Pro 13, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Rozbalíte dárky pod vánočním stromečkem a najednou jste doma zavalení krabicemi a výplněmi? Tento „odpad“ znovu využívají e-shopy, kterým obalové materiály chybí. Vznikla proto mapa obchodů, které vaše použité krabice uvítají. A to nejen o Vánocích.
Všechny obalové materiály jsou navrhované tak, aby vydržely opakovanou manipulaci. Proto je škoda s nimi zacházet jako s jednorázovým odpadem. Kdokoliv může po dohodě přinést do zapojeného obchodu (mapa projektu KAMsNIM.cz jich obsahuje bezmála 150) kartonové krabice, plastové nebo papírové výplně. Tím podpoří malé firmy, sníží množství vytvořeného odpadu a také se vyhne přeplněným modrým kontejnerům. Samotné obchody vítají obaly, kterých je momentálně na trhu nedostatek a také ušetřené peníze, neboť obalový karton za poslední období zdražil o 50 %. V očích ekologicky smýšlejících zákazníků tím navíc posiluji svoji značku.
Jedním z takových obchodů je i TIERRA VERDE, výrobce eko drogerie a eko kosmetiky. „Krabice a výplňový materiál nám do Popůvek u Brna vozí jednotlivci, kterým se doma nahromadí, ozývají se nám však i firmy, s nimiž máme domluvené pravidelné svozy odložených kartonů. Vše využijeme při balení zásilek z našeho e-shopu. Díky jednotlivcům i firmám společně tvoříme ohleduplnější svět. Naším přáním je zachovat zdroje a krásy přírody dalším generacím“, říká Petra Lopušníková z Tierry.
Aplikace www.KAMsNIM.cz však ukazuje nejen odběrná místa na obalový materiál. Slouží jako vyhledávač, pokud se potřebujete čehokoliv zbavit (kam odnést vytříděný odpad z domácnosti, kde odevzdat prošlé léky, pneumatiky, vysloužilé elektro, baterie, světelné zdroje, velkoobjemový odpad atd). Veškeré odpadky tak mohou skončit na správném místě, navíc znovupoužitelné věci najdou svůj druhý domov. Celkem mapa projektu obsahuje už přes 100 000 takových míst.
„Postupně v ní přibývají sběrné dvory, re-use centra, kontejnery na textil, potravinové banky, charitativní obchůdky, SWAPy a další místa, která pomáhají najít využití pro věci, které by se jinak zbytečně staly odpadem“, dodává Miroslav Kubásek, jeden z autorů aplikace ze spolku Ukliďme Česko.
Kontakt pro další informace:
Radek Janoušek
Spolek Ukliďme Česko
radek@uklidmecesko.cz
777 176 675
Autor: Tisková zpráva spolku Ukliďme Česko
Pro 10, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Vědci z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a z pražské Univerzity Karlovy zkoumali na místech rekultivovaných po těžbě uhlí na Mostecku hmyz. Našli tam několik druhů, které se v České republice vyskytují vzácně. Šlo například o velký druh pavouka skálovku velkou. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Eva Maříková, mluvčí společnosti Sev.en Energy, jejíž dceřiná společnost vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách spravuje. Rozmanitost bezobratlých druhů je pro budoucí krajinu důležitá, na polích pomáhá regulovat populace škůdců plodin a plevelů a zajišťuje opylování.
Hmyz a další bezobratlé živočichy vědci chytali do tzv. padacích pastí. „Představte si nádobky s hladkými plastovými stěnami zamezujícími úniku bezobratlých pohybujících se po povrchu půdy. Konzervační tekutinou je propylenglykol, konzervant šetrný k životnímu prostředí. Ústí pastí je opatřeno síťkou, která zamezuje vniknutí obratlovců,“ popsal odchyt zkoumaných vzorků Michal Holec z Fakulty životního prostředí UJEP. K nejpočetněji zastoupeným patřili pavouci, dále střevlíkovití a drabčíkovití brouci či stejnonozí korýši a mnohonožky.
„Předběžně můžeme shrnout, že v nasbíraném materiálu se vyskytovalo i relativně velké množství druhů, které rozhodně nepatří k charakteristickým obyvatelům polí. Mnohé z těchto druhů jsou v České republice na ústupu. Jako příklad lze jmenovat velký druh pavouka skálovku velkou, jehož výskyt je v těžebních oblastech severozápadních Čech známý jen z několika těžbou kamene nebo uhlí narušených lokalit, na okolních stepních lokalitách je výskyt rovněž ojedinělý,“ doplnil Holec.
Vědci narazili i na další vzácné členovce. Objevili třeba druh drabčíkovitého brouka s jen velmi lokálním výskytem v okolí. „Pozorována byla například i nápadná, u nás ale velmi vzácná kutilka dlouhoretka krátkokřídlá, zbarvením nejvíce připomínající vosu,“ dodal vědec. Studie stále pokračuje a v budoucnu by měla přinést poznatky i o dalších skupinách bezobratlých, využívajících nově vzniklé plochy orné půdy na rekultivovaných výsypkách.
Autor: UJEP
Zdroj: ČTK
Pro 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Třídit biodpad budou moci v Pardubicích od prvního čtvrtletí příštího roku jen lidé, kteří o to projeví vážný zájem. Kontejnery budou zamčené. Pilotní projekt, který funguje od loňského října na Dubině, se zatím nedaří. Lidé do popelnic hází i plasty a jiné odpadky, což bioodpad znehodnotí. Na sídlišti Dubina je pět hnědých kontejnerů. Odpadová společnost je zamkne a klíče dá jen vážným zájemcům o třídění. Podle výkonného ředitele společnosti SMP-Odpady Jiří to bude někdy v prvním čtvrtletí.
„Nádoby budou uzavřené, přístup bude umožněn domácnostem jen zájemcům třídění o bioodpad,“ řekl Strouhal. Odpadová společnost se snaží snížit množství komunálního odpadu, v popelnicích se směsnými odpadky je 30 procent bioodpadu, který by tak nemusel skončil na skládce, dodal Strouhal.
Od loňského října lidé na Dubině vytřídili 30 tun bioodpadu. Kdyby nebyl znehodnocen nevhodnými odpadky, mohl se z něj vyrobit kompost. Kontejnery jsou v docházkové vzdálenosti 2000 domácností.
Změně, tedy uzamčení kontejnerů, bude předcházet informační kampaň. Pokud projekt bude v proměněné podobě úspěšný, město ho nabídne i na dalších místech Pardubic.
Do hnědého kontejneru je možné vyhazovat pouze odřezky ze zeleniny, květiny, hlínu, trávu, plevel, listí, skořápky vajec a ořechů, čajovou a kávovou sedlinu. Házet se tam nesmí zbytky vařených potravin, nápoje, pytlíky od vysavače nebo jídlo živočišného původu.
„Sklo nebo plasty tam nemají co dělat. Máme hodně uvědomělých občanů, kteří třídí dobře, ale bohužel jsou i tací, kteří to usílí kazí,“ řekl Strouhal. „Je obtížné na kompostárně provést dotřídění. Z pohledu hygienických předpisů se v tom hrabat ručně nejde,“ dodal.
Obyvatelé rodinných domů mohou v Pardubicích třídit bioodpad od roku 2007. Třídí ho kolem 4000 domácností. Loni služby odvezly od rodinných domů 2085 tun bioodpadu. Množství vytříděného odpadu se každý rok zvyšuje, například v roce 2010 činil zhruba 230 tun.
Do separace bioodpadu jsou zapojené také pardubické mateřské a základní školy zřizované městem. Třídit mohou bioodpad i lidé na ostatních sídlištích, ovšem musí ho vozit na separační dvory. V Pardubicích jich je devět.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Čtyři pětiny Čechů považují plasty za hrozbu pro životní prostředí. Podle poloviny lidí plasty znečišťují moře. Většina Čechů pravidelně třídí odpad a více než polovina si třeba do obchodu nosí vlastní tašku. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti Perfect Crowd pro mezinárodní firmu Alpla, který se zabývá výrobou plastových obalů. Alpla výsledky průzkumu zveřejnila na tiskové konferenci, kde také představila web replastuj.cz, který se snaží představit recyklovatelné plasty jako jedno z ekologicky šetrných řešení obalů.
Web zmiňuje třeba opakované plnění plastových lahví. Podle průzkumu by skoro polovina Čechů souhlasila se zavedením záloh na PET lahve.
Z účastníků průzkumu uvedlo 56 procent, že si do obchodů nosí vlastní nákupní tašku. Tři pětiny z nich to zdůvodnili právě tím, že je to podle nich ekologičtější, a jedna pětina to dělá hlavně kvůli úspoře peněz. Zhruba 60 procent lidí také preferuje znovupoužitelný kelímek oproti jednorázovému, pokud obchod takovou možnost nabízí. Téměř polovina lidí také uvedla, že by jim nevadilo zavedení zálohového systému na PET lahve podobně, jako fungují zálohy na skleněné lahve. Pětina lidí řekla, že neví, co by jim chybělo ve světě bez plastů. Zhruba desetina dotázaných uvedla, že by jim chyběly PET lahve, a podobný podíl lidí by postrádal sáčky a plasty pro elektroniku.
Právě plasty tvoří podle 90 procent dotázaných většinu odpadu z obalů. Ředitel české pobočky firmy Alpla Jiří Daňsa ale dnes na tiskové konferenci uvedl, že v Evropě je v odpadech z obalů jen 19 procent plastových. Podíl plastů na obalových odpadech navíc podle Daňsy klesá. Ani na tzv. mikroplastech, tedy mikroskopických částečkách rozpadajících se plastových výrobků zamořujících například moře a oceány, nemají podle Daňsy hlavní podíl obaly. Mikroplasty se podle něj uvolňují především ze syntetických textilií, opotřebení pneumatik aut a městského prachu. Společnost Perfect Crowd provedla průzkum pro firmu Alpla letos ve druhé polovině září on-line mezi tisícovkou lidí ve věku od 15 do 55 let.
Lidé za týden sní a vypijí podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2019 objem mikroplastů odpovídající platební kartě. Plasty se do lidského těla dostávají pitím znečištěné vody i konzumací potravin. Podle loni zveřejněné studie italských gynekologů a porodníků se mikroplasty objevily i v placentách části zdravých těhotných žen, kterým se narodily zdravé děti.
Vědci se obávají, že malé částečky plastů mohou mít negativní důsledky pro vývoj plodu a zdraví dětí. Letos zase vědci z nizozemského Utrechtu uvedli, že narazili na velmi malé částečky plastů na vrcholech Alp, kam plast zřejmě přinesly větry z měst ve znečištěnějších částech Evropy.
Autor: Perfect Crowd
Zdroj: ČTK
Lis 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.
Jak je uvedeno na webových stránkách Faktaoklimatu.cz, Česko se potýká s problémem umírajících jehličnatých lesů. Umírající les neboli plošný rozpad lesa je patrný napříč Českou republikou, více pak na Moravě. Data jsou neúprosná. V ČR bylo od roku 2016 vytěženo přes 146 000 ha mrtvých jehličnanů. Pro představu se jedná o plochu třikrát větší, než zabírá hlavní město Praha.
Nejhůře je na tom kraj Vysočina, ve kterém bylo vykáceno přes 20 % jehličnatých lesů. Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj na tom nejsou o nic lépe, zde se číslo pohybuje okolo 17 %. České lesy sužuje nejedna pohroma, mezi nejzávažnější faktory patří nevhodná forma hospodaření, klimatické změny a degradace půdy. V jistém slova smyslu les nemusí být mrtvý, protože může být docela dobře obnoven mladými stromky. Zejména pak přírodní lesy procházejí neustálou obnovu a zmlazováním. K nalezení jsou zde různověké stromy a zachovalé mikroklima. Oproti tomu hůře na tom jsou hospodářské lesy, které se potýkají s nejedním problémem a jejich ekosystémové funkce bývají narušeny.
Špatné hospodaření
Zajímavým faktem je, že dnešní rozloha smrkových lesů činí zhruba 50 % rozlohy českých lesů, ale bez zásahu člověka by smrkové lesy pokrývaly rozlohu sotva 11 %. Lesy určené k hospodaření bývají často náchylné k výskytu kůrovce a neprobíhá zde jejich přirozená obnova. Člověk pěstováním monokultur nahusto způsobuje to, že vsazené stromy nejsou tolik odolné, strádají a napadení kůrovcem znamená zkázu pro celou plochu.
Klimatické změny
Oteplování s sebou přináší stále větší a delší sucho. Zvýšené teploty v zimě znamenají méně sněhu, který na jaře představuje důležitý zdroj vláhy. Mírné zimy jsou bohužel přežívá kůrovec, který se v důsledku více množí. Horké dny zase vedou ke zvýšenému odpařování vody. Mírné deště ubývají a nahrazují je silné lijáky, které ale půda nedokáže účinně vstřebat. Ač je množství srážek ročně obdobné, jejich rozložení je jiné.
Překyselená půda
Různé množství živin a odlišné pH v půdě určuje, jakým stromům se v ní bude dařit. Opakované pěstování smrků na našem území vedlo k překyselení půdy. Svou roli v celém procesu hraje jehličí, které vytváří kyselejší půdu, kdyžto listnaté stromy jsou schopné udělat půdu zásaditější. Kyselé deště podpořené spalováním v okolních elektrárnách k vyčerpání půdy přispívají.
Zaujala vás problematika umírajících lesů v České republice? Neváhejte si přečíst celý článek podpořený zajímavými fakty, kde jsou vysvětleny i nezbytné kroky vedoucí k obnově našich lesů.
Autor: Ekoosvěta
Zdroj: Fakta o klimatu
Lis 20, 2021 | Mohlo by zajímat, Ovzduší
Americká letecká společnost United Airlines plánuje do pěti let uvést do nebes letouny poháněné baterií. Letecká společnost spojila síly se švédským start-upem Heart Aerospace vyvíjejícím elektrická letadla a domluvila se na dodávce sta malých letounů označovaných jako ES-19.
Jedná se o plně elektrické menší letadlo pro 19 cestujících určené na krátké vzdálenosti s doletem do 400 km. Podle Heart Aerospace pochází přibližně 9 % globálních emisí z tras kratších než 400 km, a právě z tohoto důvodu by mohly hrát nově vyvíjené letouny významnou roli v boji proti vysokým emisím.
Letecká doprava se v současné době podílí na globálních emisích CO2 přibližně ze 2 %. Emise rostou v tomto typu dopravy exponenciálně s rychlostí asi 5 % za jeden rok. Dle předpovědi některých analytiků by do roku 2050 pocházelo až 25 % globálních emisí CO2 pouze z letectví. Běžné letadla využívají fosilní paliva, která vypouští NOx neboli oxidy dusíku, saze a další škodlivé skleníkové plyny. Podle nedávné studie tyto plyny mají až třikrát horší celkový účinek na klima než samotné CO2.
Jaké jsou hlavní výhody elektrického letadla?
Hlavní výhodou elektrického letadla jsou především nulové emise. Dále pak nabízejí pohodlný a ničím nerušený let. Vzhledem ke sníženým přímým provozním nákladům, které tyto letouny umožňují, lze vybudovat nové trasy nebo obnovit trasy původní, které nebyly dostatečně ziskové.
Jak dlouho se nabíjí a jak často je potřeba vyměnit baterie?
Doba nabíjení by závisela na dostupné nabíjecí infrastruktuře. V doporučených podmínkách lze nabít letoun ES-19 během 40 minut na průměrnou letovou trasu. Heart Aerospace se domnívá, že je možné dosáhnout u jednoho letounu více než 3 000 nabíjecích cyklů. Je nutné ale zmínit, že pokud je letadlo používáno například desetkrát denně, bude nutné vyměňovat baterie každý rok. Pokud vás tyto letouny upoutaly, neváhejte navštívit stránky heartaerospace.com, kde naleznete více informací a zajímavostí.
Autor: Ekoosvěta
Zdroj: heartaerospace.com
Lis 16, 2021 | Mohlo by zajímat, Odpady
Město Chrudim vybralo firmu, která postaví splaškovou kanalizaci v místní části Medlešice. Zvítězila firma s cenou téměř 77 milionů korun, projektová dokumentace odhadovala náklady na 106 milionů korun. Novinářům to dnes řekl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Kanalizace v Medlešicích je jednou z největších investičních akcí Chrudimi za několik posledních let.
„Vysoutěžilo se to velmi dobře, velmi levně, účastnilo se šest firem, všechny šly pod projektantský rozpočet, byla to velká konkurence. Vyhrála firma Agrostav Pardubice,“ řekl Nunvář.
Na stavbu kanalizace si město vezme úvěr 50 milionů korun. Radnice oslovila čtyři banky, dvě podaly nabídku. „V této složité situaci nám vyšlo jako nejlepší fixovat sazbu 2,92 procenta na celou dobu úvěru. Splácet budeme pět let,“ řekl místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci).
Zahájení prací se očekává na přelomu února a března příštího roku. Stavět se bude do podzimu 2023. „Stavba nezačne dřív než po jednání s občany nebo minimálně s osadním výborem. Chtěl bych, aby komunikace mezi firmou a výborem probíhala napřímo. Takto rozsáhlá stavba bude generovat nějaké problémy. Byl bych rád, aby se operativně řešily na místě,“ řekl starosta František Pilný (ANO).
V Medlešicích žije asi 550 obyvatel. Radnice bude muset vybudovat asi 250 kanalizačních přípojek k rodinným domům, průměrná cena jedné bude kolem 50.000 korun.
Město k výstavbě kanalizace nutí i omezená platnost povolení k vypouštění vod ze septiků do Jesenčanského potoka, který v létě často vysychá. Lidé ze sousedního Blata si na neutěšený stav stěžovali. Předchozí vedení Chrudimi výstavbu kanalizace odkládalo.
Autor: město Chrudim
Zdroj: ČTK
Lis 15, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Arboristé začali dnes na Wernerově nábřeží v Pardubicích ořezávat tři vzrostlé jerlíny japonské. Vloni se čtvrtý strom samovolně vyvrátil. Znalci pak navrhli ošetření zbylých stromů. Jerlíny jsou památnými stromy od roku 1994, jejich věk se odhaduje zhruba na 100 a více let.
„Jeden jerlín se vyvrátil loni v září. Strom měl jeden kořínek, ostatní byly uhnilé. Památné stromy mají zvýšenou ochranu, i když je ošetření k jejich prospěchu, tak jsme museli vydat rozhodnutí o zásahu do památných stromů,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
Odborníkům se nepodařilo dohledat, jak jsou čtrnáctimetrové stromy staré. Podle obvodů kmene, které jsou od 170 do 220 centimetrů, odhadují, že je na nábřeží někdo vysadil minimálně před 100 lety. „Čtvrtý strom zatím vysazovat nebudeme, aby mladý jedinec netrpěl stresem při stavebních pracích. Město totiž plánuje revitalizaci nábřeží,“ řekl Míča.
Ošetření stromů by mělo zamezit pádů kmenů či větví. Arboristé dnes prořezávají větve, koruny mají zredukovat o 30 procent. Do korun pak instalují bezpečnostní vazby. Část dělají z vysokozdvižné plošiny, část pomocí stromolezecké techniky.
„Zásahy jsme zadali na základě znaleckého posudku a tahových zkoušek, což je metoda, kterou se určuje stabilita stromu. Jak je strom bezpečný,“ řekla Eva Kindlová z odboru životního prostředí. Práce skončí dnes, případně budou arboristé pokračovat ještě v úterý, dodala.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 11, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Vysoké Mýto chce příští rok dokončit obnovu historických parků, které tvoří prstenec zeleně kolem centra města. Jako poslední upraví Havlíčkovy sady. Vrátí se do nich opět vodní prvek, řekl dnes novinářům starosta František Jiraský (Nestraníci).
V původním parku byl kruhový bazének se stylizovanou skalkou a vodotryskem. Dnes se na jeho místě nachází moderní betonová plastika sedící postavy nazvaná Osamělý měsíc. Město ji přemístí na jiné vhodné místo do prostředí současné architektury. Nahradí ji kovová kruhová fontána o průměru 3,5 metru, ze které bude voda přepadávat přes hranu se zářezy. Uprostřed budou multifunkční trysky, které budou mít více režimů pro běžný provoz i slavnostní příležitosti.
Během zimy odborníci upraví stromy a keře v parku, na jaře přijdou na řadu stavební práce. Asfaltové cesty nahradí žulová mozaika, méně používané chodníky zůstanou mlatové. Na závěr přibudou nová zeleň, nové lavičky a odpadkové koše. Náklady dosáhnou zhruba deseti milionů korun.
Vysoké Mýto začalo revitalizovat parky v roce 2012 úpravami Jungmannových sadů. Pokračovalo přes botanickou zahradu, park na náměstí Vaňorného a naposledy před rokem město upravilo Masarykovy sady.
Autor: město Vysoké MýtoZdroj: ČTK
Lis 9, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Odbahnění jezera Čičák v Pardubicích se bude dělat na etapy, a to kvůli chráněným obojživelníkům, kteří v něm žijí. Radnice to plánuje v příštím roce, vodní plocha je poslední ve městě, kde ještě nebyly odstraněny letité sedimenty.
Čičák je v parku Na Špici, který je od roku 2014 opravený. Jezero vzniklo při regulaci toku Labe v 60. letech minulého století. Je nedaleko soutoku Labe a Chrudimky. Po desítkách let se v něm hromadí bahnité nánosy. „Současný stav je takový, že máme hezky upravený park, ne příliš upravené jezero,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).
Město chtělo odbahnit Čičák v roce 2013 ještě před opravou parku, náklady ale byly vysoké, proto projekt zastavilo. Tenkrát chtělo po Labi odvážet bahno do Semtína. „Projekt by se velmi prodražil. Musela by se překonat plavební komora a pak by se platilo za likvidaci bahna,“ řekl Nadrchal.
Nyní chce město bahno vést proti proudu Labe a vyložit ho v areálu Hůrka. „Tam by se rozhrnulo, vysušilo. Po chemickém rozboru, zda je v pořádku, by se bahno mohlo využít na pole,“ uvedl primátorův náměstek. Podle předběžných odhadů odborníků by sedimenty neměly obsahovat nebezpečné látky, které by znemožnily jeho zemědělské využití.
V případě Matičního jezera, které je odbahněné od konce loňského roku, se sedimenty použily na zpevnění břehů. Jsou ve speciálních pytlích. Plocha jezera se tak zmenšila. „U Čičáku by to vhodné nebylo, není tak velký jako Matiční jezero,“ řekl Nadrchal. Podobně jako u Matičního jezera bude nutné Čičák odbahnit na etapy, protože tam žijí chránění obojživelníci, v době jejich páření se práce musí přerušit. Provoz parku by stavební práce výrazně omezovat neměly.
„Lehce to možná bude obtěžovat drobných hlukem, které dělá sací bagr. A pak povede trubice na loď přistavenou na Labi. Zadní část Čičáku zůstane zarostlá, lehce se pročistí, bude tam biotop, bude tam pásmo s mělčinou vhodné pro obojživelníky,“ řekl Nadrchal. Práce podle něj by měly začít v příštím roce, město za ně zaplatí deset milionů korun. Cenu ukáže výběrové řízení na firmu, která práce udělá.
Autor: město Pardubice
Zdroj: ČTK
