Bře 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhlašuje výzvu na podporu fotovoltaických systémů z Národního plánu obnovy. Na projekty jsou připraveny čtyři miliardy korun. Žádosti lze podávat od 22. března do 30. června. Cílem je rozvoj fotovoltaiky s možností akumulace a související náhrada fosilních zdrojů energie. Výzva má mimo jiné přispět ke zvýšení energetické soběstačnosti podnikatelů a úspoře provozních nákladů. Ministerstvo to uvedlo v tiskové zprávě.
„Podpora obnovitelných zdrojů v čele s fotovoltaickými systémy je jedním z hlavních směrů, kterým se musíme vydat nejen v rámci snahy snižovat emise, ale také minimalizovat naši energetickou závislost na Rusku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Plánovaná alokace výzvy ve výši čtyř miliard korun je rozdělena na dvě aktivity. Na aktivitu A, kdy žadatel vlastní nemovitost nebo ji má celou v nájmu, jsou připraveny tři miliardy korun. Jedna miliarda pak podpoří aktivitu B, kdy má žadatel v nájmu pouze část nemovitosti, například střechu.
„V souladu s tím, co říkám od svého nástupu do funkce, je prioritou této výzvy co nejvíce podpořit zejména malé a střední podniky z aktivity A. V případě nevyčerpání alokace pro malé a střední podniky je ale možné finanční prostředky rozdělit i pro větší podniky,“ dodal Síkela.
Jedná se o průběžnou výzvu. Je otevřena pro všechny podniky, MPO tak podpoří jak malé a střední podniky, tak i ty velké. Míra podpory na fotovoltaickou elektrárnu je 35 procent, na akumulaci 50 procent. V případě Prahy 45 procent pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost z celkových způsobilých výdajů projektu.
Autor: MPO
Zdroj: ČTK
Bře 11, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Ministerstvo zemědělství poskytne v letech 2022 a 2023 dotace na nákup učebních pomůcek pro střední a vyšší odborné zemědělské školy za až 140 milionů korun. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy ministerstva. Dotační program podle něj fungoval už v letech 2017 až 2021, kvůli velkému zájmu byl prodloužen.
„Těší mě, že můžeme v tomto úspěšném dotačním programu pokračovat. Vzdělání a podpora budoucích zemědělců je naprosto zásadní. Rád bych, aby mělo více mladých lidí zájem studovat zemědělství a poté v něm i pracovat, a věřím, že nejmodernější vybavení škol tomu pomůže,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Plánovaný rozpočet na podporu zemědělských škol je 140 milionů korun. Výše dotace může dosáhnout maximálně 90 procent prokazatelně vynaložených a schválených výdajů a může činit maximálně 1,66 milionu korun na jedno Centrum odborné přípravy na rok. Spoluúčast příjemce dotace musí být minimálně deset procent.
Celkem bylo jmenováno 42 Center odborné přípravy, které připravují žáky v oborech zemědělství a lesnictví, veterinářství a potravinářství. Školy získaly status Center odborné přípravy v letech 2016 až 2018 od ministra zemědělství na základě nominací zřizovatelů škol a výběru komise na národní úrovni.
Z dotačního programu ministerstva je možné nakoupit mimo jiné modely, přístroje, nářadí, nástroje, stroje, živou zvěř nebo odborný software. „Takové pomůcky slouží jako zdroj informaci a zlepšují dovednosti žáků a studentů v praktických odborných činnostech. Podpořit je možné pořízení učebních pomůcek, které jsou dlouhodobým nehmotným i hmotným majetkem a musí být využity výhradně pro výchovu a vzdělávání,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo. Ministerstvo také zveřejnilo konkrétní zásady, kterými se podmínky pro poskytování dotací stanovují.
V letech 2017 až 2021 ministerstvo zemědělství z programu podpořilo například nákup GPS a vybavení do laboratoří, různé modely jako průtočný biotop, model koně pro simulaci koliky a prasnice pro inseminaci, ale také živá zvířata, cukrářskou pec nebo traktory s přívěsy.
Autor: MZE
Zdroj: ČTK
Bře 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Antarktida zažívá v posledních letech nadprůměrně teplé počasí, potvrzují letošní pozorování vědců z Masarykovy univerzity. Nedávno se vrátili z polární stanice na Ostrově Jamese Rosse, dnes hovořili s novináři. Právě v okolí stanice lze dobře pozorovat současné procesy spojené s klimatickou změnou i odhadovat budoucí dopady.
Odledněná plocha je ideálním „hřištěm“ pro výzkum toho, jak bude Antarktida z větší části vypadat v horizontu několika desítek let, řekl dnes novinářům vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
Vědci dlouhodobě sledují teplotu, srážky, mocnost ledovců i řadu dalších parametrů v okolí stanice. Zároveň pozorují živou přírodu od mikrobů přes lišejníky, řasy a nižší rostliny až k tučňákům či větším savcům.
Letos účastníci expedice zažili velmi dynamické počasí. Zpočátku bylo hodně sněhu, pak se oteplilo a sníh ustoupil. Dokonce roztál led na jezerech, která poslední roky zůstávala zamrzlá. Díky dobrému počasí mohli účastníci výpravy snímkovat okolí stanice z dronu, odebírat vzorky a lépe sledovat některé přírodní procesy.
Podařilo se nasnímkovat 12 kilometrů čtverečních v okolí stanice, uvedla členka výpravy Michaela Kňažková. Na základě snímků vznikne také 3D model reliéfu. Z Antarktidy se vědci jako vždy vrátili s množstvím odebraných vzorků, naměřených dat a dalšího materiálu. „Čekají nás týdny a měsíce, kdy budeme všechno zpracovávat, abychom mohli říci, jak se bezprecedentním vlivem klimatické změny prostředí mění a bude měnit,“ řekl vedoucí výpravy Filip Hrbáček.
Autor: Masarykova univerzita
Zdroj: ČTK
Bře 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí letos vydá podle upraveného rozpočtu 27,55 miliardy korun. Částka je v porovnání s návrhem předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) asi o 7,2 miliardy korun vyšší. Stejně tak vzrostou o 12 miliard na 33,5 miliardy korun příjmy fondu. Vyplývá to z návrhu rozpočtu fondu, jak jej předložil kabinet Petra Fialy (ODS). Dnes jej schválila Sněmovna. Na loňský rok měl fond životního prostředí naplánované příjmy 3,58 miliardy korun a výdaje 5,65 miliardy korun.
Návrh letošního rozpočtu výrazně zvýšil Modernizační fond, díky němuž by měl fond dostat 20 miliard korun. Přes devět miliard obdrží fond z rozpočtové kapitoly ministerstva životního prostředí na Národní plán obnovy. Další příjmy fondu tvoří například platby za využívání přírodních zdrojů a za znečišťování životního prostředí, splátky poskytnutých půjček včetně úroků či pokuty za poškozovaní životního prostředí.
Z Modernizačního fondu předpokládá fond v letošním roce výdaje 12,8 miliardy korun. „Více než třetina prostředků je určena pro oblast modernizace teplárenství, třetina pro nové obnovitelné zdroje energie a necelá čtvrtina pro modernizaci velkých průmyslových zařízení,“ stojí v materiálu. Zbylé peníze by měly směřovat do dopravy.
V Národním plánu obnovy má fond dát téměř šest miliard na snížení energetické náročnosti budov a přes dvě miliardy korun domácnostem na přechod na obnovitelné zdroje energie. Na projekty využívání dešťové vody má mít fond 350 milionů korun, stejná částka má podpořit počiny proti suchu a pro šetrnou protipovodňovou ochranu zastavěných části Brna.
Dalším největším výdajem v návrhu rozpočtu fondu životního prostředí je 4,2 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ a k Národnímu plánu obnovy. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Bře 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
U frekventované turistické cesty v jádře Boubínského pralesa na Šumavě stojí 300 kůrovcových souší, které by při pádu mohly ohrozit turisty. Pokácet je nelze, protože jsou v takzvané bezzásahové zóně. Státní podnik Lesy České republiky (LČR), který boubínské lesy spravuje, proto o návrh řešení dnes požádal Správu národního parku Šumava, která má ochranu přírody v této chráněné krajinné oblasti na starosti.
Podle Správy národního parku Šumava nejde o novou situaci. „S představiteli Lesů ČR, Lesní závod Boubín, problematiku nebezpečných souší podél turistických tras v národní přírodní rezervaci Boubínský prales diskutujeme již od loňského roku,“ uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. K problému podle něj mají obě strany domluvené osobní jednání, které by mělo být nejpozději příští týden.
Souše mohou podle lesníků nečekaně dopadnout na turistickou cestu a naučnou stezku lemující bezzásahovou zónu. Nedá se podle nich odhadnout, kdy se zlomí nebo vyvrátí a ohrozí tak zdraví i životy turistů. „Krajní variantou je rizikové cesty dlouhodobě uzavřít a počkat na samovolný pád souší, což bychom ale neradi,“ uvedl pověřený generální ředitel podniku Jiří Groda.
V bezzásahovém jádru Boubínského pralesa se v minulých letech podle lesníků nekontrolovaně rozšířil kůrovec, po kterém zbyly stovky souší. „Kolem plotu rezervace vede turistická naučná stezka, po níž projdou v sezoně denně stovky návštěvníků,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že dubnový začátek turistické sezony se blíží. Rizikový je podle lesníků zejména úsek na modré turistické trase od Boubínského jezírka k rozcestníku Knížecí cesta.
Boubínský prales tvoří kromě jádra i ostatní navazující porosty, v nichž Lesy ČR po dohodě se správou parku už lesnicky hospodaří. I v těchto lesích jsou podle lesníků nebezpečné souše. Například podél Lukenské cesty je asi 60 uschlých stromů. „Podle rozhodnutí správy parku jsme je v minulých letech nezpracovali, ale jen oloupali napadenou kůru. Dnes ohrožují návštěvníky. Chceme vyhovět požadavkům ochrany přírody a zároveň včas udělat všechno pro bezpečnost,“ uvedl Groda.
Autor: České Lesy
Zdroj: ČTK
Bře 8, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Pardubický kraj chce v květnu vyhlásit další kolo dotací na výměnu neekologických kotlů za nové zdroje tepla. Vyčlenil pro tyto účely 88,5 milionu korun, při vyšším zájmu může být suma zvýšena, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták. Připravovaná výzva je oproti těm předchozím specifická v tom, že není určena plošně všem žadatelům, ale pouze těm, kteří spadají do nízkopříjmové kategorie.
Pro získání dotace musí platit, že průměrný čistý roční příjem na člena domácnosti v roce 2020 nebyl vyšší než 170.900 korun, což znamená 14.242 korun na osobu a měsíc. „Žadatelem může být vlastník nebo spoluvlastník nemovitosti, v níž dochází k výměně kotle, který zároveň v rodinném domě, bytu nebo trvale obývané stavbě pro rodinnou rekreaci trvale bydlí,“ uvedl radní pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislav Valtr (ODS). Výše podpory pro jednoho žadatele je nastavena až na 95 procent způsobilých výdajů, zároveň však bude omezena maximálním limitem podle typu nového zdroje tepla. U plynového kondenzačního kotle je maximální limit 100.000 korun, u kotle na biomasu a tepelného čerpadla 130.000 korun.
Zájemci o dotaci, kteří patří mezi oprávněné žadatele, mohou provést předběžnou registraci na webové stránce kotlíkových dotací www.pardubickykraj.cz/kotlikove-dotace. Všichni zaregistrovaní dostanou v okamžiku vyhlášení výzvy upozornění.
Dotace na výměnu kotlů se v Pardubickém kraji poskytují od roku 2016. Dosud hejtmanství tímto způsobem rozdělilo téměř 630 milionů korun více než 5800 žadatelům. Pardubický kraj zavedl v roce 2017 elektronické podávání žádostí o dotace. Předtím byly přijímány jen v papírové podobě, a na úřadě tak vznikaly dlouhé fronty. „Stejně jako v předchozích případech se i v tomto kole budou žádosti podávat elektronicky přes webovou aplikaci s následným doložením listinné verze žádosti na adresu krajského úřadu. Žadatelé budou mít navíc k dispozici podrobný návod na vyplnění a podání žádosti,“ uvedl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).
Šanci získat dotaci na nový kotel mají také další žadatelé, kteří nespadají mezi nízkopříjmové. Pro ně je k dispozici program Nová zelená úsporám, poskytovatelem dotace je Státní fond životního prostředí.
Autor: Pardubický kraj
Zdroj: ČTK
Bře 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
K lepší péči o přírodu má pomoci výzkum, který v pohraničí provádí česko-německý tým. Zkoumá historické proměny krajiny mezi obcemi Aš, Rehau, Regnitzlosau, Ebmath a Hranice i tamní vzácné druhy rostlin a zvířat. Daří se jim tam díky omezeným zásahům do přírody, ale i na lokalitu dopadá klimatická změna, řekl paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky vědci postupně zveřejňují na webu.
„Máme výsledky uloženin, kde extrahujeme zbytky rostlin, i z toho zjišťujeme, jak se krajina měnila několik tisíc let až do současnosti,“ uvedl Kuneš. Tým rekonstruuje také proměnu složení lesů, mapuje ale i současnou biodiverzitu v krajině a srovnává rozdíly mezi českou a německou stranou.
„Například, jak se na nich podepsal rozdílný management v krajině a rozdělení železnou oponou. Zjišťujeme, že je tam spousta biotopů přímo vázáných na vznik železné opony. Takové pseudoopuštěné plochy, kam se nikdo nedostal, částečně zarostly, částečně však byly narušované technikou,“ řekl vědec. „Zjišťujeme, že jsou velmi cenné, protože tam žije spousta vzácných druhů živočichů a rostlin,“ uvedl.
Některé druhy ovlivnilo i chování vůči krajině dlouho před vznikem železné opony – například perlorodky říční, které se dožívají až 200 let. „Vztahuje se to k osídlení, které tam bylo dříve, i koncem 19. století. Byla to periferie ze všech stran, Česka, Saska a Bavorska. Zároveň nějak využívaná byla, ty organismy určitý vliv člověka potřebují, ale ne tak intenzivně jako třeba v jižních Čechách, kde perlorodky vlivem intenzivního zemědělství vymizely, protože se zhoršila kvalita vod,“ řekl Kuneš. Připomněl, že pohraniční Aš a její okolí je jednou z nejméně využívaných oblastí v Česku. „Zelený pás podél hranice, který pak vede i Šumavou a jižními Čechami, je na Ašsku významný tím, že je v relativně nízké nadmořské výšce a vytváří nárazníkový pás, kam se i druhy, které byly z okolní krajiny vytlačené, mohly stáhnout a existovat,“ popsal situaci Kuneš.
Dodal, že na bavorské straně je velká fragmentace krajiny, ale zároveň je intenzivněji využívaná. „Stále se tomu snažíme více porozumět, koncem roku bude ještě více výstupů,“ dodal Kuneš. Zmínil i výsledky výzkumu pramenů a kvality vod a proměny související s klimatickou změnou. „Vody je skutečně čím dál méně, potoky, které hostí perlorodky a další druhy, postupně během léta vysychají stále víc. To představuje velkou hrozbu do budoucna,“ řekl Kuneš. Dodal, že tým se bude snažit navrhnout postupy vedoucí k tomu, aby vzácné vodní druhy přetrvaly.
Tým plánuje i exkurze po obou stranách hranice, a to 9., 29. a 30. dubna. Místa ještě upřesní. „Vše bude tlumočené do češtiny i do němčiny, aby se mohli zúčastnit návštěvníci z obou zemí,“ podotkl Kuneš. Na projektu spolupracují odborníci z Univerzity Karlovy, Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze, Univerzity v Řezně a Sdružení pro životní prostředí a ochranu přírody Německa.
Autor: Přírodovědecká fakulta UK
Zdroj: ČTK
Bře 2, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Kresby i fotografie zobrazující, co rostliny skrývají v podzemí, představuje nová výstava Akademie věd ČR (AV). V pražské Galerii Věda a umění si lidé prohlédnou také rozsáhlý model přibližující život pod povrchem louky. Výstava připomíná 60. výročí založení Botanického ústavu AV.
Skryté části rostlinných těl lidem přiblíží fotografie, kresby, akvarely i linoryty vytvořené vědci a vědkyněmi z Botanického ústavu AV.
„Kresba je velmi důležitá pro dokumentaci toho, jak věci v přírodě vypadají, i dnes. Umožňuje totiž ukázat na zobrazeném objektu jen něco a nepodstatné ponechat stranou. Používám ji proto pro morfologické studie,“ vysvětlila garantka výstavy a botanička Jitka Klimešová. Součástí expozice jsou i komiksy s různými zajímavostmi o rostlinách. Srdce expozice pak tvoří šest metrů dlouhý a více než čtyři metry vysoký model podzemní části krkonošské louky zapůjčený ze Západočeského muzea v Plzni.
„Jsou v něm kořeny, oddenky a půdní breberky 30x zvětšené oproti skutečnosti a představené pomocí plstěných modelů,“ popsala Klimešová. „Myslím, že právě na modelu je dobře vidět, jak je pro nás důležité zviditelnit, co zůstává milovníkům rostlin obvykle skryto,“ dodala botanička, s jejíž letos vydanou popularizační knihou Těla rostlin se výstava také pojí. Klimešová v publikaci popisuje, jak poznání tvarů rostlinného těla přispívá k porozumění rostlinných životních strategií.
„V podzemí rostlina schovává své regenerační orgány. Ty určují, jak rostlina bude reagovat na různé výzvy a změny prostředí, a současně ovlivňují prostředí ve společenstvu. Například je v nich uloženo velké množství uhlíku, které pomáhá rostlině obnovit nadzemní části po narušení nebo sezonním odpočinku,“ popsala také botanička. „Nakonec se uhlík dostane do půdy a stane se potravou mikrobů, které jsou důležité pro úživnost půdy. Přesněji, dělá to jen skupina rostlin, vytrvalé byliny, ostatní rostliny zajišťují svoje přežití ve světě plném nástrah jinak,“ dodala Klimešová.
Výstava potrvá do 20. května. Lidé ji mohou navštívit denně od 10:00 do 18:00. Vstup je zdarma.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Úno 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Liberecká zoo začala s chovem vzácných malých žabek listovnic pestrých, v Evropě je kromě ní mají jen dvě jiné instituce. Návštěvníci liberecké zahrady je mohou ode dneška vidět v pavilonu tropů. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Barbora Tesařová. Podle ní jde o výjimečný a raritní druh.
V Evropě tyto žabky chovají jen Merrist Wood and Guilford College ve Velké Británii a německá Zoo Chemnitz (Saská Kamenice). Právě od ní liberecká zoo získala šest těchto žabek a umístila do nového paludária v pavilonu tropů.
„Paludárium je kombinace akvária a terária v jedné nádrži, která je osázena živými rostlinami a díky optimální teplotě a vlhkosti přibližuje chovaným zvířatům v co nejvyšší možné míře jejich přirozené prostředí. Naše paludárium má uvnitř nainstalované mlžení, rosení a vodopád. Voda uvnitř teče přes filtrační systém s automatizovaným doplněním vody,“ uvedla zooložka Petra Hnidová.
Listovnice pestrá je tři až pět centimetrů velká žába, která se vyskytuje v tropických a subtropických lesích, mokřadech a vlhkých křovinatých oblastech Jižní Ameriky. Aktivní je v noci. Přes den odpočívá na listech rostlin a spoléhá na své nenápadné maskovací zbarvení. „V klidu je totiž celá zelená a dokonale splývá s podkladem. Zelené zbarvení dokáže přizpůsobit barvě listů,“ uvedla zooložka. Jedinečný je podle ní pohyb těchto žabek. „Žába listovnice se zpomaleně pohybuje po hubených a dlouhých končetinách a při tom odhaluje své výrazné žlutooranžové boky a vnitřní strany končetin s fialovými nepravidelnými pruhy,“ dodala.
Chov v lidské péči patří k těm náročnějším. „Listovnice jsou velmi citlivé a jejich rozmnožování a následný odchov je ovlivněn mnoha faktory, mezi které patří například stabilní vyšší vzdušná vlhkost a optimální teplota 25 – 28 stupňů Celsia přes den, o pár stupňů nižší v noci. I proto jsou listovnice pestré v zoologických zahradách chovány poměrně vzácně,“ dodala Tesařová.
Autor: Liberecká zoo
Zdroj: ČTK
Úno 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Množství směsného odpadu na jednoho obyvatele včetně objemného odpadu se vloni ve Vysokém Mýtě snížilo na 163 kilogramů, rok předtím to bylo 187 kilogramů. Odpadů ukládaných na skládku ubylo navzdory tomu, že se během pandemie koronaviru zvýšily nákupy z internetových odpadů, což je spojeno s větším množství obalů. Novinářům to dnes řekl starosta František Jiraský (Nestraníci).
Město díky tomu získalo slevu z poplatku za skládkování. Meziročně vzrostlo množství vytříděných plastů o 41 procent. O deset až 15 procent se zvýšila váha separovaného papíru a skla. Nejvyšší nárůst, o téměř 350 procent, zaznamenaly vytříděné kovy. „Společnost Eko-kom poskytuje obcím příspěvek za tříděný odpad. Za rok 2021 jsme obdrželi rekordní částku více než 2,5 milionu korun, nárůst byl 45 procent Je to další důkaz toho, že to ve Vysokém Mýtě funguje,“ uvedl JIraský.
Od loňského dubna se ve městě svážejí odpady jednou za 14 dní, předtím to bylo jednou týdně. Lidé ve Vysokém Mýtě od letoška platí za likvidaci odpadu 660 korun na osobu za rok, v roce 2021 to bylo 520 korun.
Město na odpadový systém ale bude stále doplácet., poplatky pokrývají jen zhruba polovinu nákladů. Změnit solidární způsob placení poplatků za odpad na adresný, kdy by domácnosti platily podle skutečného množství vyprodukovaného odpadu, radnice zatím nechce. Popelnice jsou sice označeny čipy, zatím se však systém testuje a měl by alespoň upozornit na neplatiče poplatků.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
