Dub 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Na 60 procent významných evropských firem nemá povědomí o záměrech a dopadech takzvané zelené evropské dohody, nazývané Green Deal. Alespoň částečně je na plnění plánu zařízená necelá polovina firem, přičemž 21 procent firem říká, že jsou s ním seznámeny detailně a 11 procent podniků je přesvědčeno, že jsou na Green Deal skutečně připraveny. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi 300 evropskými vrcholnými manažery ve 13 evropských zemích. Green Deal je soubor pravidel a nařízení vedoucí k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.
Současná válka na Ukrajině může zavádění podle průzkumu zelené dohody pomoci, protože evropské státy i firmy se budou chtít zbavit závislosti na ruské ropě a plynu. „Evropská komise již prohlásila, že závislost EU na ruské ropě musí skončit výrazně dříve než v roce 2030. Potřeba přechodu na čistou energii, ke které míří Green Deal, je tak nyní ještě jasnější a urgentnější,“ uvedl partner PwC pro ESG Jan Brázda.
Řešením snížení závislosti na ruské ropě a plynu může podle něj být například větší rozvoj solárních energií, rychlejší dekarbonizace průmyslu, zvýšení produkce biometanu nebo vyšší využití vodíku. „V souvislosti s Green Dealem se mluví jen o několika tématech, například elektromobilitě. Tato témata vyvolávají často i kontroverzi. Green Deal je ale komplexní soubor pravidel a opatření vedoucích ke klimatické neutralitě Evropy a je nutné na něj pohlížet jako na celek. Jen v takovém případě jej firmy přijmou a zapracují do svých strategií,“ upozornil Brázda.
Za největší překážku příprav podle něj firmy považují nedostatek informací. „Přípravy na zavádění požadavku Green Dealu zatím v řadě firem vznikají spíše překotně, bez dostatku informací, bez celofiremní strategie, bez koordinace mezi jednotlivými útvary. Třetina firem například už začala zavádět technologická vylepšení, aniž by předem zjišťovala možnosti finanční podpory ze strany EU. Firmy proto jasně deklarují, že potřebují více informací a podporu při přípravě jeho zavádění,“ uvedl Brázda.
Dvě třetiny dotázaných firem už přitom na zavádění opatření vyčlenily investiční prostředky, tak aby byly více udržitelné již v nejbližších třech až pěti letech. Zaměřují se přitom především na využívání zelené energie (78 procent), snížení spotřeby energií (60 procent), snížení spotřeby plastů (59 procent) a snižování uhlíkových emisí (59 procent).
Autor: PwC
Zdroj: ČTK
Dub 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Do úklidu přírodní lokality Červeňák v Pardubicích se dnes zapojily také Ukrajinky, které uprchly před válkou ve své zemi. Ukrajina čelí už víc než 40 dní ruské invazi. Úklid Červeňáku je pravidelnou aktivitou dobrovolníků u příležitosti oslav Dne Země, vždycky se jich sejde dost, řekla Lucie Křivková z Dobrovolnického centra Pardubice.
Hlavně něco dělat, jenom nesedět, jsou často myšlenky ukrajinských žen. Úklid Červeňáku je trochu rozptýlení, a pak na podobné ekologické akce byly zvyklé z domova, řekly oslovené ukrajinské ženy. „Jsme moc vděčné Čechům, že nám pomohli,“ dodala jedna z nich, Maryna Dežlanková.
V tuzemsku je méně než dva týdny a intenzivně se učí česky. „Chci rozumět, domluvit se,“ řekla. I s dcerou bydlí u pardubické rodiny. Na Ukrajině pracovala jako prodavačka, od pondělí příští týden začne působit jako tlumočnice v bance. Ukrajinci si potřebují založit v Česku účty, tak jim v jejich rodném jazyce bude vysvětlovat podrobnosti.
Olga Kudrnová pořádá v Pardubicích setkání ukrajinských uprchlic, sama si vzala domů matku s malou dcerou. Dnes přišla uklízet Červeňák asi s dvacítkou Ukrajinek a jejich dětmi. „Muselo to být hrozně těžké odejít do cizího prostředí. Tak jsme začali organizovat setkávání ukrajinských maminek. Už jich je asi 50. To jsou tak skvělé baby. K tomu děláme keramické kroužky, což je i taková terapie,“ řekla Kudrnová.
Na setkáních se Olga Kudrnová potkala také s Melankou, která žila před válkou Ruska s Ukrajinou v menším městě blízko Lvova. Dnes oblékla pracovní oděv a s dobrou náladou sbírala do modrých plastových pytlů odpadky.
Profesí novinářka pracovala v redakci internetového hudebního webu a byla manažerkou artové mužské kapely. Čtyři muzikanti zůstali na Ukrajině a stejně jako hodně ženiných přátel se zapojili do obrany. „Prostě nemohli jen stát a koukat, co se děje, jsem na ně opravdu hrdá,“ řekla Melanka.
Mladá žena má dvě dcery, čtyř- a šestiletou, v Pardubicích už chodí do školky. Jejich maminka doufá, že za dva týdny konečně začne učit ukrajinské děti v adaptační skupině. „Přišli jsme z pekla, jenom jsem vzala své dvě malé děti, ne protože jsem chtěla, ale protože je u nás válka. Když jsme přišli sem, nemůžeme jenom brečet, protože to nepomáhá,“ řekla Melanka.
Autor: Dobrovolnické centrum Pardubice
Zdroj: ČTK
Dub 7, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Při jarních procházkách mohou lidé pomoci vědcům s výzkumem prvosenek jarních a prvosenek vyšších neboli petrklíčů. Experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV) a Českého svazu ochránců přírody žádají, aby dobrovolníci zaznamenali vzhled květů petrklíčů i počet rostlin. Data vědcům slouží k výzkumu vlivu změn v krajině na biodiverzitu i lepšímu poznání prvosenek a dalších rostlinných druhů. O letošním ročníku mezinárodního projektu, který má původ v Estonsku, informovali zástupci Botanického ústavu AV.
„Cílem je získat informace z co největšího množství populací obou druhů – prvosenky jarní i prvosenky vyšší – v celé ČR. Případný nepoměr mezi krátkočnělečnými a dlouhočnělečnými květy může sloužit jako varovný signál, že s lokalitou není něco v pořádku a ohroženy jsou i ostatní druhy,“ uvedl Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody. „Přesná lokalizace populací umožní vyhodnotit i vliv vzdálenosti od obcí či vliv historie lokality. Pro nás neméně důležitým cílem je ale i to, že lidé půjdou do přírody a naučí se ji pozorovat,“ vysvětlil Stýblo.
Sběr dat o prvosenkách je jednoduchý. Pokud lidé najdou žlutý kvítek petrklíče, tak opatrně, bez utrhnutí rostliny, prozkoumají jeho květ. Podle vědců je právě typ květu společně s místem nálezu a počtem pozorovaných rostlin pro výzkum velmi důležitý.
Typy květu se dělí na S (short – s krátkou čnělkou) a L (long – s dlouhou čňělkou). Různé formy květů slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému rozmnožování prvosenky je tedy třeba přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou.
Výsledek pozorování a několik pořízených fotografií mají dobrovolníci poslat odborníkům přes web www.honbazapetrklici.cz. Experti data prozkoumají a poskytnou účastníkům zpětnou vazbu. Na webu jsou také instrukce pro pozorování a k dispozici je i video s návodem.
Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019 a koordinují ji odborníci z Tartuské univerzity. Loni se podařilo nasbírat data o téměř 400.000 rostlinách z 31 zemí. Dobrovolníci z Česka pak podle Botanického ústavu patří k těm nejaktivnějším – v databázi obsahující přes 3000 záznamů pochází 400 záznamů z území Česka.
„Předběžné výsledky ukázaly, že oproti očekávání neexistuje rovnováha mezi dvěma typy petrklíčů. Obvykle je četnost květů typů S a L stejná. To je klíčové pro nalezení vhodného partnera pro opylování, a tak zvýšení stability populace,“ uvedla Hana Pánková, koordinátorka projektu v Česku. „Zahraniční data také naznačují, že populace petrklíčů v blízkosti městských oblastí bývají menší a méně vyrovnané než v přírodních oblastech, což ukazuje na negativní působení člověka. Pro analýzu v ČR však zatím nemáme dostatek dat,“ dodala vědkyně, která pracuje v Botanickém ústavu AV.
Autor: Botanický ústav AV ČR
Zdroj: ČTK
Dub 7, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
V Pardubicích se dnes otevřelo re-use centrum. Lidé tam mohou odložit nepotřebné věci z domácnosti, zájemci si je pak mohou za doporučenou cenu koupit, případně odnést zdarma. Otevření centra zdržela o dva roky koronavirová pandemie, řekl výkonný ředitel společnosti SMP-Odpady Jiří Strouhal.
„Když jsme chtěli otevírat re-use centrum před dvěma lety, tak se prostory využívaly pro ubytování bezdomovců. Pak přišla doba covidová, kdy se dvory zavíraly, otevíraly. Teď konečně se doba uklidnila, je přesně příležitost centrum otevřít,“ řekl Strouhal.
Centrum je na sběrném dvoře Na Staré poště. Lidé si mohou věci odnést zdarma, ale organizace doufá, že přispějí do pokladničky. Peníze půjdou na veřejnou sbírku. „Výtěžek je věnován na podporu ekologické výchovy v Pardubicích,“ uvedla mluvčí SMP Klára Sýkorová. Doporučené ceny jsou od deseti do 200 korun.
Re-use centra v Pardubickém kraji vznikají několik let. Přijímají skleněné nebo porcelánové nádobí, knihy, sportovní vybavení, potřeby pro chovatele nebo drobný nečalouněný nábytek. Seznam mají na svých webech.
Ve Vysokém Mýtě na Orlickoústecku je Kujebazar od roku 2018. Lidé tam často přinášejí nepotřebné věci z pozůstalostí a ze svých domácností. Většinu věcí si zájemci koupí. „Tradičně velký zájem je o porcelán a sklo, hračky, gramodesky, obrazy, ale i různé kuriozity a další poklady z půdy. Jejich prodejní ceny jsou symbolické, přesto se ročně utrží kolem 18.00 korun. Za utržené peníze nakupujeme cibuloviny, které vysazujeme na veřejných prostranstvích,“ řekla mluvčí města Marie Lněničková.
Re-use centrum si v Chrudimi přáli obyvatelé, v provozu je od roku 2019. Věci tam lidé odevzdávají zdarma, zájemci si je pak za symbolickou cenu koupí. Loni tam přicházelo deset až 15 lidí denně.
„Odhadem je tedy 3500 až 4000 návštěv ročně. Z toho někteří pochopitelně re-use centrum navštěvují opakovaně, někteří i pravidelně. Kupujících, kteří si odnesli jednu a více položek, bylo za loňský rok přibližně 650,“ řekl Aleš Prokopec z chrudimské radnice.
Z množství odevzdaných věcí se prodá kolem 20 až 30 procent. Za loňský rok centrum utržilo přes 38.000 korun bez DPH. Město dalo peníze zvířecímu útulku. Podle Prokopce má smysl centrum provozovat, protože jde především „o osvětu v oblasti předcházení vzniku odpadů“. Od roku 2019 mají místo pro odložené věci také v Heřmanově Městci na Chrudimsku. Místo anglického názvu se jmenuje Použij znovu. Zboží se většinou prodá obvykle do dvou až tří měsíců. Pokud lidé přinesou neroztříděnou krabici, pracovník sběrného dvora ji přebere, do prodeje zařadí věci, o který ví, že o ně bude zájem.
„Jen menší část jde pak neprodaná do odpadu. Nejvíce jdou na odbyt knihy, hračky, keramika, nádobí, sklo, ale i kola, lyže, koloběžky, kočárky. Výtěžek z prodeje činil za první čtvrtletí letoška přes 18.000 korun, což pokrývá náklady na provoz, a ještě něco zbyde,“ řekl místostarosta Tomáš Plavec (KDU-ČSL).
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Jeskyně v Česku zahajují novou turistickou sezonu. Otevírají se po zimní pauze, kdy byly některé zavřené kvůli zimování netopýrů a jiné fungovaly v omezeném provozu. Třináct tuzemských zpřístupněných jeskyní bude mít od dubna otevřeno od úterý do neděle. Čtrnáctou, Na Turoldu u Mikulova, bude zatím možné navštívit po předchozí domluvě. Pravidelně bude otevřena až od května, informoval Pavel Gejdoš ze Správy jeskyní ČR.
Tuzemské jeskyně se v letošní sezoně chtějí zaměřit na školní výpravy. Každá vytvořila pracovní list, aby si školáci mohli formou kvízu ověřit znalosti získané prohlídkou. V Chýnovské jeskyni na Táborsku bude pracovní list pokřtěn spolu s otevřením nově dostavovaného návštěvnického střediska. Novinkou letošní sezony je i druhá zážitková trasa Za tajemstvím jeskyně Výpustek u Křtin, kde zájemci s baterkami a v helmách prozkoumají dosud nepřístupné prostory mezi armádním vestavěným krytem a přírodní stěnou jeskyně a v podřepu či po čtyřech nahlédnou i do Nízké chodby s tenkými krápníkovými brčky – makarony.
Osvědčený adrenalinový zážitkový okruh Po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních pro starší deseti let zase doplnil nový kovový traverz po stěně jeskyně. Vznikl nad místy, která vyplavila předloňská podzimní povodeň. U Sloupsko-šošůvských jeskyní byla také obnovena a aktualizována naučná stezka od východu z jeskyní na parkoviště.
Kromě běžných prohlídek budou tuzemské jeskyně hostit řadu doprovodných akcí. Například Koněpruské jeskyně u Berouna chystají na 12. dubna program Hádanky ve tmě aneb Čtení v jeskyni. Sloupsko-šošůvské jeskyně 16. dubna po třech letech opět přesunou příchozí v čase do doby ledové při prohlídkách Velikonoce s neandrtálci.
Zatímco v letech 2016 až 2019 byla průměrná souhrnná roční návštěvnost 14 zpřístupněných jeskyní v ČR kolem 770.000 lidí, v covidových letech 2020 a 2021 to bylo i kvůli několika měsícům úplného zavření a odlivu zahraničních turistů 528.000, respektive 475.000. „Uzavření jeskyní předloni na jaře a na podzim a loni na jaře udělalo v rozpočtu příspěvkové organizace velké trhliny, protože ochranu a provoz podzemí je nutné zajišťovat i při jejich uzavření. Museli jsme bohužel odložit plánované investice do údržby a modernizace našich provozů. Jsme moc rádi, že letos můžeme otevřít v obvyklé datum,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Lubomír Přibyl.
S provozní dobou krasového podzemí se mohou zájemci seznámit na webu www.caves.cz. Část prohlídek bude Správa jeskyní ČR předem nabízet v předprodeji na internetu, na další časy v otevírací době se tradičně dají získat vstupenky přímo v pokladnách jeskyní.
Autor: Správa jeskyní ČR
Zdroj: ČTK
Bře 31, 2022 | Mohlo by zajímat, Voda
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně testují způsob čištění odpadních vod pomocí řas, sinic, bakterií a dalších mikroorganismů. Hlavními výhodami je podle nich to, že je tato technologie ekologická a nízkonákladová. Univerzita o tom informovala na svých internetových stránkách. „Takzvané ATS systémy jsou založené na přirozeném seskupení mikroorganismů, které jsou přichycené na pevném povrchu, přičemž celým systémem cirkuluje odpadní voda,“ řekla doktorandka Vladimíra Tarbajová z univerzitního Ústavu chemie a biochemie.
Právě složení mikroorganismů v systému je klíčové, každý z nich dokáže odbourat jiný druh znečištění. Nyní vědci systémy testují na azobarvivech. To jsou látky, které jsou ve volné přírodě těžko rozložitelné. Vyskytují se často v textilním a papírenské průmyslu a mohou mít karcinogenní účinky.
Postupně se vědci chtějí zaměřit i na jiné druhy odpadních látek, jako jsou antibiotika a hormony. Systém se dá sestrojit poměrně snadno. „Není to nákladné na výrobu, jde o otevřený systém, který nepotřebuje žádná speciální zařízení,“ dodala Tarbajová.
Konkrétní ATS systémy jsou pak upravené podle toho, jaké látky mají odbourávat. „Dominantní jsou vláknité řasy, které se přichytí k povrchu a spolu s nimi pak drží další mikroorganismy, třeba houby, sinice, bakterie nebo plísně. Ty mají schopnost tu škodlivou látku stáhnout z vody, vtáhnout ji do sebe a postupně ji rozložit,” popsala Tarbajová. S projektem na čištění vody pomocí mikroorganismů zvítězila v posledním ročníku studentské konference MendelNet.
Pokud je seskupení mikroorganismů odebráno přímo z terénu, kde se znečištění vyskytuje, funguje ještě lépe. „Mikroorganismy zvládnou v takovém prostředí déle žít, není to pro ně tak toxické, a při odbourávání mohou být ještě efektivnější,“ doplnila Tarbajová.
Systém se využívá na čištění vod kupříkladu v USA. Do budoucna by jej vědci chtěli využít k odstraňování škodlivých látek z vod i u nás. „My se teď budeme věnovat dalšímu zlepšování metody. Plánujeme využít jinou skupinu mikroorganismů, budeme se zajímat o jejich profil a následně se zaměříme také na ostatní polutanty,“ řekla Tarbajová.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Od 1. dubna se v České Třebové výrazně změní systém odpadového hospodářství. Lidé si mohou od radnice zapůjčit nádoby na tříděný odpad, který se bude vyvážet přímo od domů. Zatím to udělalo asi 1500 domácností, což je zhruba třetina. Některé domácnosti si vzaly víc než jednu nádobu. Směsný komunální odpad se bude vyvážet jednou za 14 dní, dosud to bylo každý týden. Cílem je snížit množství odpadu ukládaného na skládku.
„Objednali jsme asi 6000 nádob, vydalo se jich zhruba 3000. Rozdali jsme polovinu, což je z mého pohledu na rozjezd úplně nového systému číslo, s nímž já jsem spokojený,“ řekl místostarosta Josef Kopecký (ODS).
Nádoby na papír, plast a bioodpad jsou určené pro rodinné a malé bytové domy. Některé domácnosti si vzaly jen nějaké, zvláště na bioodpad, pokud mají zahradu. Podle Kopeckého a zkušeností z jiných měst by se počet měl postupně zvyšovat. Svoz směsného komunálního odpadu se bude po týdnu střídat se svozem bioodpadu, papír a plast se budou svážet jednou měsíčně. Všechny odpadové nádoby jsou opatřeny čipem, tato evidence umožní případné úpravy svozových tras a frekvence vyvážení.
Podle zákona o odpadech by se letos mělo množství směsného odpadu dostat na 190 kilogramů na osobu za rok, jinak bude město platit vyšší cenu za skládkování. Loni na obyvatele připadalo asi 350 kilogramů. Česká Třebová od letošního roku výrazně zvýšila poplatky za odpady. Z dřívějších 588 korun ročně vzrostly na 720 korun na obyvatele. I tak město doplácí na odpadové hospodářství asi 500 až 600 korun na osobu za rok.
Radnice obyvatele o novém systému odpadového hospodářství začala informovat v kampani od loňského podzimu. Lidé z větších bytových domů budou dál ukládat vytříděné odpady ve sběrných hnízdech, jejichž počet se zvýší.
Autor: Město Česká Třebová
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice vysází v místní části Dražkovice víc zeleně a obnoví tůně. Cílem je zvětšit zelené plochy, v plánu je dosadba alejí. Projekt by měl posílit biodiverzitu a zvýšit odolnost proti klimatickým změnám, uvedl v tiskové zprávě náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Městský obvod V, ve kterém Dražkovice jsou, vyčlenil 100.000 korun na projektovou přípravu. V letošním roce by radnice mohla požádat o dotace. Město ani městské obvody by projekt nemusely platit samy. Evropské dotace se zaměřují také na projekty adaptačních opatření, která mají města připravit na klimatické změny.
„Jednotlivá opatření jsou zaměřena na obnovu tůní a přírodě blízkých vodních prvků v krajině, tvorbu nových a obnovu stávajících prvků a struktur, včetně opatření proti vodní a větrné erozi,“ řekl Nadrchal.
Výzvy budou vypsané ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podpora může být až stoprocentní. Po Dražkovicích by mohly přijít na řadu krajina Nemošic nebo Hostovic, což jsou okrajové části Pardubic, kde je víc nezastavěných zelených ploch, uvedl Nadrchal.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Město Pardubice vysází v místní části Dražkovice víc zeleně a obnoví tůně. Cílem je zvětšit zelené plochy, v plánu je dosadba alejí. Projekt by měl posílit biodiverzitu a zvýšit odolnost proti klimatickým změnám, uvedl v tiskové zprávě náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Městský obvod V, ve kterém Dražkovice jsou, vyčlenil 100.000 korun na projektovou přípravu. V letošním roce by radnice mohla požádat o dotace. Město ani městské obvody by projekt nemusely platit samy. Evropské dotace se zaměřují také na projekty adaptačních opatření, která mají města připravit na klimatické změny.
„Jednotlivá opatření jsou zaměřena na obnovu tůní a přírodě blízkých vodních prvků v krajině, tvorbu nových a obnovu stávajících prvků a struktur, včetně opatření proti vodní a větrné erozi,“ řekl Nadrchal.
Výzvy budou vypsané ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podpora může být až stoprocentní. Po Dražkovicích by mohly přijít na řadu krajina Nemošic nebo Hostovic, což jsou okrajové části Pardubic, kde je víc nezastavěných zelených ploch, uvedl Nadrchal.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Zemědělci ročně do krajinotvorných prvků dávají desítky až stovky tisíc korun, jednorázově miliony korun. Pro jednorázové investice se v posledních pěti letech rozhodlo přibližně 29 procent zemědělských podniků, v dalších pěti letech tento krok plánuje asi 35 procent zemědělců. Budovat krajinotvorné prvky nemá v dalších letech naopak v úmyslu zhruba pětina podniků. Doležal upozornil na to, že je nutné spojit zemědělskou produkci s mimoprodukčními záležitostmi, kterými je právě vytváření stromořadí, mezí nebo příkopů. Ty přispívají k zachování kvality půdy a současně posilují schopnost krajiny zadržovat vodu.
„Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě,“ uvedl.
Farmář Luboš Pokorný z rodinné farmy Vladimír Pokorný řekl, že zemědělci mají zájem starat se o krajinu, ale ze strany státu chybí jakákoliv strategie. Nařízení jsou nejasná, někdy jsou dokonce mezi sebou v rozporu. Při sebemenším pochybení ale následují podle něj poměrně vysoké sankce, které činí třeba pět procent z přidělené dotace.
V České republice je podle Doležala nutné využít produkční potenciál zemědělské půdy a zvýšit tak potravinovou soběstačnost. V tuzemsku je podle něj velký podíl ekologické půdy, jež dosahuje 17 procent. Produkce z ní ale nečiní ani dvě procenta.
Průzkum k budování krajinotvorných prvků Agrární komora ČR uskutečnila na přelomu února a března, zapojilo se do něj 96 členských firem. Střední podniky s 26 až 500 zaměstnanci tvořily asi dvě pětiny respondentů, malé podniky s 11 až 25 pracovníky 24 procent, živnostníci představovali 21 procent dotázaných. Nejvíce zúčastněných bylo ze Středočeského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje.
Autor: Agrární komora ČR
Zdroj: ČTK
