Led 5, 2022 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin. Akademie věd (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii publikoval časopis Nature Plants.
Tým popsal, že zásadní roli ve vývoji svazků hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. Vědci studovali cévní svazky v kořenech huseníčku rolního. „Cytokininy řídí růst a vývoj cévních svazků v kořenech. V olomouckém týmu jsme dokázali identifikovat molekulární procesy, které přímo ovlivňují obsah těchto rostlinných hormonů,“ uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště AV a Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle vědců jsou pro vývoj cévních svazků zásadní proteiny ovlivňující aktivitu genů pro enzymy, které produkují nebo odbourávají právě cytokininy. Tým odhalil dva takové geny zapojené do metabolismu cytokininů – jeden se podílí na jejich syntéze, druhý je odbourává. „Úpravami příslušných genů by bylo možné získat plodiny s kořenovým systémem ´ušitým na míru´ požadavkům pěstitelů,“ uvedl Novák k možnému budoucímu využití v praxi. „Nové odrůdy by díky tomu například lépe vzdorovaly suchu, protože by dokázaly čerpat z půdy více vody nebo by efektivněji získávaly minerální živiny,“ dodal.
Na výzkumu s olomouckou laboratoří spolupracovala Klára Hoyerová z Ústavu experimentální botaniky AV, belgičtí vědci z univerzity v Gentu a výzkumného institutu VIB a odborníci z univerzity v Nottinghamu.
Autor: Akademie věd
Zdroj: ČTK
Led 4, 2022 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Ptákem roku 2022 ornitologové vyhlásili zvonka zeleného. Zvonek žije v zemědělské krajině i v zahradách a parcích. Za poslední dekádu však jeho populace v Česku poklesla o dvě třetiny kvůli vážné nemoci – trichomonóze. Udělení titulu má podle České společnosti ornitologické (ČSO) upozornit na to, že ptáci, které se považují za všudypřítomné, nemusí být běžní napořád. ČSO to dnes uvedla v tiskové zprávě. Ptákem loňského roku bylo káně lesní.
Titul ptáka roku uděluje ČSO obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Zvonky lze v Česku spatřit po celý rok. „Na jaře můžeme vidět samce, jak zpívají z vrcholků stromů. Pokud máme na zahradě husté keře, zvonci u nás mohou zahnízdit. Na podzim se potom hejna zvonků sdružují a potulují se polní krajinou, kde sbírají semena a další rostlinnou potravu. V zimě rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ popsal Vermouzek. Tito zelenkaví ptáci mají zářivě žlutý pruh v křídle a mohutný kuželovitý zobák. Typický je pro ně výrazný hlas připomínající zvuk malého zvonečku.
V poslední dekádě zvonků v Česku dramaticky ubývá. „Zhruba až do roku 2010 se zdálo, že zvonek u nás nijak zásadně nemění svoji početnost, na rozdíl od řady dalších druhů zemědělské krajiny. Jako převážně semenožravý druh žijící v blízkosti člověka, často ve vesnicích, na tom byl lépe než řada jiných druhů. Za posledních deset let ale dvě třetiny našich zvonků zmizely. V roce 2021 jsme v Jednotném programu sčítání ptáků napočítali jen 31 procent zvonků oproti roku 2011,“ upozornil Vermouzek.
Hlavní příčinou úbytku zvonka je trichomonóza – nemoc na savce nepřenosná, ale pro ptáky vysoce infekční a smrtící.
„Trichomonózu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem,“ popsal Vermouzek. „Bičenky se přenášejí slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku,“ uvedl. Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza, doplnil ornitolog.
Příznaky nemoci jsou netečnost, načepýřené peří a apatické chování. Podle Vermouzka nemá pták často sílu k letu a v krmítku zdánlivě pospává. Nakaženým ptákům také tečou sliny, mívají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají a plivají potravu. Mnohdy hynou přímo u krmítka. Smysluplná léčba volně žijících ptáků podle odborníků není možná. Pokud lidé nakaženého ptáka uvidí, je podle ČSO nutné přestat s přikrmováním alespoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a důkladně vysušit. Bičenku drůbeží totiž sucho spolehlivě zabije. Výskyt nemoci je také nutné ohlásit na web birdlife.cz/choroby a informovat sousedy, kteří mají krmítka. Podle ČSO byl loni nejčastěji hlášeným nemocným druhem právě zvonek zelený. Nemoc však ohrožuje také další zrnožravce – pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory.
Vermouzek uvedl, že klíčová je také prevence – lidé by měli z krmítka denně odstraňovat zbytky potravy a trus, krmítko pravidelně čistit a po umytí nechat důkladně vysušit. Podle ornitologa je nejlepší používat závěsná krmítka se zásobníky, kde se ptáci nesdružují ve velkých hejnech, namísto velkých dřevěných krmítek.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Pro 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Vědci z Technologické univerzity v Chalmers prováděli studii napříč zeměkoulí a došli k šokujícímu objevu. Plasty, které se v přírodě mohou rozkládat i stovky let, a kterými v posledních letech zahlcujeme naši přírodu, mohou být rozložitelné. A to právě díky přírodě. Vědci objevili po celém světě živé organismy, které se naučily plasty jíst. Jeden ze čtyř zkoumaných mikrobů dokáže rozložit i deset typů plastů.
Díky analýze vzorků enviromentální DNA ze stovek míst vědci objevili, že na nejvíce znečištěných místech na světě se vyskytuje nejvíce enzymů, které dokážou plasty rozkládat. „Jde o významnou ukázku toho, jak příroda odpovídá na tlak, který na ni vytváříme,“ říká Aleksej Zeleziak, docent systémové biologie na Univerzitě Chalmers. Pomocí počítačového modelování byly hledány mikrobiální enzymy s potenciálem degradovat plasty. Výsledky pak byly porovnány napříč zeměmi a oceány.
Podle vědců trvalo mikrobům zhruba 70 let, aby se vyvinuly a poradily si s plasty. Vědci nalezli ve vzorcích 30 000 enzymů, a to i ve vyšších hlubinách moře. V půdě se častěji ukládají plasty s obsahem ftalátů a enzymy nalezené v půdních vzorcích si s nimi dokázaly poradit.
„Dalším krokem by bylo otestovat nejslibnější kandidáty na enzymy v laboratoři, abychom důkladně prozkoumali jejich vlastnosti a rychlost degradace plastů, kterých mohou dosáhnout“ říká Zeleziak. „Odtud můžeme vytvořit mikrobiální komunity s cílenými degradačními funkcemi pro konkrétní typy polymerů“ dodává.
Každý rok se do přírody vyhodí miliony tun plastu a znečištění se týká celé planety. Snižování spotřeby plastů je stejně důležité jako správný sběr a zpracování odpadu. Mnoho nalezených enzymů může být do budoucna průmyslově využito na zpracování odpadu.
Autor: Technická univerzita v Chalmers
Zdroj: ZDE
Pro 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Internetový obchod Košík.cz dováží potraviny zákazníkům v papírových taškách, a právě jejich narůstající množství začalo vadit zákazníkům. Z tohoto důvodu se obchod začal problémem zabývat a v budoucnu začne tašky přetvářet pomocí technologie rozvláknění. Její unikátnost spočívá v tom, že neničí papírové vlákno. Z tohoto důvodu by bylo možné recyklovat a kompostovat vše, co z těchto tašek vznikne.
V současnosti je na jeden průměrný nákup z Košíku využito přibližně 5-7 papírových tašek. Navzdory tomu, že se obchodu podařilo množství snížit během posledního roku o třetinu, jedná se stále o nečastější podnět ke zlepšení ze strany zákazníků.
Košík přišel s projektem papírových „Cirkutašek“, ve kterém začne vybírat od zákazníků papírové tašky společně s dalším papírovým odpadem a postará se o jejich přeměnu v nové obaly.
„Bez papírových tašek se na Košíku ještě nějakou dobu neobejdeme – mají skvělou nosnost, věci nemačkají a pokud se nedopatřením dostanou do volné přírody, papír se rychle rozloží. Testovali jsme i možnost opakovaně využitelných obalů, ale u nich je zase problém s vodou i chemií, kterou spotřebujete při praní a čištění,“ vysvětlil Tomáš Jeřábek, výkonný ředitel Košíku.
Košík pro recyklaci tašek zvolil finskou společnost Huhtamaki pro jejich šetrný provoz a technologii, která umožňuje daný výrobek recyklovat až sedmkrát.
„Dnes v modrých kontejnerech stále častěji končí třeba znečištěné obaly od jídel, mastné krabice od pizzy nebo termokelímky. To vše je třeba vytřídit, protože se tu míchají s recyklovatelným papírem, který navíc mohou znečistit. Stojí to zbytečnou námahu i energii,“ doplňuje Tomáš Jeřábek.
Proces recyklace bude probíhat tak, že vybrané papírové tašky budou zaslány do skladu. Zde poté bude veškerý papírový odpad připraven na odvoz do recyklačního zařízení, který nebude již nutné třídit.
Pokud byste rádi zjistili, kde můžete recyklovat například elektroodpad či bioodpad, můžete použít webovou stránku www.kamsnim.cz, které vám ukáže nejbližší možnosti v okolí.
Autor: Košík.cz
Zdroj: ZDE
Pro 30, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl dnes mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Podle Bílého má nový materiál reflektovat program současné vládní koalice. Podpora pro zemědělce by v příštích letech měla být podmíněna šetrnější péčí o přírodu a krajinu.
„MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce,“ uvedl mluvčí. Začátkem ledna se podle něj také sejdou zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, aby se dohodli na účinném řešení pro ochranu přírody a krajiny proveditelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací má být podle resortu motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu prováděli.
Některé ekologické organizace, například Hnutí Duha, Živá voda nebo Česká společnost ornitologická, před Vánoci v dopisu pro současného ministra Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu (oba KDU-ČSL) uvedly, že nová vláda nezvládne bez významné změny dotací naplnit své cíle. Mezi ně patří třeba vyčlenění deseti procent zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 procent plochy obhospodařovaného v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější využívání pesticidů a umělých hnojiv.
Ministerstvo vyjednalo posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo plán odeslat do 1. ledna 2022. Ministerstvo dnes také reagovalo na upozornění ekologů, že Evropská komise k návrhu strategického plánu poslala 60 stran připomínek. Podle ministerstva je to u materiálu, který čítá přes 500 stran, běžné.
„Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat,“ sdělil Bílý.
Zástupci Agrární komory už dříve dodatečné úpravy návrhu odmítli. Argumentují tím, že byl projednáván přes rok jak se zemědělskou, tak s nezemědělskou veřejností. Návrh dokumentu v říjnu schválila tehdejší vláda.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Pro 21, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Precizní zemědělství využívají čeští sedláci na 15 procentech rozlohy orné půdy. Jedná se o pracovní postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, o výbavu mechanizace různými senzory či dokonce o roboty, kteří pracují na poli bez přímého řízení obsluhou. Podle Vojtěcha Lukase z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně je české zemědělské prostředí díky velkým podnikům vhodné pro zavádění a další využívání moderních technologií. Jsou totiž kapitálově silné, uvedl v tiskové zprávě. Do precizního zemědělství se však pouštějí i menší podniky.
K zavádění nových technologií mají blíže mladší uživatelé. Podle Lukase metody celoplošného sběru a strojové zpracování dat umožňují částečně kompenzovat nedostatek zkušeností u čerstvých absolventů.
„Nejde ale jen o věk, podstatné je zapálení agronomů a ochota se inovacím věnovat,“ uvedl Lukas. Velké podniky mají výhodu při zavádění technologií nejen ve finanční síle, ale i v tom, že obhospodařují velké půdní bloky. „To v kombinaci s členitostí půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu přináší vyšší prostorovou variabilitu zemědělských pozemků, což je vedle intenzity hospodaření další klíčový faktor rozhodující o úspěšnosti zavádění precizního zemědělství,“ řekl Lukas.
Moderní technologie se v podnicích uplatňují při mechanizovaných polních pracích, jako je setí, pletí, hnojení či postřiky. Zemědělci díky tomu šetří a zároveň se chovají šetrněji k půdě i k rostlinám. Dále moderní postupy umí velmi dobře mapovat výnosy a kvalitu sklizených plodin, pomáhají i ve skladech.
V budoucnu se očekává, že technologie doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už se jedná o drony pro mapování pozemků nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou. Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku solidní úrovni. „Existuje celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru a služeb. Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury,“ dodal Lukas.
Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V Česku o něj byl zájem už v 90. letech či po roce 2000, současná vlna zájmu začala zhruba v roce 2015.
Autor: Mendelova univerzita v BrněZdroj: ČTK
Pro 19, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pomáhají nastartovat udržitelnou produkci manga v oblasti Kampong Speu v Kambodži. Tamní producenti díky českému know-how začali s výrobou solárních sušiček ovoce. Dosud značná část úrody manga přišla vniveč, protože ho pěstitelé nedokázali zpracovat. Nyní se lépe vyrovnají s nadprodukcí, řekl mluvčí univerzity Filip Vrána.
Mango je v Kambodži po banánech druhým nejvíce pěstovaným ovocem. Rychle se však kazí. „Navíc sezona sklizně je poměrně krátká. Proto ho místní musí buď poměrně brzy prodávat pod cenou, nebo ho nechávají shnít. Sušení tohoto ovoce jim tedy hodně pomůže. Znamená pro ně stabilnější zásobu jak pro vlastní spotřebu, tak pro prodej,“ uvedl Petr Němec z univerzitního ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Čeští odborníci už farmáře vyškolili v zpracování manga, balení a také marketingu prodeje ovoce na místním i zahraničním trhu. Kambodža je významným producentem komodity a většina země je pro pěstování manga vhodná. Export poslední roky významně roste, v současné době se pohybuje kolem 200.000 tun ročně.
„Problémem je ale skutečnost, že v drtivé většině jde o export v podobě čerstvého manga, tedy bez přidané hodnoty. Poté dochází například k levnému prodeji kambodžského manga do sousedního Vietnamu, kde je toto dále zpracováváno na různé produkty, které jsou již prodávány za vyšší ceny. Přidaná hodnota tedy nezůstává v Kambodži, ale v jiné zemi,“ uvedl Němec. Jedním z cílů projektu financovaného Spojenými národy bylo přiblížit farmáře ke světu národního i mezinárodního obchodu. Absolvovali tedy řadu školení. Získali vědomosti o exportu a jeho náležitostech. Partnerská česká firma jim nabídla spolupráci coby odběratel.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Pro 19, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci objevili populaci cvrčka pobřežního a saranči slaništní na Jindřichohradecku. Jedná se o vzácné druhy rovnokřídlého hmyzu, které žijí v lokalitách bývalé pískovny Cep II a rašeliniště u Hrdlořez. Cvrček pobřežní i saranče slaništní se v poslední době v Česku šíří, protože jim vyhovuje teplejší podnebí, uvedl entomolog Pavel Marhoul ze spolku Beleco. „Potřebují ale v krajině najít vhodná stanoviště, kterými se mohou stát právě pískovny nebo těžená rašeliniště, pokud jejich obnova probíhá přírodě blízkým způsobem,“ dodal.
Cvrček pobřežní je teplomilný druh, jehož výskyt vědci na území České republiky zaznamenali zatím na jižní Moravě. Právě z tohoto regionu se nyní šíří. Jde o druh žijící původně v záplavových oblastech velkých řek, který se však může přizpůsobit životu na druhotných stanovištích. Pískovna Cep II u Suchdola nad Lužnicí je první známou lokalitou tohoto druhu v Čechách. Saranče slaništní patří rovněž k teplomilným a ve střední Evropě velice lokálním druhům. Jejími původními stanovišti jsou mokřady a vlhké louky. Dlouho se tato saranče rozmnožovala v přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na Břeclavsku, v poslední době se však začala také šířit.
Pískovna Cep II podle vědců představuje přírodní laboratoř. Tůně vznikly rekultivací prostoru, kde se v minulosti těžil písek. Takto vytvořené místo ponechali vědci a ochránci přírody přirozenému vývoji. Revitalizace nedalekého rašeliniště Hrdlořezy, které se nachází na ploše 150 hektarů, začala v roce 2019. „Cílem revitalizace je obnova původních hydrologických poměrů průmyslově odtěženého rašeliniště a jeho bezprostředního okolí,“ uvedl Ladislav Rektoris z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vodu z rašeliniště kvůli usnadnění těžby odváděla hustá síť uměle vybudovaných otevřených odvodňovacích kanálů, které se nyní přehradily, aby vznikly mělké vodní plochy a tůně, které napomohou k opětovnému zvýšení hladiny podzemní vody a zpomalení povrchového i podpovrchového odtoku z území. „Aby se rašeliniště rychleji obnovilo, přenesla se rašelinná vegetace z blízkého okolí a rozprostřela se po okrajích nově vytvořených tůní a zaslepených odvodňovacích kanálů,“ doplnil Rektoris.
Autor: Ekologické sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Čápi bílí letos na území Česka vyvedli 1567 mláďat, nejvíce v historii programu pro sledování druhu. Loni jich bylo 1226. Na sledování čápů spolupracoval také rekordní počet dobrovolníků – 1008, což je meziročně o 233 lidí více. Česká společnost ornitologická o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
„Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný. Celkem bylo zaznamenáno 1567 vzletných mláďat, nejvíce v historii programu Čapí hnízda, který začal v roce 2014. I letos se lidé obávali o osud čápů během bouřek. Ty ale, na rozdíl od loňského roku, přišly až koncem června, tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ uvedla Gabriela Dobruská, která je koordinátorkou programu Čapí hnízda. Například v roce 2016 čapí populaci těžce zasáhly přívalové deště s kroupami, čápi tehdy vyvedli jen 987 mláďat. Loni pak podle Dobruské kvůli dlouhotrvajícím dešťům uhynula mláďata na téměř polovině hnízd v Moravskoslezském kraji.
Účastníci programu letos zaznamenali 571 hnízd z mláďaty, meziročně o 80 víc. „Při rekordním počtu dobrovolníků, kteří se na monitoringu podíleli se nabízí úvaha, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Jelikož ale v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezóna byla skutečně úspěšnější,“ vysvětlila Dobruská.
Koordinátorka také upozornila, že pro vyhodnocení je mnohem důležitější počet hnízd s více záznamy než absolutní počet zkontrolovaných hnízd. „Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Pro úspěch programu je tedy důležité, aby dobrovolníci kontrolovali hnízdo opakovaně a ideálně po celou sezónu,“ vysvětlila. Za dobu existence programu ornitologové získali přes 50.000 záznamů o hnízdění čápů. Data jsou klíčová pro stanovení reprodukční úspěšnosti, vývoje početnosti i ochranu čápů.
Početnost hnízdících párů se napříč kraji liší. „Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů, které poskytují dostatečnou potravní nabídku. V suchých oblastech s intenzivním zemědělstvím čápi dostatek potravy nenajdou. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí Prahy i Brna, která je patrná již při pohledu na mapu,“ popsala koordinátorka. Nejméně obsazených hnízd je podle ní v Ústeckém a Karlovarském kraji, které jsou však i nejmenšími kraji v republice. Nejvyšší počet je naopak v Moravskoslezském kraji.
Čápi poprvé hnízdí kolem pátého roku života, jsou však záznamy i o hnízdění dvacetiletých ptáků. Vlastní hnízdění začíná koncem dubna. Na dvou až pěti vejcích sedí čápi přes měsíc a další dva měsíce mláďata krmí – partneři se v péči střídají. Většina čápů svá hnízdiště opustí koncem července, načež se shromažďují na loukách. Na sklonku srpna se pak vydávají do Afriky.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Pro 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Vědci z Masarykovy univerzity dnes ráno vyrazili na další výpravu do Antarktidy. Plánují zkoumat dlouhodobé změny tamní půdy a vliv polárních podmínek na lidské tělo ve stresu. Kromě toho budou pokračovat v monitorování klimatu a sledování ekosystémů. Brněnské zástupce v šestnáctičlenné výpravě doplní také odborníci z Leedsu a Univerzity Karlovy v Praze. V polárních podmínkách budou také testovat nové bundy a zpevňovací dlaždice. Expedice se vrátí v březnu, informovala univerzita v tiskové zprávě.
Výprava vyrazila z Brna nejprve autobusem do Vídně. Poté se skupina přepraví letadlem do Chile. Později, po karanténě, bude pokračovat až na základnu Johanna Gregora Mendela.
S letošní výpravou začíná nový výzkumný projekt Junior Star. „Jde o pětiletý projekt, který je detailnější a komplexnější. Počítáme se zahrnutím lokalit z jiných částí Antarktického poloostrova. Budeme na tom spolupracovat s kolegy ze Španělska a Portugalska, kteří mají vlastní stanice,“ řekl vedoucí letošní expedice Filip Hrbáček. Na podobné expedici byl už šestkrát, v roli vedoucího jede poprvé.
Tým chce zároveň pokračovat v dlouhodobém monitorování klimatu a sledování ledovců, půdy a odledněného území. Zoologické výzkumy se budou týkat především ptáků a savců, žijících v Antarktidě. K tomu přibude studie stresu, kdy budou vědci zkoumat, jakým způsobem reaguje lidské tělo na polární podmínky.
Téměř polovinu šestnáctičlenné výpravy tvoří zástupci oboru fyzické geografie. Kromě toho s nimi jede například jeden mikrobiolog a fyziolog rostlin. Skupinu čeká cestou několik testů. Nevyhnou se ani týdenní karanténě, Vánoce tak stráví na hotelu. „V nejhorším scénáři bude každý sám na pokoji, ale snad budeme mít možnost se sejít aspoň na společnou večeři. Uvidíme, co vyhlásí místní hygiena,“ uvedl Hrbáček. Z expedice se skupina vrátí v březnu.
Autor: Masarykova univerzita
Zdroj: ČTK
