Lis 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les
Na sídlišti Polabiny v Pardubicích je nově vysazený ovocný sad. Staré odrůdy by mohly začít plodit hrušky, švestky, třešně a jablka za několik let. U pravého břehu Labe je louka, kde stromy nechal obvod vysázet, šest hrušní, šest třešní, šest jabloní a šest švestek. Vybral různé druhy starých odrůd.
„Určitě jsem ovlivněný médii, která o sázení sadů píšou. U nás nic takového ještě není, tak jsem to přednesl u nás na obvodě. Když se lidé budou ke stromům chovat hezky, za pár let si tady sklidí hrušky, jablka,“ řekl Hejný.
Každý strom bude mít jiný tvar koruny, na jaře budou stromy krásně kvést, řekla Lenka Marková z odboru hlavního architekta magistrátu. „Ovocnáři prosazují staré odrůdy vracet do krajiny. Naši předci uměli využít i ovoce, které mělo kožovitou slupku, dělali křížaly, povidla. Uměli hospodařit,“ řekla Marková.
Za stromy obvod vynaložil 125.000 korun, starat se o ně budou technické služby. Roční náklady budou kolem 40.000 korun, dodal Hejný. V Polabinách vznikl zcela nový sad, v místní části Hostovice by obvod mohl jeden třešňový sad, který už na městských pozemcích zanikl, obnovit. Skupina ekologů zase chce oživit staré neplodící třešně v přírodní lokalitě Červeňák. „Na Červeňáku jsou staré dřeviny, jsou zarostlé křovím, snahou ekologů je sad prosvětlit, stromy nechat znovu žít, i mrtvé dřevo v sadu má svůj význam,“ řekla Marková.
Autor: Pardubice
Zdroj: ČTK
Lis 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Počty divokých prasat ve střední Evropě podle odborníků rychle rostou a způsobují značné škody na čerstvě vysázených sazenicích stromů. Divočáci je vytahují ze země nejčastěji během prvních čtyř týdnů po výsadbě, a snižují tím úspěšnost obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň hledají způsob, jak rostliny chránit, uvedli v tiskové zprávě.
Vědci získali data z dotazníku mezi vlastníky lesů, z průzkumu škod v modelových oblastech i z experimentů v lokalitách s velkou populací prasat. „Poškození výsadby je rozšířeným jevem, v silně postižených lokalitách může zasáhnout až 80 procent vysazených stromů,“ uvedl Jiří Kamler z lesnické a dřevařské fakulty.
Divočák se podle odborníků neřídí typem sazenic ani složením jejich substrátu. Stromy vytahuje beze stop poškození kořenů. Vědci si však nejsou jistí proč. Jednou z možností je zvědavost kanců. „Pro nás je to velký problém, třeba v posledních dnech nám divočáci vytahali zasázené duby. Cítí čerstvou půdu a larvy zachycené v kořenech. Selatům se zase ve zkypřené půdě dobře ryje, buď hledají žížaly nebo si hrají,“ řekl lesník Zbyněk Šafránek ze Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě.
„Podle získaných údajů odhadujeme, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun,“ sdělil Kamler. Řešením je podle něj snížení počtu divokých prasat a ochrana čerstvě založených porostů nejméně čtyři týdny po výsadbě.
Vědci z Mendelovy univerzity se snaží najít prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, které fungovaly, ale byly drahé. Nyní vyvíjí levnější účinnou látku s odpuzujícími účinky.
Podle Šafránka ale sazenice neničí jen divočáci. „Tuto zkušenost máme i s jinou lesní zvěří, třeba daňky, jeleny nebo muflony. Jdou podél řádku a občas z něj vytáhnou sazenice, které nechají ležet vedle,“ dodal. Lesníci to řeší pachovými odpuzovači zvěře a nejjistější ochrana je stavba oplocenek.
Autor: Mendelova univerzita Brno
Zdroj: ČTK
Lis 4, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Na první pohled se to může zdát jako zbytečnost. Nicméně samotné návyky našich milovaných mazlíčků a správné nakládání s jejich odpadem mohou hrát pro přírodu velkou roli. Z tohoto důvodu je nutné dodržovat jednoduchá pravidla, díky kterým můžeme pomáhat chránit přírodu kolem nás.
Psí moč totiž dokáže zničit naši úrodu a také naše běžné zahradní rostliny. Psí výkaly zase obsahují patogeny, které dále kontaminují spodní vody. Proto je důležité sbírat výkaly a správně je recyklovat, jelikož plastové sáčky tento problém neřeší.
Pojďme se tedy společně podívat na to, jak můžeme jednoduše předejít problémům na našich pěstěných zahrádkách.
Pokud jsou domácí mazlíčci navyknutí pravidelně značkovat zahrádku, je vhodné na ni sázet odolnější rostliny v podobě keřů a traviny. Není úplně od věci vytrénovat psa, aby chodil pouze na jedno místo. Na tomto místě mohou být vysazeny odolnější rostliny či zem zasypaná speciálním štěrkem, který umožňuje filtrování moči. Toto oblíbené místo či místa našich mazlíčků je pak také vhodné pravidelně zalévat vodou, protože rozředěná moč způsobí daleko menší škody.
Na druhé straně pro sběr výkalů jsou nejvhodnějším řešením rozložitelné pytlíky, které jsou vyrobené z kukuřice. Tyto sáčky lze zakoupit například na stránkách dedra.cz. Výkaly se mohou také splachovat, ale zde je nutné si ověřit, zda to vaše město povoluje. V odpadních vodách to totiž může způsobit pěknou paseku.
Pokud máme na zahrádce kompost přichází v potaz také otázka, zda nekompostovat také výkaly. Ty lze samozřejmě kompostovat, nicméně kvůli zmíněným patogenům není vhodné je umisťovat na běžnou hromadu kompostu, kterou chceme dále používat. Pro tyto účely je vhodné vybudovat speciální kompost v zemi, do kterého lze pak jednoduše přidat látky, které napomůžou při rozkládání výkalů. Je potřeba dát pozor, aby tato jáma nebyla v blízkosti žádného vodní zdroje.
Na závěr lze také chlupy nebo drápky namísto vyhazování do běžného odpadu přidat na kompost. Pokud ještě kompost nemáte, lze je pohodit pod kterýkoliv strom, kde si je ptáci rozeberou a použijí pro stavbu hnízd.
Tipy, jak zacházet se zvířecím odpadem naleznete zde.
Více k přečtení na stránkách thezerowastepet.com.
Autor: Ekoosvěta
Lis 2, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Jarní zpěv ptáků v Severní Americe a v Evropě je tišší a méně různorodý než v minulosti. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli ornitologové z Česka. Článek o studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Česká společnost ornitologická o něm informovala v tiskové zprávě. Podle vědců vede k proměnám akustických vlastností přírody úbytek ptačích populací a proměny v rozšíření druhů vlivem změny klimatu. Zdůraznili, že ptačí zpěv hraje významnou roli ve vztahu člověka k přírodě.
Tým vedený vědci z Východoanglické univerzity (UEA) vyvinul novou metodu pro rekonstrukci hlasů ptáků v jarní krajině. Zástupci ČSO popsali, že metoda kombinuje údaje z dlouhodobého sčítání ptáků s nahrávkami hlasů. Vědci zkoumali záznamy z více než 200.000 lokalit a posledních 25 let.
„Z většiny míst bohužel nemáme k dispozici historické záznamy ptačích hlasů, a proto jsme museli vyvinout nový způsob, jak tento fenomén zkoumat,“ uvedl vedoucí mezinárodního týmu Simon Butler. K charakteristice hlasů vědci využily indexy, které odrážejí složitost zpěvu a proměnlivost mezi druhy i variabilitu a intenzitu jednotlivých hlasů v každé lokalitě.
„Zjistili jsme, že akustická rozmanitost a intenzita zpěvu v krajině klesá a tento pokles je způsoben změnami v ptačích společenstvech. Výsledky naznačují, že jarní ptačí sbor se stává tišším a méně pestrým,“ popsal Butler. Odborník míní, že tato změna může mít špatné dopady i na zdraví lidí a kvalitu jejich života.
„Jelikož lidé ptáky na jaře vnímají spíše sluchem než zrakem, snížení kvality jarních ptačích hlasů je pravděpodobně právě tím mechanismem, jak si veřejnost všímá dlouhodobého úbytku ptačích populací,“ podotkl také Butler.
Podle autorů výzkumu je nesnadné předpovědět vztah mezi strukturou ptačích společenstev a vlastnostmi jejich hlasů. „Zjistili jsme, že na lokalitách, kde ptáci ubyli nejvíce nebo se nejvíce snížila druhová pestrost jejich společenstva, došlo také k největšímu úbytku akustické rozmanitosti a intenzity,“ popsala Catriona Morrisonová z UEA, která data analyzovala. Morrisonová dále uvedla, že například vymizení druhu, jako je budníček obecný, jehož zpěv je bohatý a složitý, bude mít větší dopad na mnohotvárnost hlasů společenstva než třeba ztráta skřehotavého hlasu krkavcovitých ptáků a racků.
„Výzkum potvrzuje zkušenost mnoha ornitologů, že ptáci na jaře už nezpívají tak jako dříve. Není to tedy jen nostalgická vzpomínka na idylickou minulost, ale skutečnost, kterou je třeba brát vážně,“ uvedl pak spoluautor studie Petr Voříšek, který působí v ČSO. Zdůraznil také, že výzkum ukazuje na zásadní význam dlouhodobých pozorování přírody a práci amatérských ornitologů. Na sběru dat v mnoha zemích, včetně Česka, se jich podílelo několik tisíc. K rekonstrukci historických ptačích hlasů vědci využili data ze severoamerického hnízdního sčítání ptáků, Evropského monitoringu běžných druhů ptáků a on-line databáze Xeno Canto.
Autor: Nature Communications
Zdroj: ČTK
Lis 1, 2021 | Mohlo by zajímat, Zvířata
Nová studie Durhamské univerzity říká, že stěhovaví ptáci tráví v Evropě více času, než tomu bylo dosud. Dle vědců to vyvolává otázky, zda se zimní migrace některých druhů může ještě více prodloužit, či zcela zastavit. Ve studii byla analyzována data z Gambie a Gibraltaru za posledních 50 let. Taková změna návyků není pouhým zajímavým jevem, může mít i fatální následky na ekosystémy jak v Evropě, tak i v Africe.
Mezi postižené druhy patří slavík, pěnice vrbová a některé druhy konipasů, u kterých bylo zjištěno, že tito ptáci tráví v evropských hnízdištích zhruba o 60 dní v roce více. Nejpravděpodobnější příčinou tohoto jevu jsou nejspíše klimatické změny a dostupná vegetace. Dříve se vědci domnívali, že spouštěčem migrace ptáků je rozpoznání délky dne, ale tato nová studie naznačuje, že právě klima a vegetace jsou dalšími rozhodujícími faktory.
Hlavní autor, Kieran Lawrence z Durhamského oddělení biologických věd, řekl „Pokud budou pokračovat trendy, které jsme viděli v rámci této studie, možná zjistíme, že někteří ptáci nebudou vůbec do subsaharské Afriky migrovat a namísto toho stráví celý rok v Evropě.“ Kieran dále tvrdí, že změny v migračních návycích mohou prodloužit i období rozmnožování některých druhů, což ovlivní všechny ostatní druhy v Evropě tím, že se během podzimu a zimy může zvýšit konkurence v boji o potravu. V Africe by měl naopak úbytek ptactva dopad především na počty hmyzu a třeba i na rychlost opylování. Je až neuvěřitelné, co vše změna klimatu ovlivňuje.
Vedoucí celého projektu, profesor Stephen Willis, již avizoval zprávu o tom, že jeho tým začíná pracovat na tvorbě modelu pro simulaci migrací a budoucích scénářů. Simulace migrací by mohla přinést komplexnější pohled na stěhování ptáků po celém světě a predikovat možné výkyvy a jejich dopady změnou faktorů spouštějících migraci.
V současnosti se v Evropě nachází zhruba 90 migračních druhů ptáků, což představuje 5 miliard cestovatelů ročně. Prvenství v migrační vzdálenosti má břehouš rudý, který uletí bez přestávky vzdálenost až 10 200 kilometrů. Druhy ptáků jako například buřňák temný dokážou urazit vzdálenost i kolem 64 tisíc kilometrů za rok, což se rovná okružní cestě kolem světa. Suchozemští ptáci pak uletí kolem 2 500 kilometrů.
Více informací o studii naleznete zde.
Migrace ptáků je více popsána na těchto webových stránkách.
Autor: Ekoosvěta
Říj 30, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Ve dnech 20.-23. 10. proběhl v Brně 47. ročník MFF EKOFILM. Každoročně jsou na festivalu otevírána některá z aktuálních environmentálních témat současnosti. Tento rok byla tématem festivalu zelená architektura s claimem Adresa: Země. Festival tak chce zdůraznit, že máme jen jednu planetu pro náš společný domov nejen s dalšími lidmi, ale hlavně s přírodou.Tradičně jsou také vyhlášeny výherní snímky festivalu a EKOFILM představil své letošní vítěze.
Hlavní cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal polský snímek Velryba z Lorina režiséra Macieje Cuskeho o soužití dvou mizejících civilizací na Čukotce: kmene Čukčů a majestátních velryb. Film bez zbytečných slov nabízí zamyšlení, jak lidé, kteří po generace žili v soužití s přírodou, přicházejí o svůj tradiční způsob života, který je na velrybách závislý.
Richard Vrabec vysvětlil své důvody pro udělení hlavní ceny tomuto filmu. „Na porotu i na mě udělal dokument o malé komunitě na severovýchodní Sibiři Velryba z Lorina opravdu dojem. Bez příkras ukazuje, jak a za jakou cenu je možné přežít na jednom z nejpustších míst světa. Ustát místní podmínky znamená splynout s přírodou v její nejkrutější podobě. Právě to nás motivuje, abychom přemýšleli o našem společném místě pro život, Adrese: Zemi, a hledali způsoby, jak žít ve vzájemné symbióze,“ říká.
Film vyvolal silné emoce i u nizozemského filmaře a architekta Jorda de Hollandera či Veroniky Khek Kubařové, která taktéž zasedla v křesle poroty. K tomuto filmu si dokonce poznamenala, že byl konec „tak hustý, že jsem to nedala“ a film se tak stal jediným, který téměř nedokoukala.
Cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika si odváží slovenský dokument Zlatá země režiséra Dominika Jursy. „Považuji za důležité ukazovat, že stav životního prostředí na konkrétních místech mají ve svých rukou hlavně lidé, kteří tam bydlí. Lidé na východním Slovensku se spojili a díky vzájemné spolupráci se jim podařilo uchránit krásný kus země před velmi nešetrnou těžbou zlata. Dokázali se postarat o ten malý kousek světa, za který cítí zodpovědnost, a ukázali tak cestu nám všem,“ svěřuje se s motivacemi pro udělení ceny prezident festivalu Ladislav Miko.
Soutěžní sekci Krásy přírody vyhrál domácí snímek Český žurnál: Slepice, virus a my režiséra Filipa Remundy, natočený v koprodukci s Českou televizí. „Film je příjemné a poučné zpracování domácí reality show o soužití rodinky se slepicemi zachráněnými z klecového velkochovu aneb z klece na venkov v čase pandemie. Ukazuje velkou změnu nejen pro slepice, ale i pro rodinu. Děti se rozhodly, že nechtějí jet na prázdninový tábor, chtějí být se zachráněnými slepicemi, kterým dala rodina šanci na delší a příjemnější život,“ hodnotí slovenský režisér, producent a letošní porotce Tomáš Hulík.
Zajímá vás, jaké snímky vyhrály soutěžní sekce jako jsou například Středoevropské filmy či Nejlepší krátký film? Stačí zabrousit na stránky EKOFILM, kde jsou vítězné snímky vyhlášeny spolu s dalšími dojmy porotců.
Vítězné snímky naleznete na těchto webových stránkách.
Více informací o celém festivalu naleznete zde.
Autor: Ekoosvěta
Říj 29, 2021 | Ekologická domácnost a životní styl, Mohlo by zajímat
Podíl neočkovaných učitelů v Pardubickém kraji činí v jednotlivých školách od několika procent až po zhruba jednu čtvrtinu. Od pondělí musí mít neočkovaní pedagogové při výuce nasazené respirátory, což podle ředitelů plně akceptují, zjistila v anketě ČTK. Epidemie koronaviru se v republice zhoršuje, nosit respirátory nařídila vláda.
Například v Základní škole Třebovská v Ústí nad Orlicí je očkovaných 75 procent učitelů. „Uvědomují si (neočkovaní učitelé), že nařízení musí dodržovat, žádná revolta nenastává. Jestli se přidají do řad očkovaných učitelů, to nedokážu odhadovat. Možná to udělají až poté, co by nastala povinnost pravidelného testování,“ řekl ředitel Pavel Svatoš.
Učitelé měli přednostní možnost se v minulých měsících očkovat, vedení školy jim nabízelo termíny a vysvětlovalo smysluplnost očkování. „Uvolňovali jsme je ze zaměstnání. U jedné kolegyně byla reakce po očkování, vše jsme řešili vstřícným způsobem, byli jsme rádi, že jsme očkované jedince získávali,“ řekl Svatoš.
Střední škola průmyslová strojnická, technická a Vyšší odborná škola Chrudim má neočkovaných učitelů jen několik. Jsou mezi nimi i kantoři, kteří jsou ve lhůtě po prodělání covidu-19, někteří další kvůli zdravotnímu stavu být očkováni nemohou. „Je minimum kolegů, kteří musí dodržet nošení respirátoru. Krajský úřad nám poslal možnost, že by přijel mobilní očkovací tým i k nám. Někteří z neočkovaných kolegů se už přihlásili. Když to bude nastavené tak, že se budou muset testovat, všude s tím prokazovat, co jiného jim zbude?“ řekl ředitel František Mihulka.
Studenti jsou v této škole poměrně dost očkovaní. Nákaza se jí vyhýbá. Covid-19 měl jeden student, který se ale nakazil mimo školu. Běžných respiračních onemocnění je mezi studenty víc, dodal Mihulka.
Mezi sedmi desítkami pedagogů Základní školy Benešovo náměstí v Pardubicích nemá očkování asi deset z nich. „Některé učitelky jsou mladé, mohou být i těhotné. Je to těžké odsuzovat, že nejsou očkované. Všechny neočkované jsem informovala o postojích vlády, nařízeními se budeme řídit,“ řekla ředitelka Ema Jičínská.
Škola aktuálně nemá žádnou třídu v karanténě, od začátku školního roku byla v karanténě jen jedna třída. Větší výskyt nákazy se škole nebyl, dodala ředitelka. V jiných krajích, kde je víc nakažených, školy prodloužily podzimní prázdniny, jsou jich desítky. Žáci jsou tak doma už od pondělí, ne až od středy.
V Pardubicích k tomu přistoupila jediná škola z 18 ZŠ zřizovaných městem. „Jediná ZŠ Družební dala dětem v pondělí a úterý ředitelské volno, protože mají nárůst případů a více tříd v karanténě,“ uvedl náměstek primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).
Zdroj: ČTK
Říj 27, 2021 | Mohlo by zajímat, Ochrana životního prostředí
Léta odstavená bioplynová stanice ve Vysokém Mýtě by mohla opět začít fungovat. Město kontaktovala firma, která by měla o její provozování zájem. Jednání jsou ale na začátku, řekl místostarosta Martin Krejza (ODS).
„Zájemci by to rádi znovu zprovoznili s tím, že by už vyráběli a prodávali ne elektřinu, ale pouze plyn. Mohli by se napojit na vysokotlaké plynové potrubí, které je jen několik desítek metrů daleko. Zdá se jim to výhodné, ale je to dosud v počátečním stadiu, i když se o to zajímají už rok,“ uvedl Krejza.
Vysoké Mýto bioplynovou stanici vybudovalo za 71 milionů korun s pomocí evropské dotace. Měla zpracovávat biologický odpad z města i blízkých firem a čistírenské kaly ze sousední městské čistírny odpadních vod. Zařízení spalující bioplyn v kogenerační jednotce vyrábělo elektřinu, kterou město prodávalo do veřejné sítě, instalovaný elektrický výkon činil 320 kilowattů. Stanice ale prodělávala, neměla dostatek vstupních surovin a bylo nutné na ni ročně doplácet jeden až dva miliony korun.
Radnice musela podle podmínek dotací udržet provoz pět let, poté jej v říjnu 2013 ukončila.
Prodat areál se opakovaně nepovedlo, radnice neuspěla ani s nabídkou pronájmu, který zájemcům nepředepisoval, co v něm mají provozovat. V roce 2019 byla prodána část technologického vybavení.
Budovy stanice jsou v těsném sousedství čistírny odpadních vod, podle Krejzy jsou v dobrém stavu. Město by si je raději ponechalo, zájemcům by je mohlo pronajmout.
Autor: Vysoké Mýto
Zdroj: ČTK
Říj 27, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
V roce 2013 zveřejnila Organizace spojených národů vědeckou publikaci ohledně neudržitelné produkce masa a jako alternativu nabídla cvrččí protein. Tři mladíci z Česka se chopili příležitosti a prorazili na světový trh se svým start-upem Sens. Mimo jiné také postavili největší cvrččí farmu na světě.
Cvrčci mají potenciál být nejlevnějším a zároveň nejšetrnějším zdrojem bílkovin. Kvůli mnohaletým výzkumům v oblasti chovu například kuřat je ale v současnosti cvrččí protein na přepočet stále ještě dražší alternativou. Nicméně to, co bylo v roce 2016 pouhým nápadem, skončilo po úspěšné kampani na crowdfundingové platformě pro financování projektů Kickstarter nebývalým úspěchem.
Dle dostupných informací firma Sens obdržela v roce 2020 investici v hodnotě 1,9 milionu eur. Konzumentem je ostatně i řídící partner Reflex Capital Ondřej Fryc, který k investici říká: „Obor alternativních potravin, reprezentovaný například mediálně známým Beyond Meat, je neuvěřitelně rostoucí a my věříme, že Sens v kombinaci s výrobní základnou v Thajsku má skvělou výchozí pozici globálně uspět.“ Odkaz na celý článek naleznete zde.
Co má ale celý koncept společného s farmou budoucnosti? Za farmy budoucnosti jsou obvykle považovány prostory, které umožňují takzvané vertikální farmaření. Produkce tedy není budována do šířky, kde zabírá plochu, ale do výšky. Vertikální farmaření vzniklo původně jako koncept NASA, ale nyní první farmy vznikají i u nás v Česku.
Co se týká zemědělství, je vertikální farmaření vhodné spíše pro různé druhy listové zeleniny. Zelenina je pěstována v tzv. hydroponiích a díky tomuto živnému roztoku se rostlinám neobvykle daří. Díky tomuto způsobu farmaření je uspořena plocha, spotřeba vody klesá až o 90 % a díky speciálnímu osvětlení je možné farmu umístit v podstatě kamkoliv.
Informace o vertikálním farmaření naleznete na těchto webových stránkách.
Tento koncept využívá právě i firma Sens, kde se ukázal tento typ farem nejvhodnější pro chov cvrčků na cvrččí protein.
Více informací o farmaření firmy Sens se dozvíte zde.
Autor: Ekoosvěta
Říj 22, 2021 | Mohlo by zajímat, Neživá příroda, geologie
Národní geopark Barrandien přichystal na závěr října pro své partnerské geoškoly pestrý program. „Připravené akce obohatily nabídku geoškol, která byla díky koronavirovým opatřením v loňském školním roce ochuzena,“ uvedl Luboš Gardoň, ředitel geoparku Barrandien.
50 žáků příbramské ZŠ Bratří Čapků navštívilo nově otevřené Dinosauria Museum Prague, které je partnerem geoparku. Zde je přivítal průvodce, paleontolog Štěpán Pícha a také známý paleoartista Jan Sovák. Děti měly možnost vidět nově otevřené expozice s originály koster pěti dinosaurů. Dozvěděly se o vzniku fosilií a spoustu dalších zajímavostí ze života v druhohorách. „Projekt geoškol je vítaným zpestřením a přínosem pro výuku geologie, která jinak bývá neoblíbeným předmětem,“ říká Alena Mašiková, ředitelka ZŠ Bratří Čapků.
Dvě třídy ze ZŠ Školní, Příbram se v rámci komentované prohlídky výstavy Příběh života v Domě NATURA seznámily s vývojem života na Zemi. Na jedinečných ilustracích Jana Sováka děti viděly původní obyvatele prvohorních moří, která se rozlévala na území Příbramska a Brd. Na závěr si mohly odnést i jejich čokoládové odlitky.
Další aktivitou byla geovycházka na paleontologické naleziště v Rejkovicích pod vedením geologa Štěpána Raka. Přímo v terénu žáci objevovali trilobity, kteří jsou důkazem původních prvohorních moří. Nalezené fosilie jim poslouží v další výuce v rámci projektu geoškol.
Národní geopark Barrandien připravuje nové zajímavé nápady pro výuku v příštím pololetí. Aktuální nabídku geovycházek pro školy i celou rodinu najdete na webových stránkách www.geoparkbarrandien.cz.
Autor: L. Gardoň (geopark Barrandien)
Zdroj: MVDr. Luboš Gardoň, Národní geopark Barrandien org. složka Ekologického centra Orlov o.p.s., mail: gardon@eco-centrum.cz
