Plzeňský Prazdroj proti pivu v PET lahvích

Plzeňský Prazdroj proti pivu v PET lahvích

Lídr pivovarnického průmyslu v České republice, Plzeňský Prazdroj, se rozhodl skoncovat s prodejem piv v PET lahvích. Prazdroj tak reaguje na sílící trend a nutnost dnešní doby. Zatímco v letech 2014 a 2015 činil podíl piva prodávaného v PET lahvích zhruba 7 procent, v letech posledních se podíl snížil na tři až čtyři procenta.

Plzeňský Prazdroj před dvěma lety upustil od stáčení piva do plastových lahví u značek Gambrinus, Radegast a Klasik. Donedávna se do PET lahví stáčely například značky Velkopopovický kozel nebo Primus, a s tím je od nového roku konec. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy, které byly vyrobeny v prosinci. Kam se teď pivo stáčí? Jedná se o vratné a znovupoužitelné obaly jako jsou sudy a skleněné lahve. Momentálně je pivo stáčeno do skleněných lahví, sudů, tanků a plechovek. Zákazníci přešli od nákupu piva v PET lahvích z 1/3 k nákupu piva v plechovkách a ze 2/3 k nákupu piva ve skleněných lahvích.

„Rozhodnutí skončit s PET lahvemi souvisí s dlouhodobou snahou minimalizovat dopad našeho podnikání na životní prostředí,“ řekla ředitelka komunikace Pavlína Kalousová. Plzeňský Prazdroj směřuje k co nejvyšší frekvenci používání vratných obalů anebo výrobě obalů z recyklovaných materiálů. „Ukončením stáčení piva do plastových obalů ušetříme ročně přes 1 300 tun plastu,“ dále řekla Kalousová.

„Poslední naplněnou lahví byla loni 10. prosince lahev Primusu, čímž byl provoz linky ukončen. Za tu dobu se na ní naplnilo 3,8 milionu hektolitrů piva. Stáčecí linku na PET lahve nyní budeme demontovat,“ řekl Kovář. Přičemž stáčecí PET linka Plzeňského Prazdroje disponovala maximální kapacitou výroby 18 000 lahví za hodinu.

Naskytuje se otázka, proč není možné recyklovat i plastové lahve. Odpovědí je, že lahve jsou speciálně upraveny a obsahují vnitřní ochrannou membránu, která pomáhá zachovat kvalitu piva. Proto není možné tyto PET lahve recyklovat a společnost usiluje o přechod na šetrnější obaly. Právě hliník se zdá být ideálním materiálem. „Výhodou hliníku je, že jej lze recyklovat v podstatě donekonečna, přičemž kvalita materiálu zůstává stejná. V případě zavedení zálohového systému bude možné ze starých plechovek téměř beze zbytku vyrábět nové,“ řekla Kalousová.

Odkaz na webové stránky. 
Autor: Plzeňský Prazdroj
Zdroj: Odkaz na článek zde.

Fakulta strojní ZČU v Plzni má nový program, ve kterém se učí virtuální realita

Fakulta strojní ZČU v Plzni má nový program, ve kterém se učí virtuální realita

Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) připravila nový studijní program Inteligentní výrobní systémy. Propojí klasické předměty zaměřené na konstrukci strojů s moderními typu umělá inteligence, zpracování dat, modelování, virtuální a rozšířená realita. Fakulta modifikuje studijní plány podle potřeb průmyslu, studentů i možností univerzity, které zmapovala v projektu Technologické agentury ČR.

Fakulta má dále takzvané double degree programy s bavorskou vysokou školou OTH Amberg-Weiden, kdy zájemce studuje jeden rok v Plzni a druhý v Německu a získá diplomy z obou univerzit. S bavorskými školami a firmami nedávno založila Internacionální průmyslovou radu na podporu technického vzdělávání. „Na radě se ptáme, co by potřebovali průmyslníci třeba za pět let, na technologický i sociální vývoj. Třeba, když to přeženu, jestli ta generace Z bude chtít chodit do práce,“ řekl Milan Edl, děkan fakulty s 1000 studenty včetně doktorandů. Pro internetové děti nového tisíciletí chce podle něho škola co nejvíce zatraktivnit výuku, aby je při příznivé demografické křivce, která už se projevuje na středních školách, nalákala. Podle Edla by měla být připravená vytvářet profese, které ještě teď na pracovním trhu nejsou. Spíše naučit studenta učit, dát mu grunt, aby měl hlavu otevřenou, řekl.

Podle Edla funguje naplno na všech devíti fakultách ZČU takzvaná interdisciplinarita, kdy si student může zvolit povinně volitelné i výběrové předměty na jiné fakultě, než na které studuje. „Také se připravují multioborové studijní programy, už je také máme. Jakýkoli obor už dnes není věcí jen jedné fakulty,“ uvedl. Podle Edla se to dá řešit vnitřními studijními programy i vytvářením double degree programů s jinými univerzitami. Kromě OTH jej škola připravuje s polskou univerzitou v Czenstochové v oblasti energetiky.

Zahraniční profesoři zatím jezdí na ZČU spíše na krátkodobé stáže. „Ale dnešní (pandemická) doba nám ukázala, že mohou přednášet i na dálku, takže zapojujeme ještě více do výuky export z jiných univerzit nebo fabrik. Z praxe už máme na škole hodně lidí, hlavně z regionálních firem, ale se světovým věhlasem, kteří doplňují přednášky. Studenti tak vidí do praxe,„ řekl Edl. Výuka se stále častěji zpestřuje zahraničními experty nebo lidmi z ČR, kteří nemohou přijet do Plzně. „Mohou se připojit a udělají společnou přednášku. Takhle bychom mohli spojit také více univerzit a v jednu dobu by člověk mohl přednášet pro všechny. Doba nám ukázala, že to jde,“ dodal děkan.

Autor: ZČU
Zdroj: ČTK

Na Dubině budou zamčeny popelnice na bioodpad

Na Dubině budou zamčeny popelnice na bioodpad

Město Pardubice rozhodlo, že na Dubině od března zamkne popelnice na tříděný bioodpad. Zájemcům o třídění bioodpadu bude poskytnut klíč. Hlavním důvodem této změny je nesprávně recyklovaný odpad, který do kontejnerů nepatří. Město si od tohoto rozhodnutí slibuje zvýšení kvalitu třídění.

Takto tříděný biologicky rozložitelný odpad je dále využíván technickými službami pro výrobu kompostu. Bývá dále využit pro hnojení zeleně ve městě či domácnostmi, které mají zahrádky. Recyklovaný odpad ale mohou znehodnotit například plasty, protože hnojivo z něj pak už nelze vyrobit.

Část domácností v bytových domech na Dubině možnost třídění bioodpadu uvítala. Nicméně vzhledem k riziku znehodnocení opadu, budou kontejnery zamčené a klíče dostanou pouze zájemci.

„Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel, ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Zamčené popelnice se objeví v březnu v ulicích Dašická, Erno Košťála, Bartoňova, Luďka Matury a na Dubovém návrší. Klíče budou k vyzvednutí během února na úřadu městského obvodu III, případně také na odboru životního prostředí pardubického magistrátu.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky,“ řekl Nadrchal.

Co vlastně lze vyhazovat do těchto kontejnerů? Ke kompostování se například hodí tráva, plevel či listí ze zahrádek. Dále například odřezky, slupky, skořápky vajec a ořechů, řezané květiny či pokojové květiny a hlína z květináčů.

Do kontejnerů rozhodně nepatří plasty, papír, sklo nebo zbytky jídel či odpad živočišného původu.

Autor: Město Pardubice
Zdroj: seznamzpravy.cz

Plýtvání potravinami, aneb pokusme se omezit odpad z kuchyně

Plýtvání potravinami, aneb pokusme se omezit odpad z kuchyně

Schválně si teď zkuste tipnout, kolik potravin se každoročně vyhodí do koše. Je to až neuvěřitelné, ale jedná se celkem až o 830 tisíc tun potravin, tedy přibližně 57 kilogramů potravin na osobu, což je obrovské číslo. Přitom zbytečně přicházíme o peníze, a navíc škodíme životnímu prostředí. „Zahrnuje to vyhozené jídlo, když si udělají velkou porci, tak třeba shnile ovoce, zeleninu, uzeniny a mléčné výrobky. Často právě toto končí v odpadkových koších a popelnicích,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda.

Běžná domácnost vyhodí za rok až 170 kilogramů potravin. U čtyřčlenné domácnosti se jedná přibližně o 40 000 korun. Za takovou sumu by se dalo vyrazit na dovolenou.

Nejčastějším důvodem vyhazovaní jídla, je jednoduše nakoupení zbytečně velkého množství, které nestihneme sníst před datem spotřeby.

Zvláště v současné době, kdy jsou potraviny zdražovány, je vhodné zamyslet se nad naším počínáním a zkusit tak lépe využívat potraviny.

„Můžeme očekávat až 10procentní zdražení potravin, což by bylo nejvýraznější zdražení potravin od devadesátých let. A to zdražení potravin je horší ze sociálního hlediska než třeba zdražování stavebních materiálu nebo automobilů a ojetin, jak jsme to viděli v minulém roce. Protože potraviny si musíte kupovat za jakékoliv situace, bez nich nemůžete žít,“ dodal Kovanda.

Je samozřejmé, že při vaření vždycky nějaký ten odpad bude vyprodukován, ale měli bychom se snažit maximálně zamezit zbytečnému vyhazovaní. Před nákupem, je vhodné si vždy udělat malou inventuru zásob a zjistit pro co konkrétně jdeme, abychom nenakupovali některé potraviny zbytečně. Pokud jdeme nakupovat hladoví, pravděpodobně pak toho domů přineseme více, než bylo potřeba. Při návratu z obchodu je dále vhodné umístit dopředu starší potraviny, aby mohly být spotřebovány dříve. Pokusme se společně minimalizovat vyprodukovaný odpad, ušetří nám to peníze i naši planetu.

Autor: Ekoosvěta
Zdroj: TN.NOVA

Olomoučtí vědci přišli s novou metodou mapující druhovou rozmanitost hmyzu

Olomoučtí vědci přišli s novou metodou mapující druhovou rozmanitost hmyzu

Olomoučtí vědci se díky rozsáhlým genetickým analýzám hmyzu zasloužili o nový pohled na jeho druhovou rozmanitost a výskyt v tropech. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 oblastí v Asii, Africe a Austrálii a v jediné skupině brouků nalezli asi dva tisíce druhů, z toho polovinu vědě dosud neznámých. Inovativní metodou mohou mnohem levněji a rychleji získat informace potřebné pro ochranu přírody, sdělili zástupci univerzity.                                                                                                          

„V dnešní době, poznamenané rychlým úbytkem a degradací řady přírodních stanovišť, je poznání biodiverzity velmi potřebné pro zjištění výchozího stavu a stanovení priorit pro ochranu přírody. Podle odhadů známe mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě třetiny fauny. Například dosud bylo popsáno asi 400.000 druhů brouků, ale jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Bocák.

Pro rozsáhlé studie biodiverzity, což znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, se podle něj hmyz používá jen zřídka, pozornost se zaměřuje na méně rozmanité, ale probádanější ptáky a savce. „Proto je nezbytné použít inovativní metody k urychlení katalogizace hmyzu. Monitorování na základě DNA je vhodnou cestou,“ doplnil Bocák.

Pro genetickou analýzu získali vědci materiál získaný od zahraničních spolupracovníků, který pokryl zhruba 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a který přinesl vzorky pro rozsáhlé sekvenování DNA a analýzy biodiverzity tropické skupiny dlouhoústcovití, jejíž kolébkou je jihovýchodní Asie.

V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa. „Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Prokázali jsme tam více než tisíc druhů, což je třikrát více, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno. Na rozdíl od analýz založených na obratlovcích se tak Nová Guinea ukazuje jako místo s obrovskou druhovou rozmanitostí. Je to jeden z příkladů toho, jak monitorování založené na DNA může zcela proměnit naše představy o biodiverzitě,“ uvedl další ze spoluautorů Dominik Kusý.

Podle autorů studie vytvořená databáze přinesla nejen nové poznatky, ale je rovněž důležitým výchozím materiálem pro další výzkum biodiverzity daných oblastí i dokumentaci výchozího stavu pro budoucí hodnocení vymírání druhů. Důležité je i potvrzení efektivnosti zvoleného postupu.

„Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů v takové skupině hmyzu více než sto let. Takto máme šanci poměrně rychle zjistit, kolik je v dané oblasti druhů, jak jsou příbuzné a jak velké areály osidlují, což je podstatné pro management ochrany přírody,“ uzavřel Bocák. Na výzkumu vědci spolupracovali s Akademií věd ČR, jež má na Nové Guineji výzkumnou základnu, a s kolegy z Přírodovědeckého muzea v Londýně.

Autor: Univerzita Palackého
Zdroj: ČTK

Jak se Vysoké Mýto připravuje na změny klimatu?

Jak se Vysoké Mýto připravuje na změny klimatu?

Ve Vysokém Mýtě byla dokončena strategie, která má pomoci připravit se na změny klimatu. Adaptace měst k předpokládáním změnám klimatu je tématem, kterým se města začaly v posledních letech zabývat. Dlouhodobě se projevují dopady klimatických změn, které postupem času nabírají na intenzitě. Součástí této strategie je návrh v podobě dostatečného množství zeleně, a to jak mezi domy, tak i v krajině. Dále se například pro výstavbu a rekonstrukci budov počítá s efektivním nakládáním dešťových vod, uvedla radnice v tiskové zprávě.              

„Naším hlavním cílem je zajistit dobré podmínky pro život obyvatel města, a to nejen v současnosti, ale i v podmínkách předpokládaných klimatických změn. Prioritou i do budoucna je proto komplexní a promyšlené řešení veřejných prostranství a dostatek zdravé zeleně ve městě i v okolní krajině. Mezi priority patří také udržitelná výstavba a rekonstrukce budov a efektivní nakládání s dešťovými vodami“ řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).

Adaptační opatření město pro přehlednost rozdělilo celkem tří zón, modré, zelené a šedé. 

Zelená opatření zahrnují přírodní oblasti ve městě, které mají další funkce a napomáhají mírnit projevy změny klimatu. Plánovaným krokem je využití zelených střech u nových budov a doplnění zeleně podél polních či cyklistických cest. “Během horkých dní poskytuje osvěžující stín, ochlazuje a zlepšuje mikroklima, zadržuje vodu. Uvnitř města je potřeba zeleň zachovat, vhodně ji provázat s mobiliářem a zajistit podmínky pro její delší životnost. Do zeleně lze také svádět vodu z okolních komunikací,” řekl Štěpán Vizina z firmy Ekotoxa.

Modrá opatření zahrnují hospodaření s vodou. Cílem je například zlepšení zadržování vody či zvýšení propustnosti terénu. K lepšímu zadržení vody v krajině mohou napomoci zasakovací pásy či tůňky. “Využívat vodu jde třeba při údržbě zeleně, na zahradách nebo v domácnostech,” řekl jeden z autorů strategie Zdeněk Frélich z firmy Ekotoxa.

Šedá opatření zahrnují technické opatření, a to například v energetice. Světlejší střechy umožňují lepší odrážení slunečního záření a tím snižují přehřívání. “Město hospodaří s energiemi na svém majetku na velmi slušné úrovni, většina veřejných objektů nebo bytů je již zateplena. Výstavba nových objektů by měla probíhat optimálně v pasívním standardu s minimální spotřebou energie. Je zde pak i větší prostor pro obnovitelné zdroje,” řekl Frélich.

Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: Nase-voda.cz

Pardubice zamknou na Dubině popelnice na bioodpad, zájemci dostanou klíč

Pardubice od března zamknou na Dubině popelnice na tříděný bioodpad, zájemcům dá město klíč. Někteří lidé po roce pilotního projektu do kontejnerů vyhazují věci, které tam nepatří. Radnice chce tímto způsobem zvýšit kvalitu třídění. Magistrát to uvedl v tiskové zprávě. Biologicky rozložitelný odpad používají technické služby pro výrobu kompostu. Hnojí s ním zeleň ve městě, dávají ho domácnostem, které mají zahrádky. Například plasty ale materiál znehodnotí, hnojivo z něj vyrobit pak už nelze.

Část obyvatel bytových domů na Dubině možnost třídit zelený odpad uvítala. Aby jejich úsilí někteří nemařili, kontejnery budou zamčené. Klíče dostanou jen zájemci o třídění. „Za prvních 12 měsíců se z pěti lokalit na sídlišti Dubina svezlo více než 27 tun bioodpadu. Bohužel, ani rok nestačil na to, aby někteří spoluobčané vzali vážně naši výzvu a do hnědých kontejnerů nevhazovali komunální, ani jiný odpad, aby neznehodnocovali snahu všech ostatních. Obsah takto kontaminovaného kontejneru už nemůže být v kompostárně zpracován a je uložen jako komunální odpad na skládku,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Zamčené popelnice se v březnu objeví na všech pěti stanovištích, v ulicích Dašická, Erno Košťála, Bartoňova, Luďka Matury a na Dubovém návrší. Klíče k nim si budou moci obyvatelé této části Pardubic vyzvednout v únoru na úřadu městského obvodu III nebo na odboru životního prostředí pardubického magistrátu ve Štrossově ulici.

„Projekt třídění biologicky rozložitelného odpadu má velký význam pro naše životní prostředí. Ve formě kompostu vracíme do přírody důležité složky půdy a v neposlední řadě omezíme množství komunálního odpadu, který pak plní skládky,“ řekl Nadrchal. V Pardubicích mohou 15 let ukládat odděleně biologicky rozložitelný odpad obyvatelé rodinných domů. Do projektu je zapojeno zhruba 4160 nemovitostí, včetně základních i mateřských škol. Bioodpad tvoří až třetinu směsného komunálního odpadu, kterého Pardubice ročně vyprodukují zhruba 13.500 tun.

Ke kompostování se hodí například listí, plevel či tráva ze zahrádek, z domácností pak odřezky a slupky od ovoce a zeleniny, skořápky ořechů a vajec, sedliny kávy či čaje, řezané květiny i pokojové květiny či hlína z květináčů. Mezi zelený odpad naopak nepatří plasty, sklo, papír a podobně, ale ani zbytky jídel či odpad živočišného původu.

Autor: Pardubice
Zdroj: ČTK

Ekologové: Nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR je obrovský

Ekologové: Nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR je obrovský

Nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie je v České republice podle ekologů obrovský. Tvrdí, že je tím dán i jejich malý podíl na celkové výrobě elektřiny. Nejvíce elektřiny v Česku se loni v listopadu i prosinci vyrábělo z hnědého uhlí. Ekologické organizace zároveň kritizují současný návrh ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který podle nich podporuje obnovitelné zdroje pouze minimálně. Vyplývá to z jejich vyjádření.

V prosinci 2021 činil podíl hnědého uhlí na celkové výrobě elektřiny v ČR 41,2 procenta a v listopadu 38,8 procenta. Na druhém místě byly jaderné elektrárny, které se na celkové výrobě elektřiny v tuzemsku podílely v prosinci z 33,9 procenta a v listopadu z 35,5 procenta. Vyplývá to z informací v interaktivním modulu oborového webu oEnergetice.cz. Větrné elektrárny se podle něj v prosinci podílely na výrobě elektřiny z 0,9 procenta, solární elektrárny z 0,5 procenta. V listopadu to bylo v obou případech 0,8 procenta.

„Malý podíl obnovitelných zdrojů na výrobě je daný primárně tím, že jich máme velmi málo. Zejména u větru, kdy je instalovaný výkon zanedbatelný, nemůžeme logicky čekat velkou výrobu, i když fouká. Fotovoltaiky budou v listopadu a prosinci vždy vyrábět daleko méně než v letních měsících, ale opět by výroba byla větší, pokud bychom měli větší instalovaný výkon. Nevyužitý potenciál je obrovský,“ řekl dnes ČTK mluvčí Hnutí Duha Aleš Miklík.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie pro meziresortní připomínkování. Nařízení má stanovit formy podpory či druhy podporovaných zdrojů. Přijetí návrhu je podle úřadu nutné k zajištění rozvoje nových výroben energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů nebo modernizace současných výroben na energeticky efektivnější. Mají se tím naplnit cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti v období 2021 až 2030.

Miklík uvedl, že pokud ČR využije svůj potenciál, může vyrábět dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů v létě a přebytky ukládat na zimu, například ve formě vodíku. Zmíněný návrh MPO Hnutí Duha podle něj kritizuje. „Aktuální návrh nařízení vlády k zákonu o podporovaných zdrojích například navrhuje podporovat uhelné a plynové teplárny, ale jen pár desítek větrníků a žádnou fotovoltaiku,“ řekl Miklík.

Návrh MPO kritizuje i Svaz moderní energetiky. Návrh podle něj obsahuje cíle pro rozvoj větrné energetiky nebo kombinované výroby elektřiny a tepla spalováním zemního plynu. I přesto, že ministerstvo průmyslu mohlo navrhnout také cíle pro solární elektrárny, tuto možnost podle svazu nevyužilo. Svaz připomíná, že vláda přitom v programovém prohlášení uvedla, že přispěje k rehabilitaci fotovoltaiky.

„Nová vláda se zavázala k vytvoření takových podmínek, aby byl možný útlum uhelné energetiky v Česku již v roce 2033. Pokud ministerstvo průmyslu nezahrne solární elektrárny mezi podporované zdroje, zříká se tak nejlevnějšího zdroje v našich podmínkách. Přičemž právě solární energetika může přispět k proměně české energetiky,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

S kritikou návrhu ministerstva souhlasí i mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. V posledním desetiletí se zde obnovitelné zdroje podle něj prakticky nestavěly, s výjimkou střešních instalací fotovoltaických elektráren, které ale mají spotřebu lokální a do statistik energetického mixu se výrazně nepromítají.

„Uvidíme, zda toto prokletí zlomí nová vláda, a především ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Jozefa Síkely (za STAN). Současný návrh na minimální podporu obnovitelných zdrojů, a naopak přímé dotace pro uhelné teplárny tímto směrem ale bohužel nejde,“ uvedl Hrábek.

Autor: ČTK
Zdroj: ČTK

Lidé mohou od dneška nominovat do ankety projekty adaptace na změnu klimatu

Lidé mohou od dneška nominovat do ankety projekty adaptace na změnu klimatu

Projekty, které pomáhají městu, budovám i krajině s adaptací na změnu klimatu mohou od dneška lidé nominovat do ankety Adapterra Awards. Zástupci Nadace Partnerství zahájili čtvrtý ročník soutěže na tiskové konferenci v Praze. Projekty lze on-line přihlásit do konce března. Odborná porota pak vybere nejlepší projekty, které postoupí do finále a hlasovat pro ně bude i veřejnost. Výsledky pořadatelé vyhlásí v listopadu.


Loni se do soutěže přihlásilo 101 projektů, meziročně o 23 více, z čehož vzešlo 18 finalistů. Jako nejsympatičtější počin adaptace na změnu klimatu veřejnost zvolila více než 200 kilometrů alejí pod horou Blaník. Odborná porota pak ocenila například budovu komunitního bydlení v Týnci nad Labem nebo pavilon tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze.

„Kdokoliv, investor, projektant, nebo i běžný uživatel těch adaptačních opatření může přes webové stránky Adapterra Awards ode dneška nominovat svůj oblíbený projekt. Je to ve čtyřech základních kategoriích – Volná krajina, Zastavěné území, Náš domov a Pracovní prostředí,“ řekl dnes Martin Ander z Nadace Partnerství.

„Začátkem listopadu vyhodnotíme a předáme ocenění nejlepším projektům v jednotlivých kategoriích, ale také těm, kteří dostanou speciální ceny. To znamená Cenu sympatie veřejnosti, Cenu hlavního města Prahy a cenu nejlepších projektů českého a rakouského příhraničí,“ doplnil Ander.
Soutěž dnes podpořila také ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Podotkla, že na podporu adaptačních opatření je ministerstvo připraveno díky dotačním programům a finančním prostředkům v gesci ministerstva i Státního fondu životního prostředí. „Ale nic by nešlo samo od sebe, pokud nebude dobrých příkladů, osvěty, a to právě tato soutěž je,“ uvedla ministryně.

Hubáčková také připomněla, že na projekty zadržování vody v krajině, přístupu k vodě, ochrany biodiverzity a opatření proti suchu v krajině i v městech půjdou v následujících letech z Národního programu obnovy téměř tři miliardy korun a z Operačního fondu Životní prostředí necelých 35 miliard korun. Na zdroje pitné vody pro obce pak podle Hubáčkové úřad vyhradí 450 milionů Kč z Národního programu Životní prostředí a zhruba devíti miliony korun podpoří krajské plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku pitné vody.

Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) pak dnes řekl, že v Praze by mělo být do roku 2024 realizováno přes 300 malých i větších projektů adaptace na změnu klimatu. Vyzval také vlastníky nemovitostí, investory, projektanty i městské části, aby do soutěže přihlásily již vzniklé zajímavé počiny.

Nadace Partnerství pořádá soutěž ve spolupráci se společností Integra Consulting pod záštitou ministerstva životního prostředí.

Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK

Začíná lednová výzva Do práce na kole, potrvá do neděle

Začíná lednová výzva Do práce na kole, potrvá do neděle

Dnes startuje lednová výzva celorepublikové kampaně Do práce na kole, kterou pořádá spolek AutoMat. Je určena pro jednotlivce, kteří by se při ní měli po celý týden dopravovat do práce a v případě home office na nákupy nebo návštěvy pěšky, klusem, na kole či koloběžce. Hodnotí se pravidelnost těchto cest.

Před rokem, v době přísných protikoronavirových opatření, se lednové výzvy zúčastnilo 1550 lidí, kteří si zapsali 31.700 kilometrů překonaných na kole či koloběžce, 11.200 kilometrů pešky nebo poklusem, 3200 cest na kole, 2800 cest pěšky, uvedli organizátoři na webu. Podle nich kolo a chůzi jako dopravní prostředky využívá po celý rok stále více lidí. Konkrétně v Praze vzrostl počet průjezdů na kole v porovnání v obdobím před pandemií covidu-19, která začala na počátku roku 2020, o 50 procent.

„Aktivní cesta do práce řeší několik problémů najednou. Ušetříte čas, který byste strávili cestováním třeba do posilovny, pravidelný pohyb je zásadní faktor prevence proti kardiovaskulárním onemocněním a depresi. Navíc pomůžete svému městu tím, že nevytváříte dopravní zácpy a napomáháte lepší atmosféře měst i místní ekonomice,“ uvedla Anna Kociánová ze spolku AutoMat k důvodům, proč by se lidé měli do práce či za zábavou dopravovat „bezmotorově“.

Tradiční květnová výzva Do práce na kole se letos bude konat po dvanácté. Na rozdíl od lednové akce trvá celý měsíc a účastnit se jí mohou jednotlivci i soutěžní týmy rodin, kolegů či přátel. Registrace do jarní výzvy začne 1. února.

Autor: AutoMat
Zdroj: ČTK