Úno 23, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Sněmovní výbor pro životní prostředí dnes podpořil vládní novelu, která upravuje pravidla pro oznámení a žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Změny vycházejí z evropských nařízení a směrnic, Sněmovna novelu v lednu podpořila v prvním kole. Podle náměstka ministryně životního prostředí Vladimíra Many mělo Česko do svého právního řádu promítnout změny do loňského března. Bývalá Sněmovna obdobnou vládní novelu z roku 2020 nestihla projednat.
Novela mění formu, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Má zavést tzv. standardní datové formáty, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Materiál uvádí, že se „masivní využívání“ standardních datových formátů nepředpokládá. „Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění návrhu.
Autor: Sněmovní výbor pro životní prostředí
Zdroj: ČTK
Úno 23, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Pár čápů bílých hnízdící v chomutovském zooparku se letos po zimě shledal nezvykle brzy. Za samičkou, která chladné měsíce strávila v Česku, se sameček z teplých krajů vrátil už v polovině února. Samička v tuzemsku zůstává, protože se to naučila od svého předchozího partnera. Čápi bílí jsou zvlášť chráněný druh ptáků.
Čápi se do ČR po zimě vracejí obvykle až v březnu. „Podle našeho ornitologa je to jeden z nejranějších příletů za celou dobu, co čápy v zooparku máme,“ uvedla ředitelka zooparku Věra Fryčová. Podle ornitologa zooparku Petra Hory čápi začínají své zimní návyky měnit a stále víc jich ani neodlétá, což může souviset s postupným oteplováním klimatu. „Čápi zjistili, že tu mohou přečkat zimu s dostatkem potravy, tak nemají potřebu odlétat. V Čechách takto zůstávají desítky ptáků,“ uvedl Hora.
Přezimování v chomutovském zooparku se mezi sebou postupně naučilo několik čápů. „Začalo to před lety, kdy jsme tu měli čápa s handicapem. Musel přes zimu zůstat v okolí zooparku, protože stovky kilometrů dlouhý let za teplem by nezvládl,“ líčí počátky „tradice“ Hora. Další zimní období s ním v zooparku strávila jeho družka, která později tento zvyk přenesla na nového partnera a ten po jejím uhynutí zase na další samici. Nynější čápice původem z Francie je tak už několikátá po sobě, která tento návyk převzala.
Chomutovský samec se zimy v teplých krajích zatím nevzdal, v září ze zooparku odletěl i se čtyřmi mláďaty, která se svou partnerkou odchoval. Není okroužkovaný, takže není jisté, kde zimu strávil. Čápi bílí v chomutovském zooparku hnízdí téměř 35 let. Své hnízdo tu mají na vysokém torzu dubu u horního rybníka.
Ze svých zimovišť se v posledních desetiletích začínají dříve vracet hlavně ptáci, kteří odlétají jen do Středomoří, například pěvci, řekla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Většina čápů bílých se však stále vrací kolem svatého Řehoře, který má svátek 12. března. Obecně dříve přilétají čápi v západní části ČR, odkud už na zimu často nemíří až do Afriky, ale jen do Španělska nebo Portugalska. Pozdější jsou návraty čápů z východní části ČR, kteří zimu stále tráví v jižní Africe.
Hnízdění čápů bílých v Česku zaznamenává mapa, kterou má Česká společnost ornitologická na svém webu.
Autor: Zoopark Chomutov
Zdroj: ČTK
Úno 22, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají účinný způsob, jak zlikvidovat porosty pajasanu žláznatého. Tento invazivní a vysoce odolný strom často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří zejména ve městech. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty v současnosti zkouší v Zoo Brno takzvanou stromovou mikro-injektáž.
Právě Zoo Brno je jedním z míst, kde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu tamního lesa. Vědci proto v zoo zkouší několik různých způsobů, jak pajasan zničit. „U mladých jedinců jsme testovali jejich vytrhávání i s kořeny a vystřižení zahradnickými nůžkami. U vzrostlých dřevin pak kroužkování, sesazení na vysoký pařez s pravidelným odstraňováním vznikajících sekundárních výmladků a novou technologii stromové mikro-injektáže,“ uvedl arborista Jiří Rozsypálek, který odborníky vede.
Mikro-injektáž se obvykle používá na obranu stromů proti nemocem nebo škůdcům, jde o jakési očkování stromů. Do dřeviny je vpravena účinná látka, kterou dřevina rozvede do celého svého organismu, a je tak chráněna proti škůdci nebo nemoci. V boji s pajasanem naopak vědci používají látku, která dřevinu hubí.
„V tomto případě jsme se pokusili otestovat aplikaci systémově působícího arboricidu s cílem efektivně usmrtit tyto nepůvodní a rychle se šířící dřeviny, včetně kořenového systému, díky čemuž by nemělo docházet k prorašování nových výmladků z kořenů a pařezu, což se běžně děje po normálním vykácení těchto stromů,“ dodal Rozsypálek.
Vědci testují všechny možnosti likvidace na čtyřech různých plochách, kde zároveň ponechávají také kontrolní dřeviny, na nichž sledují účinnost ve srovnání s původním stavem. „Výsledky po roce pozorování potvrzují naši hypotézu o vysoké účinnosti stromové mikro-injektáže. Kroužkování a vysoký pařez naopak řešením nejsou. U mladých jedinců se zatím zdá, že jak vytržení stromu i s kořeny, tak jeho vystřižení jsou velmi účinnou metodou likvidace,“ uvedl arborista. Testování bude pokračovat ještě další dva roky.
Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i jinde. Pajasan je vitální a nenáročná teplomilná dřevina, která odolává suchu, mírnému zasolení a emisím. Ve městech velice snadno zplaňuje do různých nádvoří, nádraží, uliček, průmyslových objektů. K jeho kácení od letoška není třeba povolení, protože byl zařazen na seznam extrémně invazivních druhů v Evropě.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Úno 22, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Nové technologie umožnily revoluci ve sledování pohybu zvířat a rozvoj oboru ekologie pohybu, která desítky let trpěla nedostatkem dat. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopisu Science, na které spolupracovali vědci z Česka. Tým zahrnující odborníky z 12 zemí navrhl i doporučení k řešení problémů spojených se zpracováním velkého množství získaných dat, mimo jiné vhodné kombinace pozorování. O studii informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV).
Ekologie pohybu zkoumá, jak, kdy a proč se živočichové pohybují a důsledky pohybu na okolní prostředí. Tyto poznatky jsou podle vědců klíčové například pro ekologii, behaviorální vědy, ale i účinnou ochranu biodiverzity. Tým se ve studii zaměřil na technologie umožňující sledování pohybu zvířat v jejich přirozeném prostředí i zpracování velkých objemů dat plynoucích z výzkumů.
Podle vědců jsou pro obor zásadní sledovací technologie jako reverzní GPS, GPS lokátory, radary a počítačová zpracování kamerových sledování.
Ty umí zaznamenat pohyb zvířat s až centimetrovou přesností v období měsíců až let. Tým upozornil, že tak lze lépe pochopit souvislost pohybu zvířat s jejich chováním či fyziologií, ale i detaily vzájemných vztahů zvířat. Zpracování dat však s sebou nese značnou výpočetní zátěž a velké nároky na správu dat.
Současná studie má podle AV kořeny ve workshopu o telemetrií ryb v jezerech, které se v roce 2018 konalo v Českých Budějovicích. Při tzv. telemetrii vědci zavádějí do těla ryb čipy a pomocí antén v jezerech nebo nádržích zaznamenávají jejich pohyb. Výzkumu se věnuje mezinárodní skupina Lake Fish Telemetry Group (LFTG) založená vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV. „Skupina sdílí soubor telemetrických dat z řady evropských jezer. Soubor zahrnuje tisíce označených ryb různých druhů a stovky miliard lokací ryb s podrobnými geomorfologickými a environmentálními údaji,“ uvedl Ivan Jarić, hlavní koordinátor skupiny a jeden ze spoluautorů současné studie.
Jarić a jeho kolega Milan Říha na ústavu vedou i skupinu FishTeg cílící na sledování ryb v nádržích a spravuje databázi lokací devíti druhů ryb shromážděných z několika tuzemských nádrží. Díky moderním technologiím podle Říhy mohou vědci zjistit třeba to, kde se ryby zdržují v různých částech dne a ročních období, vzorce chování jednotlivých druhů či jejich reakce na změnu počasí.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Úno 22, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Proti obnovení provozu spalovny nebezpečných odpadů společnosti AVE CZ odpadové hospodářství v Rybitví u Pardubic vznikla petice. Stojí za ní občanské iniciativy a představitelé obcí, které mohou být provozem zařízení dotčeny, uvedla dnes v tiskové zprávě Nataša Hradní z tiskového úseku pardubického magistrátu. Petici je možné podepsat elektronicky, v listinné podobě je k dispozici na podatelně pardubického magistrátu, v městských obvodech, v informačním centru a na radnicích v Rybitví, Lázních Bohdaneč a Srnojedech.
Text petice uvádí, že spalovna bude poškozovat životní prostředí a zdraví lidí. Zátěží by byla i doprava spalovaného materiálu ze širokého okolí. Protestní akce následuje poté, co ministerstvo životního prostředí zorganizovalo projednání vlivu stavby na životní prostředí (EIA) on-line formou. „Na koordinačním jednání k problematice spalovny jsme se se starosty okolních obcí a zástupci veřejnosti dohodli na dalším postupu. Kromě možnosti napadnutí procesu EIA u soudu z důvodu neoprávněného on-line projednání jsme se dohodli na sepsání petice,“ uvedl náměstek pardubického primátora pro životní prostředí Jan Nadrchal (ANO), který zastupuje sedmičlenný petiční výbor.
Pardubice se v minulosti snažily spalovnu odkoupit za 35 milionů korun. Zastupitelé plán schválili, při hlasování o změně rozpočtu se však nenašlo dost hlasů. Nedávno se radnice snažila jednání s investorem obnovit, firma to ale odmítla.
Společnost AVE CZ odpadové hospodářství usiluje o obnovu spalovny od roku 2006, kdy odstavené zařízení koupila od chemičky Synthesia. Její záměr spalovnu modernizovat a spalovat v ní ročně 20.000 tun nebezpečných odpadů nezískal v roce 2009 kladné stanovisko EIA. Společnost tehdy narazila nejen na nesouhlas úřadů, ale také na silný odpor samospráv i samotných občanů. Petici proti spalovně tehdy podepsalo téměř 50.000 lidí, na projednání záměru, pro který musela radnice zajistit ČEZ arénu, tehdy přišlo přes 7000 lidí.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Úno 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Státní fond životního prostředí by měl letos vydat podle upraveného návrhu rozpočtu 27,55 miliardy korun. Částka je v porovnání s návrhem předchozí vlády o asi 7,2 miliardy korun vyšší. Stejně tak by o 12 miliard na 33,5 miliardy korun měly vzrůst příjmy fondu, vyplývá z materiálu nynějšího kabinetu, který bude schvalovat Sněmovna. Na loňský rok měl fond životního prostředí naplánované příjmy 3,58 miliardy korun a výdaje 5,65 miliardy korun.
Návrh letošního rozpočtu výrazně zvýšil Modernizační fond, díky němuž by měl fond dostat 20 miliard korun. Přes devět miliard obdrží fond z rozpočtové kapitoly ministerstva životního prostředí na Národní plán obnovy. Další příjmy fondu tvoří například platby za využívání přírodních zdrojů a za znečišťování životního prostředí, splátky poskytnutých půjček včetně úroků či pokuty za poškozovaní životního prostředí.
Z Modernizačního fondu předpokládá fond v letošním roce výdaje 12,8 miliardy korun. „Více než třetina prostředků je určena pro oblast modernizace teplárenství, třetina pro nové obnovitelné zdroje energie a necelá čtvrtina pro modernizaci velkých průmyslových zařízení,“ stojí v materiálu. Zbylé peníze by měly směřovat do dopravy.
V Národním plánu obnovy má fond dát téměř šest miliard na snížení energetické náročnosti budov a přes dvě miliardy korun domácnostem na přechod na obnovitelné zdroje energie. Na projekty využívání dešťové vody má mít fond 350 milionů korun, stejná částka má podpořit počiny proti suchu a pro šetrnou protipovodňovou ochranu zastavěných části Brna.
Dalším největším výdajem v návrhu rozpočtu fondu životního prostředí je 4,2 miliardy korun pro Národní program Životní prostředí. Program slouží jako doplňkový k jiným dotačním titulům, především k Operačnímu programu Životní prostředí 2014+ a 2021+ a k Národnímu plánu obnovy. Cílem je přispět na projekty pro efektivní a šetrné využití přírodních zdrojů, nápravu škod na životním prostředí, adaptační opatření na změnu klimatu ale třeba i osvětu ohledně ochrany životního prostředí.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Úno 21, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Patnácté výročí slaví polární stanice J.G. Mendela, kterou na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (MU). Fungovat začala 22. února 2007. Výročí si vědci připomenou i přímo na místě v rámci letošní expedice. Masarykova univerzita o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Vybudování stanice stálo asi 50 milionů korun. Vědci ji využívají dva až tři měsíce v roce, obvykle od ledna do března, kdy jsou v Antarktidě nejpříznivější klimatické podmínky, protože tam panuje léto. Expedice v ní našla zázemí i letos. „Letošní 15. narozeniny stanice si vědci připomenou také přímo na místě, a důvod k oslavě bude dvojí, protože v tento den totiž zřejmě dokončí všechny své primární vědecké úkoly a budou se moci vrhnout na sekundární,“ uvedl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU.
Přestože splnění cílů letošní expedice komplikovalo nebývale velké množství sněhu a nezvykle nestabilní počasí, vědci podle Nývlta využili každou chvíli, kdy bylo počasí příznivější, aby stihli odebrat vzorky živé i neživé přírody, posbírat z přístrojů data a realizovat primární měření a průzkumy. „Nudit se teď ale rozhodně nebudou, protože každý z výzkumníků i techniků cestuje do Antarktidy s mnohem větší náloží úkolů, než lze reálně zvládnout – částečně pro případ, že něco z plánů kvůli počasí nevyjde, ale i proto, aby se předešlo ponorkové nemoci, na kterou díky tomu není čas,“ vysvětlil Nývlt.
Zajímavé výsledky se podle něj očekávají od výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech. Při vědeckém pobytu v Antarktidě jsou účastníci expedice vystaveni extrémním podmínkám, navíc téměř izolovaní od kontaktu s rodinou a prakticky se zbytkem světa. To však nutně nemusí u všech vyvolávat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace. Aby bylo možné reakce organismu na tuto extrémní změnu ověřit a porovnat, vyplňují účastníci expedice dotazníky a testy pozornosti a jsou také pravidelně monitorováni za pomoci speciálně vyvinutého přístroje Entrant. Ten měří stres na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu.
Česká republika se otevřením stanice stala 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu, díky ní patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely. Podepsalo ho 48 zemí.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Úno 11, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Na území České republiky se podařilo zmapovat 24 vlčích teritorií. Oproti předchozí sezoně je jich o dvě víc, a to v Orlických horách a v Českém lese. Většina z nich se nacházela v Čechách, hlavně v pohraničních oblastech. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince. O výsledcích terénního monitoringu šelem dnes informovali zástupci Hnutí Duha.
Ačkoliv se populace vlků v Česku zvolna rozrůstá, počet útoků těchto šelem na hospodářská zvířata meziročně klesl. Loni jich bylo 190, o rok dříve o 48 víc, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Údaje o vlčích teritoriích zahrnují období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. „Smečky v našich podmínkách obvykle čítají čtyři až šest jedinců,“ poznamenali ekologové.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. „Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O tři týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech – na slovenské straně Javorníků,“ uvedli odborníci.
Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám zjištěno také v Českém lese. „Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti,“ uvedl Miroslav Kutal z brněnské Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.
Experti proto uvítají hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na e-mail stopy@selmy.cz.
V sezoně 2020/2021 odborníci geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území republiky, což je víc než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst nezpůsobilo přibývání vlků, ale intenzivnější genetický monitoring.
Průzkum také prokázal, že v Česku nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji zmapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci, poznamenal Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědci čekají, že počet vlčích teritorií dál poroste, zejména v méně navštěvovaných příhraničních regionech.
Loni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Za minulý rok eviduje 190 útoků vlků, předloni jich bylo 238, sdělila mluvčí agentury Karolína Šulová. Chovatelé mohou čerpat na ochranu stád dotace a stát vyplácí také kompenzace za kusy prokazatelně zabité vlky. Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků.
„V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850.000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody„, uvedla Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Podle přehledu zjištěných škod vlci během minulého roku usmrtili skoro 400 ovcí, přes 60 kusů skotu a tři kozy, dalších 37 hospodářských zvířat zranili. Stát loni na náhradách zaplatil přes 5,3 milionu korun, v roce 2020 to bylo necelých 6,2 milionu korun. Vlk do české krajiny podle ochránců přírody patří stejně jako hospodářská zvířata. Pomáhají regulovat přemnožená prasata divoká, srnce či jeleny, která okusem působí velké škody lesníkům i zemědělcům.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Úno 10, 2022 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Pálení rostlinného odpadu v otevřených ohništích extrémně znečišťuje ovzduší. Potvrdilo to měření, které si objednal Jihomoravský kraj. Průměrné hodnoty byly u některých látek během pálení vyšší až 350násobně. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Kraj na základě výsledků zpracuje pro obce metodickou pomůcku, jak spalování odpadních rostlinných materiálů regulovat.
Měření loni na podzim uskutečnilo Centrum dopravního výzkumu. Uskutečnilo se v katastru Lažánek na Brněnsku, a to v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby a za požárního dozoru. Spočívalo v založení kontrolovaného ohniště a spalování různých typů suchého rostlinného materiálu – trávy, listí, dřeva a směsi. Ve vzdálenosti několika metrů od ohniště odborníci umístili měřicí přístroje, které v krátkých intervalech monitorovaly kvalitu ovzduší v daném místě a čase.
„Měření probíhalo v blízkosti ohniště a simulovalo tak dýchací zónu ´topiče´, avšak vzhledem k naměřeným hodnotám lze předpokládat, že i v širším okolí, kam se vznikající znečišťující látky postupně rozptylují, mohou být koncentrace velmi výrazně zvýšené. Zvláště pak v obdobích, které jsou stanoveny jako takzvané pálicí dny a je tak toto spalování prováděno masově,“ uvedl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).
Odborníci naměřené hodnoty srovnali s hodnotami ze stanic imisního monitoringu v Brně, a to s průměrnými naměřenými hodnotami s pětiletým průměrem ze stanic za období let 2016 až 2020 a maximální naměřené hodnoty s absolutně maximální pozorovanou hodinovou koncentrací za stejné období. Zjistili, že průměrné hodnoty byly u některých látek až 350násobně vyšší během pálení, kdy u maximálních hodnot byl rozdíl i více než stonásobný. V případě karcinogenní složky benzo[a]pyrenu byly naměřené průměrné hodnoty 28násobně vyšší, než je maximum za pětileté období z brněnských stanic imisního monitoringu.
„Výsledky měření ukázaly na extrémní nárůst koncentrací řady znečišťujících látek. Zjistili jsme hodnoty, které byly v některých případech i několikasetnásobně vyšší, než jsou běžně pozorované hodnoty na stanicích imisního monitoringu. I krátkodobé vystavení člověka takto vysokým koncentracím má nežádoucí vliv na jeho zdraví. Ještě vyšší koncentrace znečištění lze očekávat v případě, že není pálen dokonale suchý rostlinný materiál a vlastní pálení je prováděno nedokonale s nízkým přístupem vzduchu a při nízké spalovací teplotě,“ uvedl Dubec.
Zákon o ochraně ovzduší ukládá, že spalovat v ohništích lze výhradně suché rostlinné materiály a současně umožňuje obecně závaznou vyhláškou stanovit omezení podmínky nebo úplný zákaz spalování odpadního rostlinného materiálu. Toto je však v plné kompetenci měst a obcí. „Výsledky monitoringu dokládají, že dopad tohoto spalování na kvalitu ovzduší je skutečně extrémní a je potřeba preferovat jiné způsoby likvidace těchto rostlinných materiálů, tedy například jejich kompostování nebo odvoz na sběrná střediska odpadů. Krajský úřad zpracuje pro obce metodickou pomůcku, jak spalování odpadních rostlinných materiálů regulovat a zlepšit tak kvalitu ovzduší na jejich území,“ doplnil Dubec.
Autor: Jihomoravský kraj
Zdroj: ČTK
Úno 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Aktuální pandemie s sebou přináší nové výzvy a velké změny. A spolu s ní čelíme i enormnímu nárůstu objemu infekčního materiálu. Svozové společnosti a spalovny jsou vytíženy svozem a likvidací tohoto druhu odpadu a téměř se nezastaví. Firmy jsou vytíženy především odpadem z nemocnic a sociálních zařízení. Vyhazují se především ochranné pomůcky a další nemocniční potřeby. Roušky, respirátory a obleky tvoří objemnou, ale za to lehkou část.
„Objemově je odpadu asi dvakrát tolik než za běžného stavu, ale hmotnostně ho může být jen o pár desítek procent více. V Praze, kde svážíme nemocnice a domovy důchodců, stoupl objem asi o 50 procent,“ říká Pavla Ivácková, mluvčí svozové společnosti AVE.
V důsledku pandemie stoupla i četnost svozů, protože odpad není svážen pouze z nemocnic jako tomu bylo většinou dříve, ale nyní i z odběrových míst, kde probíhá testování na přítomnost Covid-19. Každé odběrové místo má povinnost zajistit likvidaci infekčního odpadu v den vzniku odpadu. Podle jednatele společnosti I.T.A. Servisní, Lubomíra Němce, jsou špatné skladovací podmínky některých center náročné na logistiku svozů a mohou tak vznikat mimořádně situace. Společnost zajišťuje svoz a likvidaci infekčního materiálu z ambulancí, laboratoří, pečovatelských domů a LDN.
Protože nikdo nečekal příchod pandemie, spalovny s povolením likvidovat nebezpečný odpad se nacházejí na hraně kapacit. Od roku 2020 vyšla v platnost nová vyhláška, díky které je lhůta pro skladování odpadu o něco delší, aby byl zajištěn plynulý provoz spaloven.
Spalování odpadů navíc od nového roku zdražilo, a tak svozovým společnostem rostou náklady. „Všechny spalovny výrazně zvýšily ceny, a to o více než 50 procent a ani toto jim dle jejich vyjádření nestačí na pokrytí nákladů,“ říká Němec.
Možným řešením je dekontaminace infekčního odpadu například parními sterilizátory, ale v současné době není legislativně možné dekontaminovaný odpad umístit na skládky. Proto je jedinou možností spálení ve spalovnách. Například Pražská nemocnice Motol disponuje jednou spalovnou i ve svém areálu.
Autor: Ekoosvěta
Zdroj: Seznam.zpravy
