Led 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Životní prostředí ve městech a obcích
Třešňový sad v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích čeká obnova. Zanedbávané stromy lidé ze spolku Pestré Polabí ode dneška zbavují náletových dřevin. Nové stromy tam také vysadí. „Červeňák začíná zarůstat. Staré sady ve volné krajině byly neskutečně cenné pro živočichy a rostliny. Přežívají tady staré sedmdesátileté třešně, jsou tu mladé duby, křoviny, nepůvodní dřeviny,“ řekl předseda spolku Milan Trávníček.
V místě byl za první republiky třešňový sad. Zhruba desítka stromů ještě plodí ovoce, ale potřebují ošetřit. Většinou tam jsou už ale jen torza ovocných stromů. „Naše péče bude dlouhodobá. Je to běh na dlouhou trať, ale má to smysl pro člověka i pro přírodu. Do budoucna budeme ještě třešně dosazovat,“ řekl Trávníček.
Červeňák je bývalé armádní území a rozkládá se na 19 hektarech, protéká jím řeka Chrudimka. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy. Město Červeňák získalo od armády předloni. Ženijní vojsko cvičiště využívalo do roku 1994.
V lokalitě zůstala řada vojenských objektů, jsou většinou dost rozpadlé. Podmínkou převodu bylo to, že město nesmí 20 let oblast využívat komerčně. Připravuje projekt částečných úprav, přírodní ráz krajiny zůstane zachovaný. Na úpravu přírodního parku by město mohlo dostat dotace od ministerstva životního prostředí, dřívější odhady nákladů byly kolem 50 milionů korun.
„Aktuálně to stojí na tom, že nemáme peníze na projektovou dokumentaci přidělenou v rozpočtu. Budu o to usilovat v rozpočtových změnách. Potřebujeme dva miliony korun,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Se spolkem, který Červeňák udržuje, má město smlouvu, ročně mu platí kolem 150.000 až 180.000 korun, letos to bude patrně víc, řekl Nadrchal. „Mají vydefinované, co za rok mají provést, částka je výrazně nižší, než kdyby to dělala specializovaná firma. Oni hodně pracují s pomocí dobrovolníků. Ale náklady s tím mají, potřebují na údržbu vybavení,“ řekl Nadrchal.
Spolek Pestré Polabí pracuje i v jiných lokalitách východních Čech. V týmu má odborníky, předseda spolku je dendrolog a botanik, jeho kolega entomolog a herpetolog. Spolupracují také s odborníky z Východočeského a hradeckého muzea. „Zásahy konzultujeme, jestli naše navrhovaná opatření krajině pomohou,“ řekl Trávníček.
V minulosti tam už ochránci například obnovili tůně, které jsou líhništěm vzácných živočichů nebo místem pro rostliny. Opakovaně tam pořádají úklid a vyklízejí oblast od odpadků.
Autor: spolek Pestré Polabí
Zdroj: ČTK
Led 24, 2022 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
Vědcům se podařilo popsat podobu prvního brouka, jehož desítky milionů let staré fosilie našli badatelé v jantaru u města Ajka v západní části Maďarska. Jeho podobu experti z mezinárodního týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty, zrekonstruovali za pomoci moderní výpočetní tomografie. Zařadili jej mezi kovaříky. O úspěchu badatelů, který významně přispěl k poznání druhohorní fauny střední Evropy.
morfologii přibližně pět milimetrů dlouhého fragmentu brouka z čeledi kovaříkovitých zkoumal mezinárodní tým složený z odborníků z Maďarska, České republiky a Ruska. Tamnímu jantaru se podle místa výskytu říká ajkait. „Náš objev přináší několik prvenství. Nejen že se jedná o vůbec prvního brouka popsaného z ajkaitu, ale také o prvního popsaného fosilního brouka z území dnešního Maďarska a zároveň o prvního popsaného druhohorního kovaříka z pevninské Evropy,“ uvedl Kundrata, který se výzkumem kovaříkovitých brouků zabývá.
Brouk se v jantaru nezachoval celý, vědci jej ale i přesto pomocí dostupných informací, které získali na základě úspěšné rekonstrukce jeho morfologie, dokázali systematicky zařadit. Jelikož šlo o zcela nový rod a druh, dostal jméno Ajkaelater merkli. Jméno bylo zvoleno na počest města Ajka i bývalého dlouholetého kurátora Maďarského přírodovědného muzea Dr. Ottó Merkla, který nečekaně zemřel na začátku roku 2021.
Vědci se domnívají, že Ajkaelater merkli byl, stejně jako jeho předpokládaní dnešní příbuzní, svým vývojem vázaný na dřevo. Tato teorie podporuje představu zalesněného a víceméně bažinného ekosystému, který se v období pozdní křídy v okolí dnešního města Ajka podle dostupných důkazů vyskytoval, doplnili zástupci univerzity.
Druhohorní jantar, tedy fosilizovaná pryskyřice, se nachází v nalezištích po celém světě. Pouze několik lokalit, například v Myanmaru, Libanonu, Španělsku či Francii, je však známo tím, že obsahuje větší množství fosilií uložených v jantaru. V Maďarsku se druhohorní jantar vyskytuje zejména v oblasti bývalé těžby hnědého uhlí v okolí města Ajka v západní části země. Jeho stáří se odhaduje na přibližně 85 milionů let, jde tedy o období života dinosaurů.
Podobný úspěch vědci oznámili také před rokem, kdy se jim podařilo zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli badatelé v barmském jantaru. Mezinárodní tým pod vedením Davida Perise z Bonnské univerzity a Robina Kundraty z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty zjistil detailní morfologii těchto brouků rovněž pomocí moderní výpočetní tomografie a zařadil je do příbuzenství kovaříků.
Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK
Led 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Bobrům nejvíce chutnají vrby a další měkké dřeviny, a pokud je najdou poblíž vody, neohryzávají hospodářsky cennější duby či jasany. Škody na porostech se tak dají eliminovat vysazováním „nárazníkových pásem“ v blízkosti vody, například tam, kde bobři už všechny dřeviny zkonzumovali. Bobři ale nepohrnou ani kvetoucí řepkou, zjistili odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. O výzkumu dnes informoval mluvčí školy Filip Vrána.
Bobři se živí převážně kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny. „Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách,“ uvedl Ondřej Mikulka z lesnické a dřevařské fakulty.
Bobr, dříve na českém území téměř vyhubený, se v posledních desetiletích rozšířil do mnoha povodí v Čechách a na Moravě.
Z lesních oblastí se dostává blíže k městům a zemědělské půdě. V celém Česku žije podle Mendelovy univerzity kolem 6000 bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě. Výzkumy se soustředily převážně na Litovelské Pomoraví a oblast soutoku Moravy a Dyje. Vědci se zaměřili také na potravní preference bobra v polní krajině. Bobři se dokázali přizpůsobit odlišné nabídce oproti lesním oblastem. Zatímco v zimě konzumují dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, v létě se živí bylinnou potravou a polními plodinami.
„Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je cca 1200 korun výnosní ztráty,“ uvedl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky bobrů. Například si staví hráze ze stvolů kukuřice a v zásobárnách mají právě kukuřici či řepu.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Led 20, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku zahlédli osm orlů mořských, což je dosud nejvíce za dobu sčítání. Dohromady napočítali 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí 13 různých druhů. Správa Národního parku Podyjí to uvedla na svém webu. Sčítání se letos konalo poosmnácté.
„Z hlediska počtů vodních ptáků se jednalo o průměrné sčítaní, jež však přineslo některá zajímavá zjištění a potvrdilo dlouhodobé trendy ve vývoji ptačích společenstev v národním parku i jeho okolí, stejně jako dopady změn klimatu,“ uvedl zoolog Správy Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.
Letos ornitologové zahlédli dosud nejvíce orlů. Dva páry viděli dokonce i při námluvních rituálech před pářením. „Orel mořský v Podyjí zatím ještě nikdy nehnízdil. V okolí však už několik párů známe, a tak se třeba dočkáme právě letos. Celkově můžeme stoupající početnost orlů mořských vidět napříč širším regionem, a tak není divu, že i Podyjí je pro tyto majestátní dravce lákavým územím,“ uvedl Mačát. Loni ornitologové zahlédli v Podyjí orlů mořských šest.
Nejvíce jedinců za dobu sčítání ornitologové letos pozorovali také u konipase horského. Tento pták se v Česku vyskytuje pravidelně, na zimu ale odlétal převážně na jihozápad Evropy. „V Podyjí jsme letos viděli celkem tři konipase. Poslední mírné zimy umožňují ptákům zůstat na našem území celoročně. Setkat se s nimi i v zimě je tak stále méně neobvyklé,“ upozornil Mačát.
Druhý největší počet za dobu sčítání odborníci zmapovali u skorce vodního. V národním parku jich napočítali deset. Tento pěvec svoji potravu loví výhradně pod vodou. Na Dyji ho tak lze vidět, jak se potápí přímo do řeky. Na dně pak hledá svoji kořist. Sčítači také potvrdili stabilizaci populace morčáka velkého. „O vyhnízdění této rybožravé kachny jsme informovali už v létě. Během tohoto sčítání jsme zaznamenali minimálně pět jedinců, kteří pravděpodobně pocházejí z podyjského hnízdiště,“ upřesnil Mačát. Nedaleko mostu u Hardeggu ornitologové zahlédli i hohola severního. „Tato zajímavá a neobvyklá severská kachna se v Podyjí občasně objevuje. Naposledy v roce 2017,“ uvedl Mačát.
V parku i v letošním roce zimuje rybí predátor, kormorán velký. Ornitologové potvrdili dvě jejich nocoviště u Znojemské přehrady a napočítali zde zhruba 300 jedinců. Na nocovištích ptáci odpočívají a odtud se také vydávají na lov. V terénu se nocoviště pozná relativně snadno, podle všudypřítomnému trusu. Stromy tak do dálky září sněhově bílou barvou. Stejné nocoviště kormoráni využívali i loni.
Autor: NP Podyjí
Zdroj: ČTK
Led 19, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
V 11. ročníku ankety o alej roku zvítězila lipová Klokotská alej v jihočeském Táboře, která je součástí tamní křížové cesty. Druhý největší počet hlasů získala alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí pořadatelského sdružení Arnika Kristýna Dušák. O titul alej roku bojovalo od začátku loňského listopadu 93 stromořadí ze všech krajů republiky. V předchozím ročníku ankety soutěžilo 132 alejí, vyhrálo stromořadí stoletých lip u Velkých Opatovic na Blanensku. Pro vítěznou Klokotskou alej hlasovalo 999 lidí.
„Klokotská alej lemuje cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836,“ uvedla organizátorka soutěže Klára Ondrigová. Alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé.
Na druhém místě skončila alej jírovců u Malé Klajdovky v Brně, která získala 670 hlasů. Na třetím místě je Tyršova lipová alej, která roste v historickém jádru Orlové na Karvinsku. Získala 407 hlasů.
Slavnostní vyhlášení a předání cen by se mělo uskutečnit tradičně v květnu pod korunami vítězné aleje. Nominující Klokotské aleje Jana Hralová na místě převezme hlavní cenu – let balonem. Všech 14 regionálních vítězů obdrží dárkové balíčky, knihy o památných stromech nebo vstupenky do botanických zahrad po celé České republice.
V předchozím ročníku soutěžilo 132 alejí a stromořadí ze všech krajů České republiky, pro které hlasovalo téměř 7000 lidí. Vítězná alej roste mezi místní částí Velkých Opatovic Svárov a místní částí Letovic Chlum, lemuje silnici druhé třídy 372. Je dlouhá asi 600 metrů a vysazena byla zřejmě v roce 1920 při celonárodní výsadbě Stromů svobody. Tvoří ji 85 lip. Část jich ale zřejmě půjde k zemi kvůli plánované opravě silnice, která je úzká a nesplňuje bezpečnostní parametry.
Autor: Sdružení Anika
Zdroj: ČTK
Led 16, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Greenwashing zní jako něco čistého a zdravého. Ve skutečnosti je to ale dost špinavá záležitost. Co to je a jak poznáme, že máme s greenwashingem tu čest?
Greenwashing je, když společnost či organizace investuje více času a peněz do toho, aby se prezentovala coby šetrná a přívětivá k životnímu prostředí než do toho, aby svůj dopad na životní prostředí co nejvíce zmírnila.
S termíny whitewashing či brainwashing se už nejspíš setkal každý z nás. Greenwashing, jehož název vznikl spojením anglického „green“ (zelený) a právě jednoho ze dvou zmíněných, až tak známý není. Jde o jednání, při kterém jsou spotřebitelé uváděni v omyl ohledně environmentálních postupů firmy nebo ekologických přínosů určitého výrobku či služby. Označení greenwashing poprvé použil environmentalista Jay Westerveld již v roce 1986 v kritické eseji inspirované ironií v hotelovém podnikání populárního hnutí zvaného „ušetři ručník“. Myšlenka greenwashingu se poprvé objevila v dobách, kdy zdrojem informací pro většinu zákazníků byla televize, rádio a tištěná periodika. K rychlému zjišťování, tzv. fast-checking, které je dnes tak běžnou součástí našich životů, tehdy neměli přístup.
Dnes stejně jako kdysi Za posledních dvacet let se greenwashing změnil, rozhodně ale nevymizel. Jak svět klade stále větší důraz na environmentální praktiky, čelí velcí korporátní hráči zvyšujícímu se přílivu žalob kvůli lživým tvrzením o ekologických zásluhách, které si neprávem připsali. V únoru 2017 zaplatil americký gigant Walmart milion dolarů za urovnání nařčení z greenwashingu poté, co pustil do prodeje plastové sáčky označené jako kompostovatelné a biologicky rozložitelné. Kalifornské, environmentálně velmi uvědomělé právo přitom stanoví, že za kompostovatelný či biologicky rozložitelný může být produkt označen pouze v případě, že je na něm jasně uvedeno, za jak dlouho se na skládce rozloží. Dokonce i při obchodování s vodou se mohou firmy přetrhnout, aby se jevily coby zelenost sama. Kolik plastových lahví pole
JAK SE VYHNOUT GREENWASHINGU
Existuje několik jasných marketingových strategií, které poukazují na to, že společnost koná greenwashing.
1. Nadnesený jazyk – používání slov a výrazů s nejasným obsahem, například „šetrné k přírodě“ (eco-friendly)
2. Zelené produkty vyrobené znečišťovatelem – například úsporné žárovky vyráběné v továrně, která znečišťuje řeku
3. Vizuální materiál, který navozuje neoprávněný dojem ekologičnosti (květiny vyrůstající z automobilového výfuku a podobně)
4. Označení „nejlepší ve svém oboru“ – naznačování, že společnost je o něco „zelenější“ než všechny ostatní
5. Označení, která nejsou vůbec věrohodná – ozeleňování nebezpečných výrobků tak, aby působily bezpečně (ekologická cigareta)
6. Přílišná odbornost – fakta, která laické veřejnosti nemohou být srozumitelná
7. Imaginární přítel – když se podle etikety zdá, že produkt podporuje ještě nějaká třetí strana, jenže je to celé vymyšlené
8. Bez důkazu – tvrzení, které by mohlo být pravdivé, ale není ničím podloženo
9. Holé lži – úplně smyšlená tvrzení a údaje
Více o greenwashingu ZDE.
Zdroj: SFŽP
Led 14, 2022 | Mohlo by zajímat, Odpady
Primátor Pardubic Martin Charvát (ANO) se znovu pokusí vyvolat jednání o odkupu odstavené spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství se snaží od roku 2006 obnovit provoz, projekt nemá v regionu podporu, uvedl dnes Charvát v tiskové zprávě.
Pardubice v minulosti jednaly o odkoupení spalovny, zastupitelé ale v roce 2018 odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by v té době stálo její zbourání a sanace areálu. Primátor opakovaně deklaroval, že chce obnovit jednání o odkupu.
„Jsem odhodlán vyvolat nové jednání se společností AVE o odkupu areálu spalovny. Stále to považuji za nejbezpečnější cestu, jak tuto hrozbu pro Pardubicko eliminovat. Nicméně se obávám, že vlivem toho, že současný majitel se blíží ke svému cíli zprovoznit spalovnu, bude cena pro případný odkup daleko vyšší, než jsem vyjednal v roce 2017,“ řekl Charvát.
Firma ke konci loňského roku odevzdala ministerstvu životního prostředí přepracovaný posudek. Nenavrhuje dvě varianty množství ročně spalovaného materiálu. Původně počítala s kapacitami 20.000 tun nebo 15.800 tun za rok. Teď plánuje pouze vyšší hodnotu, která představuje 7500 provozních hodin ročně.
Magistrát již podal nesouhlasné stanovisko k obnově spalovny, které je společnou iniciativou města, obvodů a okolních obcí. „Samospráva města udělá maximum pro to, aby všemi legálními a možnými způsoby zamezila obnovení provozu spalovny a spalování průmyslového odpadu. To si Pardubice a jejich okolí nezaslouží,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO). Například městský obvod VI. se bojí navýšení dopravy, a to až o 40 procent, rizika převážení nebezpečných odpadů přes město i možného selhání lidského faktoru a s ním spojenou havárii spalovny.
„Realizace záměru bude mít zcela jistě také vliv na zhoršení kvality ovzduší ve městě, kde už tak je okres Pardubice jedním z nejpostiženějších regionů s ohledem na výskyt rakoviny, a to jak u mužů, tak u žen. Spalovna stojí na návětrné straně Pardubic a zplodiny zasáhnou město i jeho okolí,“ uvedl starosta obvodu Petr Králíček (Pardubice pro lidi). Ministerstvo životního prostředí vyhodnotí dokumentaci, zda je záměr podle náležitostí zákona, a vyhodnotí jednotlivé připomínky. Potom vydá návrh na zamítavé stanovisko, nebo povolující stanovisko. Následovat bude veřejné projednání a na základě námitek a argumentů ministerstvo vydá výsledné rozhodnutí.
Firma AVE koupila spalovnu od chemičky Synthesia, která její provoz zastavila, protože nesplňoval emisní limity. První žádost o posudek vlivu na životní prostředí EIA podala v roce 2010.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Led 10, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Chemici z Univerzity Pardubice vymysleli nový systém filtrace vzduchu, který podle nich brání přenosu bakterií a virů, včetně koronaviru. Zařízení snižuje koncentraci ultrajemných aerosolových částic. Vědci ho teď testují na univerzitě, uvedla škola v tiskové zprávě. Prototyp za zhruba 30.000 korun zatím filtruje vzduch v jedné z učeben Fakulty elektrotechniky a informatiky. Filtrační systém využívá princip pomalého proudění vzduchu přes filtrační tkaninu, díky kterému je možné zachytit s vysokou účinností aerosolové částice už od velikosti desítek nanometrů.
Systém je tedy vhodný a účinný pro všechny známé viry, včetně koronaviru, pro bakterie a tuhé aerosolové částice. Celé zařízení připomíná obří rukáv. „Soustředili jsme se na množství vyčištěného vzduchu za jednotku času, ne pouze na účinnost filtru. Proto jsme mohli navrhnout filtrační zařízení, které je účinné, tiché a rovnoměrně rozvádí filtrovaný vzduch v místnosti,“ řekl Max Fraenkl z Centra materiálů a nanotechnologií Univerzity Pardubice.
Zařízení přefiltruje objem učebny třikrát za hodinu. „Od chvíle, kdy z učebny odejde nakažený člověk, se při využití našeho zařízení množství koronavirových částic už za deset minut sníží zhruba na polovinu a po hodině bude v pouhých jednotkách procent,“ řekl Fraenkl. Na projektu vědci spolupracují s Akademií věd ČR a Českým vysokým učením technickým. Filtrační novinka představuje podle vědců efektivní a levné řešení. Zhotovení vlastního filtru nebo jeho výměna jsou jednoduché s minimálními náklady.
„Filtrační systém by se mohl uplatnit ideálně ve školních třídách, v čekárnách u lékaře nebo v kancelářích. Volba tichých ventilátorů zajišťuje, že výuka by nebyla rušena nadměrným hlukem. Umístění zařízení u stropu nebrání běžnému provozu nebo aktivitám dětí ve třídách,“ uvedl vedoucí Centra materiálů a nanotechnologií Miroslav Vlček.
Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK
Led 9, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ptačí hodinky, při níž dobrovolníci pomáhají odborníkům se sčítáním zimujících ptáků, se do dnešních 19:00 zúčastnilo 23.400 lidí. Loni jich za stejnou dobu bylo asi o 6000 méně. Nejčastěji pozorovaným ptákem byla zatím sýkora koňadra, následují vrabec polní a vrabec domácí. Celkové průběžné pořadí akce pořádané Českou společnosti ornitologickou (ČSO) je uvedené na webu. Lidé mohou výsledky svého pozorování odevzdávat do 14. ledna.
Loni se nakonec akce zúčastnilo 27.123 lidí, kteří během 19.214 sčítacích hodin pozorovali 538.607 ptáků. „Každým rokem počet účastníků roste, což je velmi potěšitelné. Dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak získávat potřebné údaje z rozsáhlého území. Všem účastníkům patří velký dík,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Letos se koná čtvrtý ročník. Sčítání začalo v pátek. Účastníci při hodinovém pozorování zapisovali vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. Většina sčítání pochází z okolí krmítek. Ornitologové ale sbírají i data o tom, že v danou hodinu žádný pták na krmítko nepřilétl. „I tyto údaje jsou pro nás důležité a prosíme sčitatele o jejich zaznamenání. „Prázdná“ pozorování tvoří prozatím 1,6 procenta sčítání,“ sdělila koordinátorka Ptačí hodinky Alena Jechumtál Skálová. Lidé mohou zaslat i fotografie ze sčítání. Sešlo se jich několik stovek. Zájemci je najdou na flickru ČSO. Pátý ročník Ptačí hodinky se uskuteční od 6. do 8. ledna příštího roku.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Led 6, 2022 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Na sklonku roku 2021 uspořádal Goethe-Institut ve spolupráci se školami z pěti evropských zemí hru „Klimaticky neutrální město“. Zadáním bylo vypracovat efektivní návrh na snížení emisí CO2 do roku 2030 na polovinu, a to pro fiktivní město. Vítězi českého kola mezinárodní soutěže se stali žáci a žákyně z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích.
„Změna klimatu představuje globální problém, jehož důsledky dnešní mladá generace pocítí na vlastní kůži,“ komentuje projektový vedoucí Daniel Vodrážka z Goethe-Institutu. „I proto jsme ve spolupráci se školami uspořádali mezi 15. listopadem a 12. prosincem 2021 soutěžní plánovací hru s tématem klimatické neutrality ve městech,“ dodává Vodrážka. Soutěže se zúčastnily školy z Litvy, Lotyšska, Estonska, Ruska a České republiky, kterou zastupovala gymnázia v Olomouci a v Domažlicích.
Ve hře se žáci a žákyně ve věku 14-19 let stali starosty, členy spolku Fridays for Future nebo zástupci průmyslových svazů vymyšleného města. Coby účastníci fiktivního kulatého stolu měli za úkol zpracovat návrh, jak do roku 2030 snížit emise CO2 svého města na polovinu. Aby tohoto cíle dosáhli, museli hráči/hráčky přijímat (často nepopulární) rozhodnutí a společně dojít k požadovanému výsledku. Ten pak představili formou krátkého videa. Mezinárodní porota hodnotila navrhovaná řešení i jejich prezentaci.
Cílem hry „Klimaneutrale Stadt“ (Klimaticky neutrální město) bylo informovat mladistvé o změnách klimatu, rozvíjet jejich dovednosti v oblasti argumentace, umožnit jim nazírat téma z řady rozličných úhlů pohledu, naučit je konstruktivnímu chování v případě konfliktů a povzbudit je ke společenské angažovanosti. Z českých a moravských škol, které se zapojily, toto nejlépe zvládla skupina z Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a obsadila tak první místo. „Líbí se nám německo-české projekty a účastníme se proto mnoha aktivit. Tato hra pro nás byla novou výzvou i novou zkušeností,“ komentovala pedagožka Petra Váchalová z vítězného Gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích.
Bližší informace o hře Klimaticky neutrální město na www.goethe.de/planspiel (německy/anglicky).
Kontakt:
Tomáš Moravec
Goethe-Institut
e-mail: tomas.moravec@goethe.de
www.goethe.de/cesko
Autor: Goethe-Institut
