Bře 29, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Zvláštní vlastnosti, které pomáhají rostlinám přežít na takzvaných půdních i klasických ostrovech, popsal vědecký tým z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Podle expertů mohou rostliny vnímat i krajinu, která se člověku zdá stejnorodá, jako souostroví míst příznivých pro růst v množství nepříznivých podmínek. Výsledky výzkumu poskytly i nový pohled na riziko vymírání druhů rostoucích na ostrovech. O projektu dnes za ústav informovala Miroslava Dvořáková v tiskové zprávě. Studii publikoval vědecký časopis Global Ecology and Biogeography.
Rostliny, které rostou na půdních i skutečných ostrovech, se podle vědců musí vyrovnat se speciálními riziky. Některé ostrovy jsou třeba tak malé, že hostí jen několik jedinců od daného druhu a ty mohou snadno vymřít kvůli náhodným událostem. Rostliny se mohou potýkat i s nedostatkem opylovačů, kteří malou populaci nenajdou, malým výběrem sexuálních partnerů a produkcí nekvalitních semen.
Tým z Botanického ústavu analyzoval vlastnosti rostlin ze tří různých evropských suchozemských souostroví se speciálními půdními podmínkami. Vzorky pocházely ze slatinišť v Západních Karpatech, vrcholků hor v Kantaberském pohoří ve Španělska a ze skalních výchozů na Moravě. Půdní podmínky studovaných biotopů se podle vědců podstatně liší od okolní krajiny a experti zkoumali to, zda mají rostliny specializované na tato stanoviště zvláštní schopnosti pro přežití na ostrovech.
„Rostliny specializované na půdní podmínky, které vytvářejí suchozemské ostrovy, jsou lépe vybaveny pro přežívání už uchycených jedinců na těchto ostrovech než rostliny, které specializované nejsou,“ řekl k výsledkům vedoucí výzkumného týmu Gianluigi Ottaviani z Oddělení experimentální a funkční morfologie Botanického ústavu.
„Vyznačují se například intenzivnějším klonálním růstem – mají delší oddenky – a mají větší zásobu pupenů na podzemních orgánech, která je pojistkou v případě narušení,“ popsal výzkumník. Tým podle jeho slov také zjistil, že čím je ostrov izolovanější, tím jsou si rostliny ve studovaných vlastnostech podobnější napříč druhy. „Což naznačuje, že ostrovní charakter stanoviště může selektovat několik specifických strategií, které pomáhají rostlinám vytrvávat tam, kde jsou,“ podotkl Ottaviani.
Podle expertů toho o strategiích, které rostlinám pomáhají přežít na suchozemských ostrovech, dosud nebylo moc známo. Ostrovní biogeografie se totiž zaměřuje spíše na schopnost druhů šířit se a kolonizovat nové ostrovy a na hodnocení rizika vymírání druhů.
„Výsledky této studie jsou relevantní jak pro základní ekologický výzkum, tak i pro ochranu biodiverzity, protože druhy specializované na ostrovní podmínky se svou odlišnou evoluční historií jsou často vzácné, a tudíž jsou prioritami ochrany přírody. Navíc kvůli změnám klimatu se podmínky k životu rostlin na ostrovech mohou podstatně změnit a strategie vytrvat nemusí být pro přežití populací dostatečná,“ uzavřel Ottaviani.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Bře 26, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Snížení negativních dopadů na životní prostředí v Libereckém kraji je tématem druhého ročníku soutěže Ideathon. Řešení budou hledat v Liberci studenti středních škol a místní univerzity, budou na to mít 24 hodin. Mezi nejlepší týmy rozdělí pořadatelé 100.000 korun. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Andrea Fulková.
Týmy budou dvou – až pětičlenné, soutěžit budou v prostorách krajského podnikatelského inkubátoru Lipo.ink od 21. do 22. dubna. Zájemci o účast se mohou hlásit do 17. dubna na portálu 1012plus. „Tři výzvy jsme postavili na reálných problémech, které tíží Technickou univerzitu v Liberci, Liberecký kraj a Statutární město Liberec. Čtvrtá výzva bude mít širší mantinely, soutěžící dostanou k dispozici otevřená data kraje a definice problému i řešení bude na nich,” uvedl Jan Mašek, vedoucí liberecké kanceláře CzechInvest, která je jedním z pořadatelů Ideathonu.
Detailní podklady k jednotlivým výzvám dostanou účastníci soutěže na začátku 24hodinové akce, tematicky budou spojené s alternativními zdroji energií, snižováním dopravní zátěže či energetickými úsporami v budovách. „Naším cílem je motivovat studenty k vytvoření životaschopných souborů opatření, která budou mít reálný dopad. Stejně, jako to bylo v loňském ročníku,“ řekl radní kraje Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj).
Loni vyhrál projekt Binner studentů liberecké univerzity (TUL) Jaroslavy Frajové, Michala Jordáka a Viliama Fedorka s chytrým řešením logistiky svozu komunálního odpadu. V obměněném složení uspěl tým i na studentské soutěži Startup TUL o půl roku později. Letos plánují pilotní projekt, ve kterém na Frýdlantsko nasadí 20 popelnic vybavených senzory. „Data ze senzorů pomohou optimalizovat cesty popelářských vozů, přístupná budou jak pro svozovou firmu, tak v aplikaci pro obce a občany. Jak celý systém nastavit co nejefektivněji, nám pomůže právě frýdlantský pilot realizovaný s odborem životního prostředí Libereckého kraje,” uvedla Frajová, doktorandka na liberecké univerzitě, která na projektu Binner aktuálně spolupracuje s programátorem Josefem Čížkem.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Bře 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Místo smršťovací plastové fólie bude Pivovar Svijany používat na balení plechovek s pivem papírový šestipack TopClip. Patentovaný obal od společnosti Smurfit Kappa je náhradou spojování plechovek do skupinového balení pomocí fólie. Obal je zcela bez plastů a lepidel, je recyklovatelný a pro přírodu neškodný. Podle údajů výrobce má také o 30 procent menší uhlíkovou stopu než balení do fólie, řekl dnes sládek svijanského pivovaru Petr Menšík.
„Snažíme se co nejméně zatěžovat životní prostředí, v minulosti jsme ignorovali i boom petlahví a vyvinuli jsme dvoulitrovou plechovku. Teď vidíme trend v zahraničí skupinových balení, ale nechce se nám investovat do fólií, takže jsme se rozhlíželi po světě a našli jsme tohle poměrně čerstvě patentované balení do papírového TopClipu,“ doplnil Menšík. Jeho výhodou ve srovnání s plastovým obalem je podle něj to, že z šestipacku, tedy balení po šesti, lze jednoduše odebírat plechovky, zatímco ostatní zůstávají fixované v papírovém držáku.
Nová balicí linka přijde podle Menšíka zhruba na deset milionů korun. „Zatím to balíme ručně a zkoušíme to. Já to vozím v autě, abych věděl, co všechno to vydrží, jestli se balení třeba nerozpadá, když je bez toho lepidla,“ poznamenal. Na trh by se takto balené šestipacky svijanského piva měly podle Menšíka dostat před Vánoci.
Nejde ale o jedinou letošní investici, svijanští plánují investovat také do technologického vybavení na filtraci piva, nového analyzátoru v pivovarské laboratoři nebo inovovaného inspektoru lahví ve stáčírně. Zásadní investicí bude zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí solárních panelů na střechách pivovarských budov. Podle Menšíka ale nezdražují jen energie, několikanásobně zdražily zejména obaly, dražší jsou i suroviny, zejména slad.
Pivovar Svijany s 250 zaměstnanci patří do desítky největších pivovarů v Česku. Za více než 20 let své existence zvýšil výrobu téměř šestnáctinásobně. Loni dodal na trh 685.290 hektolitrů piva, je to sice zhruba o pět procent víc než v roce 2020, na úroveň rekordního roku 2019 se ale výroba nedostala. Tehdy největší pivovar v Libereckém kraji dodal na trh 709.896 hektolitrů piva. „Letos věříme v návrat lidí do restaurací a zvýšení podílu sudového piva,“ řekl Menšík, který věří, že se pivovar letos přiblíží výrobě roku 2019 nebo ho dokonce překoná.
Autor: Pivovar Svijany
Zdroj: ČTK
Bře 24, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Vysoké Mýto na Orlickoústecku připravuje obnovu Havlíčkových sadů. Jde o poslední park, který ještě na rozdíl od ostatních nepodstoupil zásadnější úpravy. Práce vybraná firma provede od března do září. V parku přibude svítící kašna. Novinářům to řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
„Kašna bude dost drahá, znamená polovinu rozpočtu. Ale myslíme si, že do parku patří. Fontána prostor zklidní, bude podkreslená světly,“ řekl Krejza. Opravy parku budou stát 18,1 milionu korun.
Sady jsou naproti Šemberovu divadlu. Lidé jimi často jenom prochází například na autobusové nádraží. Fontána by částečně mohla obyvatele inspirovat k tomu, aby park nevnímali jen jako průchozí místo.
Zahradnické-architektonická studie se inspirovala podobou parku v roce 1900, kdy vznikl jako promenádní, lidé se v něm procházeli a trávili čas. Zvýší se i počet míst k posezení.
Kašna bude kruhová o průměru tři metry, zhotovená bude z plechu a horní vrstvu pokryjí tři milimetry bronzu. Stát bude v místě, kde je teď betonová socha Osamělý měsíc, kterou radnice přestěhuje před denní stacionář Berenika.
Podobně jako v Masarykových a Jungmannových sadech město nechává upravit chodníky, budou vydlážděné žulovými kostkami, některé cesty zůstanou mlatové. Pět starých stromů bude nutné pokácet, osm nových přibude.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
Bře 16, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města a teď tvoří jejich unikátní počítačové 3D modely. Mezinárodní tým odborníků získal data při nedávném terénním výzkumu v Keni. Modely poslouží nejen výzkumným účelům, ale umožní také veřejnosti po celém světě „navštívit“ pomocí virtuální reality dávno zaniklá města východní Afriky. Jde o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který dělá česká univerzita.
„Díky výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ uveda Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií fakulty. Baumanová byla v čele prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií ZČU. Projekt Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic financuje Grantová agentura ČR. Studuje vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Je do něj zapojen i tým z katedry geomatiky univerzity v Kapském Městě v JAR.
„Významně přispěje do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,“ řekla Baumanová. Podle ní je projekt zaměřený hlavně na východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony Afriky zasáhl evropský a arabský kolonialismus, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky. Vědci oblasti porovnávají a zjišťují, jak se koloniální historie vepsala do podoby měst – do uliční sítě, rozmístění staveb a prostorového kontextu. Hlavní důraz je kladen na veřejné budovy a prostranství, tedy například mešity nebo náměstí, kde se shromažďovali lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým.
Plzeňští vědci teď dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwanaa Mnaraniv Keni, která pocházejí ze 14. až 15. století. „Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí Středního východu, Indie a Číny,“ řekla Baumanová.
Díky tomu, že velká část staveb byla kamenná, dochovaly se stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem. 3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako je půdorysné členění staveb i měst a výzkum konstrukčních a stavebních technik, které teď s využitím modelů zkoumá Baumanová. Modely dvou zaniklých měst má nyní k dispozici keňské národní muzeum, jehož oborníci je využijí pro účely památkové péče.
Autor: ZČU
Zdroj: ČTK
Bře 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
V Česku by mělo vzniknout s podporou peněz z Modernizačního fondu 57 velkých fotovoltaických elektráren. Třímiliardovou dotaci pro ně podepsala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Její úřad v tiskové zprávě dnes informoval, že projekty uspěly v druhé soutěžní výzvě fondu zaměřené na instalace s výkonem nad jeden megawatt (MW) a podpořené solární parky by měly být postaveny převážně na brownfieldech, tedy na místech, která jsou kvůli předchozí například průmyslové činnosti, nevyužitelná.
Modernizační fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje a do roku 2030 má nabídnout minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek. O přidělení dotace z něj rozhoduje spolu s ministerstvem životního prostředí Státní fond životního prostředí (SFŽP).
V rámci druhé výzvy fondu žádalo o podporu 151 projektů. „Akceptovali jsme jich 113, které mezi sebou následně soutěžily. K podpoře bylo doporučeno 57 záměrů,“ uvedl ředitel SFŽP Petr Valdman. Doplnil, že předkladatelé projektů, které byly přijaty, ale nezískaly pro podporu dostatečný počet bodů, mohou žádat o dotaci v nové výzvě na konci jara.
„Obnovitelné energie budou čím dál důležitější součástí energetického mixu. S každým nově podpořeným projektem jsme blíže k odklonu od drahých fosilních paliv,“ uvedla ministryně Hubáčková.
Podle ministerstva se podpory dostalo například solární elektrárně, která by příští rok měla vyrůst ve Skoranově u Třemošnice na ploše bývalého průmyslového areálu a částečně na volné ploše. Instalovaný výkon má mít téměř šest MW a bude doplněna o velkokapacitní bateriového úložiště o využitelné kapacitě dvou MW.
Další podpořená elektrárna by mohla být v provozu od letošního října v průmyslovém areálu v Oseku na Ústecku. Energii využije pro vlastní potřebu areál průmyslového podniku a přebytky půjdou do veřejné části distribuční sítě.
Podle Valdmana jsou na letošní druhé čtvrtletí roku naplánovány výzvy na podporu fotovoltaických elektráren pro menší i větší instalace nad jeden megawatt-peak (MWp). Další dvě výzvy podpoří fotovoltaiku v rámci komunální energetiky. Výzvy by měly být vyhlášeny být na přelomu dubna a května a rozdělovat se bude až deset miliard korun, dodal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Bře 16, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Po roční přestávce kvůli koronaviru se v Pardubicích znovu koná přehlídka vědeckých projektů, na kterých pracovali žáci a studenti z Pardubického kraje. Téměř stovka řešitelů představuje na 14. ročníku porotě 70 návrhů.
Projektů Festivalu vědy a techniky pro děti a mládež v Pardubickém kraji je méně než v předchozích letech, kdy přesahovaly stovku. „Některé školy omezily v době pandemie mimoškolní aktivity, učitelé ani žáci nemohli nic dělat. A předchozí ročník jsme dělali distančně, což není ono,“ řekl organizátor a předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku Stanislav Medřický.
Podle něj i letošní ročník přinesl množství podnětných prací, ty nejlepší postoupí do celostátního kola. Mezi soutěžícími byla třeba Barbora Cabalková. Věnuje se kosmickému záření, zajímá ji od základní školy, teď je ve čtvrtém ročníku Gymnázia Žamberk. Sestrojila zařízení, které záření detekuje.
„Dostáváme z nejvzdálenějších koutů vesmíru zprávy v podobě kosmického záření. Vytvořila jsem třeba program pro záření v letadle. Když se létá jednou měsíčně, nic to neudělá, Praha-New York to odpovídá jednomu snímku plic, což není moc,“ řekla Cabalková.
Studentka má víc zájmů, chtěla studovat práva, filmovou akademii, nakonec to ale vypadá, že zřejmě půjde na informatiku, ještě zvažuje jadernou fyziku. „Láká mě hodně čistá, ryzí informatika a matematika. Mám ráda čísla,“ dodala Cabalková.
Akci podporuje dotačně Pardubický kraj, postupem let se výše dotace dostala na tři čtvrtě milionu korun. S vědeckým bádaním žákům a studentům pomáhá také Univerzita Pardubice, zapojuje se všech sedm fakult, nejde jen o technické projekty, ale například i o ochranu památek, řekl rektor Libor Čapek.
Podle rektora má smysl podporovat aktivity, které jsou na rámec školní výuky. „Studenti k nám chodí na univerzitu, naši učitelé poskytnou odbornou radu, někdy dají k dispozici potřebné přístroje. Pracovala například u nás na katedře žákyně, která studovala chování materiálu za rozdílných podmínek. I fakulty netechnického zaměření se podílí na této soutěži,“ řekl Čapek.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Bře 15, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Energetická společnost ČEZ by měla podle ekologického Hnutí Duha zrychlit rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů a svoje cíle v této oblasti zvýšit. Firma by tak měla učinit vzhledem k růstu cen energií kvůli drahým a nejistým dodávkám zemního plynu a potřebě snižovat závislost na Rusku. Hnutí Duha o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. ČEZ zveřejnil výsledky hospodaření za loňský lok, analytici ho zejména kvůli silnému výhledu letošní ziskovosti a výhledu dividendy na rok 2023 hodnotí pozitivně.
ČEZ by měl podle ekologů například stanovit cíl v oblasti výstavby větrných elektráren jako zdroje s potenciálem dalších jednotek gigawattů v horizontu příštích let. Zároveň by měla při modernizaci tepláren upřednostnit využívání odpadního a geotermálního tepla či bioplynu z odpadů a čističkových kalů před zemním plynem. Firma by také měla aktivně pomáhat svým zákazníkům snížit jejich závislost na zemním plynu, míní hnutí.
„Společnost ČEZ pokračuje v plánech na rozvoj obnovitelných zdrojů, což je správný směr. Ale aktuální situace s ruským plynem vyžaduje akceleraci výstavby domácích čistých obnovitelných zdrojů a většinově státní ČEZ by měl cíle a aktivitu zvýšit. Šéfové firmy také jasně neřekli, jak si firma poradí se závislostí na ruském plynu,“ řekl dnes vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
ČEZ oznámil hospodářské výsledky za loňský rok. Čistý zisk energetické skupiny v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Představenstvo firmy navrhne valné hromadě vyplatit za loňský rok dividendu 44 Kč na akcii. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) za rok 2021 proti předchozímu roku klesl o 1,5 miliardy Kč na 63,2 miliardy Kč. O sedm procent na 227,8 miliardy Kč vzrostly provozní výnosy firmy.
Podle analytika Fio banky Jana Rašky jsou výsledky společnosti lepší, než očekával trh. „Především ale výrazně překonal odhady trhu výhled na rok 2022. Management ČEZ stanovil letošní EBITDA, respektive očištěný čistý zisk do rozmezí 85 až 89 miliard korun, respektive 38 až 42 miliard korun. Náš odhad byl posazen na hladinu 72,3 miliardy Kč, respektive 28,8 miliardy Kč. Rovněž tržní konsensus odhadů podle agentury Bloomberg byl výrazně níže, a to na úrovni 71,5 miliardy Kč,“ uvedl Raška.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Hranickou propast, která se již šest let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě, zobrazuje unikátní 3D mapa; zatím její suché části do hloubky 69,5 metru. Na mapě pracovali v uplynulých týdnech odborníci pomocí laserového 3D skeneru, který za pomoci obrovského množství bodů nasnímal blízké okolí prohlubně a komplet celou část propasti k hladině jezírka. Letos v létě chtějí speleologové zmapovat tímto způsobem za pomoci speciálního robota propast i pod vodou, řekl dnes předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Speleologové měli v plánu toto mapování již delší dobu; nadchli pro to Petra Vaverku a odborníky z firmy Gefos, kteří na místě z několika stanovišť nasnímali pomocí 3D skeneru suchou část propasti. Kromě 3D mapy takto pořídili i panoramatické fotografie. „Zmapovali tímto způsobem okolí prohlubně ve vzdálenosti 30 až 50 metrů a její prostor směrem dolů k jezírku,“ uvedl Michal Guba. V plánu mají nyní speleologové nasnímat stejným způsobem i suchou část Rotundy, se zařízením však musejí k tomuto místu proplavat přes hrdlo, takzvanou Zubatici, v hloubce zhruba 50 metrů.
Letos v létě poté chtějí pokračovat v unikátním mapování propasti i pod vodou, právě to by jim mohlo otevřít nové obzory při jejím průzkumu. Zaměřit by se chtěli nejprve na zmapování prostor Severozápadního kanálu, Mokré rotundy a Liftu I. Velmi důležité pro ně bude zmapování prostor v okolí restrikce, takzvaného Mikáda, které se nachází v hloubce 200 metrů; právě zde je pro ně největší překážka při dalším hloubkovém průzkumu propasti. „Minulý týden jsme uzavřeli kontrakt s Maďary, kteří za pomoci nadnárodního grantu vyvíjejí podvodního robota, který dokáže obdobným způsobem nasnímat 3D mapy pod vodou. Když to klapne, podaří se nám provázat mapy suché i zatopené části,“ doplnil Guba.
Hranická propast je v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, na jeho dno se odborníci dosud nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů.
Tvůrce robota, Bartlomiej Grynda, chystá pro průzkum novou sondu – robota s delším vodícím kabelem. Termín tohoto průzkumu však zatím není znám. Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky až 1500 metrů. Odborníci na to usuzují podle geologické polohy propasti – nachází se v Hranickém krasu, chemického složení vody a mnoha dalších aspektů. „Jde o minerální vodu s vysokým výskytem oxidu uhličitého, teplota vody se pohybuje mezi 16 až 24 stupňů,“ dodal předseda hranických speleologů.
Autor: Město Hranice
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Liberec letos upraví lesopark na sídlišti Dobiášova v Rochlici, které je největší ve stotisícovém městě. Místními dlouho žádaná úprava prostor u Domu s pečovatelskou službou začne v březnu kácením a odborným ošetřením stromů. Podle náměstka primátora Jiřího Šolce (Starostové pro Liberecký kraj) jde o přípravnou fázi projektu. Firmu, která revitalizaci za zhruba pět milionů korun provede, bude radnice teprve hledat v soutěži.
„To je dlouho slibovaný, dlouho projektovaný, dlouho projednávaný, ale zejména dlouho chtěný lesopark,“ řekl Šolc novinářům. Konkrétně jde o zanedbané území mezi Burianovou a Vratislavickou ulicí a rekreační plochou pod sídlem městské policie. „S osadním výborem jsme se už před osmi lety bavili o tom, že by v prostoru pod domy s pečovatelskou službou bylo dobré vybudovat něco, co jednak zpříjemní cestu pěších dolů, do ulice Rochlická, a zároveň vytvoří nějaké pěkné prostředí pro lidi, kteří se tam budu cítit dobře. Protože toho hezkého prostředí na sídlišti Dobiášova zas není tolik,“ dodal náměstek. Na největším sídlišti v Liberci žije přes 16.000 lidí.
V plánu radnice je dokončit úpravy lesoparku do konce letošního července. „V rámci zakázky zhotovitel provede likvidaci stavebních a komunálních odpadů, terénní modelace, dodá a nainstaluje prvky typu šplhací sestava, vyhlídková sestava se skluzavkou, workoutová sestava, a to včetně úpravy jejich dopadových ploch,“ uvedla mluvčí radnice Jana Kodymová. Součástí projektu je i vybudování cestní sítě, opěrné zdi a zábradlí.
Autor: město Liberec
Zdroj: ČTK
