způsobů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zatím kopřivy pěstují tak, aby byly využitelné nejen jako krmivo pro zvířata, ale i v potravinářství, oznámila škola v tiskové zprávě.
U kopřiv vědci postupně posilovali žádoucí vlastnosti – velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci, případně dlouhý stonek využitelný na vlákno. Nyní zkouší takzvanou biofortifikaci, tedy obohacení kopřivy o mikroprvky, například selen nebo zinek. Obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.
„Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších,“ uvedla Kamila Širůčková Lónová z ústavu biologie rostlin.
„Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek,“ poukázala Širůčková Lónová.
Množení rostlin se odehrává v laboratorních podmínkách sterilní kultivace na živném médiu. Z pěti mateřských rostlin vzešlo během pár měsíců asi 1600 jedinců. „Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum,“ uvedla výzkumnice. V dalších krocích chtějí vědci spolupracovat na rozšíření „kopřivového portfolia“ o další genotypy.
„Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila Širůčková Lónová.
Už nyní existuje třeba zelené pivo s výtažky z kopřivy nebo sýr zrající na kopřivovém listí. K dostání jsou také doplňky stavy s kopřivovým extraktem v podobě kapek, bonbónů či limonád. Existují také kopřivové šampony a přípravky na podporu růstu vlasů.
Textil z kopřivového vlákna by asi nyní nikdo moc rád nenosil, protože „kouše“. „Ale technologie jdou dopředu a určitě není daleko doba, kdy bude kopřivové vlákno oblíbenou surovinou. Má totiž výborné termoizolační vlastnosti, a kopřiva jako plevel roste skoro všude,“ uvedla Širůčková Lónová.
Autor: Agronomické fakulty Mendelovy univerzity
Zdroj: ČTK
Dub 12, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z olomouckého institutu Univerzity Palackého CATRIN ve spolupráci s dalšími odborníky vyvinuli nový nanomateriál, který by měl významně urychlit a zlevnit výrobu řady léčiv, chemikálií, plastů či barviv. Svým složením odpovídá běžným minerálům, které se vyskytují v přírodě, dokáže však nahradit dosud využívané drahé kovy. Jeho výhodou je tak i významné snížení energetických nákladů při technologických procesech. Zájem o něj už projevili zahraniční investoři, sdělili dnes zástupci univerzity.
Na vývoji pracovali vědci z CATRIN a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci se zahraničními kolegy. „V současné geopolitické situaci a související energetické krizi nemá Evropská unie jinou možnost než hledat cesty, jak snižovat náklady na průmyslové výroby a maximálně využívat nové zelené technologie a materiály, které nás zbaví závislosti na energetických a surovinových zdrojích z Ruska,“ uvedl vědecký ředitel CATRIN Radek Zbořil.
Tým českých výzkumníků společně s kolegy z Řecka a Německa studoval procesy chemické výroby sloučenin anilinu, které se hojně využívají při výrobě celé řady léčiv, plastů, barviv či agrochemikálií. Jejich stávající průmyslová výroba je však energeticky a finančně velmi nákladná, neboť se tak děje za vysokých teplot a tlaků a urychlení chemické reakce vyžaduje použití drahých kovů, jako je zlato, paladium nebo platina.
Nová technologie, na kterou výzkumníci přišli, pracuje s nanočásticemi chalkopyritu, běžného minerálu na bázi železa, mědi a síry, který se vyskytuje nejen v ČR, ale na řadě dalších lokalit v Evropě, Americe i Africe. „Nanomateriál je levný, lze ho snadno vyrobit i v průmyslovém měřítku a urychluje chemické reakce lépe než zmiňované vzácné kovy, navíc jen s použitím slunečního záření,“ popsal výhody nové technologie Zbořil.
Nanomateriál se chová jako tzv. plazmonický katalyzátor. To znamená, že ve vzájemném působení se slunečním zářením vykazuje řadu unikátních vlastností, které dokážou efektivně aktivovat chemikálie, které vstupují do průmyslové výroby. „Současně dochází ke zvýšení teploty v bezprostředním okolí nanomateriálu, což také významně přispívá k urychlení chemické reakce,“ doplnil Aristeidis Bakandritsos působící v CATRIN a ostravském CEET.
Práce vědeckého týmu kolem Radka Zbořila navazuje na nedávný objev katalyzátoru využívajícího nanočástice železa a vykazujícího vysokou účinnost v příbuzných procesech výroby léčiv a chemikálií. Nový plazmonický materiál však podle Zbořila funguje na odlišném principu a má podle něj větší komerční potenciál v podobě významného snížení energetických nákladů, rekordní účinnosti i levné výroby. „Proto jsme se před zveřejněním publikace rozhodli technologii chránit mezinárodní patentovou přihláškou. Byl to správný krok, již nyní jednáme s prvními zájemci o průmyslové využití technologie a potenciálními investory zejména v Německu,“ dodal Zbořil.
Autor: Institut Univerzity Palackého CATRIN
Zdroj: ČTK
Dub 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Česká republika se nechystá ustoupit z termínů, které stanoví evropský klimatický balíček Fit for 55 i takzvaná Zelená dohoda (Green Deal). Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) o tom dnes ujistila rakouskou ministryni pro ochranu klimatu, životní prostředí, energetiku, mobilitu, inovace a technologie Leonore Gewesslerovou.
Ministryně se setkaly ve Znojmě. Česko a další země Evropské unie se v poslední době potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Situace se ještě zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu, zahájené 24. února. Špičky EU kvůli konfliktu řeší, jak snížit závislost na ropě a plynu z Ruska.
Hlavním tématem setkání české ministryně s jejím rakouským protějškem bylo blížící se české předsednictví v Radě EU a jeho priority, řekla Hubáčková. „Paní ministryni jsem pozvala zejména kvůli přípravě na evropské předsednictví ve druhé polovině tohoto roku. Co se týká prioritních témat, hodně bude záležet na tom, jak daleko se s vyjednáváním dostane francouzské předsednictví, ale předpokládám, že nás každopádně čeká balíček Fit for 55, a doufám, že jako prioritu převezmeme i legislativu k biodiverzitě a obnově ekosystému,“ uvedla Hubáčková po setkání.
Rakousko má podle Hubáčkové oproti České republice v řadě témat týkajících se životního prostředí náskok, ať už jde o plánované dosažení klimatické neutrality už do roku 2040 i menší závislosti na zemním plynu. „Paní ministryně (Gewesslerová) se zejména zajímala o to, zda Česká republika plánuje slevovat z cílů, které evropské strategie stanoví. Ujistila jsem ji, že k tomu se nechystáme. Plánované cíle chceme dodržet, ale pravděpodobně je neurychlíme tak, jak plánuje Rakousko,“ dodala Hubáčková. Rakousko je podle ní méně závislé na ruském plynu, ale odklon od jeho využívání bude muset řešit stejně jako Česko.
Například agrární komory zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, po jednání na začátku dubna požádaly, aby se přehodnotila některá opatření ze Zelené dohody v zájmu zvýšení produkce potravin v EU. Jako důvod zmínili zemědělci i válku na Ukrajině. EU minulý týden přijala kvůli válce další balík sankcí proti Rusku, včetně zákazu dovozu ruského uhlí. Dříve nebo později bude potřeba i zákaz ruské ropy a plynu, uvedl ve středu předseda Evropské rady Charles Michel. Analytici oslovení ČTK už dříve řekli, že ruská invaze podobu Zelené dohody ohrozí.
„Dodávky z jaderných a uhelných elektráren měl nahradit ruský levný plyn. Ten nebude a LNG (zkapalnělý zemní plyn) je třikrát dražší než ruský plyn,“ uvedl třeba Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS.
Na společné projekty ministerstev životního prostředí Česka a Rakouska nebylo kvůli celoevropským tématům při dnešním setkání moc prostoru. Ministryně ale plánují aktivnější spolupráci po skončení českého předsednictví. V příštím roce chtějí sestavit společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat ochranou přírody a národních parků
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
